Čtvrtý díl Prezidentského dotazníku se věnuje ekonomice. Devět kandidátů na novou hlavu státu odpovídalo, zda se Aleš Michl osvědčil jako guvernér České národní banky. Většina kandidátů ho spíš kritizuje, zastání nalezl u Jaroslava Bašty nebo Andreje Babiše. Uchazeči o Hrad měli také zhodnotit zrušení superhrubé mzdy. V tomto případě se pět kandidátů shodlo, že šlo před dvěma lety spíše o dobré řešení, zbylá čtveřice ho vnímá negativně.

prezidentský dotazník Praha 6:25 5. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O post prezidenta České republiky se uchází devět kandidátů (pořadí dle vylosovaných čísel): Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Andrej Babiš (ANO), Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS).

Michl v čele ČNB

První otázkou čtvrtého dílu Prezidentského dotazníku zabývajícího se ekonomikou bylo, zda se Aleš Michl za půl roku od svého jmenování guvernérem České národní banky (ČNB) osvědčil a zda si kandidáti přejí, aby zůstal ve funkci i během jejich případného mandátu. Na první část otázky odpověděl napřímo kladně jen Bašta. „Zdá se, že ano, osvědčil,“ mínil.

Pavel, Nerudová, Fischer, Hilšer a Diviš jasně stojí za podporou Ukrajiny. Bašta je proti, ostatní mlží

Číst článek

Michl byl v minulosti Babišovým poradcem, když vedl šéf ANO ministerstvo financí a poté i když byl premiérem. „Já to neumím hodnotit, ale je dobře, že úrokové sazby nenavyšuje,“ řekl Babiš pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Osobu Michla tak komentovat nechtěl, ale jeho politiku chválí. Oba se totiž shodnou na tom, že by úrokové sazby měly zůstat nízké. „Sliby ČNB, že navýšením sazeb porazí inflaci, nefungují,“ doplnil Babiš ke strategii bývalého vedení centrální banky.

Naopak více či méně negativní pohled na angažmá Aleše Michla má hned šest prezidentských kandidátů: Pavel, Nerudová, Hilšer, Fischer, Diviš a částečně i Středula.

„Michl nebyl tou nejlepší volbou, a proto bych ho nejspíše znovu nejmenoval. ČNB totiž pod jeho vedením odmítá zpřísnit měnovou politiku, přestože jí to doporučují Mezinárodní měnový fond i její vlastní odborníci,“ vysvětlil Pavel.

Nerudová říká, že respektuje nezávislost ČNB, zároveň podotkla, že centrální banka „asi jako jediná na světě“ musela v létě devizově intervenovat po Michlově jmenování. „Osobně bych od ČNB očekávala aktivnější boj s inflací. Na pasivitu doplácí občané, kterým kvůli tomu klesají reálné příjmy nejvíce v historii,“ popsala a dodala, že by iniciovala změnu Ústavy ohledně jmenování guvernéra, který by podle jejího názoru měl být schválen Senátem. V současnosti jej jmenuje sám prezident.

Inflace se začne na jaře snižovat, Česko čeká recese, říká guvernér České národní banky Michl

Číst článek

Hilšer k osobě Aleše Michla uvedl: „Prezident musí vybírat osobnosti s odpovídající odbornou i lidskou reputací, zkušeností, a především takové, které nejsou v podezření ze střetu zájmů. Ne osoby, jejichž odborný názor prezidentovi nějak konvenuje.“

Podle Fischera by měl Michl dostat prostor, aby ukázal, že pochopil roli šéfa centrální banky v dnešní krizové době. „Zatím se mu to totiž příliš nedaří, ale jeho mandát je na šest let,“ upozornil.

Diviš o sobě prohlásil, že stojí na straně tzv. ekonomických jestřábů, kteří obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb. „Pokud bych měl možnost vrátit se do minulosti, Aleše Michla bych guvernérem nejmenoval. Jmenoval bych ty, kteří splní hlavní roli centrální banky, tedy udržet inflaci na uzdě,“ podotkl Diviš.

Středula uvedl, že Michl jeho favoritem do čela centrální banky nebyl. „Ale to neznamená, že bych eliminoval jakékoliv rozhodnutí bývalého prezidenta.“

A Zima odpověděl, že změnu v čele ČNB by jako prezident neplánoval. „Personální změny nejsou otázkou přání, ale musí vyjít z širší veřejné debaty,“ odpověděl v dotazníku.

Zrušení superhrubé mzdy

Druhým dotazem pro devítku prezidentských uchazečů bylo, zda podporují zrušení superhrubé mzdy, ke kterému došlo na konci roku 2020 hlasy ANO, ODS a SPD.

Tento krok kandidátské pole rozdělil vedví. Mírná většina ale tehdejší rozhodnutí zpětně podporuje.

Jen Babiš by jako prezident jmenoval jakéhokoliv ministra. Milosti jsou podle Diviše ‚feudální přežitek‘

Číst článek

Logicky si za ním stojí Andrej Babiš, o jehož návrh tehdy šlo. „Bylo to rozhodnutí naší vlády a já si za ním stojím. Díky němu mají lidé úspory, které se za naší vlády zvedly o více než 900 miliard, a mohou tak lépe zvládat náklady spojené s energetickou krizí,“ tvrdil Babiš.

Podporu zrušení superhrubé mzdy vyjádřili i Jaroslav Bašta, Tomáš Zima nebo Petr Pavel.

„Zrušení superhrubé mzdy byl správný krok. Byla to anomálie, a měli jsme kvůli ní těžce srovnatelné platy se zahraničím. Pro veřejnost to bylo matoucí. Nicméně to mělo být provedeno tak, aby to nezatížilo státní rozpočet. Výpadek daňových příjmů je podstatnou součástí současného strukturálního schodku,“ popsal Pavel.

Se zrušením spíše souhlasil i Karel Diviš, který to odůvodnil tím, že je v Česku vysoká daňová zátěž zaměstnanců a práce obecně. „Daňové příjmy bychom měli hledat jinde – např. u nadnárodních gigantů, kteří tu sice vydělávají, ale zisky tu nedaní,“ navrhl.

Ekonom: Kde najít chybějící miliardy? Politikům jsme připravili pestré meníčko, snad si vyberou

Číst článek

Naopak čtveřice Marek Hilšer, Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Josef Středula zrušení superhrubé mzdy po dvou letech kritizuje.

Nerudová to označila za chybu. První dva jmenovaní proti tomuto opatření vystupovali na půdě Senátu. Hilšer uvedl, že si stále myslí, že je možné se k superhrubé mzdě v roce 2023 podle původního plánu vrátit. „Hlasoval jsem proti. Její zrušení přineslo vážný výpadek příjmů státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se nedaří snížit deficit, bude třeba připravit komplexní reformu daní. Ale to není práce pro prezidenta,“ doplnil jej Fischer.

Středula zmínil, že odbory byly proti zavedení superhrubé mzdy, ale zároveň i proti jejímu zrušení. „Zejména proto, že to způsobilo mnohamiliardový výpadek veřejných rozpočtů. Teď máme obrovské deficity a adekvátní náhradu nikdo bohužel neřeší. Místo toho vláda situaci ještě zhoršuje,“ kritizoval.

Odpovědi kandidátů

• Pavel Fischer
• Jaroslav Bašta
• Josef Středula
• Petr Pavel
• Tomáš Zima
• Danuše Nerudová
• Andrej Babiš
• Karel Diviš
• Marek Hilšer

Otázka č. 1: Osvědčil se podle Vás Aleš Michl v roli guvernéra ČNB, přál byste si, aby zůstal ve funkci i za vašeho mandátu?

Otázka č. 2: Podporujete zrušení superhrubé mzdy (ke kterému došlo před dvěma lety)?

Pavel Fischer

1. Aleš Michl by měl dostat prostor, aby ukázal, že pochopil roli šéfa centrální banky v dnešní krizové době. Zatím se mu to totiž příliš nedaří. Ale jeho mandát je na šest let. Jako prezident bych věnoval velkou pozornost, koho jmenovat do bankovní rady.
2. Hlasoval jsem proti. Její zrušení přineslo vážný výpadek příjmů státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se nedaří snížit deficit, bude třeba připravit komplexní reformu daní. Ale to není práce pro prezidenta – ten pouze může vládě pomoci téma nastolit a vyjednat s opozicí. A to bych udělal.

Jaroslav Bašta

1. Zdá se, že ano, osvědčil.
2. Podporuji.

Josef Středula

1. Aleš Michl byl jmenován, můj favorit to nebyl, ale to neznamená, že bych eliminoval jakékoliv rozhodnutí bývalého prezidenta.
2. Byli jsme proti jejímu zavedení, byli jsme ale i proti jejímu zrušení, a to zejména proto, že to způsobilo mnohamiliardový výpadek veřejných rozpočtů. Teď máme obrovské deficity veřejných rozpočtů a adekvátní náhradu nikdo bohužel neřeší. Místo toho vláda situaci ještě zhoršuje. Situaci nejen kolem superhrubé mzdy, ale zejména kolem veřejných rozpočtů považuji za velmi velmi vážnou.

Petr Pavel

1. To by určitě byla otázka na odborníky, se kterými bych se o složení ČNB radil, ale podle mého názoru a informací, které mám k dispozici, nebyl Aleš Michl tou nejlepší volbou, a proto bych ho nejspíše znovu nejmenoval. ČNB totiž pod vedením Aleše Michla odmítá zpřísnit měnovou politiku, přestože jí to doporučují Mezinárodní měnový fond i její vlastní odborníci.
2. Zrušení superhrubé mzdy byl správný krok. Byla to anomálie a měli jsme kvůli ní těžce srovnatelné platy se zahraničím. Pro veřejnost to bylo matoucí. Nicméně to mělo být provedeno tak, aby to nezatížilo státní rozpočet. Výpadek daňových příjmů je podstatnou součástí současného strukturálního schodku.

Tomáš Zima

1. Nezávislost ČNB je důležitou součástí našeho politického a ekonomického uspořádání. Personální změny nejsou otázkou přání, ale musí vyjít z širší veřejné debaty. Neplánuji změnu, na kterou se ptáte.
2. Ano.

Danuše Nerudová

1. Plně respektuji nezávislost ČNB, pravdou ale zůstává, že Česká národní banka je asi jediná centrální banka na světě, která musela devizově intervenovat po jmenování nového guvernéra. Osobně bych pak od ČNB očekávala aktivnější boj s inflací. Na pasivitu doplácí občané, kterým kvůli tomu klesají reálné příjmy nejvíce v historii. Ráda bych iniciovala změnu Ústavy ohledně jmenování guvernéra, který by měl být podle mého názoru schválen Senátem.
2. Ne, zrušení superhrubé mzdy byla chyba.

Andrej Babiš

1. Já to neumím hodnotit, ale je dobře, že úrokové sazby nenavyšuje, je potřeba vnímat to, že eurozóna má třikrát nižší úrokovou sazbu, než máme my. To snižuje konkurenceschopnost a ty sliby ČNB, že navýšením sazeb porazí inflaci, nefungují.
2. Ano, určitě, bylo to rozhodnutí naší vlády a já si za ním stojím. Díky němu mají lidé úspory, které se za naší vlády zvedly o více než 900 miliard, a mohou tak lépe zvládat náklady spojené s energetickou krizí. Vláda totiž zastropovala příliš vysoko a v podstatě občanům nepomáhá.

Karel Diviš

1. Pokud bych měl možnost vrátit se do minulosti, Aleše Michla bych guvernérem nejmenoval. ČNB má jako jeden ze svých hlavních úkolů hlídat inflaci. Celkový postoj centrální banky se odvíjí od složení bankovní rady a míry zastoupení tzv. holubic, které připouštějí vyšší zadlužování a vyšší zaměstnanost na úkor vyšší inflace, nebo tzv. jestřábů, kteří obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb. V tomto směru mám jasno – jmenoval bych ty, kteří splní hlavní roli centrální banky, tedy udržet inflaci na uzdě.
2. Obecně už je u nás daňová zátěž zaměstnanců (a obecně práce) vysoká. Daňové příjmy bychom měli hledat jinde – např. u nadnárodních gigantů, kteří tu sice vydělávají, ale zisky tu nedaní.

Marek Hilšer

1. Jmenování členů bankovní rady je výhradní pravomocí prezidenta republiky. Tím Ústava vyjadřuje poměrně mimořádným způsobem potřebu nezávislosti jejích členů. Vlastní prezidentské nominace bych rozhodně pečlivě konzultoval, abych předešel riziku zákulisních „tlaků“. K osobě Aleše Michla: prezident musí vybírat osobnosti s odpovídající odbornou i lidskou reputací, zkušeností a především takové, které nejsou v podezření ze střetu zájmů. Ne osoby, jejichž odborný názor prezidentovi nějak konvenuje. Obecně myslím, že na citlivosti k potenciálnímu střetu zájmů musíme v České republice významně zapracovat. Ve hře je v případě bankovní rady mnoho: finanční a cenová stabilita České republiky.
2. Kritizoval jsem zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy, vystupoval jsem proti němu v Senátu. Pořád si myslím, že je možné se k němu v r. 2023 podle původního plánu vrátit.

Jakub Grim, sel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít