11 nejzajímavějších momentů voleb: tři senátoři, úspěch SPD, propad levice a fenomén Birke
Volební víkend skončil. Jaká překvapení přinesl? Server iROZHLAS.cz vybral jedenáct nejzajímavějších momentů, které stojí za pozornost. Tři senátoři byli zvoleni v prvním kole, SPD uspěla v komunálních volbách, propad levice pokračuje a kandidát na pražského primátora Bohuslav Svoboda z ODS dostal méně hlasů než čtyři koaliční kandidáti.
Tři senátoři z prvního kola
Poprvé v historii, co se volí třetina Senátu, zvítězili v prvním kole hned tři kandidáti. Více jich z prvního kola vstoupilo do horní komory jen v roce 1996, ale to se volil celý Senát, tedy všech jeho 81 členů. Prim dosud držel rok 2018, kdy své soupeře napoprvé porazili zlínský hejtman Jiří Čunek z KDU-ČSL a někdejší prezidentský kandidát Jiří Drahoš za STAN.
V Ústí nad Orlicí chtěli do Senátu pouze dva kandidáti, což se v Česku stalo vůbec poprvé. Třetí krátce před volbami odstoupil. Před šesti lety se tam o senátorské křeslo ucházelo sedm kandidátů. Nakonec zvítězil letohradský starosta Petr Fiala (KDU-ČSL), který získal 65,7 procenta hlasů.
Senátní volby v Bruntálu ovlivnilo i protivládní smýšlení lidí, kteří do Senátu poslali Ladislava Václavce za ANO, post obhajoval. „Bruntál je primárně spojený se stávající situací, míněno ekonomickou nejistotou, energetickou krizí a velkou nespokojeností,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.
Trochu opačný případ je podle něj Praha 6, kde v prvním kole zvolili Jiřího Růžičku za TOP 09, stávajícího prvního místopředsedu Senátu.
„Máme tady faktor populárního, známého kandidáta, který mandát obhajuje, navíc s širokou podporou. Je dobré do toho promítnout i kontext Prahy – z hlediska životní úrovně, příjmů a hlasování. Jde o lokalitu, kde je to posunuto výrazně doprava a k podobnému typu kandidátů,“ doplňuje Kopeček.
Propad senátních tváří
Jak hlasovali vaši sousedi? Podívejte se do interaktivní mapy komunálních voleb
Číst článek
Na rozdíl od Růžičky některé významné senátní tváře ve volbách propadly. Do druhého kola se v obvodu Karlovy Vary nedostal Jan Horník (STAN), místopředseda Senátu. Skončil čtvrtý. Nepostoupila ani Šárka Jelínková, šéfka senátorského klubu lidovců. Nejtěsnějším rozdílem zůstala na třetím místě.
Neuspěl ani Petr Holeček, předseda senátorského klubu STAN, který na Mělnicku skončil také třetí. A do Senátu se znovu nepodívá třeba ani Václav Chaloupek (za STAN), stávající senátor za Plzeň-město. Nakonec zůstal na čtvrté příčce.
Senátní souboje
Nejtěsnější rozdíl mezi prvním a druhým kandidátem v pořadí nastal v obvodu Most. Jan Paparega (ProMOST) získal proti Aleně Dernerové (SD-SN) o 64 hlasů navíc. Mezi druhým a třetím místem jsme pak nejtěsnější souboj sledovali v obvodu Kroměříž. Druhou Janu Zwyrtek Hamplovou dělilo od třetí Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) 230 hlasů.
Kandidátem na třetím místě s nejvyšším počtem hlasů se stal dosavadní senátor Petr Orel (Zelení), který v Novém Jičíně získal 19,6 procenta. V šesti jiných volebních obvodech by mu to stačilo na postup do druhého kola.
Úspěch SPD
Úspěch letos patří hnutí SPD, které se komunálních voleb účastnilo podruhé. Mezi uskupeními, které získaly víc než 100 mandátů, si oproti minulým volbám nejvíce polepšilo. Zatímco před čtyřmi lety mělo po volbách 161 zastupitelů, letos je to téměř třikrát víc. Celkem SPD získala 492 mandátů.
Macurova Ostrava
Komunální volby v Ostravě opět drtivě vyhrálo hnutí ANO, které vede stávající primátor Tomáš Macura. Získalo více než třetinu hlasů, konkrétně 33,97 %, ještě o něco více než před čtyřmi lety, a upevnilo tak svoji dominanci. ANO tak má znovu 21 mandátů v 55členném zastupitelstvu. Druhá skončila Koalice Spolu s devíti křesly.
Macura, který stojí v čele Ostravy osm let, je podle svých slov s výsledkem spokojen. Již před volbami avizoval, že za úspěch bude považovat překonání hranice 30 procent.
Fenomén Birke
Komunální volby v devatenáctitisícovém Náchodě vyhrálo nové uskupení sociálního demokrata a dlouholetého starosty města Jana Birkeho. Kandidátka Jan Birke pro Náchod získala 12 mandátů v zastupitelstvu, které má 27 členů. Druhé skončilo ANO se čtyřmi mandáty.
Birke tak chce opět usilovat o funkci starosty. „Vnímám to jako vysvědčení za práci, kterou na radnici odvádíme,“ zhodnotil výsledky sociální demokrat, který v čele Náchoda stojí od roku 2010.
Propad levice pokračuje
Ztráta stovek zastupitelů. Sociální demokraté a KSČM ve volbách propadli
Číst článek
Sociální demokracie letos dosáhla na 799 mandátů, což je méně než polovina oproti roku 2018. Tehdy to bylo 1955. Od druhé poloviny devadesátých let se počet zastupitelů pro ČSSD pohyboval kolem 4500 a ještě v roce 2014 jich strana získala 3806.
Výrazné ztráty zaznamenali také komunisté, kteří ještě před čtyřmi lety získali 1470 mandátů. Letos se do zastupitelstev dostalo 466 lidí navržených KSČM. V devadesátých letech měli komunisté v obecních volbách přes 6000 zastupitelů, v roce 2014 to bylo 2564.
Svobodův neúspěch
Volby v Praze sice vyhrála koalice Spolu pro Prahu, její lídr a kandidát na primátora Bohuslav Svoboda z ODS ale osobní úspěch slavit nemůže. Celkově totiž dostal méně hlasů než čtyři koaliční kandidáti. V přepočtu mu patří 92 437 hlasů.
Nejvíce jich získala Hana Kordová Marvanová (za ODS), které na kandidátce patřilo šestnácté místo. V přepočtu jí patří 96 843. A více hlasů než Svoboda dostal také druhý na kandidátce, předseda pražské TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil, třetí na kandidátce Zdeněk Zajíček z ODS a také starosta Prahy 9 Tomáš Portlík z ODS, který byl na kandidátce sedmý.
Nagyová sahá po imunitě
Obžalovaná Jana Nagyová, kandidátka ANO, postoupila v obvodu Jihlava do druhého kola senátních voleb. Hlas jí odevzdalo 14 523 lidí, tedy 30,56 procenta.
Souboj o Senát: Vystrčil vs. Nagyová. ‚Vejdu do dveří a požádám o imunitu,‘ plánuje politička ANO
Číst článek
Spolu se šéfem ANO Andrejem Babišem přitom stojí před soudem kvůli dotační kauze Čapí hnízdo, který bude od pondělí pokračovat. Mezi prvním a druhým kolem tak bude zřejmě Nagyová sedět na lavici obžalovaných.
Pokud ve druhém kole uspěje, získala by jako senátorka imunitu. „Jako první, pokud by to vyšlo, vejdu do dveří a požádám o imunitu,“ řekla Nagyová pro Českou televizi. O ni se však nežádá, senátor ji získává automaticky. Později uvedla, že se přeřekla. „To, co jsem tím chtěla říct, že v případě zvolení požádám o její zrušení,“ vysvětlovala Nagyová.
Pokud by se opravdu ve druhém kole stala členkou horní komory, soud by se musel zastavit do doby, než by její kolegové v Senátu rozhodli o jejím případném vydání. S Nagyovou se ve druhém kole utká stávající předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, který první kolo vyhrál.
Teplice nepatří ODS
Teplice jako bašta ODS padly. Ve městě, ve kterém občanští demokraté díky Jaroslavu Kuberovi roky vítězili, slaví letos úspěch hnutí ANO. Občanská demokratická strana tak může poprvé po letech přijít o post primátora. Spoluvládnout ale možná bude dál. ODS poslední čtyři roky spolupracovala právě s ANO, což by mohlo pokračovat i po letošních volbách.
Občanští demokraté budou mít v zastupitelstvu o 27 členech osm mandátů, ANO devět. „Chtěli jsme vyhrát, ale nepodařilo se nám to. Nemyslím si ale, že by náš výsledek byl nějak katastrofální,“ uvedl současný primátor Hynek Hanza z ODS. Vítězství ANO jedničku hnutí Jiřího Štábla překvapilo. „Je to velký posun proti výsledku před čtyřmi lety,“ uvedl.
Piráti pak přišli o Mariánské Lázně, které vedli osm let. Komunální volby vyhrálo hnutí ANO v čele s Martinem Hurajčíkem. Získalo 32,46 procenta hlasů, tedy osm mandátů v 21členném zastupitelstvu. Piráti skončili třetí se třemi mandáty. Druhé se umístilo uskupení Změna pro Mariánské Lázně.
„Je to vystavení vysvědčení pro současné vedení radnice i vysvědčení širšího charakteru než městského. Lidé chtějí změnu a to budu dodržovat,“ řekl Hurajčík.
Piráti v Mariánských Lázních překvapivě vyhráli poprvé v roce 2014. ANO za nimi tehdy skončilo s výrazným odstupem. V minulých volbách ještě Piráti vítězství těsně před ANO obhájili, letos už se jim to ale nepodařilo.
Druhá nejvyšší účast
Senát zaznamenal druhou nejvyšší volební účast v historii prvních kol. Vyšplhala se na 42,65 procenta. Rekordní byla v roce 2010, kdy dosáhla 44,6 procenta, nejnižší v roce 2002, kdy přišlo hlasovat něco málo přes 24 procent oprávněných voličů.
Naopak volební účast v letošních komunálních volbách byla čtvrtá nejnižší v polistopadové historii. Nakonec dosáhla 46,07 procenta. Největší byla krátce po revoluci v roce 1990, kdy činila skoro 75 procent, naopak nejnižší v roce 2014, konkrétně 44,5 procenta.
