Ověřili jsme sporné výroky dalších šesti lídrů. Podívejte se, kdy nemluvili pravdu

V předvolebním seriálu Rozhovory s lídry představil Radiožurnál druhou šestici lídrů kandidujících stran. Z odpovědí každého vybral tým Českého rozhlasu a serveru Demagog.cz takzvaná „skutková tvrzení", ověřil je a porovnal s fakty. Jak si politici a političky vedli?

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídři stran podrobení analýze faktů | Foto: Koláž iROZHLAS.cz | Zdroj: Český rozhlas

Petr Fiala

Předseda ODS Petr Fiala si mezi šesticí politiků, jejichž výroky náš tým prověřoval v této vlně, připsal nejvíce faktických výroků. Nevyhnul se ovšem nepřesným prohlášením. Uvedl například v souvislosti s EET, že výběr daní po zavedení EET se nezvýšil. Podle šéfa ODS je to stejné jako v Chorvatsku. A dodal, že vláda akorát likviduje některé živnostníky, a to právě v souvislosti se zavedením tohoto systému.

Ověřili jsme sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy nemluvili pravdu

Číst článek

Pokud se podíváme na data chorvatského ministerstva financí, tak je patrné, že výběr DPH po zavedení evidence v této zemi nevzrostl, zůstal de facto stejný. Je nicméně vhodné zmínit, že zavedení bylo doprovázeno snížením sazby DPH.

U nás pak výběr DPH po zavedení systému ve skutečnosti vzrostl, vycházíme-li z dat, která zveřejňuje každoměsíčně ve svém pokladním plnění ministerstvo financí. Je však třeba upozornit, že první dvě vlny EET byly spuštěny poměrně nedávno a systém doposud neběží celý.

Podávat by se měla jedna žádost, úředník ať oběhá potřebné věci. 'Jedny dveře' by uvítal předseda ODS Fiala

Číst článek

Jaroslav Kuchař

Předseda hnutí Cesta odpovědné společnosti v rozhovoru ne vždy uváděl přesná čísla. Podcenil například naše náklady na zdravotnictví nebo to, jak daleko leží frontová linie na Ukrajině. Největší nepřesnosti se ale dopustil v pasáži o investičních pobídkách. Kuchař řekl, že dneska závazek vlády podporovat investice zahraničních firem je více než 100 miliard korun ročně. To ale není pravda. Letos byly uděleny investiční pobídky za 6,3 miliardy korun, loni za 12 miliard. Podle údajů CzechInvestu byly od roku 2000 uděleny investiční pobídky v celkové výši 246 miliard korun, to je v průměru 14,5 miliardy ročně.

Obávám se rostoucího politického vlivu Číny, říká Kuchař z hnutí Cesta odpovědné společnosti

Číst článek

František Matějka

Předseda hnutí Referendum o Evropské unii moc faktů neřekl. Na většinu otázek od moderátora reagoval tím, že nejdřív je potřeba vystoupit z Evropské unie, až pak je možné řešit cokoli dalšího. V rozhovoru ale opakoval tvrzení, že dvě třetiny zákonů jsou v důsledku našeho členství v EU přijímány „o nás bez nás“. To ale není pravda.

Datová analýza analytika a politologa Kamila Gegora z roku 2015 totiž ukazuje, že „euronávrhy" u nás tvoří od roku 2002 asi třetinu všech návrhů zákonů. Mají vyšší úspěšnost než jiné návrhy: „Euronávrhy“ jsou schváleny skoro vždy, zatímco u ostatních návrhů zákonů je podíl zamítnutí poměrně vysoký. Důvod je jednoduchý. Mezi zamítnutými návrhy je řada těch poslaneckých, jež bývají méně kvalitní.

Hlavním problémem Česka je členství v Evropské unii, opakuje František Matějka

Číst článek

Nepřesná je i ta část Matějkova tvrzení, že jsou takové zákony přijímány „o nás bez nás“. Evropské instituce změny zákonů většinou přímo nediktují, většinou jde o směrnice, které obvykle určují jen hlavní body požadovaných změn a následně dávají jednotlivým členským státům větší nebo menší možnost upravit si detaily podle vlastních potřeb. Při projednávání návrhů zákonů implementujících evropské normy se navíc často stává, že se kromě odsouhlasených bodů provedou místní zákonodárci ještě další změny, které s EU nemají vůbec nic společného a často jdou přímo proti původním unijním požadavkům.

Kvantifikovat legislativní změny je složité, proto se k podobným obtížně ověřitelným tvrzením politici tak rádi uchylují. Když podobnou otázku řešili Britové - poté, co tehdejší evropská komisařka Viviane Redingová prohlásila podobně jako pan Matějka, že „až 70 procent legislativních změn spolurozhoduje EU“, dospěl britský parlament k závěru, že skutečný podíl se pohybuje mezi 15 a 50 procenty. 

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek, volební lídr sociálních demokratů a ministr zahraničí, ve svém vystoupení mluvil nejvíce o mzdách a také o zdravotnictví. Explicitně uvedl, že v minulosti tolik diskutované poplatky se opět nacházejí v programech některých stran a hnutí. Je sice pravdou, že některé subjekty - jmenujme například TOP 09 nebo KDU-ČSL - prostřednictvím svých vrcholných představitelů vyjádřili názor, že je možné opět poplatky zavádět, do samotných programů se ovšem tato věc explicitně nepromítla.

Česko musí být součástí evropského pohybu. Musíme podporovat naše podnikatele, aby neutíkali, říká Zaorálek

Číst článek

Jana Borkovcová

Předsedkyně Bloku proti islamizaci – obrana domova se v rozhovoru dopustila několika nepravd, zejména v ekonomické oblasti. Na otázku moderátora „jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti. Hrozí nám tady odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?” například odpověděla: Hrozí nám velké nebezpečí a nedostatky máme obrovské.“

Pomalé a plíživé vkrádání islamizace do Česka můžeme vidět denně na každém rohu, říká Borkovcová

Číst článek

Českou republiku rozhodně není možné řadit mezi nebezpečné státy, naopak, podle letošního mírového indexu Mezinárodního institutu pro ekonomii a mír je Česko šestou nejbezpečnější zemí světa. Bezpečné je i z hlediska kriminality - v roce 2016 bylo podle Policejního prezidia v Česku nejméně vražd od roku 1991, klesla i ostatní kriminalita, meziročně o 12 procent.

Vladimír Havel Šedivý

Chceme, aby se mezi sebou politici nehádali a pracovali pro lidi, říká lídr Unie H.A.V.E.L. 17

Číst článek

Lídr Unie H.A.V.E.L. 2017 mluvil v rozhovoru o tom, že je sice správné, že se zvedají mzdy učitelům a dalším skupinám a profesím, upozornil přitom, že by se tak nemělo dít až s blížícím se termínem voleb, resp. mluvil o tom, že se tak mělo stát již dávno. Zde je třeba upozornit, že vláda zvedala platy zaměstnancům veřejného sektoru opakovaně už v průběhu volebního období. Kromě toho také celkem čtyřikrát zvýšila minimální mzdu, takže i u tohoto instrumentu je představa, že vláda podnikla kroky až nyní na konci volebního období, mylná.

Marie Bastlová, Jan Tvrdoň, red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme