Na Mars dosedne první evropská sonda. Bude hledat stopy života

Na povrch Marsu ve středu krátce před pátou hodinou odpolední přistane první evropská sonda. Modul Schiaparelli bude mít za úkol najít na Marsu stopy života. Zároveň na oběžné dráze zůstane jako družice jeho mateřská sonda, která bude sloužit k přenosu modulu a měření dat z atmosféry planety.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Modul Schiaparelli míří k Marsu

Modul Schiaparelli míří k Marsu | Foto: ESA/ATG medialab

Schiaparelli bude na rudé planetě hledat stopy života, které tam mohly být díky příznivějším podmínkám v minulosti. Vědci doufají, že v určitých formách mohl na planetě přetrvat

„I na Zemi máme velmi staré formy života, které prostě našly velmi brzy svou ekologickou niku a od té doby se nezměnily. Proč také? Když na ně není vyvíjen žádný tlak ke změně? A pokud je taková ekologická nika na Marsu, které přetrvala pod povrchem planety, mohou tam být také formy života,“ říká hlavní poradce ředitele Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

Podaří se Elonu Muskovi dobýt Mars? Věří mu i prezident Obama

Číst článek

Evropská kosmická agentura si také vyzkouší nový manévr. V případě mise ExoMars bude vůbec poprvé zkoušet metodu brzdění třením o atmosféru na orbitě Marsu. „Jde o to dostat se na nižší orbit tím, že necháme družici proletět skrze atmosféru, a použijeme hustotu atmosféry ke zpomalení letu družice, místo abychom na totéž plýtvali palivem.“ Johannes Bauer z ExoMars spacecraft operations Engineer.

Český rozhlas Plus a Radiožurnál má přímo v Evropské kosmické agentuře zpravodaje Dalibora Zítu a přistání modulu Schiaparelli bude sledovat od 16:40 živě. Více najdete ZDE.

Osud mise záleží na tom, zda má zařízení správně naprogramovanou sadu povelů k přistávací sekvenci. Kvůli vzdálenosti Marsu od Země se totiž let nedá řídit přímo. Signál z Marsu letí na Zemi až 25 minut v závislosti na tom, jak jsou obě planety vzájemně postaveny. Vlastní přistání trvá 7 až 8 minut.

„Zatímco my na zemi si napjatě okusujeme nehty a koukáme, jestli sonda přežila, tak na Marsu už je dávno po všem. Vědci a technici tomu říkají sedm minut hrůzy,“ říká odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl ze společnosti Kosmonautix.

Sonda Rosetta ukončila svou dvanáctiletou misi. Vědci díky ní mohou odhalit tajemství vzniku Sluneční soustavy

Číst článek

Sonda Schiaparelli je součástí evropsko-ruského projektu. Mateřské zařízení zůstane na oběžné dráze kolem Marsu a bude mapovat jeho atmosféru.

Sestup modulu Schiaparelli na povrch Marsu | Foto: European Space Agency

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme