Odchod z vlády? Piráti vybírají ze špatných řešení, musí dotáhnout digitalizaci, říká analytik

Praha 24. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vzdal to v neděli večer Ivan Bartoš jako předseda Pirátů, nebo naopak ukázal sílu a charakter tím, že rezignoval? 
Myslím, že to byl nevyhnutelný krok. Výsledek, respektive debakl Pirátské strany byl natolik velký, že Ivanu Bartošovi a předsednictvu asi nedával jinou možnost, než aby funkce složili. Tím spíš, když vezmeme v potaz, že to nebyla první volební porážka Pirátů. Už eurovolby pro ně dopadly špatně a můžeme si připomenout i sněmovní volby v roce 2021, kdy byli na koaličních kandidátkách se Starosty a získali jen čtyři mandáty, někdy se tomu říká kroužkovací masakr. Kombinace těchto faktorů rozhodně vedla k tomu, že Ivan Bartoš už neměl jinou možnost. 

V roce 2021 Piráti získali čtyři poslance, letos jednu zástupkyni v Evropském parlamentu a tři krajské zastupitele. To jsme pod deseti. 
Není to věru hodně. Přes desítku je dostanou zastupitelé na Pražském magistrátu nebo velkém zastupitelstvu, kteří se formálně také trochu můžou počítat jako krajští zastupitelé, ale ano, není to hodně lidí. Víc mandátů v těchto krajských volbách získala například i Sociální demokracie, která je pořád, řekněme na cestě z vysoké politiky. Trochu se zdá, že Piráti se k ní přidávají. 

Jedna věc je, že nebudou mít 99 ani 100 krajských zastupitelů, jak si přála první místopředsedkyně strany Klára Kocmanová, respektive říkala před volbami, že by to byl úspěch, ale že jich budou mít o 96 méně, to znamená tři, Pirátská strana zjistila už v sobotu večer. Co se v neděli dělo, že trvalo, než předsednictvo rezignovalo? Vedení Pirátů dalo své funkce k dispozici už v sobotu večer, ale o budoucnosti jeho členů se mělo hlasovat až někdy za 14 dní...
Asi si uvědomili, že je neudržitelné, aby se to řešilo na pirátském fóru interně, ale i trochu veřejně, protože jejich fórum je do jisté míry veřejné, a to by stranu poškodilo ještě víc. Zmínil jste paní Kocmanovou a její slova jsou možná trochu symptomatická v tom, že takový debakl, který Piráti získali, asi nikdo nečekal. To je zřejmě jeden z důvodů, proč rezignace nepřišla okamžitě. Možná byli zaskočení, nevěděli, co s tím, a přemýšleli, jak dál. Ivan Bartoš a spol. si řekli, že musí udělat jasný krok, odstřihnout se a dát Pirátům šanci na restart. Může to k němu být kruté, protože Bartoš stranu vybudoval od ničeho, na druhou stranu taková je politika, musíte mít volební výsledky, nebo končíte, tak to bývá. 

Myslíte, že to byl nakonec právě Ivan Bartoš, kdo práskl do stolu a řekl: Ne, zabalíme to hned a nebudeme čekat na to, co nakonec řeknou členové Pirátské strany? Nejprve totiž rezignovala Jana Holomčík Leitnerová, jedna z místopředsedkyň, a teprve po několika hodinách rezignoval zbytek předsednictva spolu s kapitánem Ivanem Bartošem. 
Příklady táhnou, tak tento příklad táhl. Nechci říct, že je to jedno, ale ta jednodenní prodleva není tak zásadní, zejména když se na ni podíváme za dva tři týdny. Kdyby se teď Piráti po takovou dobu hádali o interpretaci voleb, o tom, kdo za to může, jestli má předseda pokračovat, jestli za to nemůže digitalizace nebo něco podobného, tak by to stranu semlelo ještě víc. Jestli Ivan Bartoš a spol. rezignovali od den později, než měli, tak je to možná nepříjemnost, ale není zase tak zásadní. Odehrálo se to ještě během volebního víkendu a lidé možná neřešili jenom volby, když bylo tak hezky.

Spoluzakladatel strany končí v jejím čele

Ivan Bartoš byl v čele strany s pauzami 15 let, Piráty spoluzakládal. Co s nimi dokázal, jaké jsou jeho největší úspěchy?
Pirátskou stranu vytáhl úplně odnikud. Sem tam vidíte nějakého pirátského europoslance ze Švédska nebo Německa, protože eurovolby fungují trochu jinak než národní politika a sem tam do toho někdo vpadne. A naráz máte Piráty v Česku, kteří mají vládní zastoupení, předtím měli, tuším, 22 poslanců, skončili třetí ve volbách v roce 2017 a jednu dobu měli dokonce našlápnuto k tomu, že by se Ivan Bartoš možná mohl stát premiérem.

Reálně?
Ještě v lednu nebo únoru 2021 vycházely volební modely, ve kterých Piráti se Starosty poměrně přesvědčivě vedli nad hnutím Ano i koalicí Spolu. Hnutí Ano bylo tehdy v útlumu kvůli covidu, ale pro Piráty a Starosty to tehdy vypadalo opravdu tak, že mají namířeno do vlády, a Piráti se jevili jako silnější partner. Nakonec to tak úplně nedopadlo, byť to podle mě byl i tak úspěch, který jde za Ivanem Bartošem. Strana rostla postupně, takže Piráti neměli důvod přemýšlet nad tím, že by měli jiného předsedu. 15 let v čele ale možná trochu ukazuje, že strana není personálně tak bohatá a široká, abyste mohl vybírat mezi Ivanem Bartošem a někým srovnatelně charismatickým, schopným a podobně. To je možná věc, která bude Piráty limitovat do budoucna. Koho za něj? Kdo vás napadne? 

A vás někdo napadá?
V normální straně by člověk řekl jako prvního Jana Lipavského, protože je to výrazný člen vlády a je druhý výrazný člen vlády za Piráty. Pak je tam ještě jeden člen vlády, Michal Šalomoun, ale to podle mě není úplně známá politická figura. 

Michal Šalomoun je ministr pro legislativu bez portfeje. Jan Lipavský ale už řekl, že předsedou být nemůže, Pirátská strana potřebuje spasitele a tím on podle svých slov není.  
Když Piráti řešili, kdo je povede do evropských voleb, které pro ně neskončily úplně pozitivně, protože získali jeden mandát a dva ztratili, tak Jan Lipavský byl propagátor toho, aby kandidátku vedl Mikuláš Ferjenčík. To bylo někdy na podzim 2023, tuším. V Praze měli nějaké setkání, kde o tom hlasovali. Pan Ferjenčík naprosto pohořel. Tam se trochu ukázala jednak pozice pana Ferjenčíka u Pirátů, která je taková specifická, ale podle mě se ukázala i reálná síla pana Lipavského. Myslím, že je velkou částí strany vnímán jako někdo, kdo není tak úplně Pirát, když to tak řeknu. V zásadě si ho umíte představit i jako člena ODS, TOP 09 nebo Starostů. Minimálně ho máte spojeného se zahraniční politikou, která je zcela v souladu s tím, jak ji vnímá vláda, premiér a podobně. To samozřejmě není na škodu. Máme už za sebou příklady vlád, kdy jsme tu měli několik zahraničních politik, a asi není špatně, když máme jednu. Ale z pohledu Pirátské strany, respektive části členské základny, která je tak trochu, řekněme rebelská, se v případě pana Lipavského ten punc pirátského rebelství trochu ztrácí, přinejmenším z pohledu voličů, což nám výsledky celkem naznačily. To je určitý limit pana Lipavského. Nemá důvěru té části strany, která je, řekněme tradičněji pirátská. Z politologického pohledu se toto vždy označovalo za problém zelených stran v západní Evropě. Měl jste v nich realisty a fundamentalisty a mezi nimi probíhal vnitrostranický boj. Něco podobného vidíme u českých Pirátů. 

A když Jan Lipavský jako realista říká, aby se strana zbavila „komoušů“ a zrušila pirátské fórum, tak to je trochu rebelský krok vůči fundamentalistům, kterými asi myslíte to levicovější jádro Pirátské strany, nebo ne?
Nemyslel jsem to pejorativně. 

