Skokani voleb. Křížky pomáhají titulovaným, ženám a kandidátům ve středně velkých městech
Lékařům letos pomohlo křížkování k mandátu téměř třikrát častěji než průměrným kandidátům do zastupitelstev. Vyplývá to z analýzy serveru iROZHLAS.cz. Projděte si interaktivní tabulku nejúspěšnějších skokanů a prozkoumejte, jak se liší důsledky křížkování ve velkém městě a na vesnici.
I letos voliči a voličky v obecních volbách využívali možnost zakřížkovat vedle – nebo dokonce místo – jednotlivé kandidátní listiny i osobnosti od konkurence. Snahu porozumět křížkovacím strategiím ale komplikuje to, že ne každý, kdo křížkuje, chápe volební systém správně. Ten se navíc v obcích různých velikostí chová odlišně.
„Základní problém je v tom, že my nevíme, na kolik voliči vědí, když někoho zakřížkují, co se s tím křížkem potom stane,“ podotýká Karel Páral z Univerzity Palackého v Olomouci. Upozorňuje na fakt, že značná část lidí se chybně domnívá, co se s jejich hlasy děje.
Složitý systém komunálních voleb se výrazně liší od jiných způsobů hlasování v Česku. Tři možnosti popisuje páteční díl Vinohradské 12.
Páral dává volby do zastupitelstva do kontrastu s parlamentními: v těch volič hlasuje pro stranu a na jednom lístku může kroužkovat preferované kandidáty. Tak ale křížkování nefunguje. „Kdo chce poskočit, musí si to opravdu zasloužit,“ zdůrazňuje Páral pro iROZHLAS.cz. Aby se kandidát posunul o příčku dopředu, musí mít o deset procent hlasů víc, než kolik je průměr celé jeho kandidátky.
Pro mnohé složitý a neprůhledný mechanismus pak v důsledku znamená, že voliči hlasují jinak, než zamýšleli. „Nejsou kolikrát zřejmé motivace, koho přesně chtěli podpořit,“ zmiňuje Páral a poukazuje na následný pokles efektivity.
Přesto se v letošních komunálních volbách ukázalo, že se díky křížkům dokážou někteří kandidáti dostat na mnohem lepší pozice, než ze kterých do boje o radnici startovali. Přehledem všech 6598 skokanů – tedy těch, kteří se z nevolitelné pozice dostali k zastupitelskému mandátu – si můžete projít v interaktivní tabulce. Vyhledávací políčko umožňuje pátrat například podle jména kandidáta, názvu strany či obce.
Nejvíce příček přeskočila Olga Sehnalová z Kroměříže: 25. Dostala se tak na druhé, poslední zvolené místo pro sociální demokracii, za kterou kandidovala. Doposud působila jako náměstkyně hejtmana Zlínského kraje, s lékařskou praxí.
Naplňuje tak kombinace faktorů, které dlouhodobě fungují: významná funkce, společenský kredit profese a vysokoškolský titul.
Každý jedenáctý zastupitel
Jak dokládá datová analýza serveru iROZHLAS.cz, nejčastěji poskočí lékaři nebo učitelé. S nimi totiž mají lidé přímou zkušenost. Jsou to buď jejich bývalí, nebo současní pacienti, případně žáci. Mají tedy základnu, o kterou se mohou opřít.
Křížkování v letošních volbách výrazně pomohlo lékařům. Z 849 kandidátů s titulem MUDr., kteří získali mandát, za to v 255 případech mohl skok živený preferenčními hlasy.
Jako lákadlo pro preferenční hlasy slouží ale deklarace jakéhokoliv vzdělání. Výrazněji to podle Párala z olomoucké univerzity rezonuje u starší generace, na tituly si nicméně potrpí celá česká společnost. „Dokud budou od voličů signály, že na základě těchto indicií rozhodují a křížkují otitulované lidi, bude se tak dál postupovat,“ předpokládá vývoj sestavování kandidátek z pohledu stran.
Odborník Paták upozorňuje na „nezdravé“ důsledky: „Nezřídka se stává, že doktor je na spodku kandidátky a plní funkci tzv. křoví – aby naplnili počet lidí na kandidátce, domluví se s ním na takovéto formě podpory. Ale on pak patří k nejznámějším postavám v obci – je hodný, má bílý plášť, je to obrovská autorita – a přeskočí ty další. Jenže nechtěl jít do zastupitelstva, chtěl jenom podpořit.“
Z celkových bezmála 62 tisíc zastupitelských křesel přitom křížky rozhodly o obsazení 6,6 tisíce, tedy přibližně o každém jedenáctém. U lékařů rozhodovaly 2,8× častěji, než je průměr, u magistrů 1,3× častěji, ale například u právníků méně často. Důvodem zřejmě je, že se na kandidátkách nacházeli na volitelných pozicích a k získání mandátu křížky nepotřebovali.
Křížky také častěji pomohly k mandátu ženám – i proto, že mužům typicky patří čela kandidátek a ženám křížkování pomáhá zvyklost narušovat.
Kolikrát častěji než u průměrného kandidáta rozhodovalo o mandátu křížkování?
Preferenční hlasy letos rozhodly o každém jedenáctém mandátu – to je bod 1× na svislé ose. Vyšší sloupec v grafu znamená, že křížky u dané skupiny hrály větší roli.Maloměsta bez hranic
Rozhodujícím faktorem pro účinnost křížkování je velikost obce. Jak zmiňuje matematik René Levínský, funguje spíše u obcí do 100 tisíc obyvatel, u větších pak jeho funkce slábne. Podmínka pro přeskočení, podle které musí kandidát získat o desetinu hlasů víc, než je průměr kandidátky, je tam téměř nedosažitelná.
Data z letošních voleb naznačují, že nejúčinnější je křížkování v městech kolem pěti tisíc obyvatel. Preferenční hlasy v nich rozhodují 1,5× častěji, než je zmiňovaný průměr. Z popsaných příčin preference nehrají velkou roli u měst nad 50 tisíc obyvatel a prakticky nulovou na pražském magistrátu. Nefungují ale ani na menších vesnicích – tam je sice snazší preferenčními hlasy ovlivnit obsazení čela obce, ale nedochází k němu tak často.
