Nad rady právníků jsem musel někdy nadřazovat svou vnitřní morálku, říká k financování stran podnikatel Dědek

Když se v létě rozhodl spolupracovat se Starosty a nezávislými (STAN), chtěl podnikatel Dalibor Dědek hnutí věnovat 10 milionů korun. Narazil ale na zákonný limit, který dovoluje dary do výše ani ne třetiny avizované sumy. Jak strop nakonec vyřešil a co mu radili právníci?

Rozhovor Praha/Jablonec nad Nisou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podnikatel Dalibor Dědek na tiskové konferenci STAN v polovině srpna | Foto: Petr Horník / Právo / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Bylo by divné, kdyby navrhovali něco nelegálního, nad některé jejich výstupy jsem ale musel nadřadit vnitřní morálku,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Dědek.

Narazil jste na zákonný limit, který dovoluje dary jen do výše tří milionů korun. Nechal jste si proto zpracovat právní analýzu této problematiky. Co jste zjistil?
Největším překvapením pro mě bylo to, že podle právníků, které jsme oslovili, je zákon nesrozumitelný a nejednoznačný. To pro nás nebylo příjemné zjištění.

Poradili vám právníci nějakou cestu, jak se vyhnout zákonnému limitu a legálně darovat více peněz?
Snažili se. Upozornili nás ale, že si tím výkladem nejsou jistí. Napsali proto několik tezí a doporučili konzultaci s příslušným úřadem v Brně (Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí – pozn. red.), což se potom odehrálo.

Dar od manželky či obchodního partnera. Strany a hnutí našly kličku, jak vyřešit limit pro sponzory

Číst článek

Co tedy bylo obsahem zmíněných tezí?
Byly tam (v analýze financování stran – pozn. red.) teze, že přispět může manželka, partner v podnikání, byla tam možnost použití bankovního úvěru. Těch návrhů byla celá řada.

A vy jste si tedy tyto návrhy ověřoval u úřadu pro dohled nad stranami?
Ano. My jsme to posílali na dohledový úřad a vím, že jedna z variant, kterou v Brně doporučili, byl transfer peněz prostřednictvím manželky (s tím ale úřad pro dohled nad stranami nesouhlasí, viz box níže - pozn. red.). S tím jsem ale měl problém. Přišlo mi to neetické. Jestliže zákon byl nastaven tak, že jedna fyzická osoba by neměla darovat více než tři miliony, tak mi přišlo velmi podivné poslat peníze mé manželce, aby ona je pak svým jménem někomu darovala.

Proto jste se nakonec rozhodl oslovit vašeho bývalého obchodního partnera a majitele společnosti Jablocom Jiřího Melouna?
Obecně jsem se zamýšlel nad tím, zda vůbec znám někoho, kdo by disponoval takovýmito penězi a byl by případně ochoten přispět na takovouto věc. Ověřil jsem si dopředu, že by tato cesta byla legální. Ve chvíli, kdy tento člověk není provázán s mým podnikáním, tak jsem to považoval za etické a morální. Nevím jak vy, ale já neznám příliš lidí, kteří by disponovali částkou, kdy by mohli ze svého účtu poslat tři miliony korun jen z přesvědčení.

„Bylo by velmi divné, kdyby právníci navrhovali něco nelegálního. Tam spíš byl problém v tom, že indikovali, že ten zákon je nejednoznačný a nejsou tak schopni jednoznačně rozlišit, co je a co není legální. Musel jsem někdy nad jejich výstupy nadřadit vnitřní morálku a etiku.“

Dalibor Dědek (podnikatel a podporovatel STAN)

S panem Melounem k sobě máte tedy blízko, když vám vyhověl a poslal hned tu maximální možnou sumu, tedy tři miliony korun?
Náš vztah bych definoval tak, že jsme dlouhodobě kamarádi. Společně jsme třeba rekonstruovali průčelí kostela v Hejnicích jen z toho důvodu, že jsme léta nadávali, jak je to ošklivé, a že dneska dokážeme létat za hranice sluneční soustavy, ale nedokážeme opravit ani kostel. Takže jsme se do toho pustili. To třeba byla první z větších akcí, kdy pan Meloun spolufinancoval něco, co jsme považovali za veřejně prospěšnou věc.

Šlo tedy o peníze pana Melouna?
Byly to jeho úspory. Koupil si zbývající podíl ve firmě (Dědkův Jablotron Group byl původně spolu s Melounem společníkem v Jablocomu, v červenci se ale Jablotron svého podílu zbavil – pozn. red.), takže já jsem měl vnitřně uklizeno. Samozřejmě každý se na to dívá jinak, každý má vnitřní etiku a morálku nastavenou jinak. V tu chvíli jsem si ale říkal, že jsem našel někoho, u koho se nestydím veřejně říct, že je to kamarád, kterého jsem požádal, aby zvážil přispět. A on to udělal.

Pan Meloun ve vyjádření pro iROZHLAS.cz uvedl, že neuvažuje o tom, že by se nějak více angažoval v hnutí STAN. To platí?
Tak ani já se nijak aktivně nakonec neangažuji. Snažím se jen pomoci lidem, o kterých si myslím, že jsou slušní a jednají eticky. To byl se celý důvod: přivést do sněmovny více slušných lidí.

(Ne)etický sponzoring

Když se ještě vrátím k té analýze financování stran. Nabízeli vám právníci i nějaké nelegální cesty?
Myslím si, že by bylo velmi divné, kdyby právníci navrhovali něco nelegálního. Tam spíš byl problém v tom, že indikovali, že ten zákon je nejednoznačný a nejsou tak schopni jednoznačně rozlišit, co je a co není legální. Musel jsem někdy nad jejich výstupy nadřadit vnitřní morálku a etiku. Abych postupoval tak, že banka na oko poskytne úvěr ručený výsledky ve volbách, mimo to přijde a řekne, pane Dědek ale druhou podmínkou, kterou nebudeme nikam psát, je, že si u nás založíte účet a deponujete tam určitou částku, to mi přijde neetické a nechtěl jsem se o tom ani bavit.

Požádat o peníze svého bývalého spolupracovníka vám sice přijde etické, ale i přesto, neobchází se tím celý smysl limitů, které mají zamezit velkým hráčům ovlivňovat kampaň?
Když jsem vnímal, že STAN peníze dochází, udělal jsem příslib. Řekl jsem "dobře chlapi, tak kolik byste potřebovali." Oni řekli "tak asi deset". Řekl jsem "tak fajn, pokusím se dát tyto prostředky dohromady", aniž bych tušil, že nějaký limit existuje. Zamyslel jsem se pak proto, jak na to jít. Myslím, že smyslem toho zákona bylo, aby jednotlivé osoby nemohly dát na kampaň více jak tři miliony korun, ale nikde ten zákon neříká, že by to nemohli být lidé, kteří se navzájem znají.

Podnikatel Dalibor Dědek (uprostřed) na tiskové konference STAN zkraje sprna s volebním lídrem Janem Farským (vlevlo) a předsedou hnutí Petrem Gazdíkem (vpravo) | Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Přesvědčoval jste či máte v úmyslu přesvědčovat ke sponzoringu hnutí i některé své další obchodní partnery, spolupracovníky či kolegy?
Neuvažuji o tom, protože o nikom jiném nevím. Nejsem člověk, který by byl obklopený těmi, kdo mají na účtech spoustu peněz.

Neuvažujete tak případně i o tom, že byste peníze někomu věnoval za tím účelem, aby dotyčný je pak daroval svým jménem straně? To je totiž také legální způsob, jak se vypořádat s limitem.
To by ale podle mého názoru bylo už úplně proti smyslu celého limitu. Já si dokonce myslím, že to ani není legální. Pokud bych chtěl někomu věnovat peníze, tak by dotyčný musel v první řadě zaplatit darovací daň, která by v tomto případě byla značně vysoká. Další věc je, že to by mi přišlo už krajně neetické. Pokud by to mělo být tak, že by někdo chtěl v politické straně získat velký vliv a měl by to obcházet tím, že bude peníze rozdávat peníze bílým koním, to už mi přijde krajně neetické.

Jak tedy hodnotíte nová pravidla pro financování politických stran a hnutí?
Kladu si otázku, co je vlastně smyslem toho zákona (o sdružování v politických stranách – pozn. red.). Jsem osobně přesvědčen, že špatný je každý zákon, kterému nerozumí ani právníci. Konkrétně v případě této novely (platné od letoška – pozn. red.) vzniklo něco, co místo aby korupci bránilo, tak ji podněcuje. Je to tlak na politické strany, aby hledaly prapodivné zdroje financování. Měl by se najít jiný model. Ve světě jsou definované modely, kdy voliči mají možnost říci, komu skutečně by měl stát na kampaň přispět. Jinak to stále povede k tomu, že politiky to bude svádět, aby se s někým dohodli, že ten kruhový objezd nebude stát sedm ale 15 milionů, a to se stále děje. Tam vidím problém.

Dohledový úřad se ohrazuje

Proti slovům Dalibora Dědka se ve svém čtvrtečním prohlášení ohradil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Považuje za „zcela nepravdivé“ tvrzení podnikatele, že by “doporučil transfer peněz prostřednictvím manželky“ za účelem vyřešení zákonného limitu pro dary od sponzorů. Podle předsedy Vojtěcha Weise obdržel úřad 18. srpna „od jednoho z kandidujících subjektů (nikoliv od pana Dědka) dotaz týkající se problematiky společného jmění manželů ve vztahu k limitu na dary“ a podle platné legislativy pouze souhlasil s výkladem, že se limit vztahuje na každého z manželů individuálně. „Z vyjádření úřadu v žádném případě nevyplývá doporučení k obejití zákona poskytnutím daru prostřednictvím manželky. Není rovněž pravda, že by úřad formuloval jiné varianty obejití zákonného limitu, jak z vyjádření pana Dědka vyplývá. Interpretaci, že by snad úřad doporučoval jednání, které by pan Dědek či jakýkoliv jiný kandidát mohl vnímat jako neetické, považujeme z těchto důvodů za nepřiměřenou,“ uvedl v prohlášení Weiss.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme