Kalousek: Vstup do eurozóny je jako manželství. O něco přijdete, ale výhody převažují

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Dalším z vylosovaných předsedů, který v rozhovoru představuje postoje své strany, je Miroslav Kalousek z TOP 09.

ROZHOVOR S LÍDREM Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Kalousek, předseda TOP 09 | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Víme, že se teď české ekonomice daří velmi dobře. Co bychom měli v době konjunktury především dělat?
Tak především bychom neměli zcela bezhlavě rozhazovat peníze na všechny strany.

Co bychom neměli dělat, je teprve druhá otázka, co bychom ale dělat měli?
Aha, děkuji. Tak především bychom se měli v době konjunktury soustředit na to, abychom prostředky, které máme, věnovali do investic pro budoucnost. Současná vláda bohužel financuje především spotřebu. Daleko méně peněz zbývá na investice, investice do infrastruktury, investice do vzdělání, do vědy a výzkumu. Naše budoucí prosperita i výše platů záleží na tom, jestli dokážeme, promiňte mi to zjednodušení, odejít od levných montoven k ekonomice nápadů. Podpořit výroby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce. A to jsou investice do budoucnosti. Pokud současné zdroje, které teď máme z dobrého vývoje ekonomiky, jenom projídáme, tak budoucnost velmi riskujeme a doplatíme na to.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Vladimíra Kroce s lídrem TOP 09 Miroslavem Kalouskem

A co bychom tedy dělat neměli?
Když máme pocit, že máme hodně peněz, tak utrácíme tak, že dnes již nezbývá na zítřek. To bychom opravdu dělat neměli. Vysoký hospodářský růst by si zasloužil vyrovnané rozpočty a tvorbu rezerv na špatné časy.

Umíte si v dohledné době představit opravdu vyrovnaný rozpočet?
Víte, on měl být vyrovnaný už loni, v tom by nebyl problém. Ale samozřejmě je to výsledek nějaké hospodářské politiky. Dnes na začátku září by vyrovnaný rozpočet na příští rok nebyl schopen sestavit nikdo tak, aby byl funkční. Vláda ho zatížila celou řadou závazků – ať už ze zákonů, nebo ze smluv. To znamená, že se musí spousta věcí opravit a spousta věcí zrušit, aby bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Ta koruna je jenom jedna. Buď ji projíte na základě nějakého zákona, který jste neprozřetelně schválil, anebo ji můžete investovat do budoucnosti. Takže ano, jsme připraveni sestavit vyrovnaný rozpočet v roce 2019. Pro rok 2018 toho není schopen nikdo.

Co bychom měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? V první řadě zvýšit lékařům a sestrám mzdy?
Zvýšit lékařům a sestrám mzdy je samozřejmě nezbytné, oni jsou vlastně tou největší obětí politické neodvahy dělat zásadní změny ve veřejném zdravotním pojištění. Dnes máme, a to chci zdůraznit, jedno z nejkvalitnějších veřejných zdravotnictví na světě, o tom není pochyb. Ta kvalita je v přístrojové a v terapeutické diagnostické rovině. Máme i velmi kvalitní lékaře. Ale ti nám utečou i se sestrami, pokud je budeme platit tak, jak je platíme. Větší platy přitom mohou mít jenom tehdy, jestliže do zdravotnictví půjde více peněz. A to už není možné ze zdravotního pojištění. Je to možné jenom z privátních zdrojů.

Šest otázek, stejný čas. Přes 300 kandidátů do sněmovny odpovídá v předvolební superanketě

Číst článek

Už kdysi jsme prosadili nadstandardy. Možnost připlatit si nadstandard přináší do zdravotnictví více peněz. Současné vládní strany to ale zrušily. My každému říkáme – máte právo na nadstandard. Každý má samozřejmě právo na standard. Ale chci-li si připlatit nadstandard, proč bych nemohl? Když to zobecním, tak ty nezbytné změny, které zajistí kvalitní dostupné zdravotnictví pro všechny, znamenají – pro politika velmi nepopulární věta, ale my se jí nebojíme - více osobní odpovědnosti za své zdraví a více osobní spoluúčasti po celý život. Pokud k tomu nenajdeme odvahu, tak se začne kvalita zdravotní péče snižovat, a to si snad nikdo z nás nepřeje.

Jak byste dostal více praktických lékařů a třeba i zubařů do regionů, ve kterých jich není dost, a důchodce mezi lékaři nechce nikdo vystřídat?
To zase souvisí s atraktivitou odměňování. Jestliže jsme v podstatě tržní vztahy ve zdravotnictví zlikvidovali… Souhlasím s tím, že zdraví není zboží jako každé jiné a že každý má právo na standard, který je placen ze zdravotního pojištění. Ale pokud neuděláme nezbytné změny a nedostaneme do zdravotnictví více privátních zdrojů, tak odměny budou takové.

Čili byste lépe zaplatil praktické lékaře v regionech?
Samozřejmě.

Miroslav Kalousek, předseda TOP 09 | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Je to cesta?
Vždy je tou cestou odměna. Proč odchází tolik lékařů do Německa, do Rakouska? Protože tam se prostě nebáli těch věcí, kterých se u nás politici bojí -  tedy větší odpovědnosti, větší spoluúčasti, nadstandardů. Proto je tam také možné lékaře lépe platit.

Když jsme u těch obav, jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Rozhodně nepatřím k politikům, kteří se vyžívají v tom, že straší obyvatele. Současné vládě v této věci ani nic nevyčítáme, protože jsme šestá nejbezpečnější země na světě. V tuto chvíli nečelíme žádným velkým bezpečnostním rizikům. A je samozřejmě velmi důležité, aby to tak zůstalo, aby se míra bezpečí nesnižovala. Vzhledem k tomu, že čelíme především hrozbě terorismu, tak se zlepšování bezpečnosti musí odehrávat především v kvalitě zpravodajské služby, dokázat útokům předcházet. Nikdy nemůžete to riziko stoprocentně eliminovat, ale můžete ho velmi snížit kvalitní zpravodajskou službou, která dá včas vědět, pokud se něco takového chystá.

Chceme také, a to je důležité zejména pro vyloučené lokality, aby se znovu vrátila situace, kterou si pamatují naši otcové z první republiky, kdy byl každý policista ve svém regionu známý. Každý znal svého policistu, každý policista znal každého ve své ulici. Myslím, že to velmi zvyšuje pocit bezpečí i to bezpečí samo, mluvím-li o vnitřní bezpečnosti. Mluvíme-li o zahraniční bezpečnosti, tam vládě vyčítáme mnohé. Přestože časy byly velmi dobré a obrana by měla být rozpočtovou prioritou, zvyšování peněz na armádu je velmi pomalé, a i přes zvyšování peněz na armádu, které je pomalé, ministerstvo obrany trpí totální neschopností peníze efektivně utratit.

Považujete za varující, že Česká republika ještě nezreformovala penzijní systém?
Považuji to za velmi varující a je to nefér zejména vůči našim dětem. Znovu zdůrazňuji, penzijní reforma není pro současné důchodce, dokonce není ani pro lidi mého věku, mně bude 57. Penzijní reforma je zejména pro dnešní mladou generaci, která nemá sebemenší ponětí, s jakým státním důchodem může počítat, až půjde do důchodu. A je zřejmé, že pokud nedojde ke změnám, tak až dnešní mladá generace půjde do důchodu, bude to jenom rovná chudinská dávka. Nebude to žádný důchod, protože důchodců přibývá a nepřibývá těch, který do průběžného systému platí. My jsme udělali první krok, vláda ho zrušila, což bych jí odpustil, kdyby ho nahradila něčím lepším. Ona slíbila, že předloží svoji vlastní penzijní reformu, nepředložila ale vůbec nic. Je to politicky zbabělé a je to především nesmírně neodpovědné vůči lidem, kterým je dnes kolem 30 let.

Svobodní a Zelení ve sněmovně? Vyzkoušejte si, co udělá posun pětiprocentní hranice

Číst článek

Jak se díváte na otázku, jestli bychom ze státního rozpočtu měli podporovat sport a fyzickou aktivitu občanů více než v současné době?
Ano, v našem programu podpora sportu je. Je to ze všech hledisek veřejně prospěšná činnost, i z hlediska celkového zdraví. Pokud sportuji a celý život žiji zdravým životním stylem, ke kterému sport patří, tak veřejné zdravotní pojištění stojím mnohem méně peněz, než když nesportuji. Takže si to zaslouží cílenou systémovou veřejnou podporu, ale samozřejmě naprosto transparentní. Jako ministr financí jsem vždy měl takové pořekadlo, že musíme udělat všechno pro to, aby se peníze dostaly k malým klukům v trenýrkách, ne k těm velkým klukům s velkými břichy. Myslím, že je potřeba tam udělat hodně práce.

A co podpora vrcholového sportu?
Tam, kde je to reprezentace. Víte, státní reprezentace si vždycky svoji podporu zaslouží, ať už je to reprezentace v oblasti kultury… Jsem pyšný na to, že Českou republiku například skvěle reprezentuje Česká filharmonie, veřejné peníze si zaslouží. A zrovna tak státní reprezentace sportovců, kteří dělají prestiž své zemi. Tak samozřejmě ano.

'EU? Chceme, aby Česko jelo v rychlém pruhu'

Co považujete za nejzávažnější problém České republiky v roce 2017?
V roce 2017 považuji za nejvážnější problém České republiky dva zásadní body, ke kterým velmi často mluvíme a skutečně jsou našimi prioritami. Aby nedošlo ke snížení kvality demokracie a aby nedošlo k odstraňování brzd a pojistek v parlamentním systému, který každému z nás zajišťuje svobodu. Je tu několik silných autokratických hnutí, které si přejí mnohem autokratičtější systém správy země, než je parlamentní demokracie. To je hnutí ANO a komunisté. V tom vidím obrovské riziko pro svobodu každého z nás. A to druhé, co vidím jako nejzávažnější, je rozhodnutí, jak Česká republika dál vidí své působení v Evropské unii.

Brexit odstartoval velmi usilovnou diskusi o budoucnosti Evropské unie a je zřejmé, že dvourychlostní Evropa je na stole. Že tady bude rychlý pruh a pomalý pruh. Pomalý pruh já vidím jako eufemismus pro pomalé odpadávání. A já nechci, aby se Česká republika ocitla na periferii Evropské unie. My si přejeme, aby Česká republika jela v rychlém pruhu. Ano, Evropská unie se musí změnit, ale musí se změnit s námi, nikoliv bez nás.

Vzdali se své domoviny pro dobro strany. Kdo z lídrů kandiduje v 'cizím' kraji?

Číst článek

Ve třetí kapitole svého volebního programu věnované bezpečnosti a zahraniční politice píšete, že chcete navrátit Českou republiku do pozice předního zastánce lidských práv, demokratizace a transformační politiky ve světě. Jak toho chcete dosáhnout?
Tím, že vládní politika – protože my usilujeme o to, abychom byli těmi, kdo bude vládu sestavovat, aby skutečně vládní politika a zahraniční politika vrátily lidským právům ten akcent, který měla už od dob Václava Havla. Každá země, chce-li hrát v zahraniční politice důstojnou roli, musí mít něco, co z ní dělá autoritu. Jaderné velmoci to mají jednoduché, ty mají jaderný arzenál. Česká republika měla svého času daleko větší autoritu, než si zasloužila svou velikostí. A to právě tím, že byla arbitrem v otázce lidských práv, že byl její hlas v otázce lidských práv velmi slyšet. A proto řada zemí stála o spojenectví s Českou republikou, protože její hlas měl váhu. O to jsme přišli. Velkou zásluhu na tom, že jsme o to přišli, má současný prezident republiky, i vláda ale od akcentu lidských práv odešla. My si myslíme, že tu autoritu by Česká republika měla mít zpátky.

Miroslav Kalousek, předseda TOP 09 | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Tomu rozumím, ale asi nebude jednoduché se do té pozice vrátit…
Ono to celkem jednoduché je, když máte politickou odvahu. Tím, že nezavíráte oči před porušováním lidských práv ve světě. Tím, že neříkáte: tohle se nás netýká, to se neděje u nás, tak se k tomu radši nebudeme vyjadřovat, nebudeme s tím zápasit a nebudeme vyzývat naše sousedy, ať se v té či oné věci chovají jinak. To je taková ta politika zakrývání očí a strkání hlavy do písku. Ona může mít spoustu příznivců, nicméně pak vás také nikdo nebere vážně. Jenom si připomeňme, že většina z nás víc než polovinu svého života prožila ve velmi nelidské totalitě. A kdyby tenkrát ostatní země říkaly, že je to nezajímá, tak by nám to taky asi hodně vadilo. Za každý protest proti porušování lidských práv v České republice jsme byli vděčni.

Můžete rozvést vizi moderního státu, jak ji popisujete ve volebním programu TOP 09?
Vyjdeme-li ze současného modelu, tak je to především poměrně výrazné snížení státních zaměstnanců. Za poslední čtyři roky vláda dokázala nabrat o 30 tisíc státních zaměstnanců víc, což je – aniž to kdokoliv z nás pocítil na kvalitě veřejných služeb, 20 miliard ročně. To je nesmírně nezodpovědné. Skutečně si myslíme, že se desetitisíce úředníků vzhledem k vysoké computerizaci dá propustit a jistě najdou uplatnění v privátním sektoru. To znamená zeštíhlení a zjednodušení. Nabízíme zcela konkrétní nástroje - jednotné inkasní místo, jednotné kontrolní místo, jedno místo, kde si občan vyřídí svoji agendu na jednom okýnku, aniž by těch okýnek musel obíhat padesát. A to, co zejména zdůrazňujeme, a tím jsem asi měl začít - moderní stát může být jenom právní stát. To znamená jednoznačnou vládu práva, nikoliv rozhodování moudrých vůdců, ale striktní dodržování pravidel.

Vstup do eurozóny jako vstup do manželství

Hodláte prosadit co nejrychlejší vstup do eurozóny. Věříte, že byste našli dostatečnou oporu?
Budeme o tom přesvědčovat nejenom politické partnery, ale i veřejnost. Ono to souvisí i s tím, o čem jsem hovořil, že je před námi model dvourychlostní Evropy. A je velmi pravděpodobné, že ty hranice mezi rychlejším a pomalejším pruhem půjdou, alespoň v našem případě, po hranici eurozóny. Takže je tady samozřejmě zahraničněpolitický důvod. Abychom neotáleli se vstupem do eurozóny, nechceme-li být na periferii a v tom pomalejším pruhu. Ale pro Českou republiku existuje i řada dobrých ekonomických důvodů. My jsme dominantně exportní ekonomika a většina našeho vývozu směřuje do zemí Evropské unie a do eurozóny. Když si jenom vezmete, kolik stojí transakční náklady měnění korun na euro.

Ověřili jsme další sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy nemluvili pravdu

Číst článek

A když si vezmete, kolik miliard ročně stojí české firmy pojišťování kurzových rizik. To jsou opravdu obrovské náklady, které firmy nebudou muset vynakládat a dávat je finančnímu sektoru, který je nepotřebuje, ale budou je moct dávat třeba na mzdách svým zaměstnancům nebo na inovaci svých výrob a lepší konkurenceschopnost. Takže ano, pro nás je tady celá řada dobrých ekonomických důvodů proč přijmout euro a je to také zásadní politický důvod. Zdůrazňuji, že to nikdy není 10:0, vedle těch výhod, o kterých tu mluvím, jsou také nějaké náklady. To tak bývá. Jako když se oženíte – něco získáte, o něco přijdete. Ale výhody z našeho pohledu převažují.

Kdy by ta svatba mohla být reálná? Kdy bychom se teoreticky mohli stát členem klubu zemí platících eurem?
Opravdu záleží jenom na politické vůli. Dovolím si tvrdit, že žádná země, která vstupovala do eurozóny, nikdy nebyla tak dobře připravena, jako je teď Česká republika. Samozřejmě ten proces trvá, nejdřív musíte vstoupit do jakéhosi systému RM2, tam jste dva roky. To znamená, že od okamžiku rozhodnutí trvá tři roky, než tam vstoupíte. Oni vás tam tedy musejí přijmout. Ale já znovu říkám, my jsme na to velmi dobře připraveni. V ideálním případě by mohlo padnout rozhodnutí poměrně krátce v prvním roce po volbách a do konce volebního období by bylo možné do eurozóny vstoupit, to znamená v roce 2021 či 2022. Pokud by se tohle nepodařilo, tak alespoň v tom příštím volebním období zcela závazně, zásadně a nevratně ten termín stanovit – o to se budeme snažit a o tom budeme přesvědčovat.

Když jsem listoval vaším programem, zaujal mě termín kontrolovaná migrace. Co tím pojmem myslíte?
Vždy zdůrazňujeme, že je potřeba rozdělit migranty na dvě skupiny, na které si rozdělit zaslouží. To znamená na ty, kteří žádají o azyl, protože jsou ohroženi oni nebo jejich děti, na životě či svobodě. A na ekonomické migranty. To je velmi důležité, protože ekonomického imigranta přijmout nemusíte, to vám nikdo nemůže vyčítat. Myslíme si, že celou řadu ekonomických imigrantů – a v té migrační vlně z Afriky a z Blízkého východu skutečně je většina imigrantů ekonomických, že ty přijmout nemusíme a musíme je umět vracet zpátky do jejich zemí. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že chceme-li být civilizovaná společnost, tak nemůžeme odmítnout někoho, komu jde o krk, to je ten azylant. A tam zase velmi záleží na tom – a jsme opět u kvality zpravodajských služeb, aby pokud někomu tady ten azyl udělíme, abychom měli stoprocentně prověřeno, že není rizikový, že to není zakuklený terorista.

Volební průvodce: sněmovní volby se blíží. Už víte, jak hlasovat a na co si dát pozor?

Číst článek

Ještě kapitola obrana a armáda. Lakonicky tvrdíte: Navýšíme rozpočet na obranu na dvě procenta HDP. V jakém časovém období?
Kdyby vláda dodržela svůj závazek, že na konci letošního roku bude na 1,4 procenta, tak bych řekl, že v příštím volebním období v roce 2020 na těch dvou procentech budeme. Ono tomu tak není, takže je samozřejmě důležité zvyšovat tak, abychom se na ty dvě procenta dostali co nejrychleji. Ale také, aby to neznamenalo bezhlavé rozhazování peněz. Musíte mít prostě kapacitu to utratit. Takže bych si přál, aby se to během volebního období podařilo. Ale to nechci autoritativně slíbit, protože by to mohlo znamenat zbytečné vyhazování peněz. Ale během pěti či šesti let je to naše povinnost. Především tam musí být vidět jasně zvyšující se trend, protože tam ta vůle je. A že nechceme být černými pasažéry v kolektivní bezpečnosti.

Odkud na to ale chcete vzít prostředky?
To je velmi jednoduché, je to otázka priorit. Pro nás jsou jasné priority vzdělání, bezpečnost a investice do infrastruktury. Nemůže ale být prioritou všechno, pak nemáte prioritu žádnou a rozhazujete peníze kolem sebe. Asi se shodneme na tom, že budoucnost České republiky stojí a padá s konkurenceschopností její populace na pracovním trhu. To znamená kvalitní vzdělání, kde je nezbytné odejít od memorování ke kreativitě. Bez ní nebudete mít ekonomiku nápadů. A v její bezpečnosti. Chceme žít v bezpečné zemi a bezpečnost prostě něco stojí.

Už jste sám mluvil o tom, že nejde jenom o navýšení výdajů, ale také o jejich účelné využití. I v tom máte jasno?
Ano, v tom máme samozřejmě také jasno, byť v tom klíčovou roli hrají armádní odborníci. Ono se to také nedá naplánovat pět nebo šest let dopředu. Bezpečnostní rizika se mění. To znamená, že je potřeba pravidelně vyhodnocovat rizika a pravidelně na ně reagovat tou nejefektivnější akvizicí příslušné techniky.

Školné na vysokých školách

Ještě se vrátím k první ze tří vašich priorit, což je vzdělání. Otázka zní, podpořili byste zavedení školného na vysokých školách?
Ano, máme to v programu, a to od svého vzniku. A byť chápeme, že to není populární, tak si stále myslíme, že školné na vysokých školách má svůj smysl, důležité k tomu je dodat to ale. Je důležité mít takový systém, kde žádný talent nesmí propadnout ze sociálních důvodů. Což už se teď paradoxně může stát i v zemi, kde školné není, protože náklady na vzdělání dnes nějaké jsou, i když neplatíte školné. Někde musíte bydlet, někde musíte jíst, kupujete si nějaké knížky... Takže se školným chceme zavést také systém grantů, podpor, stipendií a půjček na celé náklady na vzdělání, abyste si na to mohl půjčit a samozřejmě aby bylo z čeho výjimečným talentům platit stipendia. Stipendia si skutečně zaslouží ti, kteří jsou výjimečně talentovaní a nemají na to. Ti prostě musí vystudovat za naše peníze. Ti, kteří na to nemají a nejsou talentovaní, ti si na to buď budou muset půjčit nebo není důvod jim potom to vzdělání platit.

Koho zejména chcete svým programem oslovit?
Zejména chceme oslovit každého voliče, který nefandí levicové rovnostářské politice, ale současně je jasně prozápadně orientovaný, je proevropský a je pro naše pevné závazky v rámci Severoatlantické aliance. My jsme z pravicových stran jediná, která neuhýbá a je jasně proevropská včetně vstupu do eurozóny. To znamená, že chceme oslovit každého svobodomyslného voliče, který je odpovědný, který chce, aby mu do toho stát mluvil co nejméně, který je připraven nést odpovědnost za svůj život, za své blízké i za své okolí a který jasně vidí budoucnost České republiky v jádru Evropské unie.

A jednou větou, co budete považovat za úspěch ve volbách?
Za úspěch ve volbách budeme považovat, pokud se podaří sestavit demokratická proevropská vláda, kde budeme její významnou součástí. To bude úspěch.

Rozhovory s lídry

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme