Lídr Občané 2011: S vlnou migrace se do Evropy dostali i zastánci Islámského státu

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Dvacáté je podle losu na řadě hnutí Občané 2011 - Spravedlnost pro lidi. Zastupuje ho předseda Ludvík Adámek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Občané 2011 - Spravedlnost pro lidi. Předseda Ludvík Adámek.

Občané 2011 - Spravedlnost pro lidi. Předseda Ludvík Adámek. | Zdroj: Český rozhlas

Pojďme se věnovat nejprve ekonomice. Můžeme chválit tempo růstu, vypadá to velmi dobře. Pokud připustíme, že se Česku hospodářsky daří, co bychom v takové době jako stát měli dělat především?
Ekonomice se daří, dařilo se jí hlavně v roce 2016. Tento rok asi výsledky nebudou takové, přesto je v plusu. Nicméně je to velmi dobré. Myslíme si, že je potřeba pomoci určitým odvětvím. Chceme pomoct v zemědělství, protože se nám zdá, že naše republika byla kdysi soběstačná v živočišné i rostlinné výrobě. Chtěli bychom znovu nastartovat tuto možnost, aby republika byla soběstačná. To souvisí s dalším naším programem, co máme.

Přehrát

00:00 / 00:00

S vlnou migrace se do Evropy dostali i zastánci Islámského státu, říká lídr hnutí Občané 2011 Ludvík Adámek

K tomu se ještě dostaneme. Vy byste tedy investovali prvořadě do zemědělství?
Zemědělství, školství. Ve školství chceme podpořit vědu a výzkum, chtěli bychom nastartovat nebo restartovat učňovské školství, protože si myslíme, že české ruce byly vždycky označovány za zlaté a naši montéři jsou uznávaní doma i v zahraničí. A určitě bychom také chtěli ušetřit v oblasti školství tím, že bychom státní maturity zvládli bez firem, jako je CERMAT a podobně.

K tomu se možná také ještě dostaneme. Ale teď ještě zpět k ekonomice. Pokud tedy mluvíme o období hospodářského růstu, co bychom v takové době rozhodně dělat neměli?
Měli bychom rozvíjet určité obory, abychom pro případ horších časů vyráběli a nevyráběli třeba jenom na sklad. Myslím tím třeba i rozvoj nových hutí, protože jedním z našich členů je i bývalý ředitel, architekt Stehlík, který má pořád hlavu plnou projektů a chtěl by lidem na Kladensku restartovat hutě. Byť v menším, ale dát tam lidem práci, na kterou byli hrdí a pyšní.

Chceme jednu zdravotní pojišťovnu

Kdybychom mluvili spíš obecněji o úrovni českého zdravotnictví, na jaké úrovni podle vás je a jak případně zdravotnictví pomoct? Je cestou přidávání na platech lékařům a sestrám?
Co se týče zdravotnictví, nevím, jestli má stát na to jim neustále přidávat. Mám zkušenost takovou, teď mluvím za sebe, že jsem byl nespokojen s lékovou politikou. Nepotřebujeme mít přece tolik lékáren, abych pak cestoval po Praze a sháněl léky jako diabetik druhého typu.

Jsme hlavně pro to, aby byla jedna zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovny se stejně až tolik neliší a zbytečně se věc stává nepřehlednou. Jsme pro jednu zdravotní pojišťovnu a důslednou kontrolu na vynakládané peníze do různých oblastí zdravotnictví. Nemůže se stát, že kdysi Krajská ústecká zdravotní vybavila nemocnici za jednou tolik peněz, co by to stálo. Takovéto projekty se už nesmí stávat.

Rozhovor s lídrem

Poslouchejte každý den od 16:30 Český rozhlas Plus, nebo od 18:30 Radiožurnál. Rozhovory s lídry a lídryněmi budou mít stejnou podobu. V první části se otázky týkají obecných témat, jako je ekonomika, zdravotnictví nebo školství. Následně půjde o program strany nebo hnutí, které se přihlásilo do říjnových sněmovních voleb. Pořadí je určené losováním.

A jak byste třeba zabránili nebo omezili odchod lékařů do zahraničí?
Myslím, že je to už věc studia. Jestliže je tady ve státě hodně ekonomů, tak už při studiu na našich veřejných školách by mělo být zakotveno, že po vystudování by měl jistý čas setrvat a pracovat v České republice a případně se připravit na práci venku.

A jak by to bylo vymahatelné?
Třeba finančně, protože studium něco stojí a veřejná a státní škola je pro studenta levnější než soukromá.

A byli byste pro zavedení školného na vysokých školách?
Nejsem si jistý. Ti, co po tom dneska nejvíc volají, tak většinou studovali za totality a vystudovali jakoby zadarmo. Něco to stálo rodiče, ale víceméně studovali zadarmo a ten stát na to musel někde sebrat. A měli jsme kapacity v lékařství, ve vědě a vůbec.

Když už jsme se dostali k tomu školství: už jste se zmínil, že nemocí českého školství je málo učňů. Co vidíte jako velký problém?
Ubývá profesí jako strojníků nebo soustružníků, je jich potřeba znovu. Nedávné reportáže, co byly v televizi a možná i v rádiích, nám říkaly, že těchto profesí ubývá. Jsou potřeba klasické obory, třeba truhláři. Máme šikovné truhláře.

Jak k tomu ale lidi přilákat? Jak motivovat mladé, aby se šli učit?
Na ministerstvu školství jsou dobře placení lidé, kteří by to měli vymyslet. Každopádně to už je věc práce s dětmi na základních školách. Učitel musí pracovat a spolupracovat s rodiči, aby jim nestavěl vzdušné zámky, že děcko má na vysokou školu, když třeba nemá. A jestliže je manuálně zručné, aby se je snažili nastartovat, aby aspoň šlo tou cestou učňáku a potom třeba maturity, případně dál. Není to žádná ostuda.

Lidé se straší, aby se mohlo zbrojit

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, před kterým nejsme dost chráněni?
Tuto oblast máme jednu z asi dvou nebo tří priorit. Osobně necítím ohrožení ani z Východu, ani ze Západu. Myslím si, že se hlavně teď lidé straší, aby se mohlo zbrojit. Nejsou pro to důvody. Máme v programu jít cestou neutrality České republiky.

Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa. Jsme ale cílem hoaxů a kyberválky, říká Bělobrádek

Číst článek

Proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané?
To je velký problém, na který neumím asi úplně odpovědět, nejsem až tolik znalý této věci. Vím, že existují vyloučené lokality, kde se soustřeďují lidé i rodiny, které žijí na kraji sociální záchranné sítě nebo dokonce i propadli. Žije tam hodně trestaných lidí a rodiče neposílají děti do školy, je to obrovský problém. Nevím, jestli by to vyřešily nějaké finanční prostředky těmto lidem, protože oni by si jich nevážili. Je to vážný problém. Říkám otevřeně, nechci na toto odpovídat. Je to spíš pro nějaké specialisty.

Rozumím. Je podle vás varující, že Česká republika nezreformovala zatím penzijní systém?
Dneska jsem na stránkách Seznamu zrovna četl, že jistý pán řekl, že na penze vždycky bude. Víte, ono na penze vždycky bylo a bude, ale dřív, třeba za totality, penze lidem stačila na žití. A když někdo pracoval, tak měl takzvanou třešinku na dortu, že si mohl něco víc dovolit. Dneska lidé mají penzi a musí pracovat, aby stíhali vůbec zaplatit složenky za nájemné a tak dále. Takže bude to problém. Myslíme si ale, že problém nastal ne zrušením druhého pilíře, ale tím, že druhý pilíř negarantoval lidem stát. Zrovna nedávno se stalo, nevím, jestli to bylo v Americe, že zkrachoval jeden tento důchodový subjekt. Lidé přišli o celoživotní úspory. A myslím, že tohle už lidé u nás mají za sebou.

Nějaká reforma by být měla, ale jiná. To byl ten pokus, o kterém jste mluvil?
Ano. Když bude klidně i vyšší odvod do sociálního nebo důchodového pojištění. V sociálním bychom asi neviděli problém, lidé ale musí být upozorňováni, že si musí spořit na důchodový penzijní fond, který už je dávno zaveden, což je ten třetí pilíř.

Dostavba dalšího bloku Temelína je potřeba

Měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor?
Zaprvé u nás přibývá lidí, byť se to nezdá, ale teď přibýváme. Je tady vyšší spotřeba, staví se neustále nové, na elektřinu náročné věci. Přicházejí, a to bude velký boom, elektroauta, takže si myslím, že bude poptávka po energii. Jsme toho názoru, že zmiňovaná dostavba dalšího bloku Temelína je potřeba a samozřejmě rozvíjet další alternativní zdroje nebo výrobu elektřiny.

Určitě ale nejsme pro solární elektrárny, aby to vadilo zelené zemědělské půdě. To znamená jít cestou i solárních elektráren, ale opravdu poctivě na střechy. A ne, aby to vyhovovalo určitým lobbistickým skupinám.

Co se týče sportu a fyzické aktivity lidí, měl by státní rozpočet podporovat tyto aktivity víc než v současné době?
Myslím, že stát vždy podporoval sport. Měli jsme sportovce na vrcholné úrovni a máme je i dnes. Jsem šokován tím, že nejmasovější sport, což je fotbal, je dneska bez stíhaného předsedy, ale ono to vlastně odráží celou společnost, která tady dneska žije.

Mladí lidé, určitě je vidíte v tramvajích, každý visí na mobilu a doma na počítači. Je potřeba dostat je více ke sportu. To je ale věc převážně školy, protože už učitelé vidí, jestli je žák nadaný. Můžou s ním pracovat, dohodit ho k nějakému sportu, třeba fotbalu, hokeji nebo atletice. A tady je ta masovka, ze které se vychází pro vrcholový sport.

Vystoupit z NATO a stáhnout vojáky z misí

Přejděme teď k některým bodům vašeho programu. Začínáte zahraniční politikou a hned v prvním bodě píšete, že budete usilovat o uznání neutrality České republiky světovými mocnostmi. Proč?
Tato situace už kdysi byla. Vzpomínám si jako děcko nebo teenager, v osmašedesátém už byla tato myšlenka na stole. Společnost je dneska vždycky rozdělovaná buď napravo, nebo nalevo, na Východ, nebo na Západ. Pod námi jsou neutrální státy jako Rakousko nebo Švýcarsko, na severu jsou také neutrální státy a my máme dojem, že Česká republika by se mohla stát také neutrálním státem, což by nebyl problém. Samozřejmě v případě úspěchu bychom jednali s V4 a podařil-li by se vytvořit celý pás, tak by to určitě zklidnilo celou střední Evropu, uklidnil by se medvěd napravo a třeba i NATO.

Česko je vždycky ve všem unikát, říká lídr hnutí Česká národní fronta Tomáš Vrba

Číst článek

Napravo, když se díváme na mapu, tak na východ?
Ano, uklidnil by se Východ i Západ. Samozřejmě tím pádem bychom museli vystoupit z paktu NATO, museli bychom stáhnout, a to máme také v programu, vojáky z misí a chceme budovat armádu pouze pro účely obrany našeho státu, což si myslíme, že do budoucna bude stejně nutné vzhledem k vývoji v Evropě.

Vy byste chtěli vypsat referendum o vystoupení z Evropské unie a NATO?
Referendum se vypsalo akorát pro vstup do Evropské unie. Pakliže by šla republika cestou neutrálního státu, tak vystoupit z NATO je jedna z podmínek.

Jako alternativu členství v Severoatlantické alianci a v Evropské unii vidíte neutralitu Česka. Věříte, že v současné geopolitické situaci by to bylo opravdu možné?
Lidem nic jiného nezbude. Takhle, jak se žije dneska, dojdou zdroje. Lidé jsou na sebe čím dál tím horší. Bude válka, tak ať to elity lidem řeknou, připravujte se na válku, tím nastane chaos ve společnosti. Nebo ať je pomalu připravují, ale to se neděje, protože ve školách se neučí žádná branná výchova, lidé nejsou připraveni na to, kam jít. Ani neví, kam by šli do sklepa. Stejně jim to ale nepomůže.

Pokud by se blížilo něco takového, o čem mluvíte, tak jak by nás uchránila neutralita?
Já ale nebudu ten stát, skrz který jezdí konvoje spojeneckých armád NATO na cvičení, abych byl součástí nějaké provokace. Budeme mít svoji armádu, která bude chránit náš vzdušný, pozemní a vodní prostor. Přes Švýcarsko také nikdo nelítá, je neutrální a nikdo jej nenapadá. Myslím, že to je legální cesta, solidní cesta napravo i nalevo z pohledu mapy, jak jste mistrně řekl, a to je jediná správná cesta. Uvidíte, že k tomu stejně jednou dojde.

Merkelová natáhla nelegální migranty do Německa

Píšete stop omezování práv legálních držitelů zbraní ze strany Evropské unie. Opravdu potřebujeme mít, když to přeženu, doma poloautomatickou zbraň?
Ano, proč by nebyla? Jsem držitel zbrojního průkazu, měl jsem i bouchačku, lidově řečeno.

A samopal?
Samopal jsem neměl. Ale rozdíl mezi samopalem, opakovací pistolí a poloautomatickou, to máte úplně jedno.

Pokud vyhazujete peníze na pomoc imigrantům, tak vám chybí na seniory, říká Vandas z DSSS

Číst článek

A vidíte v tom tak velké omezení svobody?
Vidím, víte proč? Protože to tímhle začíná. Byl jsem šokován, jestli se můžu vrátit k vystoupení pana Junckera v Evropské komisi, že tito lidé vůbec vedou Evropu. Oni Evropu úplně rozkládají a uvidíte, my jsme do programu czexit nedali, ale ona Evropa se rozpadne sama. Nic pro to nedělají, oni Evropu strašně politizují. Merkelová natáhla nelegální migranty do Německa a najednou neví, co s tím. Proč to nutí naší republice? A to všechno s tím souvisí. Odzbrojit držitele zbraní a zbrojních průkazů totiž potom znamená lehčí cestu nám sem posílat migranty.

Myslíte, že je mezi tím opravdu nějaká souvislost? Mezi omezením zbraní a posíláním migrantů, jak říkáte?
Ano. Pan premiér Sobotka už podepsal přijetí, tuším, čtyř tisíc migrantů do naší republiky. A teď mi řekněte, když ten migrant bude mít legalizovanou cestu, do Německa jde bez papírů, tak my nevíme, odkud je. A podívejte se, v Londýně další atentát v metru. Chcete to mít tady, v České republice, nebo radši chcete jít v pohodě na pivo s kamarádem nebo s manželkou na procházku do divadla a být v klidu?

Kladete tedy rovnítko mezi migrační krizi a terorismus?
Určitě to spojitost má. I bezpečnostní experti vám říkají, že s vlnou migrace se do Evropy dostali úplně legálně zastánci nebo zástupci Islámského státu. A sociálně nemocní lidé. Státy uvolnily vězení, takže mezi migranty šly k nám i trestané osoby a tak dále.

To znamená nepřijmout ani člověka? Ani jednoho?
Ne, to jsem přece neřekl.

Já se ptám.
Česká republika má vlastní migrační politiku. U nás už žije, co vím, možná 25 nebo 20 tisíc Syřanů. Žijí tady a společnost to utáhne, utáhne i další. Máme tady obrovskou komunitu Vietnamců a dalších, Rusů, Ukrajinců, dneska Slováků, ale to je normální.

Promiňte, tomu rozumím, ale měli bychom v rámci solidarity třeba s Itálií a Řeckem přijmout nějaké migranty, nebo ne?
Prosím vás, co je to za solidaritu, když vidíte, že migrant přijíždí na člunu a má nafukovací vestu. Kdo vyrábí ty vesty, kdo vyrábí ty čluny, kdo vyrábí ty motory? Vím od italské novinářky, že zavolají neziskovkám, že vyjíždějí, a hodí telefon do moře, aby je nemohli ztotožnit. A neziskovky už si je vybírají v teritoriích třeba Libye, což je tragédie.

Dobře, ani jednoho z těchto migrantů nepřijmout?
Musí být důsledně prověřeni. A jestliže stát nemá možnost zkontrolovat podle jeho papírů jeho původ, věk a tak dále, tak je to komplikované a musí čekat. Ale ti migranti čekat nechtějí.

Dneska každý vidí jenom peníze

Pojďme k dalšímu tématu. Druhá kapitola vašeho programu Právo a spravedlnost, prosadíme vymahatelnost práva. Jak?
Od revoluce je tady mnoho lidí poškozených různými kauzami, podvody i rozsudky a nedomohou se práva. Vznikají různé spolky a společenství postižené justicí. Znám případ, dám příklad, pana Tomana, který byl okraden skrze směnky. Nedomůže se práva. A ti lidé jsou zoufalí. Musí být větší tlak na soudy. Podívejte se na soud s paní Parkanovou. Nevím, jestli byla vinná, nebo nevinná, ale trvá to osm let nebo deset let.

Ptal jsem se, jak byste toho chtěli dosáhnout. Ale abychom stihli ještě další témata. Vy třeba chcete výstavbu nových a přestavbu starých objektů pro rozšíření kapacity nápravných zařízení. Proč? Počítáte s nějakým masivním nárůstem kriminality?
Kriminalita tady je a myslíme si, že není správné jít cestou náramků pro vězně.

Lídr Cibulka: Každé volby jsou zfalšované, vládnou nám kriminální elity

Číst článek

Takže alternativní tresty se vám nezdají?
Nelíbí se mi to. Jsem třeba pro, ať ti lidé mají třeba i vycházky a tak dále, ale musí vědět, že něco provedli a za to byli potrestáni. Někdo něco provede, dostane náramek a bude si užívat několik let s náramkem doma u bazénu s doutníkem.

V ekonomické oblasti byste kromě jiného obnovili hutní a strojírenskou výrobu. Z jakého důvodu?
Protože jedním z našich členů je architekt Stehlík, který teď vyhrává soudy. Jeho kauza se, doufám, rozkryje a ukáže se, kdo skutečně za pádem Poldovky stál. Nebudu to jmenovat, je to jeho kauza. Ale on chce dát lidem na Kladensku znova důstojnost, vrátit jim hutě a pokusit se zachránit to, co bylo rozkradeno.

Zakázali byste prodej druhořadých dovážených produktů našim občanům? Ptám se, kdo by určoval, jestli je to prvořadý nebo druhořadý výrobek. A jak by ten zákaz vypadal?
Podívejte se, do západní Evropy se prodávaly třeba prací prášky a do České republiky šly v horší kvalitě. Účinná prací složka byla v menším množství. Z jakého titulu a kdo si to vůbec dovolil? Proč až dneska před volbami teprve křičí zástupci vládnoucích stran, že jíme horší potraviny, menší gramáž, menší kvalitu?

To všichni známe, ale jak tedy na to?
Samozřejmě tlakem na kvalitu. Přece není možné, že my tady budeme jíst třeba maso z Brazílie, které se kazí. Proto chceme tu soběstačnost.

Lídr Řádu národa: Integrační programy bych zrušil, všichni máme stejná práva a povinnosti

Číst článek

Říkáte ale zakázat prodej druhořadých dovážených produktů našim občanům. Jak to zakázat? Kdo by to zakázal, jakým způsobem by vymáhal ten zákaz? Na to se ptám.
Máme tady přece nějaké instituce, které kontrolují jakost výrobku. Takže jestli porovnám konzervu Hamé, která se prodává v Rakousku nebo v Německu, a má vyšší gramáž a je za menší peníz než u nás, tak snad je něco špatně.

Zkrátka nebude vyhovovat, tak se zakáže. Zkusme krátce, máte tady stop drastickému chovu kožešinových zvířat. Tento zákon už ale Poslanecká sněmovna schválila.
Přesto to chceme zdůraznit, přináší to ještě dál do ekologie. Vezměte si, že kácení lesů má vliv na podnebí a tak dále, vraždí tam dokonce domorodce. Musí se jít úplně jinou cestou. Lidé se musí uklidnit. Dneska každý vidí jenom peníze a to nás zavede do průšvihu.

Co byste považoval za úspěch vašeho snažení ve volbách?
Kdyby se to všechno zklidnilo. Šlo se čistě, bez korupce a bez šedé ekonomiky, tedy k cílům, které chceme.

Rozhovory s lídry

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme