Analýza #volby2017: O co hrají jednotlivé strany a prezident?

Velká předvolební debata České televize | Foto: Michal Doležal | Zdroj: ČTK

Další předvolební kampaň je za námi a možná velmi vleklá povolební jednání pak před námi. O co hrají ve volbách jednotlivé strany? Pod kterými předsedy se bude třást křeslo? Kdo už teď může chladit šampaňské na oslavu úspěchu? A jakou roli by mohl sehrát prezident Miloš Zeman?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ODS

Občanští demokraté potřebují ve volbách vylepšit pozici. To by nemělo být složité, protože v roce 2013 skončili až pátí a dosáhli na pouhých 7,7 procenta hlasů. Teď strana doufá ve dvouciferný výsledek a těší se na to, že přeskočí konkurenční TOP 09. Slovy Petra Fialy by se pak opět stala „nejsilnější stranou na pravici”.

Jenže ani takto uspokojivě znějící výsledek se nemusí líbit členům - ODS totiž hrozí, že opět skončí na čtvrtém až pátém místě a zůstane v opozici. Pokud by stranu přeskočil Tomio Okamura a jeho SPD, nebo dokonce i Piráti, čelilo by současné vedení tvrdé kritice. Tu by jistě rád vedl třeba Václav Klaus mladší, pokud v těchto volbách dosáhne z třetího místa pražské kandidátky na výraznější úspěch.

Volby 2017 s Českým rozhlasem. Sledujte poslední debatu a reportáže z volebních místností

Číst článek

TOP 09

Strana Miroslava Kalouska a stárnoucího Karla Schwarzenberga má jednoduchý cíl - překročit pětiprocentní hranici a zachránit si tak politickou existenci. Miroslav Kalousek bude jistě takový výsledek, i kdyby byl těsný, vydávat za úspěch.

Pokud ale nebude výsledek skutečně silný, tedy blížící se k deseti procentům, lze čekat, že se strana bude pokoušet hledat nějakého Kalouskova nástupce do čela strany. Přece jenom z posledních voleb totiž obhajuje 12 procent. Pokud strana do sněmovny neprojde, je Kalouskův konec téměř jistý.

KDU-ČSL

Lidovci obhajují 6,8 procenta z minulých voleb a zdá se, že mají šanci pohybovat se na podobném výsledku. Pokud bude slabší, těsně kolem pěti procent, zazní zevnitř strany jistě nespokojenost a lze čekat, že zejména zlínský hejtman Jiří Čunek bude stranickému vedení posílat kritické vzkazy. Pokud by se strana do sněmovny nedostala stejně jako v roce 2010, Bělobrádek by v jejím čele jistě skončil.

ČSSD

Sociální demokracii podle všeho čeká v těchto volbách největší propad ze všech. Z minulých 20,5 procenta hlasů by se mohla propadnout až na polovinu. Strana je ze svých interních průzkumů připravena na výsledek kolem 12 až 13 procent. Cokoliv nad tuto hranici bude v Lidovém domě pravděpodobně chápáno jako velký úspěch, cokoliv pod jako neúspěch, zisk pod 10 procent pak bude propadák.

K urnám může přijít až 370 tisíc prvovoličů. V pátek mohou volit i ti, kterým nebylo 18 let

Číst článek

Vedení strany je na špatný výsledek připraveno. Volební lídr Lubomír Zaorálek a úřadující šéf strany - ministr vnitra Milan Chovanec - uzavřeli podle informací z jejich okolí cosi jako „pakt o povolebním neútočení”, tedy jakousi dohodu o tom, že Chovanec nebude po volbách v případě neúspěchu usilovat o Zaorálkovo okamžité sesazení a na místo jediného lídra strany půjde leda v případě, že by Zaorálek sám rezignoval.

Dohoda má logiku - rozštěpená ČSSD by byla po volbách ještě slabší, navíc v případě drtivé porážky není důvod případný nástup do čela strany uspěchat. Ostatně pro ČSSD nebude snadné hledat případného nového lídra, stejně jako to po volbách v roce 2013 nebylo snadné pro ODS a stranu tehdy zachránil až Petr Fiala se členskou průkazkou starou pár týdnů. 

Samostatnou volební bitvu si pak vede končící premiér a bývalý předseda strany Bohuslav Sobotka, který kandiduje v jihomoravském kraji na prvním místě a už několik měsíců se soustředí zejména na to, aby právě tam zazářil svých výsledkem a počtem preferenčním hlasů. Usiluje o vlastní malou satisfakci za konec v čele strany.

S ANO do koalice ne, zaznělo od většiny lídrů v předvolební debatě ČT

Číst článek

Pro ČSSD bude mít případný volební neúspěch ještě jeden drtivý dopad, který dobře zná ODS, a sice zásadní výpadek příjmů. Strana by se tak musela potýkat s vážnými finančními problémy.

ANO

Hnutí ANO potřebuje ve volbách vyhrát, sen o drtivém vítězství se mu ale v posledních dnech a týdnech před volbami začal vzdalovat.

V minulých volbách strana získala 18,5 procenta hlasů, výsledky z krajských i komunálních voleb i průběžné preference ale nastavily hranici úspěchu mnohem výše. Ostatně i členové volebního štábu mají nastavenu hranici pro výplatu bonusu až za výsledky nad 25 procent hlasů a v podobný nebo lepší výsledek doufá i celé hnutí. Zisk tolika procent ale skutečně nebude snadný a bylo by to zdaleka nejvíc od voleb v roce 2006. V  roce 2010 totiž vítěz (ČSSD) bral 22 procent, v roce 2013 pak vítěz (ČSSD) pouhých 20,5 procenta.

Trefíte výsledek voleb lépe než Kubera, Feri či Škromach? Tipněte si, kdo vyhraje

Číst článek

Andreji Babišovi v podstatě při jakémkoliv výsledku nehrozí, že by ho ostatní chtěli z čela strany odvolávat, ostatně jak sám jednou řekl: Hnutí ANO jsem já. Podle výsledků ostatních se mu ale může stát, že neusedne do křesla příštího premiéra, pokud by ostatní trvali na tom, že s ním coby mužem obviněným z podvodu nebudou chtít spolupracovat.

SPD

Tomio Okamura usiluje ve volbách o ještě větší úspěch, než kterého dosáhl v roce 2013. Tehdy s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury získal 6,9 procenta hlasů. Bylo po několika měsíční kampani, kterou Okamura začal nejprve svoji kandidaturou do Senátu, pak navázal pokusem o prezidentskou kandidaturu, kterou si zajistil ohromnou mediální pozornost, a jeho tažení vyvrcholilo vstupem do sněmovny. Úsvit tehdy za relativně nízkou a levnou kampaň získal téměř 350 tisíc hlasů a přes 120 milionů na státních příspěvcích. Poté, co vyšly najevo účetní nesrovnalosti v Úsvitu a to, že Okamura sám sobě vyplácel peníze za poradenství (což vysvětloval jako splácení dluhů, které vůči němu Úsvit měl), se strana rozštěpila.

KSČM jako akordeon, Úsvit jako kontrafagot. Poslechněte si zhudebněné výsledky voleb

Číst článek

Peníze zmizely a Okamura se rozhodl ještě jednou vsadit na stejnou kartu. Uspět by mohl ještě mnohem výrazněji než posledně. Mimochodem, v případě výrazného úspěchu a zisku alespoň dvaceti poslanců by mohl Okamura ještě vstoupit do prezidentského klání. Podpisy tolika poslanců by mu ke kandidatuře stačily a on by získal další, pro něj tolik oblíbenou pozornost médií a veřejnosti. Taková kandidatura by byla velkou nepříjemností pro Miloše Zemana, protože by mohla přetahovat část jeho voličů.

Starostové a nezávislí

Starostové vyrazili do nejisté bitvy, do poslední chvíle ale nevzdávají, že se jim podaří překročit hranici pěti procent a proniknout do sněmovny. Za případný neúspěch ponese zodpovědnost zejména předseda strany Petr Gazdík, který byl u neúspěšných jednání s KDU-ČSL o volební koalici.

Za krach projektu přijal zodpovědnost a stáhl se z pozice celostátního lídra. Hnutí tak do voleb vede semilský starosta Jan Farský, který do své role naskočil v polovině prázdnin. Případný vstup do sněmovny by byl pro stranu velkým úspěchem, bez ohledu na to, jak silný mandát by získali. Pokud Starostové do sněmovny neprojdou, bude strana řešit, zda hledat partnera pro celostátní politiku, nebo zůstat na komunální úrovni.

Piráti

Piráti mají na dosah historický úspěch. Nejen že mohou vstoupit do sněmovny, ale navíc tam mohou proniknout se silným mandátem. Hned po volbách je ale bude čekat těžká zkouška v podobě povolebních jednání. Klíčové bude už jen to, zda strana dokáže držet pohromadě. S tím totiž měli Piráti v minulosti problémy, Bartoš už kvůli tomu i z čela strany odstoupil, když se mu nepodařilo sjednotit aktivistickou a politickou část strany.

Tisíce ukradených voličských průkazů? Omylem se skartovaly, je to stará záležitost, uklidňují úřady

Číst článek

KSČM

Komunisté nestojí úplně v centru zájmu, přesto i jejich stranou by mohly volební výsledky otřást. V minulých volbách strana získala téměř 15 procent hlasů a nejvíc mandátů od roku 2002. Takto silný výsledek se jí zřejmě obhájit nepodaří a pro předsedu Vojtěch Filipa to jistě nebude znamenat posílení. Už loni se jej na sjezdu strany pokusilo svrhnout ortodoxní křídlo, ovšem neuspělo. V tajné volbě dostal Filip 203 hlasů, zatímco jeho konkurent Josef Skála 155. Pokud komunisté ve volbách výrazně oslabí, oslabí se i Filipova pozice, který stranu vede 12 let.

Miloš Zeman

Prezident republiky ve volbách samozřejmě nekandiduje, přesto se dá čekat, že se volby pokusí „vyhrát”. Bude mít totiž významnou roli při povolebních jednáních. Z minulosti lze dovodit, že se ji pokusí maximálně využít. Už v květnu při vládní krizi ukázal, že je ochoten jít až na samu hranu Ústavy, jen aby si udržel rozhodující roli v politicky vypjatých momentech. Příležitost by Zeman dostal zejména za situace, kdy by se po volbách vlekla jednání o složení příští koalice a kdy by si hlava státu mohla klást nejrůznější podmínky pro toho, kdo by se měl stát příštím premiérem.

Není vyloučeno i to, že by si Zeman mohl jmenovat „svoji vládu”, což už v minulosti na vzdory výsledkům voleb udělal. V roce 2013 po pádu kabinetu Petra Nečase Zeman ignoroval, že jeho nástupkyně z ODS Miroslava Němcová přinesla 101 podpisů, a do premiérského křesla dosadil Jiřího Rusnoka. Prezidentská vláda pak nedostala důvěru a krize po pár měsících skončila předčasnými volbami.

Pro Zemana je jeho role při volebních jednáních klíčová. V lednu ho totiž čeká obhajoba prezidentského mandátu a právě povolební krize by mu mohla dát jedinou šanci zazářit, stát se klíčovým hráčem a udržet si voličskou podporu. A to i v situaci, kdy by znovu proti vůli sněmovny jmenoval vlastní vládu. Než by poslanci stihli vyhlásit případné předčasné volby, bylo by po prezidentských volbách.​

Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme