Do Poslanecké sněmovny se letos může dostat nejvíc žen v novodobé české historii

O hlasy voličů se za týden bude ucházet nejvíc žen v novodobé české historii. Vyplývá to z analýzy organizace Fórum 50 procent. Před čtyřmi roky podle ní obsadily víc než čtvrtinu míst na kandidátkách. A letos už podíl žen, které strany vyslaly do boje o sněmovnu, dosahuje hranice 29 procent. Tentokrát naopak nekandiduje žádná strana nebo hnutí, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva nahoře: Miroslava Němcová (ODS), Marta Semelová (KSČM), Michaela Marksová (ČSSD) a Karla Šlechtová (za ANO). | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Mým vítězstvím je těch téměř třicet tisíc preferenčních hlasů, což je více než ti, kdo mi hlasy nedali,“ říkala po volbách v roce 2013 Mrioslava Němcová.

Přestože občanští demokraté skončili spíš mezi poraženými, Němcová získala skoro 27 tisíc preferenčních hlasů. V přepočtu na procenta nejvíc ze všech kandidátů.

Podobně se v roce 2013 dařilo i sociální demokratce Marii Benešové, kterou kroužky voličů vynesly z pátého místa kandidátky do jejího čela.

Benešová sice letos mandát neobhajuje, zopakovat její úspěch ale chce rekordní počet žen. Dostaly se navíc ve větším počtu i na přední, tedy skutečně volitelná místa kandidátek.

Nejvíce žen za Zelené a ČSSD

Podle analytičky Fóra 50 % Veroniky Šprincové to platí i pro strany, které mají v předvolebních průzkumech nejvyšší preference.

„Pokud to dopadne tak, jak ukazují předvolební výzkumy, a pokud nebudou voliči a voličky kroužkovat muže zespoda, tak by se do sněmovny mělo dostat více žen, než je tomu nyní,“ uvedla Šprincová pro Radiožurnál. „Ale na druhou stranu na nějakou revoluci, že bychom se přiblížili čtyřiceti nebo dokonce padesáti procentům, to nevypadá.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Do sněmovních voleb zbývá poslední týden. Chcete vědět, u kterých stran se uchází o hlasy voličů nejvíce političek? A jak jsou na kandidátkách zastoupeny národnostní menšiny v Česku?

Nejvíce žen kandiduje za Zelené a za sociální demokracii. Obě strany mají na obsazování kandidátních listin vnitřní kvóty. Naopak nejméně kandidátek mají Svobodní a TOP 09.

„Jsou vnímáni hodně jako strana mladých, liberálních voličů, což je právě okruh, který spíše preferuje ženy na vyšších místech kandidátních listin. Možná téma zastoupení žen by dostalo nový drive, kdyby se nám vygeneroval subjekt, který by nominoval ženu například jako celostátní lídryni, potencionální budoucí premiérku,“ překvapil politologa Petra Justa z pražské Metropolitní univerzity nízký podíl žen na kandidátkách Pirátů. Strana také nemá žádnou lídryni.

Hned v pěti krajích pak vedou řeny kandidátky Občanské demokratické aliance nebo hnutí Starostové a nezávislí.

Netradiční poměr pak panuje u lidovců. Přestože v členské základně strany převažují ženy, více než tři čtvrtiny kandidátů do sněmovny tvoří muži.

Když volby dopadnou nerozhodně

Číst článek

Politici se nezajímají o porodní péči

O větší zastoupení žen v politice usiluje skupina dvaadvaceti političek napříč politickým spektrem, které na konci září podepsaly memorandum o spolupráci.

„Uvědomily jsme si, že jsou oblasti, kterým se ta převážně mužská politika příliš nezabývá nebo ty oblasti bagatelizuje. A jsou to oblasti, které logicky nejvíc zajímají ženy. Takže to jsou třeba okolnosti porodní péče,“ vysvětluje Radiožurnálu Nina Nováková z TOP 09.

Kromě ní se do ženské politické platformy hlásí také třeba ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD, komunistická poslankyně Soňa Marková, poslankyně Jana Vildumetzová z hnutí ANO nebo místopředsedkyně Zelených Monika Horáková.

Kandidující menšiny

Zatímco kandidujících žen tak přibývá, u národnostních menšin je vidět opačný trend. Do sněmovny letos nekandiduje žádná strana založená na národnostním principu. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela alespoň jedna strana nebo hnutí, prosazující třeba romské zájmy.

Po volbách by mohlo zasednout v české sněmovně víc žen. Nyní jsou na tom lépe i v Somálsku nebo Iráku

Číst článek

„U nás se v minulosti ukazovalo, že národnostní menšiny nejsou natolik organizované, aby působily jednotně, aby prosazovaly nějaké svoje zájmy. Jako třeba na Slovensku, kde je silná maďarská menšina, tak v České republice nic takového není. Byly zde pokusy národnostních menšin, ale až na jednu výjimku nebyly úspěšné,“ sdělil Českému rozhlasu Pertr Hartman.

Zástupci minorit se ale objevují alespoň na jendotlivých kandidátkách. Do voleb jde minimálně pět Romů, a to na kandidátkách sociální demokracie, Pirátů a Zelených. Za Občanskou demokratickou alianci a Piráty kandidují také zástupci vietnamské komunity.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme