1918, 1948, 1968. Jak by si prezidentští kandidáti připomínali osmičková výročí?

Rok 2018 je stejně jako každý jiný rok končící osmičkou plný výročí historických událostí významných pro Českou republiku. Jak by si tato výročí připomínali prezidentští kandidáti v případě svého zvolení na Pražský hrad? Server iROZHLAS.cz vybral tři výročí a požádal všech devět kandidátů o odpověď. Odmítl pouze úřadující prezident Miloš Zeman.

ANKETA Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Všech devět kandidátů na prezidenta. Z levého horního rohu: Jiří Drahoš, Miloš Zeman, Michal Horáček, Marek Hilšer, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek, Petr Hannig, Pavel Fischer, Mirek Topolánek. | Foto: Michaela Danelová, Profimedia, MAFRA, Profimedia | Zdroj: Český rozhlas

Kandidáti na prezidenta odpovídali v anketě serveru iROZHLAS.cz na následující tři otázky:

  1. Pokud byste se stal prezidentem, jakým způsobem byste slavil 100. výročí vzniku samostatného československého státu? Jaký je váš názor na tuto událost?
  2. Pokud byste se stal prezidentem, jakým způsobem byste slavil, případně si připomněl 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Jaký je váš názor na tuto událost?
  3. Pokud byste se stal prezidentem, jakým způsobem byste slavil, případně si připomněl 70. výročí od takzvaného Vítězného února? Jaký je váš názor na tuto událost? Mělo by se podle vás toto výročí připomínat?

Kliknutím na jména jednotlivých kandidátů se v článku posunete na jejich odpovědi:
Jiří Drahoš
Pavel Fischer
Petr Hannig
Marek Hilšer
Jiří Hynek
Michal Horáček
Vratislav Kulhánek
Mirek Topolánek
Miloš Zeman

Jiří Drahoš
bývalý šéf akademie věd

Jiří Drahoš. | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: iROZHLAS.cz
  1. Tak významné výročí jsme dlouho neměli, pokud vůbec někdy. Připomeneme si obnovení naší státní samostatnosti, byť v podobě státu, který již neexistuje. Pokud bych byl zvolen, jedna z prvních věcí, které chci udělat, je seznámit se se způsobem, jak se připravují oslavy, a začít dbát na jejich co nejvyšší úroveň. Případně přijít s novým konceptem, který by se dal ještě stihnout.
  2. Další z „osmičkových“ výročí. Vidím v oslavách tohoto výročí nikoli (jen) historickou vzpomínku, ale především vzkaz do budoucna. Dnes by nám měl rok 1968 zvlášť naléhavě připomenout, jak křehká je pozice státu, který si vyhlédne jako kořist nějaký větší predátor. Jak výjimečnou příležitost jsme získali ve spojenectví s největším obranným uskupením světa. A jak málo se změnilo chování ruského režimu vůči svému okolí – agrese a mlžení o příčinách a následcích konfliktů.
  3. Už jej naštěstí nemusíme slavit, ale měli bychom jej využít jako mementa. Připomínat, co k těmto událostem vedlo, jestli se nemusíme bát, že se někdy zopakují. A že mezi námi jsou stále lidé, kteří únor 1948 více či méně otevřeně doposud oceňují jako vítězství lidu.

Pavel Fischer
bývalý diplomat a exporadce Václava Havla

Kandidát na prezidenta Pavel Fischer | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas
  1. Výročí založení našeho prvního demokratického státu je bezpochyby nejvýznamnějším výročím, jaké si připomínáme. Není bez půvabu a symboliky, že právě v roce stého výročí volíme nového prezidenta pro 21. století. Jako prezident bych si představoval, že slavit by měla celá země. Hodnotami našeho prvního demokratického státu je nejvyšší čas se inspirovat.
  2. Vpád vojsk Varšavské smlouvy zásadním způsobem změnil celou naši společnost. Naděje, jimiž žila celá země, vzaly prudce za své. Strach o budoucnost, o svobodu, o to nejdražší zaplavil každého vlastence. Pozdější normalizace podlomila to nejlepší, co nám šedesátá léta přinesla. Jako prezident bych jistě podněcoval vzpomínkové a pietní akce k příležitosti tohoto pohnutého výročí.
  3. Výročí takzvaného Vítězného února je smutným mementem naší země, začala jím čtyřicetiletá totalita. Toto datum je jedním z vůbec nejtragičtějších, jaké naše země zná: bezprostředně následovaly vykonstruované procesy, rozsudky smrti nad nevinnými lidmi, naplňování lágrů politickými vězni, dalekosáhlé represe, štvanice na živnostníky, sedláky, svobodné novináře a tisk, inteligenci a duchovní svět. Naše země ztratila velké množství obyvatel, nastaly krušné časy ve znamení úpadku společnosti i ekonomiky. S následky tragického Vítězného února se do jisté míry potýkáme dodnes. Rozsáhlé škody se napravují obtížně a dlouho. Výročí bychom měli připomínat citlivým způsobem, abychom uctili památku lidí, kteří tragicky a nespravedlivě přišli o život. A také abychom se poučili z temných časů vlastní historie a nemuseli je už nikdy opakovat.

Petr Hannig
hudebník a šéf strany Rozumní

Hudebník Petr Hannig, kandidát na prezidenta | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas
  1. Vyhlásil bych amnestii. V projevu bych zmínil zakladatelské osobnosti Československa - nejenom Tomáše Garrigua Masaryka, ale i Karla Kramáře, Aloise Rašína a Rastislava Štefánika. Při slavnostním shromáždění ke stému výročí bych nechal z nostalgie po společném státu zahrát původní československou hymnu, čili nejenom Kde domov můj, ale i Nad Tatrou sa blýska.
  2. Postaral bych se o to, aby tato tragická etapa našich dějin byla náležitě mladým připomenuta. Byla to zrada na Československu a zničení všech ideálů. Tímto vpádem vojsk se překryl osvoboditelský étos roku 1945 hořkou pachutí.
  3. Ano. Je nutné tyto tragické záležitosti neustále připomínat. Je třeba připomínat i mnichovskou zradu v roce 1938. Nechápu, proč toto 80. výročí také nevzpomínáte. Mnichov, Vítězný únor a vpád vojsk Varšavské smlouvy mají pro současnost společné memento. Když zapomeneme na historii, vymstí se nám to. Budeme si ji muset v nějaké formě prožít znovu, a to mnohem tragičtěji.

Marek Hilšer
lékař a aktivista

Prezidentský kandidát Marek Hilšer | Foto: Vojtěch Duchoslav | Zdroj: Český rozhlas
  1. Kulaté výročí by si určitě zasloužilo velkolepější oslavu. Především je ale podle mě důležité reflektovat, kam jsme se za posledních 100 let posunuli a na jakých ideálech stojí náš stát dnes. Oslavám 28. 10. by proto mělo předcházet fórum, na kterém by spolu diskutovali historici, politologové, sociologové, novináři i politici o historickém odkazu i současném stavu demokracie u nás. Jako prezident bych v rámci oslav tohoto významného výročí objel regiony a připomínal tuto událost na diskusích s občany. Tuto událost považuji za důležitý milník našich dějin, na kterém můžeme stavět ideu státu a demokracie i dnes.
  2. Připomněl bych si především oběti tohoto vpádu, a to pietními akty na různých místech. Tato událost nepříznivě ovlivnila běh našich dějin a slibně zahájený posun k demokratizaci společnosti. Šlo o jednoznačný regres, který způsobil, že jsme se ještě více vzdálili demokratickým zemím na západ od našich hranic.
  3. Tuto událost bych jako prezident nijak speciálně nepřipomínal, byť je důležité udržovat historickou paměť národa. Toto výročí nám připomíná, že naše novodobé dějiny osudové osmičky neovlivnily jen pozitivně, ale velmi zásadně i negativně. Šlo o událost, která naši zemi na léta uvrhla do nejhlubší totality. Připomínat by se měla zejména na základních a středních školách, aby nejmladší generace neztratila povědomí o tragických událostech našich dějin a věděla, že demokracie je věc křehká, o kterou je nutné pečovat.

Jiří Hynek
prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

Jiří Hynek. | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: iROZHLAS.cz
  1. Sté výročí vzniku Československa je výročí, které bychom měli důstojně oslavit. Osobně bych se snažil zúčastnit co největšího počtu akcí, které toto výročí připomínají. Máme co oslavovat. Těch sto let, které má náš moderní stát za sebou, nebylo snadných, ale dnes žijeme ve svobodné, demokratické a prosperující zemi. Měli bychom mít na paměti, že to není automatické a že naši předkové pro to museli mnoho vykonat. Tomuto výročí by určitě slušela národní výstava, která by zdokumentovala úspěchy uplynulých sta let. Úspěchy našich vědců, konstruktérů, dělníků, sportovců, umělců, prostě všech osobností, které nás posunuly dopředu. Historické objekty výstaviště v Brně jsou o pouhých 10 let mladší než naše republika. Tam by se výstava mohla konat.
  2. I zde platí, že si musíme připomínat klíčové milníky našich dějin, abychom nepřipustili jejich opakování. Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy měla devastující vliv na naši zemi po mnoho let a stála naši zemi mnoho životů. V tomto případě ovšem není co slavit. Mělo by se vzpomínat, ale hlavně nezapomínat.
  3. Ani tuto událost za hodnu oslav nepovažuji. Ovšem za hodnu připomínání ano. Právě proto, abychom nezapomínali ani na temné okamžiky naší historie. Únor je pro mne osobně momentem, kdy tato země a její politická reprezentace pohřbila na dlouhou dobu demokratické principy, na kterých Československá republika v roce 1918 vznikla.

Michal Horáček
podnikatel a skladatel

Michal Horáček, kandidát na prezidenta. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas
  1. Osobně mezi lidmi. Ideálně bych jel po stejné trati, jakou do Československa přijížděl TGM. Na jednotlivých zastávkách bych připomínal nejen to, jaké myšlenky přivážel, ale i to, co potřebujeme promyslet my lidé žijící o sto let později.
  2. Pro mě i pro lidi mé generace šlo o jeden z nejzásadnějších dnů našich životů. Těžko se to slaví. Ale zapomenout na to nesmíme. Už nikdy život v ponížené okupované zemi.
  3. Pokud jde o konkrétní připomínku, inspiroval bych se Václavem Havlem. Šel bych na známý balkon na Staroměstském náměstí v Praze a tam podobně jako Havel připomněl, že „Vítězný únor" nebyl vítězstvím pracujícího lidu nad reakcí, ale vítězstvím totality nad lidskou svobodou.

Vratislav Kulhánek
bývalý šéf Škody Auto

Prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas
  1. Sté jubileum jistě stojí za pozornost. Ale daleko víc než oslavy na Hradě a vzletné politické proklamace mě zajímá, co o českém státu, potažmo Československu, vědí současné generace. Většina obyvatel této země nezažila válku, bohudík, ale ani násilí spojené s komunistickým názorem na svět a jejich představy o svobodě. Takže pokud mi děti na základní škole řeknou, že vědí, že žijí ve státě, který je tady už 100 let a že jsou na něj hrdé, protože i jejich rodiče jsou hrdí, že jsou Češi, budu nadmíru spokojen.
  2. Proč bych měl tohle výročí slavit, to si děláte legraci? Já se pamatuji, jak mi okénkem auta mířil samopalem na hlavu ruský voják. Naštěstí cizí armády odtáhly a dnešní mladí kluci se nemusejí klepat strachy, že ztratí nedobrovolně dva roky života na základní prezenční službě. Ostatní je všechno, naštěstí, historie a já doufám, že nevratná.
  3. Tohle výročí by se určitě připomínat mělo, ale hlavně zarámované do souvislostí, protože má přesah i do dneška. Tehdy se lidé masově nechali zmanipulovat, že je čeká skvělá budoucnost, a pak přišli o všechno. Dneska mohou třeba uvěřit na nejrůznější referenda. Neodpustím si povzdych nad tím, že veřejnoprávní média, od kterých bych to čekal zejména a právem, toto téma neumějí zpracovat tak, aby mu rozuměli lidé, kteří nemají s komunistickou stranou osobní zkušenosti.

Mirek Topolánek
bývalý premiér

Mirek Topolánek | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters
  1. Tento den patří k jednomu z nejvýznamnějších dnů naší novodobé státnosti. V první řadě bych se o tom bavil s Andrejem Kiskou, případně Robertem Ficem, abychom vznik společného státu oslavili společně. Domnívám se, že kromě těch velmi oficiálních a státních oslav, bych se snažil iniciovat i řadu menších aktivit, které by potvrzovaly nadstandardní vztahy a přátelství mezi Českou a Slovenskou republikou. Na všech rovinách, kde by to bylo jen trochu možné a přirozené.
  2. Na tomto datu není co slavit. Tímto otřesným aktem začalo období hlubokého temna, srovnatelné dopadem s komunistickým terorem padesátých let. Od justičních vražd a desetitisíců pozavíraných režim přikročil k rafinované devastaci sebevědomí a cti národa. Následků jsme se dodnes nezbavili. Komunisté nestojí na okraji společnosti a estébáci a fízlové se derou nahoru. Kromě oficiálních událostí bych se především snažil objet republiku, mluvit hlavně s mladými lidmi a vysvětlovat jim, jak důležitý a zásadní je význam svobody a národní svébytnosti pro slušný a důstojný život každého člověka.
  3. Byl bych rád, aby tento temný den a měsíc už nikdy nebyl, ani v uvozovkách, nazýván vítězným. Vítězství je vždy svoboda, ne nástup totality. Snažil bych se zejména děti a studenty varovat před hrozbou jakékoliv zlé nenávistné světovládné ideologie pro štěstí, svobodu, prosperitu a bezpečí lidí.

Miloš Zeman
současný prezident

Prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Prezident Miloš Zeman, který post obhajuje, na dotazy serveru iROZHLAS.cz odmítl odpovědět. „Předvolebních anket se neúčastníme,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme