Kdo s kým? Začínají jednání o novém rozložení sil v Evropském parlamentu

České eurovolby potvrdily dominanci ANO premiéra Andreje Babiše na české politické scéně. Ukázaly i růst popularity nejsilnějších opozičních stran, ODS a Pirátů. A propad obliby levicových stran ČSSD a KSČM. Dvě hlavní politické frakce v europarlamentu pak oslabily. Budou odkázány na spolupráci zejména s posílenými liberály. Volby přinesly i vzestup ekologických a nacionalistických nebo populistických stran.

Sledovali jsme online Brusel/Praha (Aktualizováno: 6:05 28. 5. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ANO premiéra a miliardáře Andreje Babiše získalo šest mandátů v Evropském parlamentu. V pořadí druhá ODS čtyři. Piráti a koalice STAN a TOP 09 budou mít každá po třech europoslancích. Dva zástupce získali SPD a KDU-ČSL. Komunisté budou mít pouze jediného europoslance. A ČSSD zůstala pod hranicí pěti procent a neobhájila ani jeden ze čtyř mandátů.

Koho volili vaši sousedi? Prohlédněte si nejpodrobnější mapu výsledků voleb do Evropského parlamentu

Číst článek

Skutečná účast nakonec výrazně předčila očekávání. Přišlo 28,72 procenta oprávněných voličů, před pěti lety to bylo 18,2 procenta.

Evropská lidová strana (EPP) by měla místo dosavadních 221 křesel získat 182, zatímco socialisté (S&D) si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, ve 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu.

Třetí frakce v pořadí liberální ALDE by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 109 křesla, což je o 42 více než minule.

Podle odhadů účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo přes 50 procent voličů, což by bylo nejvíce za posledních 25 let. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42,61 procenta voličů.

Text pokračuje pod online reportáží.

Eurovolby v Česku

Pozice premiéra Andreje Babiše v ANO je neotřesitelná. Hnutí, které před osmi lety založil, sází na jeho tvář prakticky ve všech volbách. Pozorovatelé mluví také o kvalitním marketingu nejsilnějšího politického seskupení v Česku, které zvýšilo počet svých zvolených europoslanců o dva na šest.

Vládu ANO a ČSSD ale výsledky evropských voleb pravděpodobně příliš neovlivní. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček zdůrazňoval, že ani debakl strany, která neobhájila ani jediný ze čtyř mandátů, nebude mít na podobu jejího vedení žádný vliv.

6 nenápadných vítězů a poražených eurovoleb: generál ve výslužbě, exministr či satirici s milionem

Číst článek

Sociální demokraté se upínají ke krajským volbám, které se odehrají příští rok na podzim. V dalším roce se pak budou konat sněmovní volby. V současnosti se tedy zřejmě nebude opakovat situace z roku 2004, kdy stál výsledek eurovoleb křeslo tehdejšího předsedu a premiéra Vladimíra Špidlu.

Volební zisk ODS v porovnání s posledními sněmovními volbami vzrostl, počet europoslanců zdvojnásobila, jak si přála. Největší opoziční strana tedy nemá důvod předsedu Petra Fialu měnit.

Stejně jsou na tom Piráti, přestože nenaplnili předsedou Ivanem Bartošem deklarovaný cíl české eurovolby vyhrát a nedosáhli na vytyčenou metu 20 procent hlasů.

Jako úspěšná se v podstatě ukázala obnovená spolupráce dvou nejmenších sněmovních seskupení TOP 09 a Starostů a nezávislých, byť jedno místo v europarlamentu i tato koalice ztratila.

Z větších stran vydělají na eurovolbách pouze Piráti a ODS. ANO přišlo o 20 milionů

Číst článek

SPD se vyplatila sázka na protiimigrační, protiunijní a nacionalistická témata. Hnutí Tomia Okamury na rozdíl od jeho předchozího politického uskupení, které před pěti lety v evropských volbách propadlo, při letošní premiéře získalo dvě křesla. Ostatní protievropská uskupení se neprosadila.

Změny se nedají očekávat ani u KDU-ČSL, byť jedno křeslo v Evropském parlamentu ztratila.

Nové vedení v čele s poslancem Markem Výborným si lidovci zvolili teprve nedávno.

KSČM, která toleruje ve sněmovně vládu ANO a ČSSD, ztratila dva europoslanecké mandáty ze tří. Výsledek může podle některých pozorovatelů oslabit pozici místopředsedkyně Kateřiny Konečné, jež kandidátku vedla. Komunisté by kvůli zviditelnění mohli nyní silněji prosazovat své požadavky směrem ke kabinetu.

Neprosadila se ale ani nová proevropská uskupení europoslaneckých odštěpenců Pavla Teličky (Hlas) a Jaromíra Štětiny (ESO). Zatímco Teličkovou hnutí dosáhlo alespoň na příspěvek za hlasy voličů, Štětinově uskupení nepomohla ani masivní kampaň na sociálních sítích.

Vítězství Orbána, Le Penové i Farage

Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem přes 28 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s více než 15 procenty. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem přes 20 procent výrazně překonali své dosavadní maximum.

Mapa: Kde se dařilo kritikům unie, odpůrcům migrace, nacionalistům nebo populistům?

Číst článek

Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.

Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené koalice prezidenta Emmanuela Macrona s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením Marine Le Penové. Ta nakonec zvítězila s více než 23 procenty hlasů. Získala tak 22 mandátů. Prezidentova Obroda má přes 22 procent, tedy 21 mandátů. Zatímco Le Penová hovoří o „vítězství lidu“, který si „vzal zpět moc“, Elysejský palác hodnotí výsledek jako „čestný neúspěch".

Drtivou porážkou vládních konzervativců skončily podle odhadů zveřejněných BBC volby v Británii. Zatímco strana premiérky Theresy Mayové získala okolo deseti procent hlasů, z vítěství se raduje Strana pro brexit Nigela Farage s přibližně 30 procenty. Uspěli rovněž prounijní Liberální demokraté se ziskem okolo 19 procent, kteří překonali i labouristy.

V Itálii se ke 30 procentům dostala vítězná protiimigrační Liga, jejímuž koaličnímu partnerovi, protestnímu Hnutí pěti hvězd, přisuzují odhady okolo 20 procent. Mezi obě strany se vklínila levicová Demokratická strana se ziskem přibližně 23 procent.

Liga si tak patrně výrazně polepší proti loňským parlamentním volbám, v nichž dostala 17 procent hlasů, a bude patřit k nejsilnějším protievropským stranám v europarlamentu.

O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 43 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba čtyři procentní body.

Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 52 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližším konkurentem je levicová Demokratická koalice s 16 procenty.

Co nás čeká po volbách do Evropského parlamentu?

  • 28. května - Jednání o předsedovi Evropské komise. Dopoledne se sejdou šéfové parlamentních frakcí. Čeká se první debata o obsazení postu předsedy Evropské komise, který nahradí Jeana-Clauda Junckera. Toho Evropskému parlamentu navrhují premiéři a prezidenti členských zemí. Večer se v Bruselu sejdou prezidenti a premiéři 28 zemí EU, kteří by měli dát mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi k vyjednávání o obsazení vrcholných unijních funkcí.
  • 20. - 21. června - Summit EU. Předseda Evropské rady Donald Tusk chce mít do summitu již vyřešenou otázku nového předsedy komise. Summit také může jednat o nástupcích Tuska a šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové.
  • 2. - 4. července - Volba předsedy komise? Ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu. Parlament by měl zvolit svého nového předsedu, nástupce Antonia Tajaniho, a čtrnáct místopředsedů a další činitele.
  • 15.-18. července - Další plenární zasedání europarlamentu ve Štrasburku, na kterém by již mohl být zvolen nový předseda Evropské komise.
    Červenec-srpen - Kandidáti na eurokomisaři. Pokud bude určen předseda komise, začne sestavovat svůj tým na návrh členských zemí. Každá země navrhne jednoho eurokomisaře.
  • Září - Grilování kandidátů. Slyšení kandidátů na eurokomisaře v Evropském parlamentu.
  • 22. - 24. října - Nová komise? Plenární zasedání europarlamentu by mělo hlasovat o Evropské komisi jako celku.
  • 31. října - Brexit? Evropskou unii by měla opustit Británie. Po případném brexitu by se měl počet europoslanců snížit na 705. Sedmadvacet ze 73 mandátů patřících Britům by se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. Jednoho nového europoslance získá například Slovensko. Křesla, která měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.
  • 1. listopadu - Evropská komise. Evropská komise by měla převzít úřad. Pokud by ji europarlament nepotvrdil, bude pokračovat Junckerův tým. 
  • 1. prosince - Předseda Evropské rady. Funkce by se měl ujmout nový předseda Evropské rady.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme