Od arktických veverek po atomovou energii. ‚Europarlament není složitý, stačí mít čas,‘ říká šéf české pobočky
Být vidět v Česku a být vidět v Bruselu skutečně asi nejde stihnout, říká šéf Kanceláře Evropského parlamentu v České republice Jiří Kubíček v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. I to může být důvodem tuzemského nezájmu o eurovolby. Volební účast totiž v průměru klesá, a to napříč celou unií. Celoevropský průměr ovšem dramaticky táhne dolů Slovensko a Česko. V roce 2014 u nás přišlo volit jen 18 procent lidí.
Voliče by mohla k eurovolbám přilákat osvětová kampaň s názvem Tentokrát budu volit. Na koho je zaměřena?
Zaměřuje se na zájmovou skupinu, kterou Evropský parlament analyzoval, že je příznivě nakloněna otázkám evropské integrace, nicméně zároveň není příliš aktivní ve svém občanském životě. Jednou takovou podskupinou je studentstvo, mladí lidé. Myslíme si proto, že by i forma kampaně skrze webové stránky a sociální sítě tomu odpovídala.
Zájem o volby do Evropského parlamentu klesá. Průměr dolů dramaticky táhnou Slováci a Češi
Číst článek
Proč se podle vás nedaří zviditelňovat výsledky českého zastoupení v Evropském parlamentu? Je to tím, že vlastně nerozumí tomu, co dělá? Jak je vlastně složité komunikovat agendu europarlamentu?
Není to tak úplně složité, kdyby se na nad tím někdo chtěl zamyslet. Žijeme ale zkratkovitým způsobem, takže málokdo se tomu věnuje, má na to čas. I když stačí si trochu projít internet, kde se veškeré informace dají najít.
Samozřejmě že problematika, kterou Evropský parlament pokrývá, se táhne skutečně od arktických veverek až po atomovou energii. Takže možná se v tom někdo ztrácí a má pocit, že plenární zasedání dávají témata, která mu nic neříkají. Příště se ale může objevit téma, které se ho přímo dotýká, třeba důchodů nebo mobility studentů.
Být vidět v Česku i Bruselu
Čím to je, že jsou viditelnější europoslanci, kteří se více angažují v domácí politice? Nejsou tolik vzdáleni domácímu voličstvu?
Samozřejmě viditelnost europoslanců je vždy náročné téma. Být vidět v Česku a být vidět v Bruselu skutečně asi nejde stihnout. Takže pak nepřímo platí, že ten, kdo se angažuje v Bruselu, pak na to doma nemá příliš čas. A možná to platí i trochu obráceně. Je to ale vždy individuální. Záleží také na zázemí, které jednotlivý poslanec Evropského parlamentu má. Samozřejmě je nutné, aby si každý europoslanec našel svoji parketu. Orientovat se v celé šíři a být odborníkem na vše opravdu v dnešní době možné není.
Vaše kancelář může ve zviditelnění europoslanců pomoci?
My se snažíme zviditelňovat Evropský parlament jako takový a spolupracujeme při tom s poslanci. My jsme naprosto nepolitičtí a na všechny akce zveme buď všech našich 21 poslanců, nebo třeba ty poslance, kteří jsou zpravodajové v nějakých záležitostech nebo mají nějakou institucionální funkci. Těžko je ale můžeme propagovat jakožto členy nebo příznivce některé politické strany.
Jak dbáte na to, abyste informovali stejně o činnosti proevropských strany i těch euroskeptických? Je to vaším cílem?
O činnosti stran si v zásadě informují strany samy. My informujeme o tom, co dělá Evropský parlament jako celek. Vycházíme tak vesměs z toho, co je schváleno, co je odhlasováno. Takže o činnosti a aktivitách jednotlivých politických stran, ať už českých, zahraničních, nebo takových celoevropských vlastně neinformujeme.
S nástupem euroskeptických stran se ve Francii, Nizozemsku i Velké Británii nebo Německu voličská účast paradoxně zvýšila. Jak vnímáte náladu českých voličů a jaký je váš odhad účasti v květnových volbách?
Samozřejmě bychom chtěli více než 18 procent. Myslím, že o pár jednotek by se to zlepšit mohlo. Je tu případ brexitu, povědomí o Evropské unii také stoupá a doufáme, že mezi mladými lidmi bude mít vliv i naše kampaň. Věříme, že i politické strany se do kampaně zapojí, že zviditelní evropské volby i ty svoje kandidáty ještě daleko více. Teď jsme tři měsíce před volbami, takže se ještě najde čas na to, aby se nějakým způsobem propagovaly.
Volby 24. a 25. května
Ačkoli má Česko jednu z nejnižších účastí, jsme jediná země v Evropské unii, kde jsou volební místnosti otevřené dva dny. Podobně jako v Irsku, na Maltě a na Slovensku u nás není možné zástupce v Evropském parlamentu volit korespondenčně.