Kandidát na prezidenta Zeman: politik, milovník bonmotů a první vítěz přímé volby

Podívejte se na profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana.

Profil Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Datum a místo narození: 28. září 1944 v Kolíně.

Vzdělání: absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování.

Profesní kariéra: po dokončení studia učil na VŠE v Praze (1969-1970), poté pracoval v tělovýchovné organizaci Sportpropag (1971-1984), v roce 1984 byl zaměstnancem zemědělského podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů, v letech 1990-1993 byl vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV; od 90. let aktivně působil v politice; v roce 2002 nastoupil do starobního důchodu.

Působení v politických stranách: v letech 1968-1970 byl členem KSČ, v letech 1992-2007 členem ČSSD; v letech 1993-2002 předsedal ČSSD, v roce 2010 byl předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ), nyní je čestným předsedou strany, která ze svého názvu vypustila slovo "zemanovci".

Působení ve veřejných funkcích: během politické kariéry Zeman zastával nejvyšší politické funkce v zemi - byl poslancem Federálního shromáždění (1990-1992; původně za Občanské fórum, později byl členem klubu Občanského hnutí, v roce 1992 členem klubu poslanců sociálně demokratické orientace) a Poslanecké sněmovny (1996-2002; ČSSD), předsedou Poslanecké sněmovny (1996-1998) i předsedou vlády (1998-2002); 26. ledna 2013 byl zvolen prezidentem, do úřadu nastoupil 8. března 2013.

Rodina: podruhé ženatý, z prvního manželství (1971-1978) má syna Davida, z druhého (od roku 1993) dceru Kateřinu; po odchodu do důchodu Zeman žil převážně ve venkovském bytě v Novém Veselí na Žďársku, manželka s dcerou v Praze.

Ostatní:

  • Úmysl obhajovat prezidentský mandát Zeman oznámil letos v březnu při setkání se svými podporovateli. V srpnu jeho manželka Ivana, která je vedoucí jeho petičního týmu, oznámila, že má k dispozici dostatečný počet podpisů, podle posledních informací získal 103 817 podpisů.
  • Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří Zeman do trojice nejvýraznějších polistopadových politiků, kteří nejvíce ovlivňovali dění v ČR. ČSSD, které šéfoval devět let, se pod jeho vedením vypracovala v jednu z nejsilnějších stran v Česku.
  • Ačkoli již v roce 2001 oznámil definitivní odchod z politiky, v roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad (pro Zemana nehlasovali ani všichni zákonodárci ČSSD, Zeman je označil za zrádce) a v roce 2010 se jako lídr nové strany SPOZ neúspěšně pokusil prosadit ve volbách do Sněmovny.
  • Během svého působení v politice Zeman do jisté míry určil její současnou podobu. Jeho zbraní byla razance a v době, kdy vedl opozici, tvrdá kritika vládní koalice. K jeho stylu patřily i vulgární urážky či sporná obvinění politických protivníků, neváhal se uchýlit k zesměšňování oponentů a často rozdával rozličné sliby, které mnohdy zůstaly nenaplněny.
  • Když v roce 1998 vyhrál volby, uzavřel s hlavním ideovým odpůrcem, pravicovou ODS vedenou Václavem Klausem, opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády ČSSD.
  • Období Zemanovy vlády (1998-2002) bývá hodnoceno různě. Zatímco Zeman a jeho příznivci poukazují na hospodářský růst a vládu označují za nejlepší po roce 1989, kritici ji označují za vládu nesplněných slibů a promarněných příležitostí.
  • Zemanova vláda po celé čtyři roky hospodařila se schodkem státního rozpočtu, rozpočet navíc dotovala příjmy z privatizace (prodala mj. státní podíly v Transgasu, Mostecké uhelné, České spořitelně, ČSOB, Českých radiokomunikacích či Komerční bance.
  • Zeman byl během svého působení v čele ČSSD zasažen řadou afér - mimo jiné se účastnil jednání s česko-švýcarskými podnikateli o půjčce pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR po vítězství ČSSD (Bamberská aféra), operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat Bezpečnostní informační službu a ministerstvo vnitra (tzv. kauza Zemanův kufřík), jeho spolupracovníci sbírali materiály k možné diskreditaci vlivné členky ČSSD Petry Buzkové (kauza Olovo).
  • Po Zemanově odchodu do důchodu se pravidelně spekulovalo o jeho návratu do politiky. Zeman sám k tomu dával podnět - často komentoval dění v ČSSD a na jeho chalupě se střídali novináři, straničtí kolegové, zahraniční politici i diplomaté.
  • Členství v ČSSD Zeman ukončil na jaře 2007 po konfliktu s tehdejším předsedou strany Jiřím Paroubkem. Paroubek řekl, že Zeman je zodpovědný za kauzu s advokátem Zdeňkem Altnerem, který požadoval od ČSSD stomilionové vyrovnání za zastupování ve sporu o sídlo ČSSD - Lidový dům. Altner spor s ČSSD nakonec vyhrál, soud mu přiřkl téměř 338 milionů korun. ČSSD nezaplatila a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Altner loni v listopadu zemřel, řeší se dědictví.
  • Vtáhnout Zemana zpět do politického života si dalo za úkol v roce 2008 založené sdružení Přátelé Miloše Zemana, za jehož vznikem stál především lobbista a bývalý komunistický funkcionář Miroslav Šlouf. S ním se ovšem Zeman po svém nástupu na Pražský hrad rozešel ve zlém.
  • Zeman vyhrál druhé kolo prvních přímých prezidentských voleb v lednu 2013 se ziskem 54,8 procenta hlasů; zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09).
  • Jako prezident Zeman výrazně rozdělil českou společnost, má řadu příznivců či obdivovatelů, ale i mnoho odpůrců, kteří jeho působení v úřadu hlavy státu považují za nevhodné a nedůstojné. Kritizován bývá například za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za přílišnou náklonnost k nedemokratickým režimům v Číně a Rusku či za to, že, jak sám nedávno řekl, "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem".
  • Zatímco důvěra v Zemana (například podle průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění; CVVM) osciluje kolem 50 procent, "prezidentská" Strana práv občanů (SPO), jejíž je Zeman čestným předsedou, získala v nedávných volbách do Poslanecké sněmovny pouhých 0,36 procenta hlasu.
  • Zeman v poslední době při řadě svých veřejných vystoupení působil dojmem, že trpí zdravotními problémy. Při oznámení své kandidatury letos v březnu řekl, že absolvoval vyšetření, které potvrdilo, že má cukrovku a polyfunkční neuropatii. V září podstoupil preventivní prohlídku na počítačovém tomografu (CT), která neodhalila žádný problém, o kterém by se nevědělo. Zprávy o svých zdravotních problémech označil za špinavou kampaň části médií.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme