První evropská sonda dosedla na Mars: 'Okusujeme si nehty, jestli přežila'

Evropský modul Schiaparelli už je na Marsu. Zatím ale není jasné, jestli bylo přistání úspěšné. Pozemní řídící středisko ještě nedostalo očekávaný signál. Společný projekt ruské a evropské kosmické agentury ExoMars má hledat stopy života. Sonda Schiaparelli ale slouží také k otestování nových postupů při přistání.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výtvarné ztvárnění modulu Schiaparelli blížícího se k povrchu Marsu

Výtvarné ztvárnění modulu Schiaparelli blížícího se k povrchu Marsu | Foto: ESA/ATG medialab

První evropská sonda Schiaparelli má na rudé planetě hledat stopy života, které tam mohly být v minulosti díky příznivějším podmínkám. Vědci doufají, že v určitých formách mohl na planetě přetrvat.

„I na Zemi máme velmi staré formy života, které prostě našly velmi brzy svou ekologickou niku a od té doby se nezměnily. Proč také? Když na ně není vyvíjen žádný tlak ke změně? A pokud je taková ekologická nika na Marsu, která přetrvala pod povrchem planety, mohou tam být také formy života,“ popsal hlavní poradce ředitele Evropské kosmické agentury (ESA) Mark McCaughrean.

Jestli sonda úspěšně přistála na rudé planetě, zatím není jasné. Evropské středisko kosmických letů v německém Darmstadtu stále neví, v jakém stavu modul je. Vědci čekají na signál z modulu i na data ze satelitů kroužících kolem Marsu.

Družice ještě před přistáním, po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu. „Ahoj Země! Chyběla jsem ti?" podělila se ESA na twitteru.

Potvrzen je vstup modulu do atmosféry Marsu a otevření jeho padáků při dalším sestupu. Schiaparelli ale podle informací ESA přerušil vysílání signálu před dosednutím na planetu, což bylo neočekávané, ale jednoznačný závěr z toho ještě nelze dělat. Nicméně chybějící potvrzení zdárného přistání podle některých vědců nevěstí nic dobrého.

„Může tu být mnoho příčin," řekl operativní šéf misí ESOC Paolo Ferri v souvislosti s přerušením signálu vysílaného přistávacím modulem. „Je jasné, že to nejsou dobrá znamení, ale budeme potřebovat víc informací," dodal.

Sestup modulu Schiaparelli na povrch Marsu | Foto: European Space Agency

Klíčová byla správně naprogramovaná sada povelů k přistávací sekvenci. Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 tisíc kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů.

Přistání mělo podle plánu trvat 7 až 8 minut. Kvůli vzdálenosti Marsu od Země se let nedá řídit přímo. Signál z Marsu letí na Zemi až 25 minut v závislosti na tom, jak jsou obě planety vzájemně postaveny.

„Zatímco my na Zemi si napjatě okusujeme nehty a koukáme, jestli sonda přežila, tak na Marsu už je dávno po všem. Vědci a technici tomu říkají sedm minut hrůzy,“ dodal odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl ze společnosti Kosmonautix.

Sonda Schiaparelli k rudé planetě dorazila v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos. Mateřské zařízení zůstane na oběžné dráze kolem Marsu a bude mapovat jeho atmosféru.

Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice Trace Gas Orbiter a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro výzkum mimozemského života.

Modul Schiaparelli míří k Marsu | Foto: ESA/ATG medialab

ČTK, Anna Jadrná, Lenka Davidová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme