Přijdou mladí lidé v říjnu k volbám? V ‚mladém‘ Kynšperku nad Ohří hlasování příliš velké nadšení nebudí

Teď jsme v Kynšperku nad Ohří, městě, které má necelých 5000 obyvatel. Prší, tak se jdeme schovat do místního kulturního centra. Jsme tu i s politologem a analytikem České televize Kamilem Švecem.

Budeme se zabývat tím, jak volí mladí voliči, protože Kynšperk nad Ohří je podle sčítání v roce 2011 městem s největším poměrem obyvatelstva mezi 20 a 29 lety, je to lehce přes 17 procent. Budeme se tu ptát mladých lidí, co je v tuto chvíli na politickém boji zajímá, jaká politická témata je zajímají.

Rozhovor s Kamilem Švecem

Když mluvíme o mladých voličích a prvovoličích, jak důležitá je to skupina z hlediska letošních parlamentních voleb? Možná začněme tím, jak velká je to skupina?
Skupina voličů, kteří se narodili mezi lety 1999-2003, tedy ti, kteří ve sněmovních volbách ještě nevolili, je skupina přibližně 370 tisíc lidí, 370 tisíc potenciálních voličů. Což – pokud bychom to vztáhli k volbám v roce 2017 – není úplně malé číslo, protože právě třeba politické strany, které získaly kolem sedmi procent hlasů, tak jejich zisk plus minus odpovídal přibližně počtu 370 tisíc hlasů. Tudíž v okamžiku, kdyby všichni prvovoliči nebo všichni tito mladí voliči k volbám přišli, tak by jejich hlas mohl být poměrně úspěšný a mohli by být celkem slyšet.

S tím se už pojí další otázka. Pro koho je typově účast mladých voličů – pro jaké strany –důležitá?
Mladí voliči jsou poměrně specifičtí právě v tom, k jakým stranám inklinují, protože se dá říct, že v českém politickém systému máme politické strany, které voliče přitahují víc a strany, které je nepřitahují vůbec, pokud to velmi zobecním. Takže v obecné rovině lze říct, že například ať už se jedná o vládní strany ANO, ČSSD anebo KSČM, která vládu podporovala, tak to nejsou strany, které by mladí voliči příliš volili. A naopak jsou strany, zejména primárně Česká pirátská strana nebo Starostové a nezávislí, TOP 09, ale i ODS, které jsou pro mladé voliče mnohem přitažlivější. A to nejen v těchto volbách, ale i historicky.

Ale zdá se, že to je přízeň napříč politickým spektrem, protože jste zmiňoval strany, které jsou od trochu levicovějšího pohledu přes středový až po pravicový. Takže se nedá říct, že mladí voliči třeba inklinují víc k levici atd.?
Takto bych to neřekl. Souvisí to také částečně s tím, že mladí voliči jsou zpravidla trochu ideově neukotvení, možná by se dalo říct, že se také sami trochu hledají. Rozdíly mezi levicí a pravicí možná nevnímají úplně nějak zásadně, protože klasické rozdělení na levici a pravici souvisí s přístupem třeba k ekonomice, respektive vyšší daně, nižší daně, když to velmi velmi zjednoduším. Což není něco, co by třeba nutně mladý volič, který jde poprvé k volbám rozlišoval. Možná je důležité i to, jak to vnímají – a teď to nechci nikterak bagatelizovat – ale jak to vnímají pocitově, respektive to, kdo je dokáže oslovit a kdo je jim sympatický. Protože pro mladé voliče je často důležitý ještě jiný aspekt než třeba nutně vždy jen ten programový. Ale třeba i aspekt osobnostní, kdo je dokáže něčím zaujmout.

Truhlářský učeň Dominik Šplíchal (18 let)

Nevím, nevím, zatím jsem nad tím nepřemýšlel, že půjdu volit.

Jo?
No…

V rodině se o tom třeba někdy bavíte, chodí někdo volit nebo tak? Vůbec?
Ne, vůbec.

Je pro vás důležité, co politici dělají? Co si o tom myslíte?
Když se chovají jako hulváti, tak je to samozřejmě špatný, ale jinak politiku úplně vypouštím.

Kdybyste mohl, co byste po nich chtěl, aby pro vás politici dělali? Co je pro vás důležité?
Zaprvé, aby to tady nějak vypadalo. Zadruhé, aby se chovali normálně jako lidi, a ne jako zazobaný… byl bych sprostý. A starat se. Ne že to bude jen „pro mě, pro mě, pro mě“, ale i něco rozdat.

Jste mladý, studujete tady. Můžete nám říct, co vlastně? Kde to jsme? Můžete nám to popsat?
V truhlárně. Vyučuji se na truhláře.

Tak se asi budete muset věnovat podnikání nebo někde budete fungovat, tak…
Můj táta má firmu přímo…

Jo? Jako truhlářskou přímo?
No. Já se tady jenom vyučím a jdu k němu.

Jinak ještě když přemýšlíte o politicích, jsou pro vás třeba důležití jako osobnosti? Věnujete jim pozornost?
Právě, že vůbec. Protože jsem schopný se u toho tak rychle naštvat, že to radši hned vypínám.

Co vás na nich třeba štve? Nějaký styl chování?
Prostě to jejich reprezentování. Jak o tom mluví. Že jim je to vlastně v uvozovkách jedno. Nebo to, jak se chovají, když nejsou zrovna na kamerách a někdo to zrovna vyfotí. U toho se třeba dokážu tak naštvat… Kór co dělá naše hlava státu, to všichni ví.

Jak o tom přemýšlíte? Volby jsou za necelých 14 dní…
Asi se poradím s mamkou, s taťkou, co si o tom myslí. Ti to mají asi víc nastudované než já. Přeci jenom půjdu volit poprvé. Nejspíš, jestli vůbec půjdu. A nechám si radši poradit.

Jak to vnímáte? Když přemýšlíte o tom, že můžete volit, co to pro vás znamená?
Nová věc, kterou jsem nikdy nezažil. Ale nevím. Přijde mi to jako jenom další hlas pro někoho, který se sečte a bude putovat dál.

Takže nemáte pocit, že můžete něco změnit?
Můžu to změnit tím, že když nás najednou bude víc, mladých osmnáctiletých, kteří půjdou projevit svůj názor, tak se to třeba změní. Ale zase nás není tolik, abychom najednou změnili celá čísla a aby se to tady začalo hýbat… Nevím, zatím se vidím jako jednotlivec. Až kdybych viděl nějakou skupinu lidí, která najednou půjde volit, tak bych asi šel s nimi. Ale takhle si furt říkám, že to je ten jeden malý hlas osmnáctiletého kluka. Nevím no…

Super.
Jinak jsem z Karlových Varů, nejsem z Kynšperka. Dominik Šplíchal. A je mi čerstvých 18 let.

Gratulujeme. A moc děkujeme za rozhovor.
Není zač.

Truhlářský učeň Jan Svoboda (19 let)

Jan Svoboda, 19 let.

Děkuje moc, že na nás najdete čas. Děláme tady příspěvek o volbách a ptáme se, jestli mladí voliči a prvovoliči jdou letos volit. Chystáte se?
Ještě nevím. Asi jo, no.

Jak o tom přemýšlíte? Je pro vás důležité jít volit?
Nevím, všichni furt chodí volit a furt je všechno stejné, tak nevím, moc to pro mě není důležité. Nevidím nic, co by mě v tom mělo zajímat. Stejně když někoho zvolí, tak je to většinou furt stejné, že jo.

Kdybyste mohl, co byste politikům řekl? Jaká témata by pro vás měli řešit?
To vůbec nevím, ty jo takhle. Vůbec nevím.

Pracovní příležitosti tady jsou? Máte jistotu, že až vyjdete ze školy, tak že budete mít kam jít?
To třeba nejsou. Já bych třeba chtěl jít pracovat úplně jinam, třeba do Německa nebo tak. Jako řemeslník se v Čechách nevyplatí pracovat. Všichni moji starší kamarádi jezdí do zahraničí.

Půjdete volit, nebo ne?
Půjdu, ale půjdu volit toho, koho mi řekne mamka, ta se o to zajímá.

Jasně, tak jo. Mockrát děkujeme.

Studentka kriminologie Kateřina Rajdlová (21 let)

Nevím, jestli půjdu volit. Nemám v tom letos jasno. Mají nějaký blbý předvolební programy? Nelíbí se mi to. Nebo takhle – po minulých volbách mi strašně vadilo, že polovinu věcí z toho, co všechno naslibovali v programech, neudělali. Nevím, asi radši volit nepůjdu, nechám to na starších.

Můžete jako příslušnice mladé generace říct, co vás obecně hodně trápí? Je to třeba dostupnost zdravotní péče, školství…?
To si myslím, že je právě dobré, ale tady na západě hodně chybí kultura. Kór v Kynšperku, tady není vůbec nic. Co dělá město je vlastně úplně minimum, co asi můžou udělat.

Ještě když se vrátíme k politikům a vůbec k politice, podle čeho se rozhodujete, když přemýšlíte o tom, jestli budete volit?
Rozhoduju se většinou podle toho, jaký mají předvolební programy.

Když přemýšlíte o tom, jestli půjdete, nebo nepůjdete volit, podle čeho se pak budete rozhodovat? Co pro vás samotné volby vlastně znamenají?
Stejnak vím, že v mém věku nepůjde volit skoro nikdo. Vím to, lidi jsou takoví. Je málo uvědomělých lidí, kteří by měli jít volit. S představou, že když je jim osmnáct, že jsou jejich hlasy důležité. Ale nepůjdou. Takže jsem pořád taková ta, že možná půjdu, možná ne, nevím. Fakt nevím, no. Asi se rozhodnu až těsně před nebo přímo v den voleb, jestli půjdu, nebo ne.

Čím myslíte, že to je, že se mladí lidé tak moc o politiku nezajímají?
Hodně to dělají sociální sítě, myslím. V dnešní době je to takové, že je jim to jedno, kdo je nahoře, kdo není, kdo tady tomu velí, nevelí. Je jim to fakt fuk.

Kdybyste nad tím měla přemýšlet perspektivou toho, že teď je vám 18, kde byste chtěla Česko vidět třeba za deset let?
Abych pravdu řekla, chtěla bych z Česka úplně pryč, až dostuduju. A to není jen jakoby český stát. Jde o všechno – i právní strana, všechno, Česko je takové zaostalé. Všechno strašně moc dlouho trvá, dlouhé procesy jsou ve všem. To mi nic neříká. Asi bych chtěla pryč. Nejlépe Anglie asi. Ale taky je možné, že za dva roky na to budu mít jiný názor. Teď nevím. To je jenom, co bych chtěla do budoucna, až vystuduju. Takže uvidíme, co z toho bude. Studuju kriminalistiku, kriminologii. Takže ještě kór tady, v českém státě, je docela těžké se v tom uchytit a mít nějaké dobré platové ohodnocení. Takže Anglie je na to asi nejlepší.

Hodně štěstí. Strašně moc děkujeme. Mohu vás jen poprosit jméno a příjmení, jestli byste nám ještě řekla?
Rajdlová Kateřina, 21 let.

Montážní dělník Martin Smatana (23 let)

Jsem Martin Smatana. Je mi 23 let. Jsem z Kynšperku nad Ohří, kde teď bydlím dva a půl roku. Pocházím z Horního Slavkova, odkud jsem se pak přestěhoval do Kraslic, a na přechodu devatenácti a dvaceti let jsem se přestěhoval sem za prací i za dobrovolnými hasiči. Pracuji v Německu jako nápomocný mistr a montážní dělník. Určitě se chystám volit. Štve mě na tom, že některé volební strany, které kandidují – ať už jsou to strany nebo jednotlivci –, tak kolikrát prostě nedodržují sliby. To je jedna z nejpodstatnějších věcí. Druhá věc jsou lidi, který za ty strany kandidují. Každý třeba má svého oblíbence, ale většinou tu stranu prostě chtějí podpořit kvůli nějakým lidem.

Takže jsou pro vás důležití lídři?
V podstatě ti, co tu stranu táhnou, no.

Co by podle vás měli mít za vlastnosti? Jak nad tím přemýšlíte?
Určitě zodpovědnost. To je, myslím, nepostradatelná věc. A je jedno, jestli ve volbách nebo kdekoliv jinde. Flexibilita a vlastně i naslouchání národu, protože málokterý politik se třeba umí bavit s lidmi obecně, nejen o politice, ale prostě i o normálních věcech.

Co se týče témat, co je v tuto chvíli pro vás důležité, co byste chtěl, aby si strany vytkly za nějaký cíl?
Určitě zdravotnictví, protože to je v našem regionu úplně na katastrofální úrovni. Chybí obvodní lékaři. Dneska sehnat zubaře v našem kraji, to je úplně něco nepředstavitelného, protože od nás z rodiny jezdíme k zubaři třeba až do Plzně nebo do Aše. Odsud je Aš třeba 40 km, abych nepřeháněl, a z Kraslic je to třeba 80.

Máte v tuto chvíli pocit, že politici řeší problémy, které se týkají vás mladých lidí?
Určitě jo a jsem za to rád. Na druhou stranu je málo politiků, kteří například navštěvují třeba školy. Samozřejmě v rámci předvolebních kampaní atd. mají zákaz vstupu do škol apod. a nějaké verbování adolescentů k volbám. Ale na druhou stranu popovídat si s nimi o politice – třeba někoho to zajímá, někoho bohužel holt ne. Ale teď jsem viděl, že třeba senátor od nás z Karlovarského kraje, navštívil školu v Sokolově a bavil se tam s dětmi o různých tématech – ať už politika nebo všeobecné názory na různé situace atd. A to si myslím, že je u hodně politiků postrádané. Protože lidé pak mají tendenci jít právě pracovat do Německa i skrz to, že jim politici nevycházejí vstříc skrz české firmy a nepodporují je, a tak mají tendenci do toho Německa potom prostě utéct.

Bavíte se o politice i třeba se svými vrstevníky?
Ne. S mým otcem se o tom úplně mluvit nedá, protože je „záporník“ covidu a všech různých nemocí. Ale co přemýšlím, tak vlastně vůbec s nikým z rodiny, maximálně u hasičů v naší hasičárně, protože se každé ráno setkáváme na snídani. Probíráme to, třeba něco sem tam padne, tak se o tom pobavíme. Ale jinak vlastně vůbec.

Čím si to vysvětlujete? Zajímají se mladí lidé o politiku?
Myslím si, že ne. Ale je to škoda. Mladistvé, kteří by vlastně třeba i chtěli volit, strhne psychologie davu. Doma jim třeba rodiče řeknou: „Ty nevol, prostě nechoď volit vůbec.“ A oni si prostě v hlavě řeknou, že na to kašlou, přizpůsobí se rodičům, aby je nemuseli poslouchat a vyvarují se volení.

Čím to je, že vás to zajímá?
Protože mě štvou určité věci, které už jsem zmiňoval. Ale jak říkám, prostě je nás málo.

Když takto mluvíte s mladými lidmi, co jsou hlavní témata, která v tuto chvíli třeba vaší generaci trápí?
Určitě zdravotnictví a migranti, to je hojně probírané téma. Jelikož mám mladší přítelkyni, když byla na škole, tak se to tam kolikrát probíralo. Lidi to trápí, protože vlastně neví, co s nimi bude. Když vidí i skrz různé reportáže, co se chystá za různé akce na migranty a kolik se jich sem denně dostane skrze kamiony přes hranice apod., tak je to prostě pro ně něco nepředstavitelného. Určitě z toho mají obavu.

Kdybyste nad tím měl přemýšlet vy, co byste chtěl, aby politici dělali? Jak by jste chtěl vidět Česko za nějakých deset let?
To je docela pochmurná otázka, protože sám nevím, co bude zítra. Je těžké si to představit. Je vidět, že v systému republiky jsou určité díry, které lidi samozřejmě zneužívají. A čas to odhaluje. Pak jsou ještě různé cesty, kterými se to vykrývá a bojuje se proti tomu, aby ty díry v systému nebyly. Na druhou stranu je fakt škoda, že se o to zajímá hodně málo lidí. Nejhorší je, že lidi, který nejdou volit, pak nejvíce mrmlají. To mě na tom štve ještě nejvíc.

Student David Novotný (19 let)

Jsem David Novotný, je mi 19, chodím na živnostenskou školu v Sokolově. Hraju basket, jezdím na skejtu a jsem z Kynšperka.

Chystáte se volit?
Jojo, určitě. Tento rok poprvé. Už je mi 19, ale minulý rok jsem nebyl, to jsem ještě nechtěl. Nebyl jsem připravený, ale tento rok už se chystám jít. Jak jsem asi i starší, i když to je jenom rok, tak politiku vnímám víc, předtím to tak nebylo. Teď se to do mého života dostalo více. Sleduji to třeba na mobilu, sleduji noviny, zprávy.

Když sledujete, o čem se nejvíce debatuje v souvislosti s volbami, těch témat je docela hodně: školství, zdravotnictví… Co je důležité pro vás?
Teď asi nejvíc zdravotnictví. Hlavně kvůli koroně, tak jsem se hlavně koukal na ministerstvo zdravotnictví, co tam řeší, jak to tam funguje. Jinak sleduju různá ta dramata – kolem Babiše a dalších politiků.

Můžete možná říct, podle čeho se pak rozhodujete, když přemýšlíte o tom, kterou stranu chcete zvolit, co je pro vás důležité? Jestli to, jakými tématy se třeba zabývají, nebo to, kdo ty strany vede?
Myslím, že teď největší téma jsou asi daně. I když to teď pro mě není nějak moc aktuální, protože ještě daně neplatím. Tak se na to víc zaměřuji.

Když přemýšlíte o tom, koho zvolíte, kde se třeba inspirujete? Nebo máte někoho, s kým to konzultujete? Kde sháníte informace?
Hlavně se o tom bavíme ve škole třeba se spolužáky. A rodina. Tam se o tom také bavíme. To mě asi ovlivňuje nejvíc, rodina.

Když říkáte, že mluvíte se spolužáky, v jaké souvislosti spolu o volbách mluvíte? Jaká témata byste řekl, že jsou pro vás, pro generaci dvacátníků důležitá?
Zase asi ty politiky řešíme nejvíc. Stěžujeme si a takovéhle věci. Jestli to prostě dělají správně, jestli ne.

Ještě jsem se chtěla zeptat na jedno téma. Jak jsme se bavili o tom, která jsou pro vás důležitá při volbách. Když se díváte na to, co politické strany nabízejí, jaký z toho máte pocit? Oslovují témata, která zajímají vás?
Vůbec. Moc ne. Jsou to věci dospěláků, asi. S těmi daněmi právě – nevím jestli, nikde jsem nečetl, že by něco změnili s nějakým tím prostředím, to jsem nikde neviděl. Vím, že něco asi s těmi migranty asi, nevím, jestli jsem to četl teď někdy. To je asi jediné, co jsem tak zaregistroval.

Kdybyste mohl chtít po politicích něco za svoji generaci nebo co v tuto chvíli trápí vás, co by to bylo?
To vůbec nevím, co bych chtěl nebo změnil. Vůbec nevím, to nevím... Vím, že mladí asi nejvíc chtějí legalizovat marihuanu. To by asi chtěli všichni. Já to nekouřím. To zase pro mě není.

Student Jiří Halberštát (21 let)

Podle čeho se rozhodujete vy? Víte, že jdete volit, tak jak to rozhodnutí děláte?
Zejména podle programu a podle názoru těch lidí, třeba podle kauz, co jsou, podle afér, co teď rezonují.

Můžete říct, co je pro vás důležité? Jaká témata? Co by strany, pro které se eventuálně rozhodnete, měly pro vás chtít udělat?
Určitě rozpočet. Je tady teď šílený dluh za posledních pět šest let, to je hrozné. Takže alespoň vyrovnaný rozpočet, i když to bude teď těžké. Pak se teď třeba probírá téma migrace, to je hnané do populismu, řekl bych. Takže aby tomu někdo spíš otevřel dveře, protože je to spíš, nevím, působení na lidi, co tomu méně rozumí a přehání se to. Je to udělané spíše kampaňově. A pak… mě teď nenapadá. Dal jsem si volební kalkulačku a témat tam bylo hodně. Výstup z EU, z NATO, což jsem rozhodně proti, to je také důležité. Takže tyhle témata.

Kdybyste přemýšlel o tom, jaká byste chtěl, aby tato země byla za pět deset let, jak si ji představujete? Co by podle vás byl ideál? V jakém Česku byste chtěl žít?
Třeba směřované spíš na západ od nás než východně, aby ve vládě nebo ve vyšších pozicích převládali lidé, kteří mají zájem o stát, ne o sebe. A kteří budou dobře – třeba i co se týče prezidenta – dobře reprezentovat.

Děkujeme mockrát. Můžu vás ještě poprosit jméno a příjmení, že byste se nám představil.
Jiří Halberštát. 21 let. Studuji management sportu na Univerzitě Karlově.

Perfektní, děkujeme moc.

Pokračování rozhovoru s Kamilem Švecem

Už neprší, tak jsme se přesunuli před kulturní středisko. Kamile, vy jste s námi poslouchal všechny rozhovory s mladými lidmi. Když se na to díváte svojí politologickou expertízou, odpovídá to znalostem, které v tuto chvíli máte vy jako politologové o chování mladých voličů jako skupiny?
Když to trošku zobecním, tak myslím, že jo. Myslím, že to tomu odpovídá v tom smyslu, že jsme na relativně malém městě, kde – tak, jak jsme to město společně procházeli – tady není moc vidět, že by za necelých 14 dní měly být volby, že by vrcholila volební kampaň.

Viděli jsme tu pár plakátů, pár plachet na plotech, ale to je vlastně všechno. Že se prvovoliči nebo mladí voliči často o volby ani nezajímají nebo možná ani nevědí, že se nějaké blíží, mě vlastně moc nepřekvapuje. Zvlášť v okamžiku, kdy se o volbách s nikým moc nebaví. To je první poznatek, že se mladí voliči o volby moc nezajímají. Že politici do tohoto města nejezdí, také ukazuje na to, že ani mladí lidé nemají potřebu se zajímat o volby, protože se ani o ně nikdo moc nezajímá a ani tady žádná kampaň evidentně moc neprobíhá. Možná nějaké letáčky do poštovních schránek.

Ne úplně vždy jsme se artikulovaně dozvěděli, jaká témata trápí mladé voliče, konkrétně tady v Kynšperku. Co o tom víme z průzkumů, jaká témata jsou důležitá pro mladou generaci? A je dnes vůbec na politické scéně strana, která by ta témata reflektovala?
Ono to vlastně také odpovídá tomu, co říkají průzkumy, ať už předvolební nebo povolební – že zájem o volby, respektive inklinace k některým politickým stranám, souvisí také se vzděláním. Co se týká volební kampaně, a teď napříč stranami, tak letos po dlouhé době politické strany často o mladých hovoří, zejména v kontextu zadlužování, schodku rozpočtu a podobně. Některé politické strany, zejména opoziční, mluví o tom, že to mladá generace bude muset nějakým způsobem splácet, že to má na ni dopad a podobně.

Takže se snaží mladé do toho problému nějakým způsobem vtáhnout, ale jak jsme viděli i dnes, evidentně ne moc úspěšně. Respektive nejsou to úplně to témata, která by právě odpovídala problémům mladých lidí. Ale současně, když se podíváme do některých průzkumů, nebo když se podíváme na to, čím dnes žije mladá generace dnes – bylo to vidět, když se projednával například v Poslanecké sněmovně zákon o manželství stejnopohlavních párů, to bylo vidět, že to mladou generaci nějakým způsobem zaujalo, že to bylo téma, které by bylo schopné je nějakým způsobem vtáhnout do politického rozhodování, ale ve volební kampani se třeba toto téma vůbec neobjevuje.

Často se možná mluví o bydlení. To by možná mohlo být téma, které by mladé voliče mohlo zaujmout. Ale zase – politické strany to evidentně neumí formulovat takovým způsobem, aby ukázaly, že bydlení může být problém právě pro mladé lidi, kterým je, dejme tomu 20, 25 let.

Nakolik může nízký zájem části mladé generace o politiku souviset i s nízkým počtem mladých politiků a političek v nejvyšších strukturách, nejvyšších patrech české politiky?
To je další věc. Když se podíváme na průměrný věk jednotlivých sněmoven za několik volebních období, tak to nejsou v žádném případě reprezentanti mladé generace. Za posledních několik let jsme narazili možná na pár nějakých výjimek, ať už to byl Dominik Feri u TOP 09, který k sobě dokázal pozornost mladých voličů přilákat, nebo v posledním funkčním období třeba Pirátská strana, která má členstvo, jehož průměrný věk je relativně nízký. To jsou jednotlivé příklady, ale kdybychom to měli vztáhnout na nějakou delší periodu, tak se to v české politice moc neobjevuje.

Už jste zmiňoval to, jak moc může angažmá a vůbec schopnost třeba formulovat nějaké politické požadavky souviset se vzděláním. Souvisí to také se socioekonomickým zázemím, třeba se statusem, s rodinným původem nebo se zázemím rodiny, ze které dotyčný mladý člověk pochází?
Určitě. Je to jeden z důležitých aspektů tzv. rodinného hlasování. Když mladý volič vidí, že rodiče chodí k volbám, tak to považuje za něco přirozenějšího a minimálně o tom začne uvažovat nebo k volbám také jde. Nebo pokud žijí ve společné domácnosti, tak možná k volbám jdou přímo všichni společně.

V okamžiku, kdy rodina volbami moc nežije, neřeší ty problémy, tak ani mladý volič do politické reality není socializován. To ještě samozřejmě ovlivňuje i jakási inklinace k tomu, co by vlastně mladý volič měl chtít. U mladých voličů i z průzkumů dlouhodobě vidíme, že pevnost jejich přesvědčení je velmi slabá, respektive že se mohou k některé straně uchýlit, ale velmi rychle ji zase opustí. Pevnost přesvědčení je také poměrně důležitá.

Nám tu někteří mladí voliči říkali, že se necítí tak, že by politika ovlivňovala jejich život, dokonce že by na ně nějak výrazněji dopadala. Když se podíváte třeba do zahraničí, existují nějaké příklady, jak vtáhnout mladé lidi do politiky – kromě toho, co jste říkal, skrze témata, která oslovují politické strany, jsou ještě nějaké jiné metody?
Politické strany – a to i v České republice – mají například mládežnické organizace. Sociální demokraté mají Mladé sociální demokraty, křesťanští demokraté mají Mladé křesťanské demokraty, prakticky všechny hlavní politické strany nějaké takové instituty mají. Stejně tak je tomu i v zahraničí. To je třeba cesta, jakým způsobem mladé voliče oslovovat. Do jaké míry se to daří nebo nedaří, je otázka. V České republice se to může dařit v okamžiku, kdy se opravdu podaří nějakým velkým tématem mladé voliče zaujmout.

V nějakých průzkumech před létem jsme viděli, že zájem mladých voličů o politiku rostl, což souvisí s nějakou současnou politickou situací v České republice. Evidentně to bude souviset i s obdobím roku a půl pandemie, kdy si zkrátka i mladí lidé uvědomili, že politika má reálný dopad na jejich životy, že je nějakým způsobem ovlivňuje minimálně tím, že zavírá divadla, hudební kluby, restaurace, bary apod. Zájem o to vzrostl. Ale současně právě tím, že mladí voliči pevnost rozhodnutí nemají tak pevnou, na rozdíl od starších voličů – kdybychom se podívali do nejstarší kategorie voličů, tak tam je pevnost jasně daná. Částečně to souvisí i s životními zkušenostmi.

V okamžiku, kdy je někomu 70 let, tak už má nějaké zkušenosti, má i zkušenosti s nějakou politickou stranou, má nějaké zkušenosti s politickou realitou, ví, co může očekávat, co nemůže. Za ty roky třeba už i zná některé konkrétní politické představitele. Tudíž jakmile se pro nějakou stranu rozhodne, tak s ní třeba několik let nebo několik funkčních období vytrvá. Což pro prvovoliče je to první zkušenost, kdy o volbách, o tom, jak funguje politika, nemusí mít prakticky žádnou znalost nebo ne minimálně hlubší a asi ne ani osobní. Právě i z toho důvodu potom mladí voliči hledají to, co chtějí. Mění se to s tím, jak nastupují na vysokou školu a setkávají se svými vrstevníky a s různými názory. Nebo nastupují do práce, tam se setkávají se svými novými kolegy, kteří je také nějakým způsobem formují. Zkušenosti s tím, koho volit, jak volit a jak vlastně může fungovat politika, teprve získávají.

Ve chvíli, kdy je jedna část elektorátu při hlasování méně zastoupená, řekněme, pokud by to v tomto případě byli mladší voliči, kteří by chodili volit méně než ti starší, jaký to má efekt na formu demokracie a vůbec na to, jestli je v dobrém stavu, jestli je funkční a na její legitimitu?
Minimálně by politické strany, ať už se snaží získat hlasy mladých voličů nebo ne, měly o tyto voliče projevovat zájem. Z toho důvodu, že i ti mladí voliči – i když se teď bavíme třeba možná více o prvovoličích, kteří k volbám nepůjdou – k nim ale možná půjdou za čtyři roky. Pokud uvidí, že za čtyři roky o ně nikdo zájem neprojevil, tak se jim politika bude možná více vzdalovat nebo k ní dospějí mnohem později, než by mohli. V zájmu demokracie určitě je, aby se politické strany snažily oslovovat nejen ty voliče, kteří spolehlivě chodí k volbám a vždy tam hodí hlas té které dané straně, ale i těm, kteří k volbám moc nechodí, ale bylo by dobré je získat k tomu, aby k volbám přišli.

A ještě mě napadlo z hlediska motivace mladých voličů. Teď vidíme volební kampaň, která má motivovat lidi k tomu, aby šli k volbám. Máme teď poměrně unikátní příležitost srovnání s tím, že dlouhodobě probíhá kampaň, která má motivovat lidi, aby se šli očkovat proti koronaviru. Když se podíváme po tom více než půl roce, kdy očkování probíhá, tak přesně skupiny mladých 18-30 let jsou přesně ty nejméně zastoupené, což přesně odpovídá i angažovanosti mladých, že tak jako se možná z nějakých důvodů nechtějí zapojit do očkování, protože jim to stát možná v uvozovkách nařizuje, tak vlastně podobně to probíhá i u volebních kampaní.

Mladí voliči se také nenechávají oslovit vždy tak úspěšně. Není to jen o volbách, ale že je potřeba oslovovat mladé voliče mnohem komplexněji v tom, aby se zapojovali do veřejného života mnohem šířeji. Respektive aby začali vnímat celostátní politiku, možná nadneseně celou Českou republiku za svoji, za vlastní. Což se projevuje právě třeba na tom, jakým způsobem přistupují k očkování.