Babiš uvedl, že by neposlal vojáky na pomoc v případě napadení Polska. Po debatě výrok na sítích korigoval
V případě teoretického napadení Polska nebo pobaltských států by kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) odmítl poslat české vojáky na pomoc a podílet se tak na společné obraně Severoatlantické aliance. Odpověděl tak na otázku v nedělní prezidentské debatě na České televizi. „Já chci mír, nechci válku. V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,” řekl. Výrok posléze korigoval.
Pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, měli bychom splnit naše spojenecké závazky a poslat tam například vojáky? „Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru. Říkám, že je to čistě teorie. Já chci mír, nechci válku. V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války. My máme zabránit válce,“ odpověděl Babiš na opakovaný dotaz v prezidentském duelu České televize. Otázku ale označil za čistě teoretickou a zdůraznil, že hlavní je zabránit válce.
Pavel se ohradil proti falešnému videu. Zveřejnil celý záznam, z nějž vyplývá, že k vstupu do války nevybízel
Číst článek
Moderátor Martin Řezníček narážel na článek 5 Washingtonské smlouvy, hlavní a zakládající smlouvy Severoatlantické aliance. V ní se signatáři, včetně České republiky, zavázali, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu nebo více členům Aliance, budou tento útok považovat za útok proti všem.
Jde o takzvanou kolektivní obranu členů Severoatlantické aliance. Hlavním cílem této smlouvy je obnovení a udržení bezpečnosti severoatlantického prostoru. Státy sice nemají specifikovaný rozsah pomoci, ale vždy by se měl odvíjet od materiálních zdrojů dané země. V případě, že by se Česká republika odmítla do obrany zapojit, jednalo by se o porušení smlouvy se spojenci.
Po debatě své vyjádření na twitteru korigoval. „Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ visí na účtu s jeho jménem.
Pavel, který v minulosti vedl českou armádu a byl předsedou Vojenského výboru NATO, připomněl právě článek 5. „Když už jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenom že z toho těžíme v rámci kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme. A to je náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný,“ uvedl.
Česká republika je členem Severoatlantické aliance od roku 1999, stejně jako Polsko. O trojici pobaltských zemí se NATO rozšířilo o pět let později.