Prezidentské pravomoci. To je téma třetího dílu Prezidentského dotazníku serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu pro uchazeče o Hrad. Na tématu, zda by měla mít hlava státu pravomoc udílet milost, se vesměs všichni shodli. Jediný Karel Diviš to považuje za „feudální přežitek“. Pokud by byl prezidentem, pouze Andrej Babiš by jmenoval všechny navržené ministry bez výhrad. „Je vizitka premiéra, koho má ve vládě,“ uvedl k tomu.

Tento článek je více než rok starý.

prezidentský dotazník Praha 5:00 4. ledna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O post prezidenta České republiky se uchází devět kandidátů (pořadí dle vylosovaných čísel): Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Andrej Babiš (ANO), Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS).

Všem položil server iROZHLAS.cz v rámci předvolebního zpravodajství Českého rozhlasu Prezidentský dotazník obsahující otázky související s pravomocemi hlavy státu.

(Ne)jmenování ministrů

Jednou z otázek pro devítku kandidátů bylo, zda může prezident vstupovat do sestavování vlády tím, že odmítne jmenovat ministra či ministryni navržené premiérem, jak několikrát učinil dosluhující prezident Miloš Zeman.

Názory prezidentských kandidátů: jmenovali by stíhaného premiéra a jsou pro sňatky homosexuálů?

Číst článek

Jediným z uchazečů o Hrad, který jednoznačně řekl, že by jmenoval jakéhokoliv ministra, byl Andrej Babiš. „Ministry vlády bych určitě jmenoval bez výhrad, je to vizitka pana premiéra, koho má ve vládě,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Další čtyři prezidentští kandidáti připustili, že za určitých okolností by navrženého ministra či ministryni nejmenovali. V odpovědích to uvedli Danuše Nerudová, Jaroslav Bašta, Karel Diviš a Tomáš Zima.

Bašta se odvolal na to, že všichni tří čeští prezidenti tak v minulosti postupovali. Diviš by nejmenoval navrženého člena vlády, který by spáchal hospodářský delikt nebo závažný trestný čin.

„Za vládu odpovídá předseda vlády. Na druhou stranu vždy bych ve funkci hájila právní stát, demokratické zřízení a prozápadní směřování. Z tohoto důvodu bych zvažovala žádost a zřejmě odmítla u někoho, kdo by svými činy šel proti těmto hodnotám,“ uvedla Nerudová.

Zima nejmenování připustil ve zcela výjimečných případech. „Prezident by měl především svým jednáním a spoluprací s ostatními předcházet tomu, aby taková situace vůbec nastala,“ doplnil.

Hamáček neměl ani titul a nevadilo to. Není to právní překážka ke jmenování, říká k Lipavskému Kysela

Číst článek

Zbylá čtveřice jasně neřekla, zda by v nějakém případě váhala se jmenováním ministra. Podle Pavla Fischera by do toho prezident tímto způsobem vstupovat neměl. „Každého kandidáta bych osobně rád poznal, tak velí slušnost. Předpokládám, že by mi premiér nikoho, kdo by nesplňoval zákonné náležitosti, totiž ani nenavrhl,“ nastínil.

Josef Středula by jako prezident vždy jména ministrů s premiérem konzultoval. „Díky tomu se vyvarujeme některých zbytečných přešlapů a znehodnocení politické reprezentace vůči občanům,“ mínil.

S tím, že za jednotlivé ministry odpovídá premiér, souhlasí i Petr Pavel. „Je to jeho kompetence a prezident by to měl respektovat,“ řekl. Ale s tím, že to podle něj neznamená, že by měl prezident jmenovat každého bez výhrad. „Pokud bych byl v pozici hlavy státu a s návrhy nesouhlasil, intenzivně bych o kandidátech s premiérem jednal, dělal bych to ale za zavřenými dveřmi. Kádrování ministrů před televizními kamerami, jako to předvedl Miloš Zeman, považuji za nedůstojné,“ vysvětlil.

Marek Hilšer upozornil, že prezident musí konat v souladu s Ústavou, „jakkoliv by se mu mohlo jmenování příčit“. Zdůraznil ale, že by trval na tom, aby ve vládě sloužily osobnosti zaručující kontinuitu právního státu a demokratického zřízení.

Udělování milostí a abolice

Má mít hlava státu v dnešní době pravomoc udílet milost včetně tzv. abolice (zastavení trestního řízení)? Na tuto otázku odpovědělo kladně osm kandidátů. Lišil se jen Diviš.

