Brněnští vědci budou jako první na světě zkoumat stárnutí plastů na polární stanici. Do Antarktidy posílají speciální panely, které umístí také v Brně a později je porovnají. Výzkum by měl pomoci dříve odhalit vady plastů nebo zjistit, za jak dlouho se rozloží.

Tento článek je více než rok starý.

7:45 10. prosince 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vědec Lukáš Krmíček se loni antarktické expedice zúčastnil a úplnou náhodou si všiml, že plasty, ze kterých je vyrobena střecha polární stanice, chátrají mnohem rychleji, než je obvyklé. To ho přivedlo na myšlenku, že ozónová díra, která se vyskytuje nad Antarktidou, napomáhá stárnutí plastů.

„Materiály jsou vystaveny poměrně velkým intenzivním nárazům kousků písku, ledu a to vše při teplotách, které se pohybují od nuly do minus 35 stupňů,“ spoléhá na působení ozónové díry jeden z autorů projektu Jiří Tocháček z CEITECU VUT.

Zatímco v Česku se plast rozkládá desítky let, na Antarktidě by to mohlo být mnohem rychleji.

Polární stanice by podle Lukáše Krmíčka mohla simulovat chování některých plastů: „Simulujeme jejich stárnutí mnohem rychleji. Vady nebo nějaké nedostatky, které bychom tady testovali třeba desítky let, se tam mohou projevit už po několika sezónách.“

„My pak můžeme vyvinout nové typy polymerních materiálů nebo je zpřesnit tak, aby byly odolnější jak vůči kolísání nízkých a vysokých teplot, tak vůči UV záření. Jde například o střešní fólie nebo takzvané husí krky, ve kterých se vedou různé sítě.“

První výsledky by mohly být známy za 15 měsíců.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít