'Dezinfekce Hradu i účelovka.' Prezidentští kandidáti v přeplněné univerzitní aule hýřili bonmoty

Na středeční debatu prezidentských kandidátů pořádanou Právnickou fakultou Karlovy univerzity dorazily stovky lidí. Jiří Drahoš, Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Mirek Topolánek, Petr Hannig a Pavel Fischer hovořili třeba o možném přijetí zákona o obecném referendu nebo o zahraniční politice. Pozvání k debatě odmítl prezident Miloš Zeman, reprezentovala ho tak jen prázdná židle a cedulka s jeho jménem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První debata: Drahoš, Horáček, Hilšer, Hynek, Topolánek, Hannig a Fischer hovořili třeba o možném přijetí zákona o obecném referendu nebo o zahraniční politice | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Zájem o debatu kandidátů byl obrovský a před velkou aulou Právnické fakulty se tvořily dlouhé fronty už hodinu před začátkem. Dovnitř se nakonec nevešli zdaleka všichni. Diskuzi proto řada zájemců sledovala na obrazovkách dalších místností fakulty. V publiku seděl mimo jiné i šéf hnutí ANO Andrej Babiš, miliardář Karel Janeček nebo herec Marek Daniel v roli satirické postavy Tondy Blaníka.

Jedním z témat byl postoj možných budoucích prezidentů k přijetí zákona o obecném referendu. Proti této myšlence se vyjádřil například expremiér Mirek Topolánek nebo diplomat Pavel Fischer. „U nás rádi věříme spikleneckým teoriím, proto se v té debatě můžeme snadno dostat daleko od reality. Jsem proto proti tomu, abychom tento instrument zaváděli,“ řekl Fischer.

Nejvyšší správní soud žádného prezidentského kandidáta nevyloučí. Nic se nezmění, shodli se právníci

Číst článek

Možnost občanů vyvolat všelidové hlasování by naopak podpořil kandidát Realistů Jiří Hynek nebo Petr Hannig, zakladatel Strany zdravého rozumu. „Lidé nejsou hloupí, dejme jim možnost o všem rozhodovat,“ řekl Hannig. Spíše pro referendum se vyjádřili také bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš nebo lékař Marek Hilšer.

Drahoš: Výhodné členství v EU

O obecném referendu se v poslední době hovoří zejména v souvislosti s možným hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie. Také o tom uchazeči o Hrad hovořili. „Evropská unie se řítí do pekla,“ věstil Hannig. „My musíme zabránit tomu, aby EU v tom pekle skončila. Musíme bojovat za naše národní zájmy,“ řekl s tím, že Česká republika by se měla „vrátit před Lisabonskou smlouvu.“

Kriticky se k Evropské unii vyjádřil rovněž Topolánek. „Nedostatek demokracie a nedostatek schopnosti řešit jakýkoli vážný problém,“ vyjmenoval údajné nedostatky EU. „Je celá řada problémů, které Evropská unie není schopná řešit. A co je horší, ani je pojmenovat,“ dodal Topolánek.

Hrad označil zprávy o Zemanově vážném zdravotním stavu za vymyšlené. Podal trestní oznámení

Číst článek

Připomněl zároveň, že právě on jako premiér podepsal Lisabonskou smlouvu, ačkoli prý tušil, že tím bude Česko poškozené. „V zásadě hlavně kvůli tomu, protože jsem nechtěl, abychom zůstali mimo evropský prostor,“ vysvětlil.

Podle Drahoše si veřejnost dostatečně neuvědomuje výhody členství v EU. „Prezident a vláda by měli korektně informovat veřejnost o tom, jaké výhody máme z členství v Evropské unii. Pokud si toho lidé budou vědomi, budou o tzv. Czexitu uvažovat úplně jinak,“ podotkl Drahoš. Hilšer se zase opatrně vyjádřil pro brzké přijetí eura. „Pokud bude tato země kvůli tomu, že euro nepřijme, ztrácet na prosperitě, myslím, že by bylo dobré to euro přijmout,“ řekl.

Topolánek: Dalík je bývalý kamarád

Jedna z otázek mířila na roli prezidenta ve společnosti a na motivace kandidátů k boji o hradní post. „Žiju šťastný život s vysokým platem. Co mě přimělo k tomu, abych se z tohoto života vrátil? Přivedla mě k tomu povolební situace, která tady je. A to, že Miloš Zeman nedělá kroky, které by se mi líbily,“ vysvětlil Topolánek.

Prezidentem chce být 18 uchazečů. Nejvíce kandidátů spoléhá na podpisy občanů

Číst článek

Lobbistu Marka Dalíka, který v minulých dnech nastoupil do věznice kvůli podvodu při nákupu obrněnců Pandur, označil jako svého „bývalého nejlepšího kamaráda.“ O Dalíkově vině prý pochybuje, ale rozhodnutí soudu respektuje, v případě svého zvolení prezidentem by neuvažoval o udělení milosti.

Topolánek se také vyjádřil k diskuzím o možné neplatnosti senátorských podpisů na jeho kandidátní listině. Někteří ústavní právníci totiž uvedli, že senátoři nemohou svým podpisem podpořit více než jednoho kandidáta. „Myslím, že je to taková účelovka,“ komentoval Topolánek situaci slovy Andreje Babiše. Pokud by byl z boje o Hrad skutečně vyloučen, obrátil by se prý na soud.

Horáček by podle svých slov v roli hlavy státu co nejčastěji navštěvoval jednání sněmovny a Senátu. „Prezident má právo navštěvovat jednání obou komor parlamentu. Myslím, že to je nutný. Ne tam přijít jednou za čas a vtipkovat o přeříznutých děvčatech,“ dodal s narážkou na výrok Miloše Zemana, který hlava státu pronesla ve sněmovně při projednávání zákona o Šumavě.

CVVM: Zemanovi by dala hlas třetina voličů, pětina není rozhodnutá

Číst článek

Drahoš zdůraznil, že by jako prezident „nedělal ostudu“. Fischer, který v minulosti působil jako mluvčí Václava Havla, vyzdvihl své zkušenosti s prezidentskou kanceláří. „Vynasnažil bych se, aby Strakova akademie a prezident měli společný názor na zásadní věci. Například bych položil otázku, co máme z toho obratu směrem do Číny, jaké jsou zisky z toho obratu do Ruska. Z tohoto srovnání bychom viděli, že to byl neproduktivní pokus o nějaké dobrodružství. Je třeba se vrátit do toho evropského proudu,“ prohlásil Fischer.

Konec kontroly na Hradě

Všichni kandidáti se shodli na tom, že by v případě svého zvolení otevřeli Pražský hrad lidem. Dlouhé fronty, které se tvoří u bran do areálu Hradu, jsou podle Drahoše bezpečnostním rizikem. Podobně se vyjádřil i Michal Horáček.

Co dalšího by ihned po zvolení na Hrad učinil? „Když přijdete do novýho, tak vždycky nejdřív vymalujete, tady by to bylo potřeba spíš vydezinfikovat,“ podotkl. Snažil by se prý splácet dluhy po současné hlavě státu. „Je potřeba omluvit se za urážku Ferdinanda Peroutky. Další věc je, že tři profesoři nebyli jmenovaní,“ řekl Horáček.

Hannig před publikem právnické fakulty prohlásil, že by prezident měl mít možnost „zákonodárné a ústavodárné iniciativy.“ Sám by rád prosazoval změny ústavy a rozšiřoval svobodu slova. „Myslím si, že by nikdo neměl za slova být nejen zavírán, ale ani odsuzován,“ řekl Hannig, jehož blízký spolupracovník je extremista Adam. B. Bartoš obviněný ze zpochybňování holokaustu.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme