Piráti i komunisté vytahují na volitelná místa mladé. U prvních to jsou kandidáti do 36 let, u druhých do 64
Průměrný věk kandidátů do obecních zastupitelstev je 47 a půl roku – nejvyšší za éru, pro kterou jsou k dispozici data. Mladí lidé, ale i senioři se na kandidátkách většiny velkých stran objevují spíš na nevolitelných pozicích.
Komunální volby přestaly v poslední dekádě táhnout: počet uchazečů a uchazeček o místa v zastupitelstvech se od roku 2014 snížil z 234 tisíc na 195 tisíc. Že se nedaří dostat na kandidátky mladší generaci, ilustruje i věk kandidátů. Ten se za stejné období zvedl o necelé dva roky.
Notoricky neúspěšná je touto optikou KSČM. Jiné strany ale – možná překvapivě – od posledních obecních voleb zestárly ještě víc. Průměrný věk kandidátů navržených do voleb komunisty se od roku 2018 zvedl o 2,8 roku. Kandidáti za ANO za čtyři roky zestárli o 3,7 roku, za ČSSD o 3,6 roku a za SPD o 2,9.
Důvody jsou různé: nováčky na kandidátkách příliš nevítají (ANO), nováčky vítají, ale jsou spíš vyššího věku (SPD), nebo se jim nováčky příliš nedaří oslovit, a když, tak starší; častěji proto kandidují v koalicích (ČSSD).
Jak jsme kandidátky analyzovali
V grafech ukazujeme politické strany, které v letošních volbách navrhly přes tisíc jmen. Příslušnost ke straně určujeme na základě ukazatele navrhující strana. Díky tomu vidíme kandidáty strany i tam, kde kandiduje v koalici. Pracujeme s otevřenými daty z oficiálního volebního webu, která začínají volbami 2006.
Pro identifikaci přeběhlíků, věrných, nováčků i končících kandidátů algoritmicky určujeme, zda jde na listinách 2018 a 2022 o stejného kandidáta. Vzhledem k tomu, že ČSÚ nezveřejňuje unikátní identifikátor, se musíme spolehnout na údaje o jméně, příjmení a věku. Část kandidátů se nespojí – typicky ženy, které si po svatbě změnily příjmení. Mírně se také posunul termín voleb. Předpokládáme, že kandidáti mezi volbami zestárli o čtyři roky, pokud mají ovšem narozeniny mezi 23. zářím, kdy se konají letos, a 6. říjnem, kdy byly minule, opět spojení uniknou.
U většiny stran vládní koalice se obměna kádrů daří lépe: kandidátky STAN, KDU-ČSL i ODS zestárly o méně než rok. Křesťanští demokraté jsou v tomto ohledu mimořádně úspěšní. Na české poměry mohutnou základnu – strana letos pošle do voleb 13,6 tisíce lidí, víc než kterákoliv jiná – se jim minimálně od roku 2006 daří obnovovat bez ohledu na úspěchy či neúspěchy na celostátní úrovni.
Postup do sněmovní politiky naopak přispívá ke stárnutí Pirátů. Věkový průměr obecních kandidátek se od roku 2010 zvedl z 34 na 40 let. Přesto jde stále s velkou rezervou o nejmladší mezi sněmovními stranami.
Kandidátů TOP 09 volby od voleb výrazně ubývá a zároveň stárnou. Jako jediné se jí příliš nedaří přenést vládní úspěch na lokální úroveň – nejspíš proto, že soutěží převážně ve velkých městech a obvykle v koalicích.
Průměrný věk všech kandidátů včetně menších stran a nezávislých se oproti minulým volbám zvýšil o 0,6 roku; přibližně stejně, o kolik se mezi volbami zvýší průměrný věk české populace.
Strany, které ukazujeme v grafech, většinou stárnou mnohem rychleji. Důvody jsou zřejmě dva: spojení s většími stranami jednak představuje vyšší šanci na pozici v zastupitelstvu, zároveň je u nich věrnost značce důležitější než u lokálních hnutí. Oba důvody vedou k menší obměně kandidátů.
Jak staří jsou nováčci?
Pro udržení kondice jsou u většiny stran na lokální úrovni klíčoví nováčci – u SPD jich je dokonce víc než „věrných“ kandidátů, kteří straně vydrželi od minulých voleb. Je proto klíčové, koho strany dokážou oslovit.
Nováčky jsme proto rozdělili do skupin podle věku (junioři do 36 let, senioři od 65 let a hlavní proud mezi oběma) a pohlaví. Linky v grafech opticky oddělují věkové skupiny, modře znázorňujeme muže, červeně ženy.
Piráti a komunisté jsou mezi sledovanými stranami výjimeční: první oslovují převážně juniory, druzí seniory. U zbylých stran se početnost věkových skupin mění poměrně plynule, nicméně blok středopravých vládních partnerů a také Zelení oslovují mladší kandidáty víc než sněmovní opozice a neparlamentní Přísaha.
Ženy na kandidátkách obvykle obsazují od čtvrtiny míst (komunální volby) po třetinu (sněmovní volby); u levicových stran a u Zelených bývá jejich zastoupení vyšší. Za několik dekád číslo vyrostlo o jednotky procent. Volitelná místa mají nicméně častěji rezervovaná muži, proto je skutečné zastoupení žen v politice ještě nižší.
Dobrou zprávou proto je, že mezi nováčky mají ženy zastoupení téměř 40 procent. Číslo nicméně o nižší jednotky procent zkresluje algoritmus, kterým nováčky z listin vybíráme – u žen si vzhledem k častější změně příjmení po svatbě někdy nespojí stejnou kandidátku v minulých a současných volbách a nesprávně ji považuje za nováčka (viz box Jak jsme kandidátky analyzovali). S výjimkou ODS, TOP 09 a SPD se nicméně zdá být zastoupení žen mezi nováčky u sledovaných stran vyšší než 40 procent, u Zelených nadpoloviční.
Volitelná místa
Řada stran staví mladší kandidáty a ženy na kandidátkách do role „křoví“ – obsazují je na nevolitelné pozice. V následujících grafech sledujeme, kdo u každé strany obsazuje čelo kandidátek a kdo nevolitelná místa. Opět rozlišujeme tři věkové skupiny a také muže a ženy. Sledujeme pouze prvních třicet pozic kandidátek, na dalších místech už je příliš málo kandidátů.
Šedé linky oddělující juniory, střed a seniory tvoří u většiny stran trychtýř: čelo kandidátky obsazují kandidáti v politicky produktivním věku, mladých i starších kandidátů jsou na nich jen jednotky procent. Směrem k nevolitelným pozicím obou věkových menšin přibývá, kolem desátého místa se trend ustálí. Typicky trychtýřovité jsou kandidátky ANO či ČSSD.
Atypičtí jsou opět Piráti a KSČM: u první strany se potvrzuje vysoký podíl juniorů na všech pozicích, včetně čela kandidátky. Na žádné pirátské kandidátce napříč republikou není lídrovi víc než 64 let.
U KSČM je zjevná snaha obsazovat volitelná místa mladými – což je v kontextu strany kdokoliv v produktivním věku. Od devátého místa už senioři na kandidátkách převažují.