Já taky ne. 
Nebyl to žádný hodnotící soud. To, co říká pan Lipavský, rozhodně nezní oznámení kandidatury na předsedu. Tím spíš, když celá strana volí svého předsedu, jak je to u Pirátů. Každý má právě jeden hlas, takže i hlas těch, kteří jsou z jeho pohledu „komouši“, může rozhodovat stejně jako jakýkoliv jiný. Lipavský říká: Překonejme rozdělení strany tím, že ji povedeme my, realisté. Myslím si ale, že je to okamžitá reakce na volební výsledky, nikoliv součást promyšlené strategie. Spíš jde o nějaký dlouhodobější pohled pana Lipavského na fungování strany. Přiznejme si, že fórum a byrokratické procedury s tím spojené stranu svým způsobem paralyzují a dělají ji nedůvěryhodnou nebo prazvláštní před veřejností. Voliči mají často přehled o Pirátské straně takový, že média referují o tom, co se zrovna děje na jejich fóru. V praxi to znamená, že vycházejí titulky typu „Piráti se hádají o …“, doplňte si libovolné téma. 

To máme Jana Lipavského. Co ten druhý směr? Je pro Piráty cestou spíš se vrátit ke kořenům, k tomu, že internet je jejich moře, jak zní i slogan? Má to být spíš strana lidí, kteří bývali hlavně IT techniky a nepatřili k mainstreamové skupině voličů a voliček, a proto by bylo lepší jít s táborem, v němž je Marcel Kolaja, Janka Michailidu, Markéta Gregorová a tak dále? 
To není tak jednoduché. Nemůžete si úplně říct, že vrátíte stranu někam, kde byla před deseti lety, protože Piráti jsou teď součástí vládní koalice, byť její poslance nikdo moc nepotřebuje, když to řekneme škaredě, protože i bez čtyř pirátských poslanců má Fialova vláda v zásadě 105 mandátů ve Sněmovně, když budu počítat i pana Vondráka zvoleného za hnutí ANO, byť má teď blíže k hnutí Starostové a nezávislí. To je věc, kterou Piráti budou muset zvažovat, protože jsou v nějaké situaci a musí pracovat právě v jejích kulisách. To, co popisujete vy, by podle mě znamenalo, že se u Pirátů totálně přemění vedení, které řekne, že strana okamžitě odchází z vlády. Sám jste zmínil některé přinejmenším mediálně výrazné členy, z nichž někteří bezpochyby mají vliv, protože měli výrazné pozice například evropských poslanců, a nebyli nakloněni tomu, aby Piráti šli do vlády. Možná se teď trochu ukazuje, že mohli mít pravdu z pohledu Pirátských voličů. Nevím, to si asi strana musí vyhodnotit sama. Ale myslím, že to je věc, kterou teď Piráti budou řešit do listopadu intenzivně. Je otázka, nakolik to stranu poškodí. Na jedné straně budete mít realisty, když se budeme držet té terminologie, kteří prozatím měli vždycky trochu navrch alespoň v klíčových otázkách. Prosadili, že Piráti půjdou do vlády, setrvají v ní a budou volit Ivana Bartoše, i když výsledky nejsou dobré...

... A stanou se tak trochu stranou mainstreamu pro liberálně-demokratické voliče, aby nasbírali více hlasů. 
Což ale zjevně není tento případ. Zjevně na tom víc hlasů nesbírají. Můžeme se bavit o řadě důvodů, proč to tak je. Podobných stran můžete mít víc. Vedle máte Starosty, kteří říkají v tomto případě plus minus to samé, mají víc osobností i v regionech a krajské volby nám zjevně ukázaly, že jestli je po něčem hlad, tak po výrazných politicích. Ať si o nich myslíme cokoliv, tak napříč republikou uspěli lidé, kteří byli něčím zajímaví, jiní. Týká se to hejtmana na jižní Moravě, ale i dalších. A to je teď možná problém Pirátů.

Když tedy nefunguje realistická linka, tak co ta druhá? 
Druhá linka říká, že Piráti do vlády vůbec neměli chodit. Ale to je právě to. Strana by se podle mě musela v jednom balíčku rozhodnout, že kromě výměny vedení totálně změní kurz, jinými slovy půjde z vlády pryč. Nejsem přesvědčen o tom, že teď je pro Piráty dobrý okamžik, aby odešli. Ale nevybírají z dobrých řešení. Odejít z vlády je špatné řešení z řady důvodů, na druhou stranu setrvat pro ně může být taky špatné. Jestli Piráti někdy měli z koalice odejít, tak to bylo dřív, ne teď, když jsou ve volebních problémech, rozpadlo se jim vedení, které odchází, mají problém s digitalizací...

Kdo ji mimochodem bude dodělávat? 
To je otázka. V ideálním případě by ji měl dodělat Ivan Bartoš co nejdřív, ale kdyby Piráti odešli z vlády a Ministerstvo pro místní rozvoj by připadlo jiné koaliční straně, tak Piráti odchází z pozice těch, co selhali, navíc ve věci, ve které by selhat neměli coby odborníci na IT, softwaroví inženýři a podobně. Piráti by odešli potupně jako ti, kteří nezvládli nějaký digitalizační proces, tím spíš, když se obecně referuje o tom, že lidovci excelují v digitalizaci na Ministerstvu práce a sociálních věcí. To je paradox, ne? Tohle je pro ně velký problém, který se dotýká jejich identity. Voliči obecně, ať Piráty mají rádi, nebo ne, je mají spojené právě s oborem IT.

Navíc mají slogan „Internet je naše moře“.
Přesně tak, vnímání Pirátů je tímto narušeno. Když se něco takového navíc stane v oblasti, kde nemáte selhat, tak máte problém. Kdybych dal příklad, tak hnutí Ano má za posledních, řekněme pět let pořád zhruba stejné preference. Teď je na tom trochu líp, ale není tam žádný velký rozdíl. Jediný moment, kdy hutí Ano výrazně ztrácelo, byl začátek roku 2021, když tu byl ten nejhorší covid. Možná ani nešlo o to, jak špatná byla situace, ale o to, že Andrej Babiš se před svými voliči ukazoval jako neschopný manažer a člověk, který neumí řešit problémy. To se úplně bytostně dotýká toho, jak se sám profiluje. Myslím, že něco podobného teď zažívají Piráti s digitalizací, byť ne v takové míře. Na druhou stranu Piráti si ve své situaci nemůžou dovolit ztratit ani jeden hlas. Babišovi mohlo být jedno, jestli dočasně přijde o pět procentních bodů, nebo ne, protože si je za půl roku vzal zpátky. 

Abychom sesumarizovali výběr nového předsedy nebo předsedkyně, tak dáváte někomu největší možné šance? Zatím se nikdo nepřihlásil, že by do toho chtěl jít, navíc si bude muset skládat celý kapitánský můstek, protože předsednictvo odchází celé. 
Nemám vůbec tušení, kdo by se mohl stát předsedou. 

Co třeba Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu? 
Myslím, že Jakub Michálek je v podobné situaci jako pan Lipavský, tedy že pro část strany je naprosto nepřijatelný a kdyby se stal předsedou, tak strana bude procházet velkou vnitřní katarzí. U části členské základny není moc populární. Nevím, jestli to není alibismus, ale z mého pohledu je to ukázka toho, že Piráti buď nemají osobnosti, anebo jsou někde schované a nevíte o tom. Upřímně řečeno když o nich nevíme my, kteří o politice referujeme a sledujeme ji, tak to možná je signál, že o těch osobnostech nemusí vědět ani voliči. Ukázalo se to v krajských volbách, které byly do velké míry právě o volbě různých osobností, a Piráti v nich vyloženě pohořeli. 

Některé politické reakce na rezignaci pirátského vedení už máme.
Premiér Petr Fiala z ODS asi v zásadě chce, aby koalice byla stabilní. Jeho zájmem určitě není, aby Piráti procházeli vnitřními problémy. Jednak to ODS komplikuje povolební jednání v některých regionech...

Volební matematika

Ve Středočeském kraji.
Například. Zkrátka pirátské hlasy chybí a krajské koalice by se mohly skládat trochu jinak. Ale pro Petra Fialu je jistě důležité, stejně jako pro ten druhý blok, nakolik bude Pirátská strana životaschopná pro sněmovní volby. Petr Fiala si o Pirátech může myslet cokoliv, asi to není jeho nejvysněnější koaliční partner už z principu, protože on je konzervativec a jinak postavený než právě Piráti, ale myslím, že se mu s jejich stranou spolupracuje v zásadě dobře, a co je hlavní, potřebuje mandáty, které jsou Piráti schopní urvat v příštích sněmovních volbách. Bez nich podle mě není moc pravděpodobné, že by současná pětikoalice mohla pokračovat po příštích volbách. Jestli Piráti skončí na čtyřech a půl, čtyřech procentech, tak se stane něco podobného, co před třemi lety, jenom naopak: hlasy propadnou a někomu bude chybět koaliční partner. Je to samozřejmě trochu komplikovanější, ale myslím, že základní logika z pohledu Petra Fialy je o tom, aby opět nepropadly hlasy a to ani hlasy Pirátů.

Podle srpnových a zářijových preferencí jsou Piráti na nějakých osmi až deseti procentech, tam někde oscilují, že?
Myslím, že poslední model agentury STEM byl 7,8 %.

To není úplně málo. 
Trochu zkresluje to, že se teď nevolilo v Praze, bylo to vidět i v eurovolbách. Piráti v některých krajích neměli ani 5 %, někde měli přes 5 % a v Praze měli asi 12,5 %, takže Praha je vytáhla. V tom nejsou úplně nepodobní TOP 09. Kdybych chtěl být hodně jízlivý, tak bych řekl, že to je druhá pražská celostátní strana. Podle mě Piráti v dalších průzkumech trochu poklesnou, protože tam bude dozvuk krajských voleb. Lidé úplně nechtějí volit ty, kteří ztrácejí, jsou na tom špatně nebo hůř. Jednání o novém vedení a o tom, kam strana bude směřovat, zcela nevyhnutelně v logice fungování otevřenosti Pirátské strany také povede k tomu, že to pro voliče nemusí vypadat úplně vábně. Zájem o ně teď bude spíš negativní než jakýkoliv jiný, ale myslím, že to teď nestojí tak, že by měli 3,5 % jako v krajských volbách. Volby pro ně dopadly katastrofálně, ale opticky to vypadá trošku hůř, než by to bylo celostátně, protože celostátní volby jsou přece jen trochu jiné. 

Zatím tedy nevidíte kandidáta, který by měl vzít kapitánský můstek po Ivanu Bartošovi, strana je personálně vyprahlá, jak jste naznačil. Ti lidé nejsou tak viditelní a není u nich zatím vidět ani to, že by do toho chtěli jít.
To je dokonce důležitější, že se nikdo sám aktivně nehlásí, nebuduje si tu pozici a nemůžete říct, že je veřejně známý. Veřejnost zná například Olgu Richterovou, která by mohla být alternativou do vedení, ale ono to trochu předpokládá, že o funkci máte zájem, dáváte to najevo a budujete si vedoucí pozici. 

To nás teď čeká v nadcházejících týdnech, protože Piráti budou muset mít nové vedení. Visí otazníky nad tím, zda zůstanou ve vládě, nebo ne. To se možná rozhodne na základě toho, z jakého tábora vzejde nové vedení. Myslíte si, že Ivan Bartoš sám za sebe zůstane ve vládě a dotáhne digitalizaci stavebního řízení, nebo ne?
Myslím, že zůstane ve vládě do doby, než z ní Piráti odejdou, a pokud z ní neodejdou, tak zůstane ministrem i po zbytek volebního období. Na druhou stranu uvidíme, může se stát něco nepředvídatelného ve smyslu, že nový předseda, kdyby to byl člověk úplně mimo vládní struktury a celostátní politiku, by si chtěl budovat svoji vizibilitu a pozici před příštími volbami i tak, že by šel do vlády sám. Ale pro Piráty a Ivana Bartoše, a Ivan Bartoš je pořád klíčová a nejviditelnější osoba, je naprosto nezbytné, aby digitalizaci nějak dotáhli a neskončili tak, že jsou neschopní k čemukoliv na internetu.