Den s kandidátem: Babiš je v konfliktu zájmů. Nevíte, zda mluví za Agrofert, nebo za sebe, říká Fischer
Senátor a bývalý velvyslanec ve Francii, dříve také spolupracovník prezidenta Václava Havla Pavel Fischer je dalším kandidátem, který si povídal s moderátorem Janem Pokorným. V nadcházející volbě Pavel Fischer kandiduje znovu na funkci hlavy státu, v prezidentské volbě roku 2018 se umístil na třetím místě. Svou kampaň v pátek začal snídaní doma na okraji Prahy, poté pokračoval návštěvou Českých Budějovic.
Pane senátore, jak se to dělá, aby otec kandidující na prezidenta přemluvil celou rodinu, aby s ním ráno posnídala za přítomnosti tří médií: rozhlasu, ČT a nejčtenějších bulvárních novin?
Vyžaduje to jistou zkušenost z diplomacie, z vyjednávání a také důvěru od manželky a dětí. Myslím, že mám z toho sám velkou radost.
Sám jste politik, jehož agendou je zejména zahraniční politika, bezpečnost. Tady v Českých Budějovicích jste se ale spíš zajímal o sociální problematiku. Proč?
Mně vždycky přišla blízká otázka sociálních témat. A tady v Budějovicích jsme začínali s mojí ženou v centru Arpida. Do Arpidy jsme jezdili už před mnoha lety, ani to nebudu počítat.
Kontrola přímo voleného prezidenta by měla být mnohem lepší než dnes. Prezident nemůže být volný elektron, myslí si kandidát na hlavu státu Pavel Fischer. Poslechněte si rozhovor
Ale poprvé jsme tady byli v roce 1996 s naším nejstarším postiženým klukem jako klienti. S naším synem jsme sem potom jezdívali i později, mnoho let, a vlastně naše děti tudy také prošly, protože jsme neměli, kam je dát, takže jsme je vozili s sebou do Arpidy.
Byli jsme rádi, že vidíme Arpidu, jak roste tak, jak rostou její klienti a jejich potřeby. A další program se točil okolo charity.
Charitní služby, totiž sociální služby, které charita poskytuje pro celý kraj, jsou nesmírně záslužnou činností ve prospěch celé společnosti. Nejenom otázky pomoci cizincům nebo uprchlíkům, zejména z Ukrajiny, ale také jsme se zabývali třeba tím, jak se charita připravuje na pomoc obětem domácího a genderově motivovaného násilí.
Tím, že třeba staví nové centrum s názvem Agáta na Dobré Vodě. To jsme navštívili a musím říct, že z toho mám velmi dobrý pocit. A moje žena taky.
Válka, nebo špatný mír?
Když jsem mluvil o tom, že se zabýváte zejména zahraniční politikou a bezpečností, ostatně i z titulu funkce předsedy příslušného výboru v horní komoře Parlamentu, jak se díváte na momentální situaci na Ukrajině i v optice toho, že ve čtvrtek říkal americký prezident Joe Biden, že by se mohl spojit s Vladimirem Putinem, kdyby dal najevo, že chce válku zastavit. Myslíte si, že to je v diplomacii signál, že se blýská na lepší, možná už mírovější časy?
Zatím bych to nepřeceňoval. Vladimir Putin totiž opakovaně vyhrožoval použitím jaderné zbraně. A to jsou žerty, které opravdu není možné brát na lehkou váhu.
Pokud se Vladimir Putin v tak rozsáhlé míře rozhodl rozpoutat válečnou agresi zcela v rozporu s Chartou OSN a se závazky Ruska, tak to bude trvat dlouhou dobu, než se Rusko vrátí do svých hranic tam, kam patří.
Den s kandidátem: Vsadil jsem se, že debatu zvládnu, jinak musím do zorbingové koule, říká Babiš
Číst článek
Tuto válku může Vladimir Putin velmi rychle ukončit. Ze dne na den. Kdyby dnes zavelel, že se ruská vojska mají stáhnout na území Ruské federace, tak se na Ukrajině přestane střílet.
V rámci projektu Den s kandidátem jsme mluvili ve středu s kandidátem za SPD Jaroslavem Baštou, což byl také velvyslanec na Ukrajině i v Ruské federaci. On říkal, že podle jeho názoru je lepší byť špatný mír než tato válka. Váš názor?
Každý mír musí být spravedlivý. Nerozlišoval bych špatný, nebo dobrý, ale musí se zakládat na spravedlnosti.
A spravedlivý mír se zakládá v tomto případě na respektu k mezinárodně uznaným hranicím Ukrajiny a k mezinárodním závazkům Ruska. A tento respekt je potřeba sjednat, nastolit, obnovit.
To s prominutím nelze dělat polovičatě, nebo bychom dali Putinovi dojem, že může bojovat dál, akorát teď si může udělat takovou pauzu, vzít si time-out a útočit znovu jinde nebo znovu na Ukrajině.
Proč Pavel Fischer kandiduje za takové situace na hlavu státu, když tu může být velice vážná situace, nedej bože až fatální. Teď nemyslím vaše prezidentství, ale myslím to, co se děje v Rusku a na Ukrajině?
Každá doba má svoje výzvy. Ta současná výzva v Evropě je skutečně ruská válka – ruská válka proti Ukrajině a vlastně proti světu.
Rusko podrývá základy mírové spolupráce tak, jak byly vdechnuty do OSN. A z tohoto pohledu si musíme uvědomit, že se jedná také o nás a o naši bezpečnost a o schopnost Česka těsně spolupracovat se spojenci.
Jelikož to dělám, vždycky jsem to dělal, a věnuji se tomu i v Parlamentu, tak vím, že mám co nabídnout. Od první minuty po zvolení mohu fungovat na sto procent, protože už dneska jsem ve spojení na parlamentní úrovni s našimi spojenci.
Čas a peníze
Už jsme připomněli, že jste kandidoval i v minulé prezidentské volbě. Pozorujete, že by se nálada a klima ve veřejnosti nějak výrazně změnily oproti kandidatuře, kterou jste dělal v roce 2018?
Změny pozoruji. Určitě je přinesla pandemie covidu, která trvala dlouho a lidem přinesla mnoho utrpení.
A změnila se i očekávání společnosti, protože v době, kdy nám ceny raketově vzrostly, zejména za energie, za elektřinu nebo za plyn, si lidé začínají klást otázky stran budoucnosti, a to i ti, kteří třeba poctivě vždycky platili daně a odváděli všechny sociální a zdravotní dávky.
Na tyto obavy je potřeba, abychom nezůstávali hluší, abychom jim zkoušeli porozumět a přinášet na ně konkrétní odpověď. V tomto smyslu je ta kampaň určitě v úplně jiném prostředí a s jinými tématy než dřív.
Troufnu si říct, že jste muž, který má analytické myšlení. Ostatně jeden čas jste působil i v čele výzkumné agentury STEM. Když se podíváte na minulou volbu, kde jste skončil třetí, co jste tam nedotáhl do konce? Anebo to nešlo?
Já naopak považuji třetí místo za mimořádný úspěch a často o tom mluvím i s lidmi v zahraničí, kteří se zajímají o situaci v Česku a zajímají se o to, jak vypadá v současnosti prezidentská kampaň.
Přínos volebních účtů uchazečů o Pražský hrad? ‚Záleží na kandidátech, jak chtějí být transparentní‘
Číst článek
Pro mě to byl úspěch. Samozřejmě že lepší by bylo první místo, ale tam nám chyběl jednak čas a jednak peníze a možná i zkušenosti. Dneska vím, že z té praktické politiky, která se také dá dělat v Senátu například právě v oblasti bezpečnosti, obrany nebo zahraničí, tak už mám také mnohem víc zkušeností než dřív.
V Senátu se nám podařilo opakovaně apelovat a naléhat na vládu, aby opustila ten bláznivý nápad do dukovanského tendru připustit Rusko a Čínu, to vůbec nebylo samozřejmé a Senát se tady v tomto smyslu postavil jako jeden muž.
Z toho mám radost, protože ta usnesení jsem vlastně navrhoval v Senátu já osobně s naším výborem.
Podobně jsme jednali o vrbětické kauze. O ohrožení bezpečnosti v souvislosti s odhalením pozadí teroristického útoku v moravských Vrběticích, a mohl bych pokračovat.
Takže dneska vím, že se nejenom změnila mezinárodně politická situace, ale také že mám mnohem víc zkušeností z praktické politiky, nejenom z teoretizování nebo z práce v diplomacii, kterou jsem si ale také přinesl jako zkušenost.
Na začátku odpovědi jste konstatoval, že vám v roce 2018 chyběl čas a peníze. Pokud jde o čas a peníze, teď máte obojího dost?
Teď mám obojího dost, ale samozřejmě bylo by lepší, kdybychom měli peněz víc. Když se podíváme na stav transparentního účtu, tak hrajeme trochu v jiné kategorii než favoriti.
Ale zároveň vím, že to občany velmi zajímá a že se mi nabízejí každý den noví a noví dobrovolníci nebo mě oslovují i podnikatelé, jak mohou pomoci.
Politolog: Voliče zajímají tři věci. Jestli je kandidát připravený, velkorysý a jaký má ‚program peněženka‘
Číst článek
Takže z tohoto mám radost. Lidi to začíná zajímat a není jim jedno, kdo tady v Česku bude prezidentem. To je přece dobrá zpráva.
Četnost nabídek finanční podpory spíš roste, nebo je stagnující?
Zájem se rozhodně objevuje stále častěji. Nechme se překvapit, jak se to promítne do stavu transparentního účtu.
Děláte to i tak, že aktivně, proaktivně chodíte a říkáte: „Já jsem Pavel Fischer, byl bych dobrým prezidentem. Přispějte mi prosím na můj transparentní účet.“ Takže jinak, říkáte si o peníze?
Když jezdíte mezi občany, tak se často objeví otázka, jak vám můžeme pomoct. Tak já na to odpovídám: „Podívejte se na naše webové stránky. Chcete-li být jako dobrovolníci, přihlaste se, dostanete okamžitě informace. Chcete-li pomoci jinak, hlaste se, je tam ostatně také číslo transparentního účtu.“
Ale to není jenom o penězích. Tady jde přece o to přesvědčit lidi, aby věděli, že máte co nabídnout a že vám také mohou v této chvíli důvěřovat.
A to byl i důvod toho, proč jste využil i projektu Den s kandidátem, nebo tedy možnosti prezentace vašeho kandidátského programu, a pozval si na dnešní den tři celkem silná média?
Velmi si vážím práce sdělovacích prostředků, které obětují celý den na to, aby pochopily, jak stavíme kampaň nebo s jakými otázkami se dnes během debaty s veřejností setkáme.
Mně to přijde správné, protože ne všechno se dá zprostředkovat jenom na základě těch, kteří tam byli a potom o tom budou vyprávět. Vítám zájem a jsem za to rád.
Jako závody formule 1
Když se jako analytik, jeden čas řídící agenturu STEM, podíváte na průzkumy veřejného mínění, kterak je na čele trojice Babiš, Nerudová, Pavel, pak nic, nic, nic a pak je Pavel Fischer. Máte ještě šanci?
Máme šanci překvapit. Máme šanci zvítězit. Máme šanci velmi rychle růst. Podívejte se na dynamiku minulých voleb, předminulých voleb. Pokaždé fotografie, kterou bychom byli udělali v listopadu, se hodně liší od cílové fotografie.
A teď jenom odpovídejme, nebo si položme otázku proč. Dynamika prezidentských voleb má přece jenom svoji vlastní logiku, je velmi strmá nebo velmi rychlá.
Průzkumy, které se dívají stále dozadu na několik týdnů starou fotografii, tak ne vždy tuto dynamiku umí správně rozklíčovat. Někteří z favoritů si ostatně nechávají dělat průzkumy téměř každý týden.
Právě proto, že fotografie je potřeba dát vedle sebe, abychom viděli trendy. Z tohoto pohledu mám za to, že se ještě leccos může do ledna změnit.
Může se leccos do ledna změnit samo o sobě, anebo byste k tomu něčemu chtěl výrazně přispět?
Každá volební kampaň je přece také o tom, co daný kandidát nabízí, takže tomu musím přispět. Zároveň ale vím, že je tady celá řada nerozhodnutých voličů nebo těch, co váhají mezi více kandidáty.
Zrovna před chvílí jsem o tom mluvil s jedním krajským zastupitelem tady v Jihočeském kraji, takže vím, o čem mluvím. Snažím se nabízet konkrétní odpovědi na konkrétní výzvy.
S kým zejména soutěžíte v prezidentském pelotonu?
Soutěžím s těmi, co jsou na špici, abych se dostal do druhého kola.
A jak se to dělá?
To se mě zeptejte, až se mi to povede.
Ipsos: První kolo prezidentské volby by vyhrál Babiš. O druhé bojují Pavel s Nerudovou
Číst článek
Aby se vám to povedlo, tak byste měl mít nějakou elementární představu, jak to udělat.
Mám elementární strategii. Tu vám teď ale neřeknu, protože jsme uprostřed soutěže. Kdybyste byl na závodech formule 1, tak se taky nezeptáte v docích v polovině závodu, jakou bude mít strategii ten, který je na 3., 4. místě, aby zvítězil. To vám prostě neřekne.
Teď vám to neřeknu. Ale je to jenom pro to, že je to svobodná otevřená soutěž. A není to přece tak, že bychom před voliči něco skrývali. Chceme naopak ukázat, že máme co nabídnout.
Osobně mám zkušenost s praktickou politikou, dlouholetou zkušenost ze služeb státu a taky vím, kde mají ti ostatní slabiny. Proto vím, že mám co nabídnout.
Kde mají ti ostatní slabiny?
Andrej Babiš je v konfliktu sám se sebou. On je vlastně v takovém konfliktu zájmů, že často nevíte, jestli mluví za Agrofert, za sebe, nebo za hnutí ANO.
Tady je potřeba, abychom hlídali jeho konflikt zájmů, protože by to mohl být problém, pokud by se stal prezidentem. U těch ostatních mám za to, že mám rozhodně delší zkušenost s praktickou politikou, takže proto soutěžím.
Když mluvíte o ostatních, tak myslíte ostatní z té trojice, která má momentálně před vámi náskok, Danuši Nerudovou a Petra Pavla?
Například. Na ty jste se ptal.
Jakou komparativní výhodu máte oproti těm, kteří jsou za vámi? Nebo ti vás momentálně nezajímají?
Víte, vy to teď berete tak, jako kdybychom běželi závod.
Já jsem neřekl, že je to formule 1.
Nutíte mě, abych se pořád otáčel za sebe. Tak já vám na to odpovím jinak. Mám program, volební program je na mých stránkách ode dne, kdy jsem vyhlásil kampaň. Ostatní si to tam začali dopisovat podle toho, jak jim přišla slina na jazyk.
Já program mám a vím, co prosazuji. Voliči to taky vidí, a proto mám i určitou sebedůvěru v to, že mám co nabídnout. To jsou konkrétní programové teze, které jako prezident mohu prosazovat. Prezident nemá tolik pravomocí, jak se někdy předpokládá. Má velký vliv a v tomto smyslu jsem program i koncipoval.
Kompetence prezidenta
Když se podíváme na vývoj prezidentské kampaně, tak se dá očekávat, že někteří kandidáti pravděpodobně představí svůj tým, který by si chtěli vzít na Hrad. Možná ano, možná ne. Patříte k těm, kteří ano, nebo ne?
Já už vím, že v týmu budou lidé, kteří mají bezpečnostní prověrku, kteří mají dostatečné vzdělání, kvalifikační předpoklady a kteří jsou bezúhonní, to znamená, že nejsou v trestním stíhání.
S pravomocí prezidenta udělovat milost souhlasí 74 procent obyvatel. Nejvíce ji podporují voliči SPD a ANO
Číst článek
Vím, že to je málo, ale to je velká změna oproti stavu, který je dneska na Hradě. A co se týče konkrétních jmen, tak to bude překvapení a já se chystám ho zveřejnit, až přijde čas.
A ten čas by mohl přibližně přijít kdy?
Dneska ještě ne. Musíte být trošku trpěliví.
Jsem trpělivý, nechci slyšet ta jména. Mě by zajímalo, jestli ten čas přijde ještě do Vánoc nebo těsně před prvním kolem.
Ten čas přijde, až ho správně vyhodnotím. A to dneska nevidím jako nezbytné.
Když se podíváme na kompetence prezidenta republiky, o kterých jste mluvil, tak jednou z výsostných je třeba jmenování Ústavního soudu, respektive ústavních soudců, samozřejmě i Senát v tom hraje velkou roli. Máte už nějakou představu, jak by Ústavní soud, velmi důležitá instituce Česka, měl do budoucna vypadat
Ano, v nejbližších letech se totiž celý Ústavní soud, snad jen s jedinou výjimkou, má obměnit. To znamená, že to bude velmi významná práce pro prezidenta. Tady je potřeba, abychom Ústavní soud skládali velmi obezřetně, opatrně nebo prozíravě.
To znamená, že by tam měly být zastoupeny různé generace, různé profesní zkušenosti, vedle akademiků také lidé z praxe. Například advokáti, kteří dobře vědí, jak je složité prosazovat spravedlnost u nižších soudů, soudci, kteří umí sami nejlépe vyhmátnout, v čem je jádro pudla, když hledáte průchod spravedlnosti. A to je právě v případě Ústavního soudu strašně důležité.
Měli by tam být zastoupeni nejenom muži, ale i ženy, lidé konzervativní i liberálnější. A tady najednou vidíte, že hledáme. Skládáme takovou fotbalovou jedenáctku, a proto, abychom ji mohli poskládat, tak musíte mít větší počet menších osobností, se kterými se radíte, a také nápady na to, co udělat, aby ten Ústavní soud fungoval kontinuálně.
Doufám, že Ústavní soud nikdy nebude součástí Agrofertu, prohlásil jeho předseda Rychetský
Číst článek
Například vybrat z těch stávajících členů dvě, tři, čtyři jména, která by mohla pokračovat, mít nový mandát, aby Ústavní soud měl určitou kontinuitu. Stát, to je kontinuita. Ústavní soud by v sobě také měl mít kontinuitu.
Prezident republiky Pavel Fischer by i nadále sídlil na Pražském hradě?
Předpokládám, že to bude potřeba i z důvodu ochrany, kterou zajišťuje Policie ČR. O to, o co nám půjde zejména, bude, aby tam byl velký stůl v jídelně, velká kuchyně, abych tam mohl vařit, abychom se tam mohli sestěhovat s naší rodinou.
Vy to tam vlastně důvěrně znáte, takže vás na Hradě asi nic nepřekvapí. Ale možná zajímavější, než kde bude příští hlava státu sídlit, je ústavní zakotvení přímo voleného prezidenta republiky. Protože tam se zdá, nebo možná je to téměř jisté, že leccos zůstalo jako při volbě Parlamentem, ovšem nějakým způsobem se všichni prezidenti, i ten prezident zvolený přímo, jakoby emancipovali vůči parlamentnímu systému a posilovali neformálně svoji roli.
Je na čase, abychom poté, co byla zavedena přímá volba před deseti lety, se podívali na to, jak se naplňují očekávání, jak fungují pravidla, abychom ta pravidla pro přímou volbu a pro přímo voleného prezidenta v případě nutnosti zpřesnili nebo vyjasnili či změnili.
To znamená otevřít Ústavu? Nemyslím Ústavu jako dokument, ale jednání o změně Ústavy.
Ústavodárce, to je Sněmovna a Senát, má přece povinnost vyhodnocovat, jak fungují pravidla, jak fungují zákony. A já mám za to, že máme dneska už dost zkušeností, i velmi devastujících zkušeností s tím, jak funguje přímo volený prezident.
Například kontrola přímo voleného prezidenta by měla být mnohem jednodušší, než je dnes. Neměl by to být volný elektron, měl by to být ústavní činitel, kterého lze volat rychle k odpovědnosti, pokud se zachová způsobem, který zásadní měrou ohrožuje například ústavní pořádek v Česku.
Prezident pro všechny
Z vašich slov jsem, pane senátore, pochopil, že v prezidentské volbě zůstanete. V médiích, když se probírají šance jednotlivých kandidátek a kandidátů, se objevují názory, možná vedené tím, co se stalo na Slovensku, když kandidovala paní prezidentka Čaputová, že její konkurent, řekněme, odstoupil z toho prezidentského pelotonu. Myslíte si, že nastane čas, kdy něco takového bude muset být i u nás?
Neumím to dopředu říci, jen si buďte jistý, že udělám správné rozhodnutí, až bude potřeba. Ale volání k odstupování mně přijde jako malomyslné přemýšlení nad tím, jaké by to bylo, kdybychom žili v ideálním světě.
Vím, že mám co nabídnout. Ta soutěž je přece otevřená. A vězte, že na malomyslnost neslyším. Chci dát lidem naději, že tedy je možné kandidovat se silným politickým programem, se silnou politickou podporu.
V souvislosti s prezidentskou volbou dostal Nejvyšší správní soud první dva podněty, čas je ještě do středy
Číst článek
Mám podporu z obou komor Parlamentu a vím, že budu dobrým prezidentem. Teď je potřeba o tom přesvědčit voliče.
To už je na vás. Pak by mě zajímala závěrem ještě jedna věc. Ve všech debatách nebo rozhovorech se moderátoři nebo tazatelé vracejí k tomu, jaký máte názor na manželství stejnopohlavních párů. Teď nechci slyšet odpověď, protože ji znám z vašich veřejných vystoupení z minula. Ale zajímala by mě jedna věc. Tenkrát, když jste toto téma při nějaké debatě vnesl do veřejného prostoru, říkal jste si: „Že já jsem tenkrát radši nemlčel a nemyslel jsem si svoje?“
Podívejte se, žiji v manželství 30 let a musím říci, že vím, jaké to je štěstí, když má člověk uspořádaný vztahy a když může žít věrně s tím, komu věří a důvěřuje.
Naprosto chápu, že to je téma důležité i pro českou společnost. Nechme se překvapit, jak dopadnou debaty o zákonu, který je dneska ve Sněmovně, a připomínat mi pět let starý výrok, za který jsem se omlouval tolikrát, mně přijde vlastně už trochu nevhodné.
Mám pocit, že se musíme dívat do budoucna a budoucnost přece vytváříme my i našimi postoji v současné době a můj postoj ke všem i k menšinám je založený na respektu. A dobře vím, že prezident tady musí být pro všechny.
