Sexuální život krys, kozí muž či pravdomluvnost lhářů. Na Harvardu se rozdávaly Ig Nobels

Badatelé převzali na Harvardově univerzitě ocenění za svá bizarní vědecká bádání. Takzvané Ig Nobels parodující Nobelovy ceny získávají vědci, jejichž výzkum nejdříve rozesměje, a teprve pak donutí člověka k zamyšlení. Udílejí se v mnoha oborech, včetně fyziky, chemie nebo literatury. Mezi oceněnými je letos třeba lékař, který zkoumal vliv bavlněného a polyesterového prádla na sexuální život krys. Česko už dříve získalo dvě ocenění. Někdy ale Ig Nobels slouží také jako kritika.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krysa, krysy | Foto: flickr.com, Creative Commons Attribution NonCommercial NoDerivs 2.0 Generic, Carlos Lorenzo

Ig Nobelovu cenu za chemii letos získala německá automobilka Volkswagen. Zaujala způsobem, jakým podváděla v emisních testech.

Mezi laureáty jsou ale každoročně také vědci, jejichž studie jsou na první pohled velmi bizarní. Jedna je například věnovaná tomu, jak vnímáme svět, když se sehneme a díváme se na něj skrz naše nohy. Další zkoumá, jak lidé posuzují domnělou osobnost skal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ceny za výstřední vědecké bádání rozdány. Může mít bavlněné prádlo vliv na sexuální život krys? Téma pro Teu Parkanovou

Cenu za biologii získali vědci, kteří zkoumali svět ze zvířecí perspektivy. Jeden z nich strávil tři dny na alpských pastvinách ve společnosti koz, pohyboval se po čtyřech díky speciálním protézám a s jednou z koz prý navázal bližší přátelské pouto.

Ocenění za literaturu si odnesl švédský badatel za trilogii o chytání polétavého hmyzu. Egyptský lékař zase získal Ig Nobelovu cenu za studii o pohlavním životě krys. Zabýval se tím, jak jejich sexuální apetit ovlivní, když jsou navlečené v bavlněném, vlněném nebo polyesterovém spodním prádle.

Jakkoliv zvláštně to všechno zní, jde ve skutečnosti o výzkumy, které se dotýkají důležitých vědeckých otázek.

Češi mají na kontě dvě ocenění

Čeští vědci sice letos na žádnou z cen nedosáhli, v minulosti už ale dvě ocenění získali. Tým parazitologa a evolučního biologa Jaroslava Flegra bodoval v roce 2014 v kategorii veřejné zdraví. Vyhrál s výzkumem, jestli mít kočku ohrožuje duševní zdraví lidí.

Studie zkoumala vliv parazita Toxoplasma gondii na chování lidí, kteří jsou jím nakažení. Mimo jiné Flegrův výzkum ukázal, že lidé, jejichž krev má Rh negativní faktor jsou parazitem ovlivnění mnohem méně než lidé Rh pozitivní.

Ve stejném roce převzal Ig Nobelovu cenu také tým profesora Hynka Burdy z České zemědělské univerzity a univerzity v německém Duisburgu. Zjistili, že se pes při močení staví tak, aby osa jeho těla směřovala podle siločar magnetického pole vždy severojižním směrem.

„Bylo to před dvěma lety a bylo to úžasné. Byl to obrovský zážitek. Byla to taková recese, a přesto to bylo velice vážné. Byl to nádherný zážitek. Druhý den následují přednášky na Massachusettském technologickém institutu, tedy také na výborné adrese. To už je vážná věda. Je to skutečně obrovský spektákl,“ vysvětloval Hynek Burda na vlnách Českého rozhlasu.

Školačka, která se nudí

Na slavnostním předávní cen na Harvardově univerzitě neplatí žádný přísný dress code, nálada je uvolněná, přítomní po sobě už tradičně na začátku hází papírové vlaštovky a když ocenění mluví příliš dlouhou, dají jim to pořadatelé jasně najevo.

Když si ocenění přebíral Jaroslav Flegr a snažil se shrnout pointu svého výzkumu, na pódium vyběhla školačka a až do konce Flegrovi řeči ho prosila, aby už přestal mluvit, protože se nudí.

Tea Parkanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme