Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zodpovídá dotazy novinářů po vyhlášení výsledků parlamentních voleb. Foto Reuters.

Na kandidátkách hnutí ANO bude chybět téměř tisíc „přeběhlíků“. Odešlo jich víc, než strana dokázala získat

Jan Boček |

Čtěte dále

Vizualizace volebních dat ukazují největší proudy kandidátů, kteří před volbami změnili stranu, od obecních voleb 2006 po ty letošní. Nejvíc kandidátů si vyměňují ČSSD a KSČM, největším příjemcem je letos STAN, vyplývá z analýzy datových žurnalistů serveru iROZHLAS.cz. Překvapením je odliv kandidátů ANO.

Před čtyřmi lety vedl kandidátku hnutí ANO ve Spáleném Poříčí. Letos Jaroslav Šíma povede stejné kandidáty, jen pod jinou hlavičkou: místo ANO kandidují jako nezávislí.

„Po minulých volbách nás trochu překvapilo, když po nás ANO chtělo zaplatit příspěvek,“ říká Šíma. „Bylo to sice pár stovek, ale původně se o ničem takovém nemluvilo.“

„V roce 2014 jsme kandidátky sestavovali narychlo, takže jsme hledali stranu, která nás zastřeší,“ pokračuje. „Letos jsme měli dost času obejít to a posbírat podpisy (SNK musí ze zákona získat podpisy 7 procent obyvatel obce, pozn. red.). Takže jsme se dohodli, že tentokrát kandidujeme sami.“

„Nic osobního v tom nehledejte, jen prostě chceme být nezávislí,“ ujišťuje Šíma.

Jeho kandidátka ilustruje trend patrný v celém Česku: ANO stagnuje, kandidáti hnutí spíše opouštějí, než přicházejí. Od ANO do jiných stran před letošními volbami zamířila téměř tisícovka kandidátů. Opačným směrem pouze sedm stovek lidí.

Metodologické poznámky:

  • kritériem pro zařazení strany jsou nejméně dva tisíce kandidátů v letošních volbách,
  • stranu kandidáta určujeme podle navrhující strany; díky tomu nám neuniknou kandidáti na koaličních kandidátkách,
  • SNK je souhrnné označení pro nezávislé kandidátky.

O kandidáty nepřicházelo jen ANO, odcházeli také z ostatních stran, nejvýrazněji z ČSSD a TOP 09. U nich to ale tolik nepřekvapí, v posledních letech se jim příliš nedaří. U ANO je negativní bilance překvapivá.

„Je zajímavé, že ANO mezi minulými a letošními komunálními volbami neposílilo,“ reaguje politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity (kandiduje jako nestraník za ODS do zastupitelstva obce Bludov). „Vládní angažmá a vnímání strany jako žebříku k moci by se mělo projevit na rostoucím počtu kandidátů.“

„Důvod je v tom, že nepřijmeme každého,“ brání se hnutí ANO ústy tiskového mluvčího Jana Richtera. „Je na to proces, to není tak, že stačí se přihlásit a my vás přijmeme.“

„Přitom členská základna nám roste,“ dodává Richter. Množství členů nicméně evidují samy politické strany a nelze je ověřit.

ANO jako výtah k moci? Ve městech spíš ne

Podobný obrázek jako počty „přeběhlíků“ ukazují také data o celkovém počtu kandidátů, které strany postaví. Za ANO letos nastoupí 8,6 tisíce kandidátů, o dvě stovky méně než loni.

Kliknutím do legendy grafu si můžete zobrazit další kandidující strany.

Metodologické poznámky:

  • kritériem pro výběr strany jsou nejméně dva tisíce kandidátů v letošních volbách nebo pět tisíc kandidátů v některých minulých obecních volbách,
  • stranu kandidáta určujeme podle navrhující strany.

„Ve skutečnosti ANO na komunální úrovni výtah k moci spíš není,“ vysvětluje rozpor mezi očekáváním a skutečností politolog Kamil Švec z Univerzity Karlovy a analytik České televize. „Zkušenosti ze současného volebního období ukazují, že je ANO v obcích nestabilní. Často sice zvítězilo ve volbách, ale nedokázalo poskládat koalici, jinde se lokální buňka rozhádala a rozpadla. Stačí se podívat na zrušené místní organizace ANO: Liberec, Ústí nad Labem, Opava, Nový Jičín, Frýdlant…“

„Straně také chybí regionální struktury, takže pořádně nefunguje hierarchie,“ pokračuje. „Kandidátky se ve městech – na vesnicích ANO moc nenajdete – formovaly živelně pár týdnů před minulými volbami a řada tehdejších lidí odešla, takže strana musí nabírat a vychovávat nové.“

„Všichni sice mají telefon na Andreje Babiše, ale chybí lidi, kteří by dokázali řešit problémy přímo v regionu,“ dodává Švec.

Letos „přeběhlíky“ přitahuje STAN

Data na webu volby.cz umožňují nahlédnout hlouběji do minulosti, nejstarší podrobná volební data jsou za rok 1994, tedy první komunální volby v samostatné České republice. Srovnatelná data nabízí ČSÚ od voleb 2006.

Díky tomu můžeme zmapovat toky „přeběhlíků“ v posledních 12 letech: mezi volbami 2006 a 2010, 2010 a 2014, a také 2014 a 2018. Algoritmus, kterým kandidáty identifikujeme, věří, že kandidáti si mezi volbami zachovají jméno i příjmení a kandidují do stejného zastupitelstva. Typicky tedy ztratíme stopu kandidátek, které se mezi volbami vdaly.

Metodologické poznámky pro tři následující grafy:

  • v grafech ukazujeme pouze přesuny alespoň padesáti kandidátů,
  • neukazujeme kandidáty za SNK, kterých je řádově více než kandidátů celostátních stran a graf by nebyl čitelný,
  • stranu kandidáta určujeme podle navrhující strany.

Mezi každou dvojicí voleb změní kandidátku kolem 20 tisíc lidí, tedy asi desetina všech kandidátů. Většina přesunů probíhá mezi kandidáty lokálních stran, sdružených pod SNK. Grafy ukazují kvůli přehlednosti pouze přesuny mezi celostátními stranami.

Dlouhodobě dominantní je proud „přeběhlíků“ mezi ČSSD a KSČM, oběma směry.

„Historicky k sobě tyhle strany mají blízko a do jisté míry se prolínají,“ hodnotí politolog Kamil Švec. „Jak ČSSD, tak KSČM mají umírněnější a radikálnější křídlo. Navíc máme jen dvě velké levicové strany, zatímco na pravici je to pestřejší.“

Před obecními volbami v roce 2010 přeběhlo nejvíc kandidátů do TOP 09, mezi příjemci se objevily také čerstvě založené Věci veřejné. O čtyři roky později nejvíc kandidátů získalo ANO (v grafu neukazujeme SNK, odkud ANO v tomto roce získalo nejvíc přeběhlíků). Letos to jsou Starostové a nezávislí.

„STAN se profiluje jako komunální strana, navíc je vidět i na celostátní úrovni, takže je logické, že v obecních volbách posiluje,“ vysvětluje Švec.

Více kandidátů získali než ztratili také SPD a Piráti.

„Piráti přebírají voliče Zeleným, jak je ostatně vidět i v grafu,“ uzavírá Švec. „To však není úplně nejsilnější strana, měli by brát ještě jinde. Třeba v Praze by to mohlo být zajímavé.“

Jan Boček