Učitelé by měli mít dostatek volného času, říká Cimický. Školský výbor podpořil učitelské studijní volno

Učitelská profese je velmi náročná, a je proto důležité, aby pro sebe měli učitelé dostatek volného času. Patří totiž ke skupinám povolání, které jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření. Myslí si to psycholog Jan Cimický, předseda komise, která každoročně volí nejoblíbenějšího učitele v anketě Zlatý Ámos.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Cimický | Foto: Khalil Baalbaki

Psychické a fyzické vyčerpání, které je hlavním příznakem syndromu vyhoření, je podle Cimického způsobeno tím, že učitelům po delší době ubývá energie, kterou předávají druhým lidem.

„Když nějakou dobu děláte špičkově tuto svou profesi a nemáte žádnou možnost ventilu, který by vám dodával energii nazpátek, tak dojde přirozeně k tomu, že si připadáte jako vyčerpaná studna,“ vysvětlil Cimický. Myslí si proto, že by učitelé po nějaké době měli mít nárok na delší placené volno.

'Vypadá jako gorila, ale uvnitř je plyšový medvídek.' Zlatý Ámos je ze Soběslavi

Číst článek

Studijní volno v učitelském kariérním řádu?

O této možnosti se nyní velmi diskutuje, poslanci by ji mohli schválit jako součást nového kariérního řádu učitelů. Školský výbor dolní komory doporučil Sněmovně ke schválení návrh poslance Petra Kořínka (ČSSD), podle kterého by se učitelé mohli dohodnout s ředitelem školy a vždy po deseti letech práce si vzít placené půlroční studijní volno. Podle ministerstva školství má tato myšlenka podporu napříč politickým spektrem.

Učitelé by si tak v budoucnu mohli rozšířit vzdělání v kurzech při pedagogických fakultách, učitelé cizích jazyků by mohli vycestovat do zahraničí, pedagogové odborných předmětů by mohli strávit několik měsíců v praxi.

Učitel (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Pro psychiku učitelů je podle Cimického důležité, aby měli možnost věnovat se něčemu, co je bude stimulovat. Doporučoval by jim, aby udržovali pravidelný kontakt s přáteli a přírodou, sportovali a chodili za kulturou. “Proto má spousta učitelů koníčka, ve kterém jsou velmi dobří. Mohou zpívat, jsou to malíři nebo spisovatelé,“ dodal.

Učitelé si dlouhodobě stěžují na podmínky své práce. Patří k nejhůře placeným vysokoškolským profesím. Současná úroveň jejich platů je podle ministerstva školství jedním z důvodů nedostatku učitelů ve školách, protože nemotivuje absolventy pedagogických škol k nástupu do profese.

Průměrná mzda učitele atakuje 30 tisíc

V roce 2014 činila průměrná mzda pedagogů 27 261 korun. O rok později vzrostla na 27 969 a loni na 29 487 korun. Průměrná mzda v Česku byla ve 4. čtvrtletí loňského roku 29 320 Kč.

Loni v září dostali učitelé přidáno osm procent. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) jim slíbila zvýšení platů do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy v Česku, tedy asi na 40 tisíc korun. Letos by učitelům chtěla přidat deset procent a růst platů by chtěla prosadit i do výhledů na rok 2019 a 2020.

Pokud Sněmovna schválí zavedení nového kariérního řádu učitelů, budou pedagogové zařazeni do tří stupňů od začínajících po vynikající. Podle svého zařazení budou pak také odměňováni. Plénum bude o podobě předlohy hlasovat v dubnu.

V Česku je podle statistik ministerstva školství zhruba 155 tisíc pedagogů. V úterý si připomenou narození Jana Amose Komenského českým Dnem učitelů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme