Diviš ve hře, Rohanová a Janeček mimo. Soud rozhodl o kandidatuře na prezidenta
Mezi kandidáty na prezidenta se zařadí podnikatel Karel Diviš. Podnikatel Karel Janeček naopak o Hrad bojovat nebude. Stejně jako Denisa Rohanová. Rozhodl o tom v úterý Nejvyšší správní soud, čímž uzavřel seznam devíti lidí, kteří budou kandidovat na prezidenta. Janeček a Rohanová se kvůli neuznané kandidatuře obrátí na Ústavní soud, řekli ve vysílání CNN Prima News. Státní volební komise vylosuje pro kandidáty volební čísla ve středu.
Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.
V souvislosti s registračním procesem dostal Nejvyšší správní soud celkem 13 podnětů. Rozhodování o těch nejsložitějších si nechal na konec.
Případ Rohanové
U Rohanové upozorňovali kritici na to, že nashromáždila podpůrné podpisy pouze od členů bývalé Poslanecké sněmovny, což je prý v rozporu se smyslem právní úpravy.
Ministerstvo vnitra ale argumentovalo tím, že zákon nestanovuje, kdy nejdříve může být kandidátní listina podána. Rohanová ji podala už v říjnu 2021, tedy ještě před vyhlášením voleb.
Kdo chce být váš prezident? Přehled devíti kandidátů, kteří se utkají v boji o Pražský hrad
Číst článek
Podle resortu nepředstavovalo problém ani to, že podporovatelé Rohanové od loňska nejsou členy Sněmovny. „Z volebního zákona explicitně plyne, že po podání kandidátní listiny se k následnému zániku mandátu nepřihlíží,“ uvedlo vnitro.
To ale Nejvyšší správní soud odmítl a konstatoval, že ministerstvo pochybilo. „Nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu Parlamentu. Nadcházející volba prezidenta republiky byla vyhlášena 1. července tohoto roku,“ zdůvodnil za Nejvyšší správní soud Tomáš Langášek.
„To, že Ústava a zákon vyžadují pro nominaci parlamentního kandidáta předepsaný počet poslanců či senátorů, předpokládá samozřejmě, že jde o poslance a senátory, kteří jsou aktuálně ve funkci a kteří se opírají o aktuální politickou legitimitu. Ti, kterým mandát zanikl, nemají pro nynější volbu legitimitu žádnou,“ upozornil.
„Současní poslanci a senátoři nemají žádnou legitimitu a právo navrhovat kandidáty na prezidenta republiky pro volbu za 5, 10 nebo 20 let,“ doplnil Langášek.
Rohanová verdikt pro Českou televizi hodnotila takto: „Je to pro mě překvapivé.“ A slíbila, že ústavní stížnost chce podat co nejdříve. „Určitě to nebude tak, abychom ho podávali těsně před volbami,“ dodala.
Divišovy přeškrtané podpisy
Diviše a Janečka vnitro do voleb původně nepustilo, protože po kontrole podpisů klesli pod hranici 50 tisíc občanských podporovatelů.
Ministerstvo vnitra započítalo Divišovi 49 884 podpisů z 63 210. Zjistilo u něj na dvou kontrolních vzorcích chybovost podpisů 17 a 19 procent.
Důvodem bylo, že 1772 podpisů přeškrtl podavatel a 140 podpisů bylo neúplných. „Navrhovatelé napadli rozhodnutí s tím, že zákon o volbě prezidenta republiky neumožňuje vyřadit přeškrtnuté podpisy,“ uvedl Radim Malík. S tím ale Nejvyšší správní soud nesouhlasil, postup ministerstva byl podle něj správný.
Druhé námitce ale soud vyhověl. Překontroloval vzorky, které použilo ministerstvo vnitra, a dohledal v nich 34 petentů, kteří měli být uznáni.
„Při kontrole zjistil Nejvyšší správní soud elementární chyby. Zpravidla došlo k nesprávnému automatickému rozpoznání textu, kdy program například správný rok narození 1986 uvedl jako 1989 nebo u jména Luděk přiřadil háček k D místo E, vysvětlil Malík. Po započtení dohledaných petentů se snížila chybovost a výsledný počet uznatelných podpisů přesáhl potřebnou hranici 50 tisíc, proto soud vrátil Diviše do hry o funkci prezidenta,“ vysvětlil Malík.
„Měl jsem obrovskou radost z toho, že spravedlnost zvítězila,“ řekl pro Českou televizi Diviš. „Cítím se poškozen, ztratil jsem 18 dní kampaně,“ dodal s tím, že ji zastavil, protože se soustředil na kontrolu peticí s podpisy.
„Ztráta doby, ve které jsem jako neregistrovaný prezidentský kandidát čekal na rozhodnutí soudu, je jednoznačně nevýhoda,“ řekl Diviš v CNN Prima News. Chce ale zabojovat, dodal.
Janečkovy podpisy
Poslanci a senátoři z klubů ANO pomohli k nominaci do prezidentských voleb třem Babišovým soupeřům
Číst článek
Janečkovi vnitro potvrdilo 48 091 ze 74 208. Podle resortu měl ale nejvyšší chybovost podpisů, a to 33 a 32 procent. Ministerstvo Janečkovi neuznalo ani jeho vlastní podpis, protože napsal nečitelně číslo občanského průkazu.
Rozhodování o jeho stížnosti bylo nejkomplikovanější, nastínil za Nejvyšší správní soud Ivo Pospíšil. „Tři naši kolegové si k němu do části odůvodnění uplatnili odlišná stanoviska,“ dodal.
Janeček podle něj zpochybňoval nerovnost občanských kandidátů ve srovnání s kandidáty, kteří jsou navrhováni poslanci a senátory. A také systém kontroly peticí s podpisy ke kandidatuře.
„Navrhovatel po nás požadoval kontrolu celé petice,“ uvedl Pospíšil. A dodal, že není možné, aby soud prováděl přezkum celé petice.
Pospíšil také zmínil případ Janečkova vlastního podpisu pod peticí ke kandidatuře. „V tom spočívá rozdíl v názorech senátu. Nedospěli jsme jednomyslně k tomu, jestli tato jedna indicie může vést k tomu, že Nejvyšší správní soud přistoupí ke kontrole petice v rozsahu, ve kterém ministerstvo vnitra neuznalo jednotlivé záznamy na petici,“ uvedl.
Soud nakonec zkontroloval všech 5618 neuznaných podpisů. „Znamenalo to, že poslední týden soud prověřoval na jedné straně petiční archy a v každém jednom případě je ověřoval s evidencí obyvatel a vyhodnocoval, zda tyto osoby existují a zda lze petici považovat za správnou, nebo nesprávnou,“ poznamenal.
Také v tomto případě, stejně jako u Diviše, stroj při čtení některých údajů pochybil. „Zjistili jsme, že mělo být dále uznáno 433 záznamů,“ dodal. „Nicméně zjištěná chybovost v petici je stále velmi vysoká, dosahuje těsně přes 30 procent,“ upozornil. „Tento kandidát by ale ani tak nedosáhl Ústavou požadovaných 50 tisíc podpisů,“ uzavřel Pospíšil.
„Určitě bylo více než 50 tisíc lidí, kteří mi vyjádřili jako petenti podporu,“ trval si na svém v televizi Prima Janeček.
Devět kandidátů
Před poslední prezidentskou volbou v roce 2018 k devíti kandidátům již po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nikdo nepřibyl.
Velký přehled prezidentských sponzorů: Janečkův bratr, pivovarník Bernard nebo dvě bývalé ministryně
Číst článek
Ale předtím v roce 2013 pustil soud do boje o Hrad političku Janu Bobošíkovou ze strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové, když odhalil chybu ministerstva v počítání podpisů. Kandidátů tehdy bylo nakonec rovněž devět.
O Hrad se má v tuto chvíli utkat osm mužů a jedna žena. Kandidáty jsou expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
