O senátní volby je vždy velmi nízký zájem. Jihlava? Polarizovaná situace, říká politoložka Dvořáková

Sčítání hlasů odevzdaných ve druhém kole letošních senátních voleb bude tentokrát jednodušší. Hned tři senátoři uspěli už v prvním kole minulý týden. Vyšší volební účast v Jihlavě v souboji Jany Nagyové (ANO) a Miloše Vystrčila (ODS)? „Je to velmi výrazně polarizovaná situace,“ řekla o souboji ve vysílání Radiožurnálu Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První den druhého kola voleb do třetiny Senátu v obvodu č. 22 - Praha 10

První den druhého kola voleb do třetiny Senátu v obvodu č. 22 - Praha 10 | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Sčítání hlasů bude během druhého kola jednodušší i díky jednoduchému většinovému systému této volby a také proto, že odevzdaných hlasů prostě nebude tolik jako v jiných volbách. Jaká je obvyklá voličská účast ve druhém kole senátních voleb?
Volební účast je bohužel velice nízká, pohybuje se někde kolem 15 %. Závisí na tom, v jakých letech to bylo. Problém je samozřejmě také to, že zatímco první kolo probíhalo s komunálními volbami, tak to druhé kolo už je pak úplně zcela samostatně, což snižuje motivaci voličů přijít k volebním urnám.

Vyvíjí se zájem nebo spíš nezájem o volby do Senátu nějak postupně, plynule, nebo se dá najít nějaký konkrétní čas, kdy se to změnilo?
Myslím si, že to je spíš trvalý fenomén. Myslím, že jednou byla trochu vyšší účast, ale nejsem si úplně jistá, v době, kdy byl dodatečné volby do Senátu a rozhodovalo se o tom, jestli bude ústavní většina pro tehdejší, řekněme, opoziční smlouvu, to bylo v roce 1998 nebo 1999. Jinak tyto volby vždycky mají velmi nízký zájem voličů.

I teď volební komise hlásí, že druhé kolo voleb provází spíš nízká volební účast. Ovšem výjimkou je třeba Jihlavsko, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS a Jana Nagyová za ANO, která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Tam hlásí volební komise, že místy odvolila víc než třetina voličů. Čemu to přikládáte? Opravdu stačí takto mediálně zajímavý souboj k tomu, aby lidé přišli?
Určitě je to motivující. A hlavně je to z toho důvodu, že je to velmi výrazně polarizovaná situace. Lidé tedy buďto chtějí hlasovat proti vládě, nebo chtějí tu vládu podpořit nebo respektive hlasovat proti ANO. Takže tam se zvyšuje účast. Logika dvoukolového systému má vést k tomu, že se prosadí spíše přijatelnější kandidát pro všechny než někdo, kdo je polarizující. Tady máme svým způsobem, když to zjednoduším, dva polarizující kandidáty. Jeden, který je výrazně spjat s vládou, a druhý, který představuje opozici. Svým způsobem je to trochu provokativní už jenom s tím, že teda jde o člověka, který je trestně stíhán. Proto to vyvolává pozornost.

„Tady máme svým způsobem, když to zjednoduším, dva polarizující kandidáty. Jeden, který je výrazně spjat s vládou, a druhý, který představuje opozici. Svým způsobem je to trochu provokativní už jenom s tím, že teda jde o člověka, který je trestně stíhán. Proto to vyvolává pozornost. “

Vladimíra Dvořáková (ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT)

Ale bohužel u nás ta logika, která by měla vést k tomu, že nakonec ve druhém kole je zvolen přijatelnější kandidát pro všechny, nefunguje právě z důvodu malé účasti. Ve Francii, kde obdobný systém funguje pro volby do dolní komory, se účast pohybuje okolo 60 % voličů, tak to má úplně jiný dopad a může to vést třeba k tomu, že se spíše posílí skupiny, které nepatří k nějakým extrémním proudům, posiluje se prostě takový ten politický střed.

Všechny hlasy jsou sečteny. Senátory se stali Hamplová, Töpfer, Pirk i Czernin

Číst článek

Nebylo by poté například vhodné dvoukolovou volbu do Senátu zrušit a vítězem by se stal po prvním kole ten, kdo získá nejvíc hlasů? Co mluví pro tuto variantu, co naopak proti?
Varianta, o které jste hovořila, není řešení z hlediska toho, co se hledá. To znamená posílit spíš nepolarizující osobnosti. Protože jednokolový většinový systém je většinový, tak jak je ve Velké Británii třeba do dolní komory, výrazně podporuje právě lidi, kteří získávají silnou popularitu, ale zároveň třeba je obrovské množství lidí absolutně odmítá. Tam třeba stačí, aby 30 % hlasů vedlo k tomu, že dotyčný získá mandát, a 70 % hlasů se naprosto ztratí, protože je roztříštěn mezi mezi další kandidáty. Jeden získá 30 %, druhý například 29 procent, ale to už se nijak nepočítá. Spíše se zde uvažovalo o takzvaném australském systému: lidé volí v jednom kole, ale zároveň dávají svoje preference, oznámkují kandidáty, poté se to počítá. Logika vede k tomu, že vítězí kandidát, který je přijatelnější pro velké množství voličů.

Vidíte tu nějakou možnost změny do budoucna v nejbližší době? Jak by měly vypadat volby do Senátu?
O tom se hovořilo mnohokrát, diskutovalo se o tom. Odborníci se víceméně shodují na tom, že nějaká podoba tohoto australského systému by byla vhodná. Naopak čistě jednokolový systém nechtějí. Ale ono to jde proti logice, která se nám bohužel objevuje teď čím dál více ve volbách: kampaně jsou zaměřené na polarizaci přítel – nepřítel.

Věra Štechrová, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme