Kandidát na prezidenta Zeman: politik, milovník bonmotů a první vítěz přímé volby

Podívejte se na profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana.

Profil Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Datum a místo narození: 28. září 1944 v Kolíně.

Vzdělání: absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování.

Profesní kariéra: po dokončení studia učil na VŠE v Praze (1969-1970), poté pracoval v tělovýchovné organizaci Sportpropag (1971-1984), v roce 1984 byl zaměstnancem zemědělského podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů, v letech 1990-1993 byl vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV; od 90. let aktivně působil v politice; v roce 2002 nastoupil do starobního důchodu.

Působení v politických stranách: v letech 1968-1970 byl členem KSČ, v letech 1992-2007 členem ČSSD; v letech 1993-2002 předsedal ČSSD, v roce 2010 byl předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ), nyní je čestným předsedou strany, která ze svého názvu vypustila slovo "zemanovci".

Působení ve veřejných funkcích: během politické kariéry Zeman zastával nejvyšší politické funkce v zemi - byl poslancem Federálního shromáždění (1990-1992; původně za Občanské fórum, později byl členem klubu Občanského hnutí, v roce 1992 členem klubu poslanců sociálně demokratické orientace) a Poslanecké sněmovny (1996-2002; ČSSD), předsedou Poslanecké sněmovny (1996-1998) i předsedou vlády (1998-2002); 26. ledna 2013 byl zvolen prezidentem, do úřadu nastoupil 8. března 2013.

Rodina: podruhé ženatý, z prvního manželství (1971-1978) má syna Davida, z druhého (od roku 1993) dceru Kateřinu; po odchodu do důchodu Zeman žil převážně ve venkovském bytě v Novém Veselí na Žďársku, manželka s dcerou v Praze.

Ostatní:

  • Úmysl obhajovat prezidentský mandát Zeman oznámil letos v březnu při setkání se svými podporovateli. V srpnu jeho manželka Ivana, která je vedoucí jeho petičního týmu, oznámila, že má k dispozici dostatečný počet podpisů, podle posledních informací získal 103 817 podpisů.
  • Spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří Zeman do trojice nejvýraznějších polistopadových politiků, kteří nejvíce ovlivňovali dění v ČR. ČSSD, které šéfoval devět let, se pod jeho vedením vypracovala v jednu z nejsilnějších stran v Česku.
  • Ačkoli již v roce 2001 oznámil definitivní odchod z politiky, v roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad (pro Zemana nehlasovali ani všichni zákonodárci ČSSD, Zeman je označil za zrádce) a v roce 2010 se jako lídr nové strany SPOZ neúspěšně pokusil prosadit ve volbách do Sněmovny.
  • Během svého působení v politice Zeman do jisté míry určil její současnou podobu. Jeho zbraní byla razance a v době, kdy vedl opozici, tvrdá kritika vládní koalice. K jeho stylu patřily i vulgární urážky či sporná obvinění politických protivníků, neváhal se uchýlit k zesměšňování oponentů a často rozdával rozličné sliby, které mnohdy zůstaly nenaplněny.
  • Když v roce 1998 vyhrál volby, uzavřel s hlavním ideovým odpůrcem, pravicovou ODS vedenou Václavem Klausem, opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády ČSSD.
  • Období Zemanovy vlády (1998-2002) bývá hodnoceno různě. Zatímco Zeman a jeho příznivci poukazují na hospodářský růst a vládu označují za nejlepší po roce 1989, kritici ji označují za vládu nesplněných slibů a promarněných příležitostí.
  • Zemanova vláda po celé čtyři roky hospodařila se schodkem státního rozpočtu, rozpočet navíc dotovala příjmy z privatizace (prodala mj. státní podíly v Transgasu, Mostecké uhelné, České spořitelně, ČSOB, Českých radiokomunikacích či Komerční bance.
  • Zeman byl během svého působení v čele ČSSD zasažen řadou afér - mimo jiné se účastnil jednání s česko-švýcarskými podnikateli o půjčce pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR po vítězství ČSSD (Bamberská aféra), operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat Bezpečnostní informační službu a ministerstvo vnitra (tzv. kauza Zemanův kufřík), jeho spolupracovníci sbírali materiály k možné diskreditaci vlivné členky ČSSD Petry Buzkové (kauza Olovo).
  • Po Zemanově odchodu do důchodu se pravidelně spekulovalo o jeho návratu do politiky. Zeman sám k tomu dával podnět - často komentoval dění v ČSSD a na jeho chalupě se střídali novináři, straničtí kolegové, zahraniční politici i diplomaté.
  • Členství v ČSSD Zeman ukončil na jaře 2007 po konfliktu s tehdejším předsedou strany Jiřím Paroubkem. Paroubek řekl, že Zeman je zodpovědný za kauzu s advokátem Zdeňkem Altnerem, který požadoval od ČSSD stomilionové vyrovnání za zastupování ve sporu o sídlo ČSSD - Lidový dům. Altner spor s ČSSD nakonec vyhrál, soud mu přiřkl téměř 338 milionů korun. ČSSD nezaplatila a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Altner loni v listopadu zemřel, řeší se dědictví.
  • Vtáhnout Zemana zpět do politického života si dalo za úkol v roce 2008 založené sdružení Přátelé Miloše Zemana, za jehož vznikem stál především lobbista a bývalý komunistický funkcionář Miroslav Šlouf. S ním se ovšem Zeman po svém nástupu na Pražský hrad rozešel ve zlém.
  • Zeman vyhrál druhé kolo prvních přímých prezidentských voleb v lednu 2013 se ziskem 54,8 procenta hlasů; zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09).
  • Jako prezident Zeman výrazně rozdělil českou společnost, má řadu příznivců či obdivovatelů, ale i mnoho odpůrců, kteří jeho působení v úřadu hlavy státu považují za nevhodné a nedůstojné. Kritizován bývá například za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za přílišnou náklonnost k nedemokratickým režimům v Číně a Rusku či za to, že, jak sám nedávno řekl, "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem".
  • Zatímco důvěra v Zemana (například podle průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění; CVVM) osciluje kolem 50 procent, "prezidentská" Strana práv občanů (SPO), jejíž je Zeman čestným předsedou, získala v nedávných volbách do Poslanecké sněmovny pouhých 0,36 procenta hlasu.
  • Zeman v poslední době při řadě svých veřejných vystoupení působil dojmem, že trpí zdravotními problémy. Při oznámení své kandidatury letos v březnu řekl, že absolvoval vyšetření, které potvrdilo, že má cukrovku a polyfunkční neuropatii. V září podstoupil preventivní prohlídku na počítačovém tomografu (CT), která neodhalila žádný problém, o kterém by se nevědělo. Zprávy o svých zdravotních problémech označil za špinavou kampaň části médií.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme