ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Kandidát SPD Bašta není tak brutální jako Okamura. Nedokáže elektrizovat davy
Server iROZHLAS.cz přináší nejzajímavější informace z podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta o jednotlivých kandidátech na Hrad. Tentokrát o kandidátovi SPD Jaroslavu Baštovi. Inteligentního průvodce při hledání nové hlavy státu přináší moderátor Jan Pokorný, ústavní právník Jan Kysela, komentátor Petr Nováček, filozofka Tereza Matějčková a další.
Poslanec Bašta (74) oznámil kandidaturu na prezidenta v září. V minulosti patřil k předním členům sociální demokracie a zasedal jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, poté působil jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.
„A také, jak předseda SPD Tomio Okamura několikrát zopakoval, pan Bašta hovoří plynně třemi jazyky, německy, anglicky a rusky,“ připomíná v podcastu komentátor Nováček. „To je v SPD docela silná kompetence.“
Právě SPD vyslala Baštu do souboje o Hrad, získal totiž podporu zákonodárců a svých spolustraníků. Dostatek podpisů občanů nasbírat nestihl.
Šéf SPD Okamura také opakovaně zdůraznil, že Bašta byl za své názory v 70. letech vězněn.
„Na začátku 70. let byl vyloučen z vysoké školy. A jak připomněl Okamura, Bašta byl za své názory vězněn o deset let dřív než Václav Havel. Možná tohle bude ta komunikační linka, na kterou budou v SPD sázet při snaze získat voliče jiných subjektů nebo nevoliče,“ odhaduje moderátor Jan Pokorný.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA:
Epizoda podcastu Čekání na prezidenta z 16. 9. 2022 s filozofkou Terezou Matějčkovou, ústavním právníkem Janem Kyselou, komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem a moderátorem Janem Pokorným. K poslechu ZDE.
„U SPD vidíme tendenci spojovat minulou dobu a vězení se současností,“ souhlasí filozofka Matějčková. „A faktem je, že to není úplně nelegitimní pocit.“
„V médiích se velmi často ne snad vylučují některé hlasy, ale staví se do pozice, že je neslušné, hanebné, protidemokratické si to myslet. Není to cenzura v tom smyslu, že se to nesmí říkat, ale podmínky, které jsou těmto lidem k dispozici, často nejsou úplně důstojné. Vyvolává to obrovské emoce a vzniká z toho nádherný politický potenciál,“ upozorňuje filozofka.
Eklhaft pro to, co si myslí
Jaroslav Bašta nemá takový potenciál jako Tomio Okamura, uznává právník Kysela:
„Nebude elektrizovat davy na náměstí. Ale to neznamená, že Václavské náměstí se k němu nemůže přichýlit jako ke kandidátovi, který mu nabízí určitou agendu, kterou ostatní nenabízí – protože jsou příliš prozápadní, příliš liberální, příliš elitářští, příliš miliardáři. Můžete si dosadit cokoliv, co je příliš.“
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Bude Babiš ‚ukřičenou‘ hlavou státu? Záleží, jestli tuto polohu voliči akceptují
Číst článek
„Ale může tu být segment voličů, který je podle mého soudu stále početnější,“ upozorňuje Kysela a přibližuje:
„Voliči, kteří mají pocit, že jsou opuštění, opomíjení, zapomínaní z nejrůznějších důvodů. Nejen socioekonomických, které jsou teď asi dominantní. Ale i z důvodů hodnotových. Že si tito lidé zkrátka myslí něco, co není jakoby patřičné si myslet.“
„A ve chvíli, kdy vám někdo dává najevo, že jste trochu eklhaft proto, co si myslíte, tak se buď můžete snažit se změnit, anebo hledáte někoho, kdo vám řekne, že to není úplně elkhaft, ale vcelku normální. To je příběh Donalda Trumpa ve Spojených státech,“ soudí Kysela.
To, že Bašta není elektrizující řečník, podle Kysely ještě neznamená, že nebude mít žádné voliče.
„On také není tak brutální jako předseda strany Okamura,“ doplňuje komentátor Nováček. „V SPD jsou kromě Okamury dva lidé, kteří mohou promluvit i k ‚normálním‘ lidem, a to je právě Bašta a předseda poslaneckého klubu Radim Fiala.“
Bašta tak může podle Nováčka oslovit lidi, kteří jsou kritičtí vůči současnému režimu. „Ale není to hulvátské. Už to samo o sobě může některým spoluobčanům, kteří jsou v tísni a zdá se jim, že za ně nikdo nemluví, vyhovovat.“
Podcast Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích i ve vysílání Plusu.
