Eurovolby vyhrálo ANO před ODS a Piráty. V zahraničí ztratili centristé a posílili euroskeptici

Volby do Evropského parlamentu jsou minulostí. Poslední zemí osmadvacítky, kde se uzavřely volební místnosti, byla Itálie. V Česku se hlasování zúčastnilo 28,72 % lidí. Nejvíce zástupců v Bruselu a Štrasburku bude mít hnutí ANO, naproti tomu pro sociální demokraty skončily volby neúspěchem. Zprávy o vyšší volební účasti chodí i z jiných zemí Evropské unie. Dění sledujeme v online reportáži.

Aktualizováno Praha/Brusel (Aktualizováno: 4:20 27. 5. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

V Česku volby do Evropského parlamentu skončily už v sobotu, a to úderem druhé hodiny odpolední. 

Skutečná účast nakonec výrazně předčila očekávání – přišlo 28,72 procenta oprávněných voličů. Pro srovnání – před pěti lety to bylo 18,2 %.

Zvítězilo hnutí ANO, které bude mít v europarlamentu šest zástupců. V pořadí druhá ODS čtyři. Třetí Piráti a čtvrtá koalice STAN a TOP 09 pak o jednoho méně. Po dvou křeslech mají SPD a KDU-ČSL. Komunisté o dva ze tří mandátů přišli.

Text pokračuje pod online reportáží.

Výsledky po 23. hodině

Ve většině států – celkem 21 – se hlasovalo až v neděli. Vůbec poslední byla Itálie, kde se hlasovalo až do 23 hodin.

Nejvyšší účast za 20 let? V celé Evropě odvolila polovina voličů, odhaduje parlament. Brity nepočítá

Číst článek

Plno je v budově europarlamentu, kam se akreditovalo asi 1300 novinářů.

Podle některých by letošní volby mohly otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice. Nejde přitom jen o napjatě očekávaný úspěch, či naopak propad populistických, nacionalistických a protiunijních uskupení v řadě členských států.

Tyto strany – jako italská Liga vicepremiéra Mattea Salviniho či francouzské Národní sdružení Marine Le Penové – sice podle předpokladů posílí, ale provoz europarlamentu, tedy jediné přímo volené unijní instituce, mohou nanejvýš zkomplikovat.

Předvolební průzkumy však především ukazovaly, že kvůli očekávanému odklonu voličské přízně v řadě členských států propadnou strany řadící se v Evropském parlamentu ke dvěma hlavním celoevropským politickým rodinám. Po desítkách let by tak mohla skončit neformální „velká proevropská koalice“ lidovců z Evropské strany lidové (EPP) a socialistů (S&D).

Naději levému středu ale ve čtvrtek vlily do žil volby v Nizozemsku, kde podle odhadů nečekaně vyhrála tamní Strana práce a jasné podpory se tak ve své zemi dočkal socialistický kandidát do čela Evropské komise, její nynější místopředseda Frans Timmermans.

Boj o post šéfa komise

Právě potvrzení nového šéfa komise, jehož osobu „s přihlédnutím k výsledkům voleb“ má v červnu navrhnout parlamentu summit EU, bude jedním z prvních důležitých rozhodnutí nových europoslanců.

Nikdo z šestice takzvaných spitzenkandidátů, které do čela komise navrhly evropské politické strany, ale nakonec funkci po Jeanu-Claudu Junckerovi převzít nemusí.

Nového předsedu totiž europarlamentu navrhují premiéři a prezidenti unijních států. A už se shodli, že se tentokrát necítí být výběrem mezi těmito kandidáty vázáni. Šéfové vlád unijních států se sejdou v úterý 28. května. A na jménech se nemusí shodnout všichni, nehlasuje se jednomyslně.

V příštích pěti letech ale čeká europarlament řada dalších klíčových hlasování – v první řadě se zapojí do blížícího se finále rozhodování o podobě budoucího víceletého rozpočtu unie pro roky 2021 až 2027.

Co nás čeká po volbách do Evropského parlamentu?

  • 28. května - Jednání o předsedovi Evropské komise. Dopoledne se sejdou šéfové parlamentních frakcí. Čeká se první debata o obsazení postu předsedy Evropské komise, který nahradí Jeana-Clauda Junckera. Toho Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí. Večer se v Bruselu sejdou prezidenti a premiéři 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.
  • 20. - 21. června - Summit EU. Předseda Evropské rady Donald Tusk chce mít do summitu již vyřešenou otázku nového předsedy komise. Summit také může jednat o nástupcích Tuska a šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové.
  • 2. - 4. července - Volba předsedy komise? Ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu. Parlament by měl zvolit svého nového předsedu, nástupce Antonia Tajaniho, a čtrnáct místopředsedů a další činitele.
  • 15.-18. července - Další plenární zasedání europarlamentu ve Štrasburku, na kterém by již mohl být zvolen nový předseda Evropské komise.
    Červenec-srpen - Kandidáti na eurokomisaři. Pokud bude určen předseda komise, začne sestavovat svůj tým na návrh členských zemí. Každá země navrhne jednoho eurokomisaře.
  • Září - Grilování kandidátů. Slyšení kandidátů na eurokomisaře v Evropském parlamentu.
  • 22. - 24. října - Nová komise? Plenární zasedání europarlamentu by mělo hlasovat o Evropské komisi jako celku.
  • 31. října - Brexit? Evropskou unii by měla opustit Británie. Po případném brexitu by se měl počet europoslanců snížit na 705. Sedmadvacet ze 73 mandátů patřících Britům by se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. Jednoho nového europoslance získá například Slovensko. Křesla, která měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.
  • 1. listopadu - Evropská komise. Evropská komise by měla převzít úřad. Pokud by ji europarlament nepotvrdil, bude pokračovat Junckerův tým. 
  • 1. prosince - Předseda Evropské rady. Funkce by se měl ujmout nový předseda Evropské rady.

gak, ako, bej, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme