Babiš byl sázka na jistotu, Turek obral všechny. Nemalá část voličů Pirátů a STAN váhala až do konce

Praha 6. října 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co vyhrálo Andreji Babišovi volby?
Tereza Friedrichová: Povedená mobilizace s tím, že dost dobře pochopil, kdo jsou jeho voliči a kde ještě může brát, což je středový segment politického spektra. Svými výroky o tom, že podpořil naše stávající členství v Evropské unii a NATO, se mu podle mě podařilo natáhnout zbývající voliče, kteří lavírovali, jestli Babiš není tím agentem, který by nás vyvedl z těchto společenství.

Jak tvrdil například premiér Petr Fiala, i když to neřekl napřímo. Tvrdil ale, že pokud nevolíte nás, tak volíte Východ, ne Západ.
Tereza: Přesně tak. Myslím, že voliči to věděli a Petru Fialovi to nevěřili. Věřili Andreji Babišovi, že je potřeba změna, kterou přinesl, a to je změna Fialovy vlády. Toto byla vedlejší epizoda.

Je pravda, že Babišovo hnutí ANO dostalo mnohem víc, než očekávaly poslední průzkumy.
Michal Kormaňák: To bylo dáno tou mobilizací, jak se zdá. Ale co mu vyhrálo volby – nevím, kdy naposledy ANO nevedlo v průzkumech, takže Babiš si pro vítězství šel zcela suverénně. Spíš byla otázka, o kolik vyhraje. A proč vyhrál volby tak, jak vyhrál? Dokázal odpovědět na největší problém velké části populace, a to je obava o to, že lidé zvládnou své životní náklady, ceny energií a podobně. Vidíme to i z dat, která máme z víkendu k dispozici, že toto byl hlavní motivátor voličů hnutí ANO, proč ho volili.

Zafungovala umírněnější rétorika Andreje Babiše v debatách?
Tereza: Myslím, že částečně ano a že to přitáhlo nerozhodnutý zbytek voličů. Nepovedlo se mu to v prezidentských volbách, kde vytáhl s billboardy se slogany, že nás nezavleče do války, teď se od této rétoriky úplně odříznul. Když jsme to komentovali před pár měsíci, tak všichni, myslím, říkali, že změna by mohla nastat, kdyby Andrej Babiš přišel do debaty, úplně se zbláznil a začal říkat, že vystoupíme z EU. To byla jedna z nepravděpodobných možností, o které jsme uvažovali. Ale Babiš se projevil hodně umírněně a myslím, že mu to zafungovalo.

Michal: Celou dobu v kampani se Babiš i celé hnutí ANO velmi chytře snažili převést hřiště na ekonomická témata, ve kterých je Babiš silný a u voličů vnímaný jako kompetentní. Už jsem říkal, že odpovídal na velkou obavu velké části populace. K zahraniční politice se moc nechtěl vyjadřovat, protože i hnutí ANO má voliče ve vztahu k Ukrajině půl na půl, respektive není to úplně jednoznačné. Tam, kde víme, že vládní strany jednoznačně podporují tvrdší kroky vůči Rusku a podobně, tak u Andreje Babiše a jeho elektorátu to není tak jisté. Babiš tedy zvolil jenom pozici, která byla trochu defenzivní, ale stačila. Jeho pozice byla: vůbec tu není debata o EU a NATO, o tom se vůbec nebudeme bavit, nebudeme vystupovat, pojďme se bavit o cenách energií a podobně.

Co přesvědčilo voliče

Je to skutečně tsunami, dá se říct. Hnutí ANO dominuje ve třinácti krajích kromě Prahy. Když to vezmeme na okresy, je to 73:4. I v Praze si ANO polepšilo.

Koalice Spolu ztratila asi 6 % oproti volbám 2021. 

Jak vnímáte nepoměr mezi tím, jak hlasuje hlavní město a jak regiony? Opět se prokázalo, že republika je takto rozdělená.
Michal: Není to nic nového, překvapivého. Když řeknu, že jsme to čekali, tak by to bylo asi trochu laciné, ale není to nic, co by nás mělo úplně překvapit. Vidíme v každých volbách, že Praha je jiná sociodemograficky, je jiná z hlediska toho, co řeší.

Ale teď to voliči v Praze hnutí ANO trochu ulehčili.
Michal: Jasně, ale zase vidíme, že svět není černobílý. Pokud celostátně stoupne podpora ANO a klesne podpora Spolu, tak ten efekt bude do jisté míry vidět i v Praze a rozdíl nebude tak velký.

Tereza: Myslím si, že se i v Praze začíná ukazovat to, co se ukazuje ve zbytku republiky, tedy že v Praze nežijí jenom bohatí lidé. Jsou tady lidé, kteří bydlí na sídlištích, a v posledních průzkumech, které jsme dělali a zjišťovali jsme například, jak vnímají ekonomickou situaci, se ukazuje, že i lidé v Praze mají problémy. Vysoké ceny nájmu jsou jenom jeden z nich a lidé možná mají oprávněný pocit, že to současná vláda dost neřešila, že na ně tak trochu zapomněla. Říkala, že potřebujeme demokracii a Západ, ale lidé, co žijí v Praze, se na tomto, myslím, většinově shodnou, ale zapomnělo se na další složky, což pak udělalo výsledek pro ANO lepší i v Praze.

Michale, říkal jste, že už máte nějaká data z víkendu. Je na nich vidět i to, jak hnutí ANO luxovalo voliče SPD, Stačilo!, Spolu?
Michal: Tyto voličské přesuny musíme udělat ještě trošku detailně, ale překryvy s SPD a Stačilo! tam byly vidět celý rok. ANO opravdu bylo v táboře podobných voličů. Teď jsme se zaměřovali spíš na tematické věci, co rozhodovalo volby. Už jsem mluvil o tom, že u voličů ANO to byla životní úroveň. Bezesporu zajímavý příběh těchto voleb je Stačilo!, které není nad 5 %, což je pro mnohé velké překvapení.

Protože to žádný z průzkumů neukazoval.
Michal: Neukazoval to žádný z veřejných průzkumů. Ještě pár dní před volbami, když jsme viděli data, tak 30 % lidí pořád mohlo změnit svoji volbu. Mimochodem u Pirátů a STAN se až 20 % jejich voličů rozhodlo v den voleb. Často zvažovali obě strany, to máme z povolebních dat. Ke Stačilo! ještě dořeknou, že jejich voliči měli velmi podobné důvody, proč volit Stačilo!, jako voliči ANO. Byla to životní úroveň, byly to ceny energií a podobně, tím pádem jako volič jdete za silnějším, kdo vám nabídne větší jistotu.

Takže se lidé báli, že jejich hlasy propadnou?
Michal: Nelze říct tak jednoznačně, jestli se báli. Tento efekt se nedá úplně dobře změřit jinak než z výzkumu.

Při letošních volbách bylo zhruba kolik propadnutých hlasů? 300 nebo 400 tisíc? 
Michal: Něco kolem toho.

Před čtyřmi lety to byl milion. 
Michal: Letos je to zhruba třetina oproti minule. Ale Andrej Babiš bezesporu poptávku voličů pokryl.

Tereza: To se ukázalo dost dobře v Moravskoslezském kraji, kde se asi čekal daleko větší úspěch Kateřiny Konečné a Stačilo!. Ale už i z předvolebních průzkumů jsme viděli, že to tam ANO luxuje, a nabízela se otázka, proč by si voliči v Moravskoslezském kraji měli vybrat Stačilo!, když tam mají Andreje Babiše, který má známé osobnosti, už prokazatelně pro ně něco udělal v minulosti a je viditelným celostátním lídrem. Myslím, že tam to byla jasná volba.

V Moravskosleském kraji se nakonec nedostal do Sněmovny ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. To je taky jeden z velkých příběhů letošních voleb. Ještě ke Stačilo! jedna otázka, protože to je něco, k čemu jsme se nedostali v díle, který následoval hned po volbách. Kdyby Stačilo! nemělo Sociální demokracii a její členy na svých kandidátkách, pomohlo by to, aby se Stačilo! dostalo do Sněmovny? Neuškodili Jana Maláčová, Lubomír Zaorálek místo toho, aby přidali voliče?
Tereza: Myslím, že by to neudělalo rozdíl.

Michal: Mám pocit, a nemám to v datech, že tím, že Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek očividně měli nějaký mediální výtlak, a především Maláčová akcentovala sociální témata, na ní šlo hodně vidět, že je jí nepříjemné hovořit o zahraniční politice a podobně...

Nedošlo tam ke střetu v tom smyslu, že potom voliči nepochopili, co vlastně Stačilo! chce?
Michal: Může to tak být. Anebo ve chvíli, kdy stranu takto zarámujete s tím, že toto je její hlavní program, tak ale totéž nabízí Andrej Babiš, tak proč byste volili Stačilo!?

K tomu mířil můj dotaz, jestli to náhodou nemohlo být přesně takto a že voliči zvolili jistotu, kde věděli, co Andrej Babiš dlouhodobě prosazuje.
Michal: Je to spekulace, ale je pravděpodobné, že část pravdy na tom bude.

Tereza: Myslím si, že se na tom dobře ukazuje, že téma výstupu z Evropské unie a NATO nehrálo až takovou roli, aby to uživilo dvě strany.

Babiš ale luxoval i SPD. 

Mimochodem víc preferenčních hlasů než Tomio Okamura, což je šéf SPD, dostal i Jindřich Rajchl z hnutí PRO. Co z toho vyvozujete? 
Michal: Moravskoslezský kraj je atraktivní pro voliče SPD, respektive naopak, voliči SPD jsou tam reprezentováni nadprůměrně. Překvapení to asi není, Jindřich Rajchl byl velmi výrazný v kampani a Tomio Okamura ho nasazoval do mnoha tematických diskuzí spojených nejenom s tímto krajem. Pokud se nepletu, Tomio Okamura kandidoval ve Středočeském kraji.

Tereza: Asi je to tím. Středočeský kraj je těžké bitevní pole pro Tomia Okamuru.

Tak je to možná dvojí zklamání pro Tomia Okamura, protože taky čekal dvouciferný výsledek, ale to nedopadlo.
Tereza: Trend se tam ukazoval nějaký, ale nakonec...

Michal: Bylo to různě. Přelévalo se to tam i mezi ANO a SPD, takže výsledky se pohybovaly většinou od deseti do třinácti procentních bodů. Ale finální gravitace zafungovala jako už mnohokrát a u obou bloků posílili ti nejsilnější hráči, ať už ANO nebo Spolu.

Kde ztrácelo nejvíc Spolu, pokud ztrácelo? Protože když si vezmeme výsledky Spolu, STAN a Pirátů dohromady, tak procentuálně i počtem hlasů jsou na tom velmi podobně jako před čtyřmi lety. Ale nejsou vítězi voleb, nebudou patrně ani sestavovat vládní koalici. V čem pro ně vězí neúspěch a jak se zrodil?
Tereza: Začnu obecněji. Myslím, že se jim za ty čtyři roky nepodařilo překonat bariéru mezi vládním a opozičním blokem a že se o to ani nesnažili. Čtyři roky zde ležel jeden milion propadlých hlasů a oslovovali ho jenom bývalé opoziční strany. Myslím, že mohli potenciálně ztratit už tady svojí neaktivitou a nechutí tyto voliče nějakým způsobem oslovit.

Michal: Jim se podpora snížila dřív než v letošním roce. Celou dobu museli spíš dobíhat do finiše a měli nějaký handicap, protože o voliče přišli už dřív. Přišli během posledních čtyř let o voliče, na které víc dopadla ekonomická krize. Ty dva bloky, vládní a opoziční, byť se to teď zřejmě prohodí, co je vláda a co opozice, jsou stále velmi nepropustné. Procentní bod až dva odešly k ANO, není to tolik, ale něco tam odešlo, i když to není nějaký obrovský trend, byli to nějací voliči. Procento teď možná odešlo k Motoristům. Vidíme mimochodem, že podpora Motoristů jde napříč všemi, oni si vzali od každé strany zhruba podobný poměr voličů, od SPD, Spolu, ANO a od nevoličů. 

Měli dobrou kampaň, jak zhodnotili politologové a komentátoři. Závěr měli tedy takový, že sbírali, jak říkáte, úplně ode všech?
Michal: Úplně ode všech, včetně nevoličů. Měli také hodně mladý elektorát, podobně jako v evropských volbách. Máme už v prvních číslech, že nejmladší elektorát měli Piráti, ale hned v závěsu jsou Motoristé.

Piráti dostali do Sněmovny mnoho mladých žen. Tady se ukázalo taky to, jak důležité je kroužkování.

Stejně tak u Starostů je řada mladých lidí, takže přeskákali letité bardy. 

Ve Sněmovně bude mnohem víc žen a mladých lidí. Nejmladší poslankyni Julii Smejkalové je 21 let.
Tereza: To je za mě překvapení a asi největší příběh těchto voleb. Ukazuje se, že je poptávka po tom vyměnit staré kádry a dát stranám novou náplň, nový život. Nevidíme to jenom u STAN a Pirátů, což jsou relativně mladé strany, ale i jinde. Myslím si, že se tím ukázalo, jaký typ politiky chtějí voliči a voličky Pirátů a Starostů.

Nebylo to tak vždycky? Kateřině Konečné bylo 21 let, když šla do Sněmovny, Marku Bendovi bylo 22, vím, že už je to dávno, ale...
Michal: Možná to jde i v cyklech, kdy jednou za pár voleb, mám pocit, že to bylo v roce 2010, byla velká masivní kroužkovací kampaň... Letos byly kampaně stavěné hodně na podporu mladých kandidátů a zdá se, že zafungovaly, protože hodně mladých kandidátů se dostalo, i když nebyli na úplně výhodných místech na kandidátkách. Možná to opravdu jde ve vlnách, že přijde nějaká únava voličů a přirozená touha obměnit Sněmovnu.

Tereza: V minulé Sněmovně, respektive v té odcházející bylo 50 žen, teď je to 68 (oprava - žen bude ve Sněmovně 67, pozn. red.). Myslím, že roste poptávka konkrétně po ženských kandidátkách. Před tím jsme někdy měli sem tam nějakého mladého kandidáta, ale teď to vypadá, že se zvedá nějaká vlna, že je větší chuť dělat politiku jinak.

Michale, mluvil jste o tom, že Motoristé mají poměrně mladý elektorát. Byli to stejně jako u eurovoleb zejména mladí muži? 
Michal: Co se nám ukazovalo z předvolebních výzkumů, jsou to častěji mladí muži, takže tam to bylo hodně podobné. Tato strana je pro mě z hlediskaelektorátu velkou záhadou. Byť byla nebo je celou dobu spíš v bloku bývalých opozičních, dnes možná budoucích vládních stran, tak její podpora napříč je zajímavá, včetně toho, že si dokážou sahat na nevoliče z minulých voleb. 

Má už nějaké pozorovatelné jádro? 
Michal: To právě nejde moc dobře identifikovat, pokud to máte takto rozhozené. Dalo by se říct, že jádro jsou mladí muži.

Hledající starou dobrou ODS z 90. let.
Michal: Tomuto příběhu moc nevěřím, že by to byli mladí muži hledající 30 let starý koncept z 90. let. Proč by měl mladé muže zajímat? Přijde mi, že to je možná opravdu nějaká mediální zkratka. Možná hledají něco, co hledají i mladí muži na Západě z mnoha důvodů, to bychom tady strávili asi víc hodin. Ale mladí muži jsou samozřejmě pro Motoristy důležití.

Chybějící středová strana

K příběhu kroužkování ještě jeden aspekt. Díval jsem se na výsledek KDU-ČSL, což je strana, která kdyby kandidovala samostatně, tak má asi velký problém se vůbec dostat do Sněmovny. Ale dosáhla na 16 křesel. To je famózní úspěch, ne? 27 má ODS, která na tom preferenčně bude asi mnohem lépe.
Tereza: Mají podobně velký jako klub jako Starostové, ti mají trochu víc, ale je to úspěch. U nich se to očekávalo. Historie kroužkování u nich vždycky byla, vždycky kroužkovali. Koalice hrozně pomáhají tomu, že se to voliči naučili, vědí, jak to používat, dělají to a u KDU-ČSL regionálně dobře zafungovali.

Stále platí, že baštou této strany je Zlínsko, Jižní Morava, což pomáhá i Spolu jako celku, ne?  
Michal: Určitě ano. Nemám před sebou mapy přímo těchto výsledků, ale velmi by mě překvapilo, kdyby to bylo jinak. Přímo z tohoto jádra pocházím, takže vím, jak to na Valašsku a v okolí funguje. Je to spojeno hodně s tím, kolik lidí tam aktivně chodí do kostela a podobně. Byť se to zdá jako klišé, tak to opravdu funguje, proto by mě překvapilo, kdyby to bylo jinak.

Ukázaly volby na pokračující rozdělenost Česka a že tu jsou příkopy, které neumíme nijak překonat, že jsou tu dva tábory, které se nemění, a nikdo nedokáže vybudovat most?
Michal: Přijde mi, že to tak pořád je. Sice je tu fenomén Motoristů, jejichž elektorát je zajímavý... 

Možná to je ten malý můstek. 
Michal: Ale malý zatím. Pořád si myslím, že voličsky to bude mnohem blíž Andreji Babišovi a SPD.

Taky jsou spolu v Patriotech pro Evropu. 
Michal: No jasně, mají k sobě blíž než například ke Spolu. Bezesporu se ve voličských mapách ukazuje, myslím, že všem v agenturách podobně, že voličské světy jsou málo propustné.

Tereza: Myslím si, že nejsme tak rozdělení, jak si pořád říkáme. Jestli to je příkop – já myslím, že to je spíš nějaký patník, o který můžeme zakopnout a nabít si, ale to je všechno. Vidíme, že ANO a Spolu nejsou tak zásadně odlišné strany. Potvrdili jsme si velkým výsledkem prozápadní směřování, ukotvenost Česka v institucích, v Evropské unii, v NATO.

Ale ty debaty jste slyšela a viděla, ne? 
Tereza: Slyšela.  

Například mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou to vypadá, že jsou odvěcí nepřátelé.
Tereza: Ano, ale to je klasické předvolební soutěžení. Myslím si, že jestli je někdy čas začít ty příkopy, když přistoupíme na tuto rétoriku, zakopávat, tak je to teď. Sice máme nějaké dva bloky, ale ukazuje se, že jsou možná dost dobře vyčerpané, protože Andrej Babiš teď bude muset skládat vládu asi se dvěma dalšími stranami a chybí tu prostředník, kterým kdysi bývalo například KDU-ČSL.

Teoreticky to můžou Motoristé, ne?
Tereza: Nevím.

Možná by byli ještě silnější, kdyby šli do voleb s Přísahou.
Tereza: Spíš ne, nevím.

Michal: Asi se bavíme o dvou odlišných věcech. Společnost není zas tak rozdělána na základních věcech, ale politicky, z hlediska politických obrysů toho, jak vypadá český volič, se uvažuje ve dvou velkých blocích. To jsou dvě věci. Politika, můžeme říct, trochu uměle lidi rozděluje, což tak bylo asi vždycky. Ale na základních hodnotách se společnost shodne. Nechtěl bych zaměnit dvě věci. Politicky to vypadá tak, že lidé zvažovali jednu ze tří vládních stran a málo kdy zvažovali k tomu například ještě ANO nebo SPD. A zase naopak, druzí zvažovali SPD, ANO a Stačilo!.

Tereza: Myslím si, že takhle to bylo vždycky a že je čas začít hledat řešení v podobě opravdu středové strany, která bude moct být jazýčkem na vahách.

Takže tady chybí jedna strana?
Tereza: Myslím si, že tady je, ale záleží, kdo si řekne, že bude tou stranou. Nevím. Myslím si, že víc stran rozhodně nepotřebujeme, ale potřebujeme někoho, kdo je schopný skládat vládu jak s Andrejem Babišem, tak s Petrem Fialou, jestli bude Spolu pokračovat dále. A to chybí, protože současný finišující vládní blok je v patové situaci. Mají 43 % hlasů...

To je jejich strop. 
Tereza: Vypadá to tak a vypadá to, že ANO tu zůstane, že to není už jenom projekt Andreje Babiše, ale že má další politiky, lídry, Karla Havlíčka, Alenu Schillerovou, kteří stranu převezmou po tom, co Babiš někdy odejde z politiky. Je třeba hledat cesty, jak spolupracovat na tom středu, než že se budeme pohybovat v blocích. Myslím si, že je to i otázka předvolební rétoriky stran, když říkají, s kým vším nepůjdou. Měli bychom si začít říkat, za jakých podmínek spolu můžeme být.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a CNN Prima News.