Za popularizaci vědy akademie ocenila astronoma Švandu, humanitní vědy letos nebodovaly
Popularizovat vědu není jednoduché a jen málokdo to umí. Odměnou mu může být třeba Cena předsedy Akademie věd a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro vědce do 40 let, kterou získal astronom Michal Švanda. Ceny AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzaly týmy, které objasnily přeměnu excitační energie chlorofylu na teplo a zkoumaly velmi starou formu imunity rostlin před viry. Cenou pro vědce do 35 let se může chlubit botanik Martin Kopecký.
Docent Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd už více než 20 let popularizuje výsledky vesmírného bádání. Jeho články znají třeba čtenáři časopisů Astropis a Tajemství vesmíru, kde odpovídá na nejrůznější otázky z oblasti astronomie a astrofyziky.
Zároveň docent Švanda už druhým rokem popularizuje výsledky práce svých kolegů z Astronomického ústavu. Zatím vyšlo na 70 dílů a Švanda hodlá v této činnosti pokračovat.
Vavříny převzaly také týmy za ukončené vědecké práce s excelentními výsledky. Čtyřčlenný tým profesora Josefa Komendy z Mikrobiologického ústavu objasnil molekulární princip, kterým se řídí tvorba, ochrana a údržba fotosystému – složitého komplexu bílkovin, pigmentu a dalších faktorů. Podařilo se mu objasnit fyzikální mechanismus přeměny excitační energie chlorofylu na energii tepelnou.
Rozšíření druhů se němění jen kvůli změnám klimatu
Neméně zajímavý je výsledek pětičlenného týmu docenta Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky, který řešil RNA interferenci u savců. Tato evolučně velmi stará forma imunity, jež chrání rostliny a bezobratlé živočichy před viry.
Svobodův tým na myším modelu ukázal, že tato forma imunity je plně funkční pouze v myším vajíčku, což nabízí nový směr dalších výzkumů pro vývoj antivirové terapie. Práce Svobodova týmu dostala Cenu Neuron a prestižní 5letý grant ERC Consolidator ve výši bezmála 2 milionů eur.
Martin Kopecký z Botanického ústavu získal cenu pro mladé vědce do 35 let. Ve své práci jednoznačně potvrdil úbytek bylinné vegetace po opuštění dlouhodobého tradičního hospodářství v lesích mírného pásu. Jeho práce ukazuje, že změna rozšíření druhů nemusí odrážet jen proměnu klimatu.