Pavel, Nerudová, Fischer, Hilšer a Diviš jasně stojí za podporou Ukrajiny. Bašta je proti, ostatní mlží

Číst článek

Ten v odpovědi uvedl, že vnímá institut milosti jako feudální přežitek. „Pokud by byl z Ústavy vypuštěn nebo zrušen, asi bych se proti tomu nějak zásadně nestavěl. Když už tam je, tak si dokážu představit, že bych ji někdy udělil,“ popsal pro iROZHLAS.cz svůj postoj. Zároveň ale dodal, že by neomilostnil pachatele hospodářské kriminality.

Nejjasněji se za pravomoc hlavy státu udělovat milosti postavili kandidáti Bašta, Středula a Hilšer. „Milost někdy představuje poslední šanci na dosažení spravedlnosti,“ vysvětlil pohled Bašta. „Je to možná poslední instance, která může některé situace zmírnit nebo vyřešit. Rozhodně by to ale nemělo být časté a měl by na tom být konsenzus,“ doplnil ho Středula.

Hilšer je pro to, aby se s milostmi šetřilo, tento institut chce ale rozhodně zachovat. Výjimečně souhlasí i s udělováním abolicí. „Milosti jsou doplněk a nedílná součást systému trestní spravedlnosti a pojistka a garance systému v mimořádných situacích, které nelze předvídat, které třeba zákon neřeší anebo výslovně řešit nemůže. Plní také důležitou úlohu zmírnění tvrdosti zákona v mimořádných situacích,“ uvedl s tím, že je podle něj správné prezidentovo nedávné omilostnění manželů Kordysových.

S pravomocí prezidenta udělovat milost souhlasí 74 procent obyvatel. Nejvíce ji podporují voliči SPD a ANO

Číst článek

I Babiš je pro zachování této pravomoci. V odpovědi ale zdůraznil, že by každý případ posuzoval individuálně po debatě s odbornými poradci a ministerstvem spravedlnosti.

Souhlasí také Fischer, Nerudová i Pavel. „Je to výsostné právo prezidenta a já bych Ústavu neměnil,“ říká Fischer. Pavel zmínil možnost udělení milosti například v případě justičního omylu. „To bych vnímal jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy.“

Nerudová se ve své odpovědi vymezila proti tomu, jak institut milosti nedávno využil prezident Zeman v kauze šéfa lánské Lesní správy Miloše Baláka. „Milosti musí být vždy řádně odůvodněné a představené veřejnosti a nesmí být zneužívané pro prezidentovy známé. To by byla facka spravedlnosti a všem slušným lidem,“ sdělila.

Zima uvedl, že by zvažoval milost jen ve zcela výjimečných případech.

Odpovědi kandidátů

• Pavel Fischer
• Jaroslav Bašta
• Josef Středula
• Petr Pavel
• Tomáš Zima
• Danuše Nerudová
• Andrej Babiš
• Karel Diviš
• Marek Hilšer

Otázka č. 1: Může prezident vstupovat do sestavování vlády tím, že odmítne jmenovat ministra/ministryni navržené předsedou vlády?

Otázka č. 2: Má podle vás mít hlava státu v dnešní době pravomoc udělovat milost včetně takzvané abolice?

Pavel Fischer

1. Neměl by do toho tímto způsobem vstupovat. Každého kandidáta bych osobně rád poznal, tak velí slušnost. Předpokládám, že by mi premiér nikoho, kdo by nesplňoval zákonné náležitosti, totiž ani nenavrhl.
2. Ano, je to výsostné právo prezidenta a já bych Ústavu neměnil. Každá milost vyžaduje od hlavy státu exkluzivní pozornost, jinak milost nelze odpovědně udělit. U plošné amnestie by to vyžadovalo nejprve jednat s ministrem spravedlnosti, takže bych s tím počkal, není namístě to komentovat.

Jaroslav Bašta

1. Jak ukázala dlouholetá praxe všech tří českých prezidentů, může to udělat.
2. Samozřejmě má dle článku 63, odstavce 1, písmena j) a k) Ústavy České republiky. Někdy to představuje poslední šanci na dosažení spravedlnosti.

Josef Středula

1. Konzultace mezi premiérem a prezidentem by měly vždy probíhat, pokud se jedná o složení vlády. Díky tomu se vyvarujeme některých zbytečných přešlapů a znehodnocení politické reprezentace vůči občanům.
2. Ano, je to pořádku, myslím si, že je to možná poslední instance, která může některé situace zmírnit nebo vyřešit. Rozhodně by to ale nemělo být časté a měl by na tom být konsenzus.

Petr Pavel

1. Za vládu i jednotlivé ministry odpovídá premiér, je to jeho kompetence a prezident by to měl respektovat. To ale neznamená, že by měl prezident jmenovat každého bez výhrad. Pokud bych byl v pozici hlavy státu a s návrhy nesouhlasil, intenzivně bych o kandidátech s designovaným premiérem jednal, dělal bych to ale za zavřenými dveřmi. Kádrování ministrů před televizními kamerami, jako to předvedl Miloš Zeman, považuji za nedůstojné.
2. Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy. V plošné amnestii opravdu nevidím žádný smysl.

Tomáš Zima

1. Ve zcela výjimečných případech. Prezident by měl především svým jednáním a spoluprací s ostatními předcházet tomu, aby taková situace vůbec nastala.
2. Ve zcela výjimečných případech ano.

Danuše Nerudová

1. Dodržovala bych Ústavu. Prezident není ten, kdo sestavuje vládu. Za vládu odpovídá předseda vlády. Na druhou stranu vždy bych ve své funkci hájila právní stát, naše demokratické zřízení a prozápadní směřování. Z tohoto důvodu bych zvažovala žádost a zřejmě odmítla u někoho, kdo by svými činy šel proti těmto hodnotám.
2. Tuto pravomoc bych včetně abolice prezidentovi zachovala, milosti ale musí být vždy řádně odůvodněné a představené veřejnosti a nesmí být zneužívané pro prezidentovy známé. To by byla facka spravedlnosti a všem slušným lidem.

Andrej Babiš

1. Ministry vlády bych určitě jmenoval bez výhrad, je to vizitka pana premiéra, koho má ve vládě.
2. Co se týče milostí, tuto pravomoc bych prezidentovi zanechal, ale posuzoval bych každý případ individuálně po poradě se svými odbornými poradci a ministerstvem spravedlnosti.

Karel Diviš

1. Pokud bych se jako prezident dozvěděl nějakou závažnou skutečnost, například že kandidát spáchal hospodářský delikt nebo závažný trestný čin, tak rozhodně ano.
2. Institut milosti je trochu feudální přežitek, takže pokud by byl z Ústavy vypuštěn nebo zrušen, asi bych se proti tomu nějak zásadně nestavěl. Když už tam je, tak si dokážu představit, že bych ji někdy udělil. Rozhodně by to nebylo někomu, kdo by způsobil nějakou hospodářskou kriminalitu. Modelový příklad může být, kdy při dopravní nehodě, při složité dopravní situaci, musíte v jedné vteřině zareagovat a omylem někoho zraníte nebo usmrtíte. V takovém případě se o tom dá uvažovat. Pokud jste tedy nebyl pod vlivem alkoholu nebo jiné drogy. Každý případ je nutné posuzovat individuálně a vždy to je obrovská zodpovědnost.

Marek Hilšer

1. Podobně jako v případě jmenování jakkoli kontroverzních či dokonce trestně stíhaných osob do exekutivních funkcí, jakkoliv se prezidentovi takovýto krok měl příčit, musí konat v souladu s Ústavou. Opět však zdůrazňuji, že bych trval na tom, aby ve vládě sloužily pokud možno takové osobnosti, jejichž působení by bylo zárukou kontinuity právního státu a demokratického zřízení.
2. Milost je tradičně součástí trestní spravedlnosti přinejmenším ve všech zemích, vycházejících z tradic římského, ale i anglosaského práva (a nejen tam). Milosti jsou doplněk a nedílná součást systému trestní spravedlnosti a pojistka a garance systému v mimořádných situacích, které nelze předvídat, které třeba zákon neřeší anebo výslovně řešit nemůže. Plní také důležitou úlohu zmírnění tvrdosti zákona v mimořádných situacích. Jsem pro to, aby se s milostmi šetřilo, ale tento institut je rozhodně třeba zachovat. Zajímavým případem byla nedávno milost pro Kordysovy. Byly tam velké pochybnosti nejen o relevantnosti legislativy, ale i správné aplikaci článku trestního zákona. Bylo správné zasáhnout. Ve zcela výjimečné situaci lze garantovat beztrestnost také formou abolice.

Jakub Grim, sel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít