'Nejvážnějším problémem Česka je, že se vláda zabývá sama sebou', říká Pavol Lukša

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Za Dobrou volbu 2016 odpovídal Pavol Lukša.

Rozhovor s lídrem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební debata Martina Veselovského z Moravskoslezského kraje. Pavol Lukša z TOP 09 a Starostové pro Moravskoslezský kraj | Foto: Radim Beznoska

V úvodní části nás budou zajímat vaše odpovědi na soubor otázek týkajících se několika základních oblastí. Stejné odpovědi pokládáme čelným představitelům všech subjektů, které se parlamentních voleb účastní. Tady je první otázka. Týká se české ekonomiky. Ta vykazuje velmi dobré tempo růstu za druhé čtvrtletí. 4,5 procenta. Vypadá to, že toto tempo by mohlo vydržet po celý rok 2017. Co bychom tedy měli v době, kdy se nám hospodářsky daří, dělat především?
V době, kdy se ekonomice daří, obecně se daří i občanům, tak jsem přesvědčen, že by měla naše společnost více investovat. My jsme promrhali dobu růstu v čase, kdy tady vládla stávající vládní koalice. A dlužno říct, že jsme mnohdy neproinvestovali tolik, kolik bychom si přáli. A právě o ty investice bychom se měli pokusit. Když máme zanedbanou infrastrukturu dopravní, dlužíme něco školám, dlužíme něco zdravotnictví a sociálním věcem. To znamená, měli bychom dělat všechny kroky, které by úroveň těchto oblastí pozvedly.

Ověřili jsme sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy Kalousek, Sládek či Mach nemluvili pravdu

Číst článek

A co bychom rozhodně dělat neměli?                                                                    Rozhodně bychom neměli zvyšovat mandatorní výdaje, což se této vládě podařilo. To znamená nabírání nových úředníků, které je myslím v této době možná mnohdy zbytečné.

Co bychom měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? Zvýšit lékařům a sestrám mzdy?
Samozřejmě odvíjí se to od toho, že je třeba se podívat na soukromý sektor. A pak státní sektor. A tady mnohdy soukromý sektor prostě vytahuje nejlepší odborníky ze státního sektoru. A proto je zapotřebí zdravotnímu personálu, lékařům i sestřičkám zvedat platy.

A je to jenom otázka platů? Třeba to, jak zastavit odchod mladých lékařů a možná i zdravotních sester do zahraničí?
Myslím, že je to celý soubor věcí. Ať už jejich vzdělávání, ať už jejich atestace a podobné věci. To znamená, že to nebude jenom v platech, ale právě jak budou nastaveny podmínky pro to, aby mladí lékaři, ale i zdravotní sestřičky z naší země neodcházeli.

A jak byste dostal víc praktických lékařů a zubařů do regionů, kde jich není dost? A důchodce mezi lékaři nechce nikdo vystřídat.
Já jsem přesvědčen, že tady mohou docela dobře zafungovat i samosprávy. To znamená, že i samosprávy mohou dát těmto mladým lékařům určité finanční stimuly. Motivaci, aby přišli do jejich regionu.

Chybí v českém školství více učňů a na pracovním trhu více řemeslníků?
Otázka učňovského školství je mantra, která se v této zemi probírá již spoustu let. A zatím to vypadá, že se k tomu moc velké kroky neudály, i když my to učňovské školství budeme nepochybně potřebovat. Čím dál více do budoucna.

Jak ho tedy podpořit?
Osobně jsem přesvědčený, že podpořit by se dal i daňovými zvýhodněními pro firmy, které učně do svých řad budou přijímat už v době, kdy žáci chodí na učňovské školství. Vždyť dneska máte celou řadu soukromých firem, které už si svůj učňovský potěr vychovává. A proto si myslím, že by bylo dobré to ošetřit nějak daňově. Aby se firmám vyplácelo tyto mladé učně brát na praxi do svých závodů.

Kalousek: Vstup do eurozóny je jako manželství. O něco přijdete, ale výhody převažují

Číst článek

A kde vzít šikovné řemeslníky, kteří chybějí na pracovním trhu?
Jsem přesvědčený o jedné věci. Po roce 90 se nám nepodařilo dostatečně dostat do společnosti, že je docela vhodné, aby byla zachována celá řada učňovských oborů. Zejména zedníci a podobně. Protože to budeme potřebovat do budoucna. My jsme se soustředili na to, že všichni i na těch odborných školách a učilištích musí být manažeři. A dneska sklízíme důsledky. Protože dobrý odborník se dneska na pracovním trhu zcela nepochybně uživí.

Pane Lukšo, když mluvíme o školství, zavedli byste jako Dobrá volba na vysokých školách školné?
To je otázka. My jsme příliš rovnostářská země. Ale nepochybně jistá míra zavedení školného určitě ano. Protože je potřeba zejména pro ty, kteří po půl roce, po roce přeruší svoje vzdělávání nebo svůj vzdělávací program a odcházejí ven. Já osobně jsem přesvědčen, že na to by měl náš zákon pamatovat.

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Je třeba se podívat na to, že celý svět se někam posunuje. Na hrozby teroristů dnes a denně hledíme v novinách, obávám se, že je potřeba to vidět ve dvojí rovině. Tou první rovinou je, že jako suverénní země bychom si měli sami určit, koho si do své domoviny vezmeme. A na straně druhé bychom měli odmítat sociální inženýrství některých zemí Evropské unie, které říkají, ano, vyřeší to nějaké migrační kvóty. Protože ono to všechno zavdává koneckonců na velký "průser", a to nejen v Evropě.

To slovo jste zvolil vy. V každém případě příchod uprchlíků tedy vidíte jako největší hrozbu pro Českou republiku?
Myslím si, že to jde ruku v ruce. Vezměte si, dneska se vyvíjejí režimy, jako je Severní

Lídr Občané 2011: S vlnou migrace se do Evropy dostali i zastánci Islámského státu

Číst článek

Korea a podobně. Nevíte, jaké skupiny dneska na území bývalých států Sovětského svazu mohou mít jaderné zbraně, ono to není jenom o té migraci. Ale i o jiném nebezpečí.

Hrozí nám třeba kybernetický útok? A pokud ano, jsme na něj připraveni?
Kybernetický útok samozřejmě určitě ano. Jsem přesvědčen, že to zasahuje nejenom do státní sféry, ale i do soukromých sfér. Stává se to, vidíme to, sledujeme to, že se tak děje. Ale nemyslím si, že jsme na to vhodně připraveni.

Rusko proti nám vede takzvanou hybridní válku. To potvrdily vojenské autority v Moskvě i v Praze. Nezanedbáváme toto nebezpečí?
Pořád máme jakýsi pocit jistoty, že tím, že jsme v Severoatlantické alianci, se nám nemůže nic stát. Ale přesto si myslím, že by se této otázce měla věnovat zvýšená pozornost.

My se budeme věnovat další otázce. Proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané? Co si myslíte?
Viděl bych to ve dvou věcech. Jednak jsme sociálně vyloučené oblasti nebo lokality vyrobili my sami. Protože jsme tam sestěhovávali nepřizpůsobivé lidi. A myslím si, že je potřeba, aby i v těchto lokalitách jsme měli tyto věci pod kontrolou. Viděl bych to v tom, že bychom se měli na tyto oblasti víceméně zaměřit, aby tam přestal fungovat onen pověstný obchod s chudobou.

Takže myslíte, že by třeba pomohl zákon o sociálním bydlení, který se současné vládě nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně?
Zákon o sociálním bydlení samozřejmě v této společnosti chybí. Ale nemůže to být diktát, tak jak to připravila paní ministryně Marksová.

Považujete za varující, že Česká republika nezreformovala svůj penzijní systém?
Samozřejmě penzijní systém i do budoucna bude hrát klíčovou roli v naší společnosti. Takové ty výkřiky, jestli zdroje jsou nebo nejsou, nejsou na místě. Podívejte se, tato vláda zrušila druhý pilíř penzijního systému a podařilo se jí jenom zastropovat odchod do důchodu, což je velmi málo. A vzhledem k tomu, že se zatím nedaří, aby se politické strany dohodly na nějakém penzijním systému, tak Dobrá volba to vidí tak, že bychom jako politické strany měly ze svých odborných týmů sestavit takový tým, který připraví důchodovou reformu. A při hlasování ve sněmovně nebude tato reforma nebo tento zákon ničím pozměňován.

Měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor? Bude náš průmysl a maloodběratelé potřebovat energii z jádra?
Naše energetická politika počítá s dostavbou dvou bloků v Dukovanech a v Temelíně. My si myslíme, že je třeba dostavět dva reaktory v Dukovanech a popřípadě se ukáže, jestli budou potřeba další, stavěli bychom je pak v Temelíně. Druhá věc je, že máme v docela špatném stavu přenosovou soustavu.

Takže to byste taky chtěli řešit?
Určitě ano.

Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa. Jsme ale cílem hoaxů a kyberválky, říká Bělobrádek

Číst článek

Měli bychom ze státního rozpočtu podporovat sport a fyzickou aktivitu občanů víc než v současné době?
Jsem přesvědčen, že ano. Sám jsem starostou malé obce a bez podpory obce by žádné sportovní či kulturní akce mnohdy nemohly být. Takže já si myslím, že je na místě, aby stát tyto aktivity podporoval.

A co podpora vrcholového sportu?
Myslím, že se udála nešťastná chyba před několika měsíci s podporou vrcholového sportu. Já si myslím, že vrcholový sport je natolik lukrativní odvětví, že tam si podniky v rámci reklamních a jiných věcí umí dostatečně zajistit zdroj peněz.

Česká republika je členskou zemí Evropské unie. Očekáváme, že v dohledné době z tohoto společenství vystoupí Velká Británie. Měla by se Česká republika k Evropské unii proto přibližovat víc než dosud, nebo se naopak vzdálit?      Především bychom se měli podívat na to, jakým způsobem Evropská unie funguje. A zda se nevzdálila od svých základních kamenů nebo svého principu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. A do této podoby ji opět znovu reformovat.

Je rozumné a správné prohlubovat obchodní vztahy s Čínou?
Jsem přesvědčen, že s Čínou obchodují i jiné země než jenom Česká republika. Ale měli bychom si tu svoji míru nekrčení hřbetu určitě zachovat.

A máme podporovat sankce, které Evropská unie a Spojené státy vyhlásily proti Rusku?
Otázka je, co ty sankce přinesly naší republice. Já osobně si myslím, že sankce v této podobě, jaké jsou, asi zřejmě nebudou účinné, byť se tak možná mnohdy tváří. Protože osobně i z médií je známo, že některé výrobky se jenom v Bělorusku přebalí a jdou zpátky na trh do Ruska.

Jinými slovy je vidíte jako neefektivní?
Vidím je určitě jako neefektivní.

A podporujete zvýšení rozpočtu na obranu až do výše 2 procent HDP, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do NATO?
Pane redaktore, to není o tom, jestli to Dobrá volba podporuje, či nikoliv. Myslím si, že jsme členy Severoatlantické aliance, přijali jsme jakousi smlouvu, která by se měla dodržovat. A jedním ze základních ukazatelů té smlouvy je, že by výdaje na obranu měly být 2 procenta, tak o tom bychom asi moc diskutovat neměli.

Povězte, co považujete za nejzávažnější problém České republiky v roce 2017?
Nejzávažnější problém České republiky je, že se vláda nezabírá věcmi, které trápí lidi. A zabývala se sama sebou. Je spoustu neřešených problémů, které jsme tady již nastínili. Že ve školách jsme byrokratickými postupy dneska z ředitelů škol udělali víceméně jenom úředníky, kteří spravují a doplňují nějaké kolonky, je třeba dát celou řadu věcí ve zdravotnictví dohromady. Když si vezmete, že tato vláda hned na počátku zrušila poplatky ve zdravotnictví, které - nebudeme polemizovat, zdali byly, nebo nebyly přínosem - tak na druhé straně vytvořili zástupy lidí, kteří čekají dneska v pořadnících na operace a jiné věci. Takže já jsem přesvědčen, že toto jsou problémy, které se řešit mají, na rozdíl od toho, jestli si politici mezi sebou vyrovnávají účty.

Pojďme teď k některým bodům vašeho volebního desatera. Tvrdíte: "Naše peníze mají zůstat doma." Jak chcete zamezit, jak píšete, nadměrnému vyvádění zisků a příjmů mimo Českou republiku, a to jak u fyzických osob, tak velkých firem a bankovních institucí?
Máme za to, že z této republiky ročně odteče nějakých 300 miliard korun. A já si myslím, že nějakými vhodnými daňovými opatřeními bychom mohli docílit, aby se ty zisky reinvestovaly v České republice, aby z toho měli něco i naši občané.

Jak byste ale stanovili tu únosnou míru? Co je ještě přijatelný zisk a co je nadměrné vyvádění zisku?                                                                                        Pane redaktore, když z této země odteče 300 miliard při rozpočtu zhruba 1 či 1,2 bilionu korun, tak je to docela velká míra peněz, které z této republiky odcházejí. Ale je třeba přinutit ty peníze, aby se investovaly v této zemi zpátky. Takže část těchto zisků by mohla být reinvestována zpět.

A další bod, zpětné navrácení peněz, které neoprávněně odtekly do zahraničí jedincům a nadnárodním společnostem. Proti tomu asi nikdo nebude protestovat. Ale vy víte, jak na to?                                                                                           Jsem přesvědčen, že pakliže bude existovat politická vůle, bude se zcela nepochybně daleko lépe dařit napravovat věci, jako dneska v ostravském regionu je problém OKD. A problém s panem Bakalou.

To je tedy příklad. Ale rozumím tomu, jak dostat ty peníze zpátky? Jak, jak byste toho chtěli opravdu docílit?
Osoba pana Bakaly má nějaký svůj majetek. I v této zemi. Je třeba se podívat, zdali a jakým způsobem byla naplněna privatizační smlouva a podle toho také konat.

Chcete zrušit EET, nebo jak se k němu stavíte?
Tak, podívejte se, znovu uvedu příklad. Jsem starosta zhruba 2,5tisícové obce a myslím si, že EET znesnadnilo podnikání celé řadě drobných živnostníků. Takže my jsme pro jeho zrušení. A rádi bychom namísto EET viděli paušální daň pro soukromníky a živnostníky. Vždyť se podívejte, celým tímto volebním obdobím rezonuje slovo živnostník. Cožpak ten živnostník tady před tím rokem 2013 nebyl?

A jak vysoká by měla být ta paušální daň podle vašich představ?
My bychom asi měli nadefinovat prostě pojem, co to je živnostník a do jaké výše ročního obratu je možno ještě klasifikovat pojem živnostník. A to je sice můj takový návrh nebo nápad, do obratu ročního 1,1 milionu korun by člověk zaplatil paušálně příklad 10 tisíc korun a už by se ten stát o něho víc nezajímal.

Další bod z vašeho desatera. Zabránění zneužívání vybírání DPH. Můžete to, prosím, vysvětlit?
Jsme přesvědčeni, že pakliže odvedeme DPH do státního rozpočtu a vrací se to, takže víceméně úvěrujeme stát, protože když se ty peníze potom mají vracet, vratky DPH a podobně, tak to je zdlouhavý proces. Druhým takovým příkladem je zneužívání kontrolních hlášení. Ano, kontrolní hlášení pro nepoctivé podnikatele ano, ale nemůže to vést až k tomu, že budeme firmy zavírat.

Dobře. Ale vy víte o nějakých případech, kdy se zneužívá vybírání daně z přidané hodnoty?
Zneužívání daně z přidané hodnoty, podívejte se, dneska existuje takzvaná přenesená daň. To znamená, já nebo obec, která zaplatí za nějaké práce, víceméně platí daň za podnikatele, protože se mu a priori nevěří. Takže já si myslím, že toto je trošičku na hraně.

Teď se zastavme u páté kapitoly desatera Dobré volby 2016. Bezpečný život beze strachu. Co máte na mysli heslem řízená imigrace a zachování monokulturní společnosti?
Já už jsem tady předeslal v předchozích minutách, že jsme suverénní země. A my bychom sami měli rozhodnout, koho na své území přijmeme a koho na své území nepřijmeme. To je první věc. Bezpečný domov je, abychom se nemuseli bát chodit večer po ulicích. Nedávný příklad v Přerově je toho důkazem.

Hrozba terorismu existuje, ale přeceňuje se, říká předseda Zelených Matěj Stropnický

Číst článek

Já se omlouvám, můžete připomenout, co se v Přerově stalo?
V Přerově mladíci napadli děvče s kluky večer jenom proto, že po nich požadovali nějaké peníze, bylo to i v novinách. Takže prostě abychom neměli obavu se večer projít jenom tak běžně po městě.

A co myslíte tou monokulturní společností?
Monokulturní společnost je, že nemáme problém s migranty. Tečka.

To znamená, nepřijmout vůbec žádné uprchlíky, ani ty, kteří třeba přicházejí z válkou postižených oblastí?
Ale tomu přece takhle není. Já si myslím, že ano, jestli je něco potřeba, tak tyto lidi přijmout. Ale problém je, že všechno se řeší tím, že se direktivně nařídí nějaké kvóty a ti lidi k nám vůbec nechtějí. Takže o čem se vlastně bavíme? A pakliže bychom už přijali, že tady někoho vezmeme, tak až se situace u něho doma zklidní, by měl v každém případě ten člověk jít domů.

Píšete, že chcete chránit národ a historicky silnou kulturu Středoevropanů jako vyspělého národa. Přiznám se, že tady tomu úplně nerozumím. Existuje nějaký středoevropský národ?
Já si myslím, podaří-li se nám uspět ve volbách, rádi bychom dostali do preambule Ústavy, že jsme opravdu národ, který je založen na křesťansko-židovské kultuře. Protože mám pocit, že se toho v poslední době v Evropě bojíme.

Dobře. Ale já se ptám na ten středoevropský národ. Jak je to myšleno. Protože to píšete ve svém desateru.                                                                                           Jsme součástí střední Evropy. A jsem přesvědčen, že máme zajímavou historii, kterou jsme dávali i jiným kulturám, považovali jsme to za vhodné to nějakým způsobem takhle vypíchnout.

Rádi byste omezili byrokracii. Kudy k tomu podle vás vede cesta?
Víte, na jedné straně říkáme, že v naší zemi bují korupce a podobně. A na druhé straně přibývá státních úředníků. To znamená, čím více razítek, tím více potenciálních možností korupce. Takže my jsme přesvědčeni, že úředníci, kteří tady v poslední době přibyli na různé kontroly a jiné záležitostí, bychom se měli podívat a zredukovat je.

Čili chcete štíhlejší stát.
Nepochybně. Bude-li štíhlejší, bude i levnější.

Zároveň chcete i omezit závislost lidí na IT technologiích, které omezují zdravý vývoj člověka. Tak to si taky jistě zaslouží vysvětlení.
Myslím, že to dneska vidíme dnes a denně, chceme dostat, aby i děti se vrátily zpátky jenom ke sportu. Protože dneska děti sedí jenom u počítače a sport venku je nezajímá. Výchova začíná v rodině. Chceme, aby vyrůstali zdraví lidé, kteří budou chytří. To znamená, a to je předpoklad, že budou samozřejmě znát vyspělé technologie a podobně, na druhé straně nesmíme zapomenout, že jenom sezením u počítače ten zdravý duch v člověku určitě nevyroste.

Mnozí to jistě budou považovat za bohulibý cíl. Ale já se ptám právě na cestu, která k němu vede. Jak toho chcete dosáhnout? Jak chcete omezit závislost lidí na IT technologiích?
Tak, závislost lidí spíš než na IT technologiích, bude závislost lidí na těch počítačích a podobně. A zejména dětí. Protože z dětí nám budou vyrůstat budoucí odborníci.

Já tomu všemu rozumím. Jenom se ptám, jak to chcete omezit nebo jak docílit toho kýženého stavu?
Tak, především výchovou v rodině. Není přece možné, aby jako trest dítěti bylo to, že nepůjde ven za kluky si zahrát fotbal, ale u počítače sedět může.

A ještě jeden bod z vašeho desatera. Zdravý a spokojený člověk závislý na endorfinech. Patří to do volebního programu strany?                                              Určitě patří s jednou věcí, protože když takoví lidé budou, tak sportem se prohlubují a získává se spousta návyků. A myslím si, že když je člověk nabuzený správně endorfiny, a ne jinými povzbuzujícími látkami, je daleko spokojenější.

Takže chcete zejména mladé tedy motivovat nějakým způsobem k větší sportovní aktivitě?
Ke sportu, ano.

Povězte, koho chcete tímto desaterem, jak jste volební program nazvali, oslovit zejména?
Dobrá volba deklarovala, že chce být středovou stranou. A samozřejmě chtěli bychom vybudit z letargie ty občany, kteří tady již léta nebyli u voleb. Protože některým se nechce volit levici, některým, některým pravici. To znamená, chceme vybudit ty lidi, kteří už léta nebyli u voleb. Aby se opravdu vhozením toho svého hlasovacího lístku stali opět plnohodnotnými občany naší země, kteří budou rozhodovat nejenom o osudu této země, ale i o budoucnosti svých dětí.

Mluvil jste o levici, o pravici, kde vidíte Dobrou volbu?
Řekl jsem již na začátku, že se řadíme do středu politického spektra.

A co byste považovali za úspěch v parlamentních volbách 2017?
Stojíme při zemi, rozhodli jsme se takřka na poslední chvíli, v takové last minute. Já si myslím, že tím cílem bylo protáhnout značku Dobrá volba napříč republikou. A jsem přesvědčen, že když to bude nad dvěma procenty, bude to docela úspěch.

 

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme