Za víc dešťů a sněhových bouří může příliš teplý oceán. Ohřívá se rychleji, než vědci čekali

Sněhové bouře na pobřeží Spojených států v posledních týdnech, velké přívalové deště v Peru zkraje roku. Podle klimatologů mají tyto přírodní jevy jasnou příčinu - teplé oceány. Ohřívají se rychleji, než jsme si původně mysleli, říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál doktor Kevin Trenberth z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sněhová bouře na Times Square v New Yorku

Sněhová bouře na Times Square v New Yorku | Zdroj: Reuters

Podle vaší nové studie uveřejněné v časopise Science Advances jsou oceány mnohem teplejší, než se čekalo. Jak jste to zjistili?

Od roku 2005 je v oceánech síť bójek Argo, které klesají ke dnu, poté zase stoupají na hladinu a měří teplotu a slanost vody. Máme jich už asi 3500, a tak konečně víme, co se v oceánech děje. Nové výsledky jsme dali dohromady s těmi minulými a zjistili jsme, že tepelný obsah oceánů nesmírně vzrostl. Ohřívají se o 13 procent rychleji, než jsme původně předpokládali.

Takže se oceány ohřívají rychleji, nebo jste jejich teplotu neuměli v minulosti přesně změřit?

Dr. Kevin E. Trenberth (*1944)
Narodil se v Christchurchu na Novém Zélandu. Doktorát z meteorologie získal v roce 1972 na Massachusettském technologickém institutu. Mezi lety 2001 až 2007 byl hlavním autorem Mezivládního panelu pro změny klimatu, v roce 2007 dostali klimatologové za svou práci Nobelovu cenu za mír. Pracuje jako vědec v Národním centru pro výzkum atmosféry v Coloradu

Trochu od obojího. Už dříve jsme věděli, že většina tepelné energie, která je spojená se změnami klimatu, se ukládá právě v oceánech. Je to asi 92 procent. Za ten rozdíl může stoupající podíl oxidu uhličitého v atmosféře. Planeta je pod dekou, tepelná energie se tu zachytí a udržuje se v oceánech. A my teď konečně známe přesná čísla.

Zároveň víme, že teplota v oceánech roste rychleji. Zlom nastal po roce 1980 a od roku 1990 začalo teplo prostupovat i do hloubky kolem 700 metrů. A dostává se čím dál tím hlouběji. To, že jsou oceány teplejší, než jsme si mysleli, souvisí s jejich tepelnou pamětí změn klimatu v minulosti. Teď se to odráží ve vyšších teplotách na hladině oceánů, které pozorujeme po celém světě. Na tom pak závisí četnost dešťů i jejich intenzita. Vzduch nad oceány je totiž ve výsledku teplejší a vlhčí.

Jaké má vyšší teplota oceánů důsledky?

Špatné vyhlídky: ničivých povodní je oproti roku 1980 dvojnásobek, země přitom vysychá

Číst článek

Už teď pozorujeme, že když prší, prší silněji. Když sněží, sněží silněji. Vezměte si, co jsme teď zažili na východním pobřeží Spojených států. Byly tam obrovské sněhové bouře. Částečně je způsobila nadměrná teplota oceánu u pobřeží. Kvůli tomu se z vody do bouří dostane i více vlhkosti. A protože je nad pevninou stále dostatečně studený vzduch, začne hustě sněžit.

A to všechno víte díky síti bójek Argo? Představuji si je jako tisíce podvodních teploměrů…

Rozvoji hodně pomohl zájem národní obrany, která kvůli ponorkám chtěla vědět, co se v oceánech děje. Kdysi se měřilo na lodích pomocí termografů. Stačilo přístroje přehodit přes palubu. Byly připevněné měděným drátem a měřily tak hluboko, kam drát vystačil. Obvykle 400 až 700 metrů. Tyto přístroje ale neměřily, v jaké hloubce se aktuálně nachází.

Klimatolog Kevin E. Trenberth | Foto: National Center for Atmospheric Research

Museli jsme je testovat v bazénech, jak rychle klesají, abychom to dokázali odhadnout. Kvůli tomu byly v měřeních nepřesnosti. Navíc jsme mohli měřit teplotu vody jen tam, kde pluly lodě, a tak jsme měli třeba o teplotě v oceánech na jižní polokouli kusé informace. Teprve přístroje Argo přinesly zlepšení, měří hloubku v závislosti na tlaku vody. Díky bohu, že technologie pokročila.

Dá se předvídat, jak se budou klimatické podmínky vyvíjet?

Klíčové je, že když průměrná teplota stoupne o jeden stupeň Celsia, tak se do atmosféry dostane o sedm procent víc vody. Rok 2016 byl nejteplejším v historii, na Zemi je o 1,1 stupně Celsia tepleji, než bylo na konci 18. století před průmyslovou revolucí. Když půjdu v čase dál, tak některé odhady mluví o tom, že by v roce 2100 mohlo být o tři až čtyři stupně tepleji.

Vezměte si tři stupně a vynásobte je sedmi. Dostanete o 21 procent víc srážek. To automaticky povede k silnějším dešťům a většímu riziku záplav.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme