Filip po 12 letech skončí v čele KSČM, Bělobrádkovu nabídku rezignace lidovci odmítli

Po 12 letech hodlá na jaře ve funkci předsedy KSČM skončit Vojtěch Filip, oznámil to po pětihodinové diskusi ústředního výboru. Kvůli volebnímu debaklu svolá KSČM na duben příštího roku mimořádný sjezd. Naopak Pavel Bělobrádek zůstává předsedou KDU-ČSL, přestože nabídl rezignaci, celostátní konference lidovců ji ale nepřijala. Žádný politik KDU-ČSL nevyslovil zájem stát se novým předsedou.

Praha (Aktualizováno: 19:49 27. 10. 2017) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda KSČM Vojtěch Filip

Předseda KSČM Vojtěch Filip | Zdroj: ČTK

„Jsem nejdéle sloužícím předsedou politické strany a podle mého soudu i obměna může leccos přinést," uvedl Filip k rozhodnutí už nekandidovat.

Pokud získá podporu regionů, hodlá se o nejvyšší stranickou funkci ucházet dosavadní místopředseda KSČM a Filipův oponent Josef Skála. Ten po jednání novinářům řekl, že s Filipem vedou roky diskusi o tom, co má být prioritou KSČM.

Škatulata po sněmovních palácích. Ve svých kancelářích zůstanou jen poslanci ODS

Číst článek

„Já osobně razím názor, že musíme dohnat kritické nálady, stát se jejich mluvčím. Pokusit se rozkročit víc napříč znepokojenou veřejností, začít budovat jakýsi blok z různých organizací, občanských hnutí, odborových organizací. To je moje linie a myslím si, že volby ukázaly, že to je asi správným směrem," uvedl.

Filip uvedl, že případnou podporu pro to, aby v čele KSČM zůstal, bude směřovat na jiné kandidáty. „Nechystám se k tomu, ale je třeba reflektovat vůli krajských a okresních organizací. Ale předpokládám zcela jednoznačně, že podporu pro sebe budu spíše přenášet na někoho, kdo si myslím, že by mohl být úspěšným předsedou," řekl na dotaz, zda ho mohou spolustraníci zviklat ke změně názoru.

Důvody prohry, která pro KSČM znamená snížení poslaneckých mandátů z 33 na 15, budou komunisté analyzovat.

Filip, považovaný za pragmatického politika, do nejvyšší stranické funkce nastoupil po rezignaci dlouholetého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, který strávil v čele KSČM 12 let (červen 1993 až říjen 2005). Pod Filipovým vedením se komunisté vždy dostali do sněmovny, před čtyřmi lety dosáhli druhého nejlepšího polistopadového výsledku, když získali 33 poslanců, vůbec nejúspěšnější strana byla v roce 2002, kdy za ní do poslaneckých lavic zasedlo 41 poslanců.

Komunistická strana také uvedla, že vlastního kandidáta do lednové prezidentské volby nepostaví. Rozhodl o tom ústřední výbor KSČM. 

Bělobrádek ve své funkci zůstává

'Všichni nás odmítli.' Babiš se pokusí o menšinovou vládu ministrů ANO a odborníků'Všichni nás odmítli.' Babiš se pokusí o menšinovou vládu ministrů ANO a odborníků

Číst článek

„Já jsem podle svého slibu dal funkci k dispozici se vší pokorou a s tím, že jsem vzal samozřejmě ten neúspěch, který jsme ve volbách zažili, na sebe. Myslím si, že to je správné. Nakonec jsem dostal poměrně výraznou podporu v tajném hlasování," řekl Bělobrádek. Pro jeho setrvání bylo 56 hlasujících, proti 13, čtyři hlasy byly neplatné.

„Nikdo mě nevyzval přímo, abych odstoupil, a nikdo neřekl, že chce být novým předsedou," řekl Bělobrádek.

Lidovci se dnes také dohodli, že se v příštím roce neuskuteční mimořádný stranický sjezd, který by mohl změnit vedení strany. Podle Bělobrádka je možné, že se bude konat programová konference KDU-ČSL.

Na dalších jednání celostátní konference budou také lidovci hlouběji probírat příčiny nynějšího volebního neúspěchu. Strana získala ve sněmovních volbách 5,8 procenta hlasů a deset poslanců, přišla o čtyři mandáty.

Celostátní konference lidovců také zavázala poslance strany, aby nevstupovali do koalice s hnutím ANO ani nijak nepodpořili menšinovou vládu, a to ani odchodem ze sněmovny při hlasování, kterým by snížila potřebný počet hlasů pro vyslovení důvěry kabinetu.

„Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli podporovat případnou menšinovou vládu. Myslím, že rétorika pana (předsedy ANO Andreje) Babiše neustále pokračuje velmi agresivně vůči ostatním stranám a záleží na něm, jestli si bude dál pěstovat potenciální koaliční partnery či jestli se dostane do nějaké nutnosti být závislý na hlasech radikálů a extremistů nebo jestli si zničí úplně koaliční potenciál," řekl Bělobrádek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme