Sociolog Prokop: V komunálních volbách slibují politici změnu, na velké ideje se nehraje
Komunální volby se blíží, odhadovat jejich výsledek je ale těžší než dříve. Sociologové už několik let mluví o společnosti rozdělené na malé skupiny, které těžko hledají společnou řeč. Existuje nějaké téma, které by je mohlo spojit? „Na levici není nějaký velký příběh solidarity a vyřešení restů z porevoluční doby: exekuce, vymahatelnost práva nebo velká nerovnost mezi regiony,“ říká v Interview Plus sociolog Daniel Prokop.
Řada politických stran a hnutí slibuje změnu bez bližších podrobností. Podle Prokopa tuto touhu u velké části populace naplňuje premiér Andrej Babiš (ANO).
Volí ho lidé, kteří zažili zklamání z roku 1968, let normalizace nebo ekonomické transformace v 90. letech a nenaplněných slibů, že ekonomicky doženeme Západ.
„Zažili hodně společenských příběhů, po kterých následovalo vystřízlivění. Teď se jim nabízí zpráva, že na velké ideje se už nehraje a stačí prý stát efektivně řídit, aby bylo dobře všem. A na to generace nad 55 let slyší, protože velkým příběhům už nevěří,“ podotýká Prokop ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
„Ani liberální část společnosti nenabízí ten velký příběh. (...) Pokud se Andrej Babiš neporazí sám, tak budeme čekat na to, až s tím příběhem někdo přijde.“
Část lidí ovšem slyší i na změnu proti Babišovi. Ten má podle Prokopa důvěru zhruba čtyřiceti procent lidí, ale jeho skandály a trestní stíhání brání hnutí ANO, aby překonalo výsledek z minulých voleb.
Strašení místo řešení
„Populisté vytvářejí propast mezi běžným lidem a kulturními elitami a mezi lidem a tzv. outgroups, které jsou pod ním. Tedy skupinami jako jsou menšiny, nepřizpůsobiví nebo migranti. Vytvářejí pocit kulturního konfliktu a ohrožení shora i zdola,“ vysvětluje sociolog.
V komunálních volbách populisté těžko mohou brojit proti elitám, zaměřují se proto právě na skupiny, které spořádaný lid zdánlivě ohrožují zespodu.
Například ve vyloučených lokalitách tak stigmatizují chaos a nepořádek. „Pokud by se ale problémem chtěli reálně zabývat, museli by řešit zadlužení a aby se ti lidé nedostávali do ubytoven. Nedělali by billboardy se spícím bezdomovcem v tramvaji,“ uvádí Prokop.
Připomíná, že třeba v Praze je velký problém s bezdomovectvím, protože město prakticky nemá vlastní sociální bydlení: „ODS na toto nastoupila poté, co v Praze udělala relativně úspěšnou kampaň, která byla zaměřená na liberálnější a vzdělanější voliče, a před asi třemi týdny to změnila do této více autoritářské linky. Bude zajímavé, jak jim to vyjde.“
„Komunální volby lze odhadovat velice těžko i kvůli účasti. Ve velkých městech se jich účastní 30 až 40 procent voličů. Měsíc před volbami ale účast zvažuje okolo dvou třetin lidí, rozhodnou se ale až v posledním týdnu. Medializace je nižší a je těžší si vybrat,“ uzavírá Prokop.