Jak volit? ‚Křížkováním můžeme kandidáta i znevýhodnit,‘ říká politolog Gregor o komunálních volbách

Při volbách do obecních a městských zastupitelstev mají voliči tři možnosti, jak postupovat. Buď můžou zaškrtnout jednu stranu a dát hlas všem lidem na kandidátce, nebo hlasovat pro jednotlivé kandidáty klidně i z různých stran, a nakonec je možné oba tyto postupy zkombinovat. Jenže „křížkovací strategie“ může být zrádná. Systém přibližuje pro Radiožurnál politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mnozí voliči si možná neuvědomují, že hlas, který dají kandidátovi v komunálních volbách, se liší od preferenčního hlasu, který mohli udělovat ve volbách do sněmovny. Můžete vysvětlit, jaký je mezi nimi rozdíl?
Rozdíl bych demonstroval na tom, jak k těm hlasům přistupovat. V komunálních volbách nemáme jeden jediný hlas, ale máme tolik hlasů, kolik volíme zastupitelů. Ve městě, kde se volí 25 zastupitelů, máme tedy 25 hlasů. Buď je můžeme dát všechny jedné kandidátní listině, nebo pak ještě vybíráme jednotlivá jména.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak politolog Miloš Gregor přibližuje složité hlasování v komunálních volbách

Paradoxně se může stát, že pokud si budeme chtít zvolit nějakého kandidáta na kandidátní listině, dáme mu křížek a pak volíme jiné kandidáty nebo jiné politické strany, tak se stane, že toho kandidáta můžeme znevýhodnit a ty hlasy mu mohou chybět k tomu, aby získal mandát.

Zvolím-li stranu a zároveň zakřížkuji někoho z jiné strany, čeho tím dosáhnu? Posunu toho zakřížkovaného kandidáta výše?
Dosáhnete toho, že pokud zakřížkujete jednu stranu a jednoho kandidáta mimo, tak daná strana získá 24 hlasů a strana, kde je ten kandidát, získá pouze jeden hlas. Můžete mu tak pomoci jen v určitém případě. A to pokud ta strana jako taková získá dostatek hlasů na to, aby se ucházela o přerozdělování mandátů, a kandidát bude mít o 10 procent více, než je průměr hlasů na kandidátní listinu.

Na jednu stranu se zdá, že můžeme volit konkrétní kandidáty. Na druhou stranu skutečností je, že volit konkrétního kandidáta je v těchto volbách složitější než ve volbách do Poslanecké sněmovny.  

Zkusme si představit ještě jednu situaci: volič chce podpořit jednu stranu, ale má problém s jedním jejím kandidátem, tak zakřížkuje všechny, ale toho jednoho vynechá. Funguje tady taková strategie? Mohou voliči vykřížkovat nepopulárního politika?
Ano, dovedu si představit, že se taková situace stane a bude fungovat. Mnohem jednodušší to samozřejmě bude v menších obcích a menších městech, kde je k překřížkování potřeba méně hlasů než například na magistrátu Prahy či Brna, kde těch 10 procent navíc už znamená velké množství hlasů. Čili pokud se vám nelíbí lídr kandidátky, tak reálná šance, že ho vykřížkujeme a on nebude zvolen, je velice mizivá.

Žádné zemětřesení, zhodnotil volby prezident Zeman. Začínají se rýsovat první povolební koalice

Číst článek

Je tedy nějaké pravidlo, kdy má v těchto volbách smysl panašovat, tedy křížkovat kandidáty napříč politickými stranami, a kdy je výhodnější volit jednu stranu?
Obecně se to dá říct velice těžko, protože trochu jiná situace bude v menších obcích a trochu jiná bude situace ve velkých městech. Řekněme, že pokud má strana jistý vstup do zastupitelstva a stav preferencí se pohybuje kolem 15 nebo 20 procent, tak pravděpodobně nebude potřebovat všechny naše hlasy pro to, aby získala mandát.

Na druhou stranu naše hlasy jí pak mohou chybět k tomu, aby třeba získala jeden mandát navíc. To, že se dostane do zastupitelstva, ještě neznamená, že získá tolik mandátů, kolik by ráda. Pokud je strana, která se pohybuje okolo pěti procent, tak tam je volba jednoho konkrétního kandidáta z mého pohledu velkým hazardem s tím, že ta strana se do zastupitelstva vůbec nedostane. V takovém případě bych doporučoval volit celou kandidátní listinu a trošku tím zvýšit šanci, že se strana do zastupitelstva dostane.

Na co musí volič pamatovat, aby jeho hlasovací lístek nebyl shledán neplatným? Jaké jsou nejčastější chyby?
Největším problémem bývá, že když voliči křížkují jednotlivé kandidáty, tak jich zakřížkují víc, než se volí zastupitelů. V takovém případě je volební lístek neplatný a nedá se s tím nic dělat. Druhou chybou může být, že voliči zakřížkují kandidáty na kandidátní listině, kterou sami zvolili celou. V tu chvíli křížky pro jednotlivé kandidáty neplatí, ale aspoň se počítají všechny hlasy pro celou kandidátní listinu.

Občas voliči dělají chybu, že kandidáty nebo listiny nekřížkují, ale třeba je kroužkují nebo je jinak vyznačí. V takovém případě je na zvážení volební komise, aby se poradila a zhodnotila, jestli je lístek srozumitelný a uznají ho za platný, nebo ho zneplatní.

Doporučil bych tedy voličům, ať jenom křížkují a nedělají žádné jiné symboly. A pokud plánují křížkovat napříč kandidátními listinami, tak ať si dají pozor a nerozdají více křížků, než kolik volí zastupitelů.

Dá se odhadnout, jak velká je chybovost při sčítání výsledků v komunálních volbách? Třeba v Praze, kde volební lístek na magistrát připomíná tištěné noviny?
Takovou informaci v hlavě nemám. Ale tím, že je volební systém takto složitý, chybovost bývá vyšší než u voleb do Poslanecké sněmovny. Druhou otázkou je, nakolik je chybovost dána třeba i pochybením volebních komisí. V nich sedí lidé, kteří se tomu nevěnují pravidelně, jenom jdou jednou za čtyři roky vykonat svou povinnost a v tu chvíli záleží, jestli při školení pochopili, jak volební systém funguje, a zda na sebe navzájem dohlíží.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme