Každá strana má ekologii v programu pro krajské volby, ale je to spíš okrajové téma, hodnotí politolog

V nadcházejících krajských volbách otázky životního prostředí příliš nerezonují, říká Petr Jüptner z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd při Univerzitě Karlově. „Voličské chování má řadu různých motivů, ale ekologická témata jsou spíš na okraji,“ připouští.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezi kladně hodnocené projekty zaměřené na zlepšování životní prostředí patří kotlíkové dotace – slouží k výměně kotlů na pevná paliva. Díky těmto dotacím se krajům podařilo úspěšně přerozdělit největší objem peněz, částečně i z unijních fondů (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Větší příklon k postmateriálním hodnotám v moderní době a zvýšený zájem o ekologická témata lze vidět spíš ve volbách do parlamentu, říká politolog. Zájem o to mají hlavně mladí lidé, kteří mohou do sněmovny dostat partaje, jako jsou Piráti nebo Zelení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Jüptner: Voliče krajských zastupitelstev ekologie nezajímá, je to spíš okrajové téma

Jüptner připomíná, že krajské volby často nejsou jen o krajských tématech, ale promítají se do nich i celostátní nebo naopak lokální problémy třeba na úrovni obcí.

V zásadě je ale podle Jüptnera hlavně na samotných kandidátech, aby voličům dobře vysvětlovali, co kraje mohou a nemohou zařídit. „Kraje jsou samosprávou a mohou si v rámci územního rozvoje dělat, co chtějí. A dávat peníze do čeho chtějí. Jejich možnosti jsou i v oblasti ekologie širší, než zákon explicitně vyjmenovává,“ dodává politolog.

Kotlíkové dotace

„Každá strana má v krajských volbách ekologii nějak zpracovanou v programu. Ale důležitou roli nehraje.“

Petr Jüptner

Mezi kladně hodnocené projekty zaměřené na zlepšování životní prostředí patří kotlíkové dotace – slouží k výměně kotlů na pevná paliva. Díky těmto dotacím se krajům podařilo úspěšně přerozdělit největší objem peněz, částečně i z unijních fondů.

Největší úspěch měl program v Moravskoslezském kraji, kde krajský úřad rozdělil občanům peníze od státu, ke každé schválené žádosti přidal 7500 korun a přispělo i několik obcí. „Zájem je stále obrovský,“ hodnotí náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová (za ANO).

A dodává: „Měli jsme 50 tisíc nevyhovujících kotlů a za tři kola dotací jsme vyměnili zhruba polovinu. A doufám, že budeme pokračovat dál.“

Energetický expert hnutí DUHA Karel Polanecký vidí za úspěchem projektu dobrou informovanost lidí. „Ve chvíli, kdy začínal, jsme všichni věděli, že individuální vytápění je v České republice nejvýznamnějším zdrojem znečištění v oblasti jemných prachových částic. A program byl nastaven velmi atraktivně.“

Při výměně za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu mohou zájemci získat příspěvek až 120 tisíc korun. U plynových kotlů je to až 95 tisíc. Polanecký ale tvrdí, že kdyby obnos vyplacený na jednotlivé nové kotle byl nižší, dalo by se uspokojit větší množství žadatelů.

Poslechněte si celý audiozáznam speciálu Jana Burdy a Martiny Maškové ke krajským volbám.

Hosty byli:

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí

Karel Polanecký, energetický expert hnutí DUHA

Petr Jüptner, politolog Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme