MAPA: Kde nechce nikdo kandidovat? A kde je o vítězi komunálních voleb rozhodnuto předem?

Více než 360 tisíc lidí žije v obcích, kde je o výsledku komunálních voleb předem rozhodnuto. Počet kandidátů je totiž shodný s počtem zastupitelů. V sedmnácti obcích se zastupitelstvo kvůli malému zájmu kandidátů nepodaří naplnit a v devíti místech nechce kandidovat vůbec nikdo. Obcím, které si samosprávu nezvolí, hrozí zánik. Analýzu předvolebních dat zpracoval server iROZHLAS.cz.

Praha / Březiněves / Hodějice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dva týdny do voleb: ani v pražské městské části Březiněves není na místní úrovni žádná politická konkurence. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Po vyhlášení výsledků voleb bude určen správce z ministerstva vnitra. Předám mu veškerou dokumentaci, zaměstnance a úřad jako takový,“ popisuje Českému rozhlasu Brno blízkou budoucnost starosta Hodějic, obce s tisícovkou obyvatel blízko moravské metropole. „Do konce roku se pojede podle schváleného rozpočtu. Po Novém roce bude správce hradit jen nejnutnější výdaje: elektrickou energii, plyn, vodu, provoz úřadu, mzdy...“

Pokud se v Hodějicích ani v dodatečných volbách nenajde nikdo ochotný kandidovat do devítičlenného zastupitelstva, hrozí jim po nucené správě z ministerstva sloučení s některou z okolních vesnic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž z Hodějic, jihomoravské obce, kde nikdo nechce kandidovat

„Myslím si, že to bude mít fatální následky pro všechny. Nevěřila bych, že se nenajde vůbec nikdo, kdo by do toho šel. Tak velká obec bez zastupitelstva a starosty, to prostě nejde,“ říká starostka hodějovického Sokola Monika Zápotočná. Většina z místních podle ní ani nevěděla o červencové uzávěrce kandidátek. Sama se kandidovat nechystá, na práci pro obec jí kvůli množství jiných aktivit nezbývá čas.

Dosavadní starosta Florian po třech volebních obdobích pokračovat nechce a hledá si jiné zaměstnání: „Pokud nemáte důvěru v lidi, se kterými děláte, je to špatné. [...] Panem prezidentem bude vyhlášeno další kolo voleb. Do toho se můžou přihlásit ti kandidáti, kteří teď mají nejvíc řečí. Ať to zkusí zase někdo jiný. Mají možnost!“

Nulová konkurence

Z analýzy předvolebních dat vyplývá, že ve stejné situaci jako Hodějovičtí se před letošními komunálními volbami ocitlo více než tři tisíce obyvatel devíti obcí. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž z Březiněvsi, pražské městské části, kde je složení zastupitelstva známé už před volbami

Dalších pět a půl tisíce lidí bydlí v místech, kde se do zastupitelstva hlásí méně zájemců, než kolik je v něm míst – například v Horšicích u Plzně chce do sedmičlenného zastupitelstva jediný kandidát, sedmatřicetiletý dělník seřizovač.

Celkem 363 tisíc obyvatel pak mají obce, kde se kandidátku podařilo naplnit jen těsně. Kandidátů je v nich totiž stejně jako mandátů, o složení jejich zastupitelstev je tedy dopředu rozhodnuto. Jediné, co mohou voliči svými hlasy teoreticky ovlivnit, je síla vyjednávací pozice jednotlivých zastupitelů při vybírání starosty.

Kde letos volby nebudou napínavé
(nebo nebudou vůbec)

obce, kde je právě tolik kandidátů jako mandátů

obce, kde je méně kandidátů než mandátů

obce, kde nekandiduje nikdo
Vyberte obec v mapě.

Všechny obce seřazené podle počtu kandidátů na mandát

Kliknutím na název sloupce můžete řazení změnit. Pomocí pole hledat“ najdete konkrétní obec.

Nejvíc lidí usiluje o jeden mandát v Praze (24 kandidátů na mandát) a v krajských městech. Mimo krajská města a jejich městské části je mimořádně vysoká konkurence například v Šumperku, ve Strakonicích, v Hodoníně, v Jirkově, v České Lípě či v Opavě (13 kandidátů na mandát).

Práce v zastupitelstvu jako Černý Petr

Oproti minulým volbám je letos obcí s jedinou kandidátkou o dvě stovky víc. V žádné z nich přitom nežije přes čtyři tisíce obyvatel. Podle politologů se politický systém v malých obcích liší od větších měst či od celostátní politiky nejen tím, že se v nich obvykle nerozhoduje o velkých rozpočtech a práce zastupitelů nebývá honorovaná. Roli hrají také užší sociální vazby či místní historické rivality. Když se voliči s kandidáty znají osobně, rozhodují se jinak a jinak funguje i politická soutěž při sestavování kandidátek.

Politolog Václav Bubeníček z České zemědělské univerzity rozlišuje dva druhy obcí, v nichž nefunguje běžná politická soutěž a nedaří se jim sestavit pestřejší nabídku kandidátek: v tom prvním podle něj „indolence a nezájem místních obyvatel“ dosáhly té míry, že ohrožují další samostatnou existenci obce.

„Setkáváme se s [tím] například v obcích, jejichž bývalá zastupitelstva zadlužila místní samosprávu natolik, že žádný z místních občanů si netroufá vedení obce přebrat, aby se nestal středem kritiky svých spoluobčanů. Jedním z indikátorů nezdravého stavu místního politického systému je tak konání opakovaných či dodatečných voleb.“

Možnou záchranou pro podobné obce bývají podle politologa nově přistěhovalí obyvatelé, kterým na zachování samostatnosti obce záleží více než starousedlíkům.

Druhou skupinu obcí tvoří podle Bubeníčka ty, kde kandiduje jen jeden politický subjekt a počet kandidátů nepřesahuje počet volených zastupitelů. „Sestavování kandidátních listin se podobá spíše náboru členů zastupitelstva. [...] Funkce zastupitele i starosty obce bývá obvykle neuvolněná (nehonorovaná – pozn. red.) a může být chápána jako jakýsi černý Petr.“

Malý zájem o kandidaturu může podle politologa vést k postupnému přebírání moci některou z lokálních zájmových skupin, ať už jde o místní podnikatele, občanská sdružení, nebo třeba o ženy na mateřské dovolené.

Petr Kočí, Vlasta Gajdošíková, Marie Veselá, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme