Ověřili jsme sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy Kalousek, Sládek či Mach nemluvili pravdu
V předvolebním seriálu Rozhovory s lídry představil Radiožurnál čtvrtou šestici lídrů kandidujících stran. Z odpovědí každého lídra vybral tým Českého rozhlasu a serveru Demagog.cz takzvaná „skutková tvrzení“, ověřil je a porovnal s fakty. Jak si politici a političky vedli?
Ludvík Adámek
Předseda hnutí Občané 2011 - Spravedlnost pro lidi v souvislosti s migrační krizí a bezpečností mimo jiné poznamenal: "Pan premiér Sobotka (ČSSD) už podepsal čtyři tisíce, tuším, migrantů do naší republiky."
Lídr Občané 2011: S vlnou migrace se do Evropy dostali i zastánci Islámského státu
Číst článek
Nebylo složité zjistit, že je to zjevná nepravda. Vláda už v červnu rozhodla o zastavení systému přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie a na základě toho zahájila Evropská komise s Českem řízení pro porušení unijního práva. Česká republika měla do letošního září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala pouhých 12 uprchlíků z Řecka.
Pan Adámek až na výjimky nezmiňoval přesná čísla, či tvrdá fakta. Citoval vágně bez udání zdroje…
Jiří Šoltys
Občan nemá z ekonomického růstu země nic, řešením je nepodmíněný příjem, říká lídr strany Národ sobě
Číst článek
Předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys v jedné odpovědi tvrdil, že ekonomický růst se nepromítá do životní úrovně rodin a uvedl: "Většina občanů České republiky se pohybuje na minimální mzdě."
Není to pravda. Minimální mzda je nyní v Česku 11 tisíc korun a od Nového roku se zvedne na 12 200. Tu současnou pobírá podle dostupných statistik přes 130 tisíc zaměstnanců, tedy necelá 4 procenta z jejich celkového počtu. To jistě není většina, o které mluvil pan Šoltys. Průměrná mzda byla v Česku v letošním druhém čtvrtletí 29 346 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v komentáři ke mzdovým statistikám, že osmdesát procent zaměstnanců pobíralo platy v rozpětí 16 463 až 44 261 korun.
Petr Mach
Západní Evropa je nakažená vlnou islámského terorismu. Nesmí se dostat k nám, říká Mach
Číst článek
Lídr Strany svobodných občanů Petr Mach se ve svém vystoupení nezřídka trefoval do Evropské unie. Uvedl například, že "Evropská unie nám diktovala kvóty, že 40 procent lidí má mít vysokou školu".
K jeho výroku je možné upřesnit, že údaj 40 procent vysokoškoláků vychází z dokumentu Evropa 2020, který vznikl v roce 2010. V něm se skutečně mluvilo o zvýšení podílu osob, které ukončily terciální vzdělání na 40 procent, a to do roku 2020. Nešlo ovšem o žádný diktát kvótami. Ve skutečnosti šlo o strategický dokument, který nemá žádnou právní závaznost a Českou republiku tak k ničemu nenutil a nenutí. Ze šesti výroků, které jsme u Petra Macha identifikovali jako zavádějící nebo nepravdivé, se hned polovina týkala právě EU.
Miroslav Kalousek
Kalousek: Vstup do eurozóny je jako manželství. O něco přijdete, ale výhody převažují
Číst článek
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek obhajoval programový bod své strany, který požaduje navýšení obranných výdajů na dvě procenta HDP v roce 2020. V souvislosti s tím argumentoval vůči současnému kabinetu: "Kdyby vláda dodržela svůj závazek, že na konci letošního roku bude na 1,4 procentech…"
V tom ale nemá pravdu. Předsedové koaličních stran se ve skutečnosti zavázali v září 2014 k tomu, že se obranné výdaje budou zvyšovat. V dokumentu Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky podepsali, že výše 1,4 procenta, o které mluví Kalousek, má být dosaženo v roce 2020. Tedy argument, že vláda nedodržela svůj závazek k letošnímu roku, je invalidní. Šéf TOP 09 si zapsal ze sledovaných politiků nejméně faktických prohlášení. Většinu z nich využil ke konfrontaci vlády.
Ivan Bartoš
Ochráníme lidi před přebujelou byrokracií a šikanou, slibuje šéf Pirátů Bartoš
Číst článek
Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš hovořil o tom, že stát klade na občany neúměrné nároky, a vypomohl si konstatováním: "Když si vezmete třeba sčítání obyvatelstva a data, která jste vy o sobě musel vydat. Jejich neodevzdání bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun."
Reálně přitom byla výše pokuty poloviční. V tomto případě šlo spíše o drobnější faktický přešlap než o manipulaci.
Ivan Bartoš se ve většině svých faktických vyjádření soustředil na prezentaci pirátského programu a strany jako takové. Dopustil se některých nepřesností, šlo ovšem spíše o drobnosti a zjednodušující vyjádření.
Miroslav Sládek
Lídr SPR-RSČ Sládek: Na billboardech čtu to, co jsem říkal před čtvrt stoletím
Číst článek
Předseda strany Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa navrhl tento recept na ekonomický rozvoj: "Dovedete si představit, jak by se tady jezdilo, jaké by byly ceny produktů, kdyby se v Česku neplatila daň z benzínů a nafty? Tak jako to je v normálních zemích, že bychom měli litr benzínu za 12 korun? Dovedete si představit, jak by fungovala ekonomika, která je závislá na dopravě, na tomto krevním oběhu?"
Pokud by chtěl Sládek nastartovat ekonomiku zrušením zdanění pohonných hmot, byl by to unikát, alespoň v evropském prostoru. Výpadek ve státním rozpočtu by byl více než sto miliard korun, které se ročně vyberou na spotřební dani a na DPH z motorových paliv. Další věc je, pokud by se Česko rozhodlo nedanit pohonné hmoty, muselo by nejprve požádat EU o výjimku nebo vystoupit z EU. Spotřební daň z benzinu a nafty je totiž v rámci osmadvacítky povinná, má určenou minimální hranici. Nesmyslný je i výrok, že v normální zemi stojí litr benzinu 12 korun. Tato částka totiž odpovídá zhruba samotné ceně paliva bez daně a marže prodejců. Ceny kolem deseti korun můžeme najít většinou v zemích těžících ropu, jejichž ekonomika je většinou postavená na příjmech z prodeje ropy a nepotřebují tedy danit ještě domácí spotřebu pohonných hmot. Jsou to třeba Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Brunej, ale i Kazachstán či Turkmenistán. Ale nemohu vyloučit, že pro pana Sládka toto jsou normální či vzorové země.
