Hradní týmy a hodnocení Miloše Zemana – témata posledního dílu Prezidentského dotazníku. Kandidáti měli říci, kdo by měl být v případě jejich vítězství vedoucím prezidentské kanceláře, který nahradí Vratislava Mynáře. V tuto chvíli jsou známy tři možné kancléřky, vybráno mají Andrej Babiš, Marek Hilšer a Petr Pavel. Uchazeči o Hrad také odpovídali na to, co se dosluhujícímu prezidentovi ve funkci nejvíce a co nejméně povedlo.

prezidentský dotazník Praha 5:00 6. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O post prezidenta České republiky se uchází devět kandidátů (pořadí dle vylosovaných čísel): Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Andrej Babiš (ANO), Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS).

Tři kancléřky, zbytek neznámý

První otázka závěrečného dílu Prezidentského dotazníku zjišťovala, kdo by při případném úspěchu kandidáta vedl prezidentskou kancelář.

Michl v čele centrální banky? Podle Bašty se osvědčil, Babiš chválí jeho politiku, většina ho ale kritizuje

Číst článek

Jméno možného kancléře oznámili Babiš, Hilšer a Pavel. V případě šéfa hnutí ANO je to manažerka Tünde Bartha, která během Babišova premiérství v letech 2018–2021 vedla Úřad vlády ČR.

Hilšer by chtěl mít na Hradě po ruce Gabrielu Svárovskou. „Dříve pracovala v kanceláři prezidenta Václava Havla, má letité zkušenosti ze státní správy, diplomacie a nevládního sektoru,“ představil ji kandidát. „Navíc jsem si jist, že nebude mít žádný problém se získáním vysokého stupně bezpečnostní prověrky,“ doplnil v narážce na současného kancléře Vratislava Mynáře, který prověrku nezískal.

Pavel v odpovědi pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál zmínil, že chce v případě úspěchu v prezidentské kanceláři „slušné lidi s vysokým morálním i odborným kreditem“. Respekt v pondělí informoval o tom, že si Pavel pro tuto funkci vybral současnou vedoucí kanceláře Senátu Janu Vohralíkovou. Následně kandidát výběr potvrdil a doplnil výhled svého hradního týmu o Tomáše Richtera, který se mu v kampani stará o finance, a o svou manažerku komunikace Markétu Řehákovou. Oba by si chtěl vzít s sebou na Hrad.

Zbylá šestice zatím jméno potenciálního šéfa kanceláře nezveřejnila. Bašta, Diviš a Zima v odpovědích uvedli, že už mají konkrétní kandidáty, zatím je ale drží v tajnosti.

„S ohledem na přístup médií k prezidentské volbě je nechci vystavovat předem zbytečnému stresu, proto oznámím jejich jména až po postupu do druhého kola. Mohu vás ujistit, že jde o lidi vzdělané, jazykově vybavené, kteří jsou pracovití, věci rozumí, mají pevný charakter a je na ně spolehnutí,“ slibuje Bašta.

Předčasně skartovali utajované zprávy i rozhodnutí o státních vyznamenáních, píše o Hradu Národní archiv

Číst článek

„Představu mám, ale sdělím ji veřejnosti, až bude situace aktuální,“ prohlásil Zima.

Středula dopředu nechce pozice slibovat. „Učiním tak až ve chvíli, kdy k tomu budu mít pravomoc. Nyní nepovažuji za vhodné komukoliv cokoliv nabízet, nedělám to a ani to dělat nechci.“

Zbylí dva kandidáti – Nerudová a Fischer – v odpovědi uvedli jen obecné předpoklady, jak by si kancléře či kancléřku představovali: „Měl by to být člověk s bezpečnostní prověrkou, který není trestně stíhaný a splňuje kvalifikační předpoklady,“ uvedl Fischer.

„Kancléřem musí být osoba, která je bezúhonná, má vysoký morální kredit a plně chápe vážnost své dočasně svěřené funkce. Vidí tuto funkci jako službu lidem a státu, nikoli jako výtah k moci, výhodám a byznysovým zájmům. A jako naprostou samozřejmost beru to, že musí mít bezpečnostní prověrku,“ popsala Nerudová.

Hodnocení Miloše Zemana

Posledním bodem pětidílného seriálu, na který prezidentští kandidáti odpovídali, bylo hodnocení končící hlavy státu Miloše Zemana. Uchazeči o Hrad měli jmenovat jednu věc, která se mu povedla nejvíce, a jednu, která naopak nejméně. Případně jak by ji napravili.

Osm kandidátů na zadání přistoupilo a skutečně se minimálně jednu pozitivní a negativní věc na Zemanově prezidentství snažili najít. Jen Andrej Babiš ne. „Myslím, že na tuto otázku budou odpovídat novináři nebo politologové, nemyslím si, že je vhodné, abych to komentoval,“ odepsal.

Jen Babiš by jako prezident jmenoval jakéhokoliv ministra. Milosti jsou podle Diviše ‚feudální přežitek‘

Číst článek

Co se týče vypíchnutí alespoň jedné pozitivní věci, hned pět uchazečů o funkci zmínilo, že Zeman jezdil za občany, setkával se s nimi a zajímal se, co je trápí.

„Oceňuji, že nejen v kampani, ale i při výkonu úřadu v prvním funkčním období byl přítomen mezi lidmi a dal jim přinejmenším pocit, že nejsou přehlíženi,“ vyzdvihla Danuše Nerudová. „Najít věc, která se mu povedla, to je docela těžké. Jmenoval bych například cesty do regionů, kdy zejména v prvním mandátu často jezdil za voliči a komunikoval s nimi,“ uvedl Petr Pavel.

V podobném duchu jej pochválili i Marek Hilšer a Josef Středula. Zmínili však, že toto pozitivum se týkalo vesměs jen Zemanova prvního funkčního období. „Zejména v průběhu svého prvního mandátu navštěvoval regiony a setkával se s občany. To je důležité, jakkoliv jsem mnohá jeho ‚poselství‘ občanům považoval za problematická,“ popsal Hilšer a Středula podotkl: „Rozhodně se mu dařilo vést debatu s občany, to při prvním mandátu zvládl velice dobře. Lidé se s ním nejenom rádi setkávali, ale také mu naslouchali.“

Podle Karla Diviše měla dosluhující hlava státu vždy velký cit pro to vystihnout, co „obyčejné lidi“ zajímá a trápí. „Například obava z imigrace muslimů nebo ze špatně zvládnuté inkluze,“ zmínil.

‚Zemanovým lidem je už všechno jedno.‘ Dění na Hradě odkrývá reportérka Chaloupská

Číst článek

Jaroslav Bašta jako věc, která se Zemanovi nejvíce povedla, zmínil dvojí vítězství v přímé prezidentské volbě. Tomáš Zima vyzdvihl jeho „konzistentní podporu Izraele“ a Pavel Fischer na prezidentovi oceňuje, že „dokázal jít svou vlastní cestou“.

Sám Fischer ale doplnil, že to sice může být vnímáno jako svého druhu pozitivní rys, hned v další větě ale zmínil, že Zeman často jednal v rozporu s právním řádem a Ústavou.

Tím se přesouváme k tomu, co kandidáti uvedli za příklad toho, v čem Zeman ve funkci podle nich selhal.

„Bylo mu například soudem nařízeno, aby se omluvil, protože lhal o svém poradci Zdeňku Šarapatkovi. A to je faul. Protože na slovo prezidenta by se měli občané moci spolehnout,“ vybral Fischer.

Zima vypíchnul, že nesouhlasil, když Zeman odmítl jmenovat některé navržené vysokoškolské profesory. „Jako rektor Univerzity Karlovy jsem podal žalobu,“ připomněl jejich spory.

Pavel, Hilšer, Středula a Nerudová prezidentovi vyčetli nadbíhání Rusku a Číně a bagatelizaci ruské hrozby.

„Především během druhého mandátu toho pro Česko udělal více špatného než dobrého. Udělal nám špatné jméno v zahraničí nekritickými reakcemi vůči Rusku a Číně, dlouhodobým prohlašováním, že Rusko pro nás není hrozbou a neustálým poukazováním na to, že jedinou relevantní hrozbou je mezinárodní terorismus,“ vyjmenoval Pavel.

Pavel, Nerudová, Fischer, Hilšer a Diviš jasně stojí za podporou Ukrajiny. Bašta je proti, ostatní mlží

Číst článek

Podle Hilšera má podíl na rozdělení společnosti. „Nejvíc jsem kritizoval jeho nadbíhání Rusku, a to poprvé už v r. 2014 a později hlavně v souvislosti s diskusí o účasti Rosatomu v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Hodnotím velmi negativně i jeho postoj k Číně,“ řekl s tím, že ale kvituje, že Zeman po letech přiznal chybu a ruskou agresi proti Ukrajině odsoudil.

Středula prezidenta kritizoval za to, že přispěl ke zhrubnutí atmosféry. „Také mi vadil jeho příklon k Číně a Rusku, ale to sám v minulých měsících vyhodnotil jako chybné.“

Podle Nerudové Zeman „podcenil ruskou hrozbu a aktivně pomáhal posilovat ruské zájmy v Evropě“. Zároveň také zmínila, že za jeho prezidentství „nevyhráli občané, ale především zájmy jeho spolupracovníků“.

V tom se shoduje s Divišem a Baštou. „Za nejvíce nešťastné považuji, že některé jeho kroky poškodily důvěru v prezidentskou instituci – zejména jde o jeho nejbližší spolupracovníky, včetně pochybné milosti pro jednoho z nich,“ zmínil Diviš milost pro bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. „Dopustil, aby vznikl negativní mediální obraz jeho nejbližších spolupracovníků. Něco podobného bych nepřipustil,“ jmenoval největší Zemanovu chybu Bašta.

Odpovědi kandidátů

• Pavel Fischer
• Jaroslav Bašta
• Josef Středula
• Petr Pavel
• Tomáš Zima
• Danuše Nerudová
• Andrej Babiš
• Karel Diviš
• Marek Hilšer

Otázka č. 1: Prozraďte, koho byste chtěl oslovit s nabídkou funkce vedoucího Vaší prezidentské kanceláře?

Otázka č. 2: Jak si vedl váš předchůdce Miloš Zeman – jmenujte jednu věc, která se mu povedla nejvíce, a jednu, která naopak nejméně, a jak byste ji napravil.

Pavel Fischer

1. Měl by to být člověk s bezpečnostní prověrkou, který není trestně stíhaný a splňuje kvalifikační předpoklady.
2. Miloš Zeman dokázal jít svou vlastní cestou, což můžeme vnímat jako svého druhu pozitivní rys. Na druhou stranu jednal tak často v rozporu s právním řádem a s Ústavou republiky, že je třeba napravovat mnohé. Bylo mu například soudem nařízeno, aby se omluvil, protože lhal o svém poradci Zdeňku Šarapatkovi. A to je faul. Protože na slovo prezidenta by se měli občané moci spolehnout. Jako prezident bych k Ústavě a k zákonům přistupoval s odpovědností a s vědomím, že jejich dodržování je povinností. Občané musí vidět, že prezident nestojí nad zákony a že u nás spravedlnost platí pro všechny.

Jaroslav Bašta

1. Samozřejmě že své kandidáty mám vybrané. S ohledem na přístup médií k prezidentské volbě je ale nechci vystavovat předem zbytečnému stresu, proto oznámím jejich jména až po postupu do druhého kola. Mohu vás ujistit, že jde o lidi vzdělané, jazykově vybavené, kteří jsou pracovití, věci rozumí, mají pevný charakter a je na ně spolehnutí.
2. Dvakrát po sobě vyhrál přímé prezidentské volby (v roce 2013 a 2018). Dopustil, aby vznikl negativní mediální obraz jeho nejbližších spolupracovníků. Něco podobného bych nepřipustil.

Josef Středula

1. Učiním tak až ve chvíli, kdy k tomu budu mít pravomoc. Nyní nepovažuji za vhodné komukoliv cokoliv nabízet, nedělám to a ani to dělat nechci.
2. Rozhodně se mu dařilo vést debatu s občany, to při prvním mandátu zvládl velice dobře. Lidé se s ním nejenom rádi setkávali, ale také mu naslouchali. Měl tak od nich tolik informací, které jsou pro výkon funkce prezidenta republiky důležité. Co se mu nepovedlo, byla slovní spojení, která používal vůči některým svým oponentům. Ta používat nemusel. To spíš přispělo ke zhrubnutí atmosféry na politické scéně. Také mi vadil jeho příklon k Číně a Rusku, ale to sám v minulých měsících vyhodnotil jako chybné. Náprava je možná především tak, že bude probíhat dialog o společnou zahraniční politice mezi vládou a prezidentem.

Petr Pavel

1. Pavel původně uvedl: Konkrétní jméno zatím zveřejnit nechci, protože jsme se na uveřejnění ještě nedohodli a je potřeba dát oslovené osobě dostatek času, aby si nejdříve uspořádala osobní záležitosti, a to i ve vztahu k současnému zaměstnavateli. Voliče ale mohu ujistit, že v případě úspěchu do funkcí v prezidentské kanceláři jmenuji slušné lidi s vysokým morálním i odborným kreditem. Vedoucí kanceláře i mluvčí budou důvěryhodní lidé, kteří nepřekračují své pravomoci a jednají v souladu s pravidly a působností své funkce.
   Respekt v pondělí informoval o tom, že si Pavel pro tuto funkci vybral současnou vedoucí kanceláře senátu Janu Vohralíkovou. Následně kandidát její výběr potvrdil a doplnil výhled svého hradního týmu o Tomáše Richtera, který se mu v kampani stará o finance, a svou manažerku komunikace Markétu Řehákovou. Oba by si chtěl vzít s sebou na Hrad.
2. Najít věc, která se mu povedla, to je docela těžké. Jmenoval bych například cesty do regionů, kdy zejména v prvním mandátu často jezdil za voliči a komunikoval s nimi. Ale především během druhého mandátu toho pro Česko udělal více špatného než dobrého. Udělal nám například špatné jméno v zahraničí svými nekritickými reakcemi vůči Rusku a Číně, svým dlouhodobým prohlašováním, že Rusko pro nás není hrozbou, a neustálým poukazováním na to, že jedinou relevantní hrozbou je mezinárodní terorismus.

Tomáš Zima

1. Představu mám, ale sdělím ji veřejnosti, až bude situace aktuální.
2. Cením si jeho konzistentní podpory Izraele. Nesouhlasil jsem s prezidentem, když odmítl jmenovat některé navržené vysokoškolské profesory, a jako rektor Univerzity Karlovy jsem podal žalobu.

Danuše Nerudová

1. Kancléřem musí být osoba, která je bezúhonná, má vysoký morální kredit a plně chápe vážnost své dočasně svěřené funkce. Vidí tuto funkci jako službu lidem a státu, nikoli jako výtah k moci, výhodám a byznysovým zájmům. A jako naprostou samozřejmost beru to, že musí mít bezpečnostní prověrku.
2. Oceňuji, že nejen v kampani, ale i při výkonu úřadu v prvním funkčním období byl přítomen mezi lidmi a dal jim přinejmenším pocit, že nejsou přehlíženi. Nesplnil ale dle mého názoru sliby, které občanům dal. A jeho vítězstvím nevyhráli občané, ale především zájmy jeho spolupracovníků. Podcenil také ruskou hrozbu a aktivně pomáhal posilovat ruské zájmy v Evropě. Osobně bych ráda za érou Miloše Zemana zavřela dveře. Chci se plně soustředit na budoucnost nás všech.

Andrej Babiš

1. Tünde Bartha, která vedla i Úřad vlády v době, kdy jsem byl premiérem ČR.
2. Myslím, že na tuto otázku budou odpovídat novináři nebo politologové, nemyslím si, že je vhodné, abych to komentoval.

Karel Diviš

1. Mám již konkrétní jména, ale zatím je nebudu prozrazovat.
2. Miloš Zeman měl vždy velký cit pro to vystihnout, co obyčejné lidi zajímá a trápí. Například obava z imigrace muslimů nebo ze špatně zvládnuté inkluze. Druhou věcí pak je, jak tato a další témata využíval. Za nejvíce nešťastné považuji, že některé jeho kroky poškodily důvěru v prezidentskou instituci – zejména jde o jeho nejbližší spolupracovníky, včetně pochybné milosti pro jednoho z nich.

Marek Hilšer

1. V případě zvolení bude mojí kancléřkou paní Gabriela Svárovská, která již dříve pracovala v kanceláři prezidenta Václava Havla, má letité zkušenosti ze státní správy, diplomacie a nevládního sektoru. Navíc jsem si jist, že nebude mít žádný problém se získáním vysokého stupně bezpečnostní prověrky.
2. Prezident Zeman zejména v průběhu svého prvního mandátu navštěvoval regiony a zde se setkával s občany. To je důležité, jakkoliv jsem mnohá jeho „poselství“ občanům považoval za problematická. Prezident Zeman má svůj podíl na současném rozdělení společnosti a nepřátelství, které panuje mezi různými skupinami obyvatel. Prezident Zeman si často nevedl dobře ani v zahraniční politice. Nejvíc jsem kritizoval jeho nadbíhání Rusku, a to poprvé už v r. 2014 a později hlavně v souvislosti s diskusí o účasti Rosatomu v tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Hodnotím velmi negativně i jeho postoj k Číně a uspokojování partikulárních zájmů některých finančních skupin na úkor zájmů České republiky. Kvituji, že po letech přiznal chybu a konečně odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině.

Jakub Grim, sel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít