‚Političtí turisté‘ na kandidátkách: z ČSSD se utíká, ANO bez nováčků nebo velké stěhování u národovců

Z 5258 kandidátů, kteří se letos snaží probojovat do sněmovny, jich má zkušenost s jinou politickou stranou či hnutím zhruba 600. Z analýzy vyplývá, že například hnutí ANO sází na ověřené tváře a zřejmě přestalo vnímat kumulování funkcí jako špatný trend, ČSSD zase řeší odliv členů na kandidátky konkurenčních stran, například SPD. Velké politické přesuny se v posledních letech konaly také u národoveckých stran.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslav Foldyna (SPD), Jiří Hynek kandiduje za Přísahu, Jana Bobošíková za Volný blok, Matěj Stropnický za ČSSD, Tereza Hyťhová s Josefem Němcem na kandidátce formace Trikolora Svobodní Soukromníci | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Profimedia

Server iROZHLAS.cz vybral 10 stran, hnutí a koalic s nejvyšší podporou v průzkumech společností patřící pod sdružení agentur SIMAR (Median, CVVM, Kantar CT či STEM/MARK).

V analýze jsme porovnávali změny na kandidátkách mezi sněmovními volbami 2017 a 2021, pro dokreslení personální situace jsou zmíněny ale i případy kandidatur jednotlivých politiků v jiných typech voleb či předchozích sněmovních volbách.

Souhrnná tabulka 117 kandidátů ukazuje všechny politiky, kteří letos kandidují za jinou stranu než v minulých sněmovních volbách. Pořadí udává místo na kandidátce. Aktuálně je řazena abecedně podle názvu strany v roce 2021, kliknutím do záhlaví ji můžete seřadit podle libovolného sloupce. Okno vpravo nahoře umožní dohledat například politickou stranu nebo volební kraj.

V článku se podrobně věnujeme následujícím stranám, hnutím a koalicím:

Volby 2021

ANO

Zatímco v minulosti za hnutí ANO často kandidovali bývalí členové jiných stran a hnutí, v letošních sněmovních volbách tomu tak není. Naprostou většinu volitelných míst na krajských kandidátkách obsadili stávající poslanci doplnění hejtmany, ministry, náměstky, starosty, místostarosty, zastupiteli či radními z líhně ANO.

„Oproti době, kdy ANO vznikalo, má výhodu, že už si utvořilo základnu. Když vznikalo, rekrutovalo kandidáty napříč politickým spektrem, kteří už tehdy měli minulost v politických stranách,“ připomíná pro iROZHLAS.cz politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha a Univerzity Karlovy. Z těch, kteří letos kandidují, jde například o Jaroslava Faltýnka původně z ČSSD nebo Jaroslavu Pokornou Jermanovou původně z ODS.

Předsednictvo hnutí ANO v roce 2017 v čele předsedou Andrejem Babišem. Za ním zleva Martin Stropnický, Richard Brabec, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Faltýnek a Robert Pelikán | Foto: Milan Malíček/ Právo | Zdroj: Profimedia

Kandidatura politiků, kteří již zastávají jiné politické úřady, ale v případě hnutí ANO povede k větší kumulaci funkcí. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš ale v minulosti proti kumulování výrazně vystupoval. „Určitě by si měli vybrat, jestli zůstanou dál hejtmany, nebo budou poslanci, my v hnutí jsme proti kumulování funkcí,“ napsal například před čtyřmi lety Novinkám.

„Andrej Babiš dával původně různým hejtmanům a poslancům ultimáta, že si musí vybrat jednu funkci. Většina to splnila, ale potom se začaly objevovat různé výjimky. Ukazuje se, že s razancí, s jakou to původně prosazoval, to nakonec není až tak horké. Je to praxe i ostatních stran a hnutí ANO se mezi ně zařadilo. Ať si to třeba v hnutí někteří stále nechtějí připouštět, ale už jsou jedním z těch subjektů, které sami dříve označovali za tradiční a vymezovali se proti nim. Už fungují na podobném principu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Just.

Byť někteří nominanti ANO se v minulosti snažili o volené funkce v dresu jiných stran, oproti minulým sněmovním volbám v roce 2017 má vládní hnutí pouhé tři přeběhlíky. V jihomoravském kraji Jana Šťastníka, který minule zkoušel štěstí za ODA, v Praze Sergeje Zacharova (minule Zemanovci) a v Moravskoslezském kraji bývalého skokana na lyžích a vnuka olympijského vítěze Jiřího Rašky Jana Mazocha (minule Sportovci).

Volební komise vylosovala čísla uskupení. ANO má 20, Piráti a STAN 17, Spolu 13 a ČSSD 5

Číst článek

Příkladem letošního nováčka v ANO, který do sněmovny kandiduje poprvé, ale už za sebou má politické zkušenosti jinde, je prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek. V roce 2014 byl na prvním místě kandidátky hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury ve volbách do Evropského parlamentu. Když neuspěl, zúčastnil se na podzim stejného roku i senátních voleb, také neúspěšně. Letos kandiduje za ANO ve Středočeském kraji.

Spolu

Koalici Spolu tvoří tři názorově poměrně blízké strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Klíč, podle kterého jednotlivé strany obsadí místa na kandidátkách, si šéfové trojkoalice stanovili jako jednu z prvních věcí, když uskupení dávali dohromady. Výsledným kompromisem je, že zástupci TOP 09 povedou společnou kandidátku v Praze a v Pardubickém kraji, lidovci na Vysočině a ve Zlínském a Olomouckém kraji a občanští demokraté ve zbylých devíti krajích.

Podobně jako u hnutí ANO obsadili většinu čelných pozic na kandidátkách zkušení politici, často současní poslanci nebo krajští a obecní zastupitelé, radní či starostové. V případě Spolu je podle Petra Justa důvodem tohoto zejména fakt, že si zejména ODS a KDU-ČSL už 30 let budují stranické struktury od těch nejnižších až po centrální. A mají tak z čeho vybírat.

Když už mají jednotliví kandidáti minulost v jiné straně, často to bylo právě v jedné ze stran Spolu. Politolog Just vysvětluje toto přeběhlictví přirozeným programově-ideologickým spřízněním. „Přeběhlictví mezi stranami Spolu vysvětluje, že když TOP 09 vznikala, tak to bylo částečně odštěpením jedné frakce od lidovců, ale zároveň tam přešla celá řada občanských demokratů,“ připomíná.

Lidoveckou minulost mají dnes z čelných představitelů TOP 09 například dvojka a pětka na středočeské kandidátce Spolu, poslanci Helena Langšádlová a Jan Jakob, či dvojka v Plzeňském kraji Marek Ženíšek.

Bývalá poslankyně a členka TOP 09 Nina Nováková kandidovala v roce 2019 do Evropského parlamentu za KDU-ČSL, letos je za lidovce na osmém místě středočeské kandidátky Spolu.

Zástupci ODS a koalice SPOLU slavili První máj na Petříně. | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš jako bývalá členka TOP 09 dnes vystupuje v barvách ODS. Jak do Senátu v roce 2018, tak do krajského zastupitelstva v loňském roce ale kandidovala i s podporou TOP 09. Současná krajská radní figuruje na pátém místě kandidátky Spolu v Moravskoslezském kraji.

„Vytvoření koalice z těchto tří stran je pro některé lidi návrat ke spolupráci se svými bývalými mateřskými stranami,“ dodává Just.

Jedinou letošní kandidátkou koalice Spolu, která v minulých sněmovních volbách byla u konkurence, je ředitelka Domova U Biřičky a viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková. V minulosti dlouholetá členka ODS se ve volbách 2017 pokoušela o zisk mandátu jako lídryně Realistů v Královéhradeckém kraji. Poté se však vrátila do ODS a figuruje na kandidátce Spolu.

„ODS měla tehdy vnitřní problémy a komunikovala určité věci způsobem, se kterým jsem nebyla ztotožněná,“ vysvětluje Lusková pro iROZHLAS.cz svou situaci. „Do toho přišla nabídka podílet se na úplně novém projektu s pravicovým zaměřením. Myšlenky Realistů mi tehdy byly sympatické a blízké. Byla to zkušenost i přesto, že to byl neúspěšný projekt. S ODS jsem mezitím kontakt neztratila ani jsem na stranu nezanevřela. Vrátila jsem se, protože mi ti lidé nepřestali věřit,“ dodává.

Piráti a STAN

I další opoziční koalice Pirátů a Starostů a nezávislých sází na osvědčené tváře. V případě Pirátů jsou to především současní poslanci, u hnutí STAN úspěšní starostové menších a středně velkých měst. STAN má na společných kandidátkách lídra ve Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Olomouckém kraji, zatímco Piráti ve zbylých deseti.

U Pirátů je daleko méně případů kandidátů, kteří se účastnili v minulosti voleb za jinou stranu. K tomu podle Justa může nahrávat i specifický pirátský systém výběru kandidátů, který dokáže eliminovat i některé zavedené nominanty. Příkladem byli bývalý ministr vnitra s bohatou minulostí v ODS či v Unii svobody Jan Ruml, který se chtěl za Piráty dostat do Senátu na Rokycansku, nebo bývalý člen Zelených Tomáš Tožička, který se měl ucházet o post senátora v Teplicích.

Předvolební programy ve 30 otázkách. Zjistěte, ke které straně máte letos nejblíž

Číst článek

Pokud už se u Pirátů najde někdo s politickou zkušeností v jiné straně, většinou jde právě o Zelené. To je i případ bývalé ředitelky České inspekce životního prostředí Evy Tylové, která kandiduje v Praze, Jiřího Svobody na Vysočině či Petra Tomáše ve Středočeském kraji.

Starostové na druhé straně mají často daleko pestřejší minulost, u naprosté většiny jde však již o dávnější změnu stranického trikotu.

Mezi letošními kandidáty STAN do sněmovny lze nalézt jednotlivce, jejichž minulost je spojena s ODS, ČSSD, TOP 09, ANO, Soukromníky, Zemanovci, Zelenými, SNK ED či Stranou moravského venkova.

„Starostové pocházejí z menších obcí, kde často stranická změna mohla souviset ani ne s rozhodnutím vystoupit z politické strany a stát se nezávislým starostou, ale je to důsledek toho, že na malých městech a vesnicích se politické strany dostávají do defenzivy a často tam ani nekandidují. Stranické buňky tam v průběhu uplynulých 30 let postupně zanikaly a etablovali se tam nezávislí kandidáti, kteří se posléze připojovali ke STAN,“ vysvětluje Just.

Z nynějších kandidátů STANu se před čtyřmi lety o poslanecké mandáty ucházeli v dresu jiných stran jen dva. Z hloubi jihomoravské kandidátky bude na mandát poslance útočit starosta obce Suchý Jakub Hlubinka, který minule zkoušel štěstí v hnutí ANO.

Druhým případem je starosta Františkových Lázní Jan Kuchař, který je letos dvojkou společné kandidátky Pirátů a STAN v Karlovarském kraji. Byť je dnes již členem STAN, má za sebou barvitou politickou minulost. Prošel ODS nebo hnutími PRO Zdraví a Sport či Uzdravme naši politiku (UNP). O sněmovnu se pokouší potřetí, v roce 2013 jako člen UNP na kandidátce strany Hlavu vzhůru – volební blok a v roce 2017 jako člen PRO Zdraví a Sport na prvním místě kandidátky ODA.

Josef Bernard | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Velmi zajímavou postavou hnutí STAN je náměstek plzeňské hejtmanky a lídr Pirátů a STAN v Plzeňském kraji Josef Bernard, který v letech 2016–2020 kraj jako hejtman vedl, a to v barvách ČSSD. Bývalý generální ředitel Škody Transportation však před rokem vstoupil do hnutí STAN a stal se jeho výrazným představitelem.

V rozhovoru pro iROZHLAS.cz před časem uvedl, že mu představitelé plzeňské sociální demokracie řekli, že s ním nepočítají, že není sociální demokrat a měl by ze strany odejít.

„Nikdo mě nepřemlouval, ať zůstanu,“ řekl Bernard s tím, že ho nejvíce zaujalo hnutí STAN. „Starostové jsou lidi z první linie, kteří nepletichaří. Starají se o chodníky, o to, aby byla opravená školka nebo byla ve vsi hospoda. A to mi hodně imponovalo. A co se týče ideologie hnutí, s tou souzním.“

Bez zajímavosti není ani to, že letos za STAN kandidují dokonce dva bývalí místopředsedové Věcí veřejných. V Ústeckém kraji je to exposlanec a bývalý starosta Litvínova Milan Šťovíček a v Jihomoravském kraji starostka městské části Brno-Černovice Petra Quittová. Oba však již několik let hájí barvy hnutí STAN.

SPD

Sněmovní strany za 7 měsíců předvolební kampaně utratily 140 milionů korun. Nejvíc SPD a Spolu

Číst článek

Skládání kandidátek SPD provázely potíže. Jak již iROZHLAS.cz dříve informoval, emoce vzbudil například zásah vedení strany do skládání kandidátky v Pardubickém kraji. Místo současného poslance Jiřího Kohoutka, který se soudí s některými bývalými členy SPD a jehož soud opakovaně povolil označovat jako lichváře, povede krajskou kandidátku bývalý ministr a dlouholetý člen ČSSD Jaroslav Bašta.

Bývalí členové sociální demokracie vedou dokonce ještě další dvě krajské kandidátky SPD do podzimních sněmovních voleb. V Ústeckém kraji je to Jaroslav Foldyna, který ČSSD opustil až v loňském roce, a v Královéhradeckém exposlankyně Vladimíra Lesenská.

Podle Foldyny jsou důvody pro změnu jasné: „Sociální demokracie dělá nerealistickou politiku, odklonila se od lidí práce. Tohle mě štvalo tak, že jsem nemohl v ČSSD zůstat. Zahraniční politika ČSSD je trapná. Lidé od ČSSD celkem masově odcházejí. Základna myšlení SPD se přitom shoduje s myšlenkou sociální demokracie,“ vysvětluje.

Krajští lídři SPD. V popředí 1. místopředseda Radim Fiala (vlevo) a Tomio Okamura | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle Foldyny také SPD vyznává podobné hodnoty jako sociální demokracie, když ji vedl Miloš Zeman. „Zemanova ČSSD byla strana lidí práce. SPD dnes hájí principy ať už tradiční levice, nebo tradiční pravice.“

Výsledná kandidátka v problematickém Pardubickém kraji nakonec po zásahu vedení dopadla tak, že z původně nominovaných na ní zůstala pouze Jaroslava Šulcová. Kohoutek pro Deník N toto rozhodnutí vedení kritizoval s tím, že nové kandidáty v krajské buňce nikdo ani nezná. Drtivá většina jsou nestraníci, z 19 jmen jsou členové SPD jen čtyři z nich. „Nikdo pro SPD nehnul prstem,“ řekl končící poslanec.

Vláda schválila zprávu o extremismu. SPD je podle ní uskupení s xenofobními a nacionalistickými prvky

Číst článek

Z dalších jmen na kandidátkách SPD zaujme další bývalý sociální demokrat, exsenátor Petr Gawlas, který je na sedmém místě v Moravskoslezském kraji, ale hlavně plejáda bývalých členů Strany práv občanů – Zemanovci (SPO/SPOZ).

V Plzeňském kraji je to bývalý sportovní střelec a zlatý olympijský medailista z her v Mexiku 1968 Jan Kůrka, v Ústeckém kraji Leoš Moravec, Libor Bláha v Jihomoravském kraji, Karel Sládeček a Tomáš Krpel v Moravskoslezském kraji a minulost v Zemanovcích má i dvojka v Královéhradeckém kraji a současný poslanec Zdeněk Podal. Kořeny přechodu z SPO do SPD lze vidět v pozitivním vztahu prezidenta Zemana k SPD i v tom, že spolu obě strany kandidovaly v koalici do krajských voleb 2016.

Ještě větší kohortou, která kandiduje nově za SPD, je devítka příchozích od Rozumných, kteří všichni kandidují v Moravskoslezském kraji. Na druhém místě Jan Síla, na čtvrtém Peter Harvánek, dále Radomil Bodzsar (8.), Petr Stuchlík (10.), Naděžda Franková (19.), Jiří Matuszek (22.), Naděžda Stwiertniová (24.), Lukáš Velička (31.) a Vladimíra Goldová (32.).

Síla s Harvánkem jsou navíc bývalí místopředsedové ANO, kteří byli do vedení tehdy nového hnutí zvoleni na prvním sněmu v únoru 2013. Později se s Andrejem Babišem i celým ANO rozkmotřili a nyní zkoušejí štěstí u Tomia Okamury.

Speciální covidové hlasování v podzimních volbách? Podle hlavní hygieničky je to pravděpodobné

Číst článek

SPD získala letos posilu i z řad ODS, na jaře totiž zastupitelka na Praze 4 Klára Cingrošová vyměnila občanské demokraty za Okamurovu stranu a v říjnu půjde do boje o sněmovnu z devátého místa v Praze.

„SPD posilují politici z levé i pravé části politického spektra. Jsou ale témata, která jdou napříč pravolevým spektrem. Na první pohled jde o směsici různých stran, které spojují provýchodní, antievropský nebo czexitový postoj či odpor k NATO,“ popisuje Just.

A jeho slova potvrzuje i původ dalších přeběhlíků na kandidátkách SPD. V Ústeckém kraji se o hlasy bude ucházet bývalý člen ANO Bohumil Ježek, který vládní hnutí vyměnil za SPD už v roce 2018. Ve stejném roce vyměnil KSČM za SPD i Roman Reichl kandidující na Vysočině. Před čtyřmi lety šel do voleb za Svobodné Pavel Boček, dnes už je na jihočeské kandidátce SPD.

Dvě posily má SPD i od Realistů a ze Strany nezávislosti České republiky (do roku 2018 nazvané Referendum o Evropské unii). Z Realistů přišla na kandidátku v Moravskoslezském kraji Marie Malcharová a do Královéhradeckého kraje Leoš Prokeš. Ze Strany nezávislosti pak do Prahy Petr Brillant a na Vysočinu Milan Píša.

KSČM

Vzhledem ke své pozici v českém stranickém systému jsou komunisté stranou personálně velmi konzervativní. Z toho také vyplývá absolutní minimum různých přeběhlíků, kteří by do KSČM přicházeli z jiných subjektů.

Filipovi hrozí kvůli majetkovému přiznání pokuta až 50 tisíc. Magistrát s ním zahájil přestupkové řízení

Číst článek

Kromě pár členů s dávnější minulostí u Zemanovců jde jen o dva kandidáty, kteří minule do sněmovny kandidovali za konkurenci. Na nevolitelných místech v Ústeckém, respektive v Moravskoslezském kraji jde o Michala Tomka (v roce 2017 za SPR-RSČ Miroslava Sládka) a Jiřího Kotába (za Blok proti islamizaci).

„Není to moc překvapivé. KSČM je velmi uzavřenou stranou,“ potvrzuje politolog.

Komunisté mají z českých politických stran největší – takřka 30tisícovou – členskou základnu. Aktuálně tedy nedostatkem kádrů netrpí, problémem je spíše velmi vysoký průměrný věk straníků.

„Mnoho jejich členů už není v ekonomicky produktivním věku, jde o starší lidi a není tu adekvátní náhrada v podobě nějakého návalu mladých komunistů,“ popisuje Just.

Členové KSČM při zahájení kampaně na Střeleckém ostrově. | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

ČSSD

Ze sociální demokracie politici spíše odcházejí, než že by se na její kandidátní listiny hrnuli.

Jistě nejvýraznější novou tváří na kandidátce ČSSD je bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický. Ten letos jako nestraník kandiduje na druhém místě v Praze za ministryní práce Janou Maláčovou. V hlavním městě měl být přitom původně lídrem exministr zahraničí Tomáš Petříček. Toho ale vedení strany v červnu úplně odstranilo a přes protesty pražské buňky sociálních demokratů celou kandidátku přeskládalo.

Během posledního roku přišla sociální demokracie o 2000 členů. Novým hnutím naopak lidé přibývají

Číst článek

„Kandidaturou Stropnického je alespoň částečně dosaženo toho, o co se někteří sociální demokraté pokoušeli už dříve – sblížit se více se Zelenými. Oficiálně ale letos tyto námluvy nevyšly. Dokud byl Matěj Stropnický členem Zelených, tak reprezentoval spíše levicovější proud, inklinace k sociální demokracii je u něj proto přirozená,“ hodnotí Just.

Na kandidátce v hlavním městě je i chirurg Bohdan Babinec, který má skutečně pestrou politickou minulost. Do sněmovny kandidoval v roce 2006 za Českou stranu národně socialistickou, v roce 2010 za Suverenitu, 2013 za LEV 21 expremiéra Jiřího Paroubka a v roce 2017 za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.

Zcela v jiné části politického spektra se dříve pohyboval lídr ČSSD v Libereckém kraji Josef Jadrný, který byl v letech 2007–2014 členem Zelených. Do sociální demokracie vstoupil v roce 2019.

Se Stropnickým jej pojí společná zkušenost z volby předsedy Zelených z prosince 2009, kdy strana hledala nástupce Martina Bursíka. Jadrný tehdy z kandidatury odstoupil ve prospěch Stropnického, sjezd však zvolil předsedou Ondřeje Lišku.

Na jihomoravské kandidátce ČSSD figuruje i bývalý ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý. Letošní volby budou jeho druhým pokusem o zisk politické funkce, poprvé se jako nestraník za ANO pokusil v roce 2018 dostat v Brně do Senátu, ve druhém kole ale prohrál s Mikulášem Bekem.

Přísaha

Nové hnutí vedené bývalým ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou si získalo pověst strany bývalých policistů. Kromě nich ale Přísaha přilákala i řadu politiků, kteří už kandidovali za jiné subjekty.

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta | Foto: Václav Šlauf | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Z hnutí STAN se Přísaze povedlo na ústeckou kandidátku přetáhnout starostu Starých Křečan Františka Moravce, od Soukromníků na svou moravskoslezskou kandidátku historika Ivo Bartečka nebo od Trikolóry její spoluzakladatelku Ivanu Kerlesovou, která je lídryní v Jihočeském kraji.

Na kandidátkách Přísahy jsou také dva bývalí Realisté. V Praze je lídrem bývalý prezidentský kandidát a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek, v Jihočeském kraji pak kandiduje Jiří Lexa, který byl kromě angažmá u Realistů i místopředsedou Věcí veřejných v letech 2013–2014.

„Cestu od Realistů k Přísaze beru také jako přirozenou cestu. Pokud vezmu Jiřího Hynka, tak ten se zabývá zbrojním průmyslem a Přísaha hodně akcentuje témata související s bezpečností. Tady je spíše oborová než ideologická blízkost,“ shrnuje Just.

Místo programu spíš politické emoce. S reportérkou o předvolební kampani Roberta Šlachty

Číst článek

Kromě výše zmíněných se u Přísahy objevili také dva bývalí kandidáti Zemanovců Petr Burian (Moravskoslezský kraj) a Václav Šilhavý (Praha), dále dva kandidáti, kteří minule zkoušeli štěstí v dresu ODA Tomáš Prekop (Karlovarský kraj) a Zdeňka Hlavičková (Jihomoravský kraj) a v neposlední řadě i na jihomoravské kandidátce Lubomír Znojil ze Strany nezávislosti.

Dva pražští kandidáti David Červenka a Jan Mlčoch v minulých sněmovních volbách nekandidovali, ale v roce 2013 se pokoušeli dostat do poslaneckých lavic jako nestraníci za Úsvit.

TSS

Formace Trikolora Svobodní Soukromníci je společenství tří menších stran z pravé části politického spektra. Přestože tento subjekt kandiduje ve sněmovních volbách poprvé, má velké množství politiků, kteří již mají zkušenosti s různými kandidaturami. Trikoloru původně vedl Václav Klaus mladší, po jeho odstoupení je lídryní Zuzana Majerová Zahradníková, přičemž oba byli zvoleni za ODS.

Kromě zakládajícího dua odešli z ODS do Trikolory i bývalý ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek, který kandiduje v Jihočeském kraji, bývalý hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš nebo hudebník a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek, který je dvojkou formace v Pardubickém kraji.

Zuzana Majerová Zahradníková | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vedle Klause a Majerové Zahradníkové je třetí poslankyní Trikolory Tereza Hyťhová, která přestoupila z SPD a vede kandidátku v Ústeckém kraji. Ze strany Tomia Okamury přišel i Roman Owczarzy, který bude za TSS kandidovat v Moravskoslezském kraji.

Ovšem stranou, která Trikoloře Svobodným Soukromníkům dodala nejvíce kandidátů, jsou Realisté – celkem 13 z těch, kteří se pokoušeli o vstup do sněmovny i před čtyřmi lety.

Jde o lídra v Moravskoslezském kraji Alfréda Šrámka, lídra v Olomouckém kraji Antonína Fryče a dále jde o Jiřího Vítka (Praha), Tomáše Balvína (Praha), Dagmar Zouharovou (Pardubický kraj), Ivana Picka (Královéhradecký kraj), Petra Krágla (Karlovarský kraj), Václava Přibyla (Středočeský kraj), Pavla Matouška (Jihočeský kraj), Filipa Otevřela a Jiřího Kleina (Jihomoravský kraj), Libora Hřivnáče (Moravskoslezský kraj) a Libuši Bídovou (Zlínský kraj).

Předvolební billboard Realisté | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Přechod Realistů k TSS bych vnímal přirozeně ideologicky. Je to všechno národovecký a hodně post-ODS proud, protože Trikolóra i Svobodní vznikli odštěpením od ODS. Právě podobný odliv byl kdysi k Realistům a průsečík může být i mezi Soukromníky a bývalými členy ODS. Ivo Valenta jako donor Soukromníků byl v senátorském klubu ODS. Vše je to jeden blok postavený na národoveckém konzervatismu,“ popisuje politolog Just.

Z dalších již dříve politicky aktivních je to bývalý dlouholetý poslanec za ODS a Unii svobody a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, který do sněmovny kandidoval i v roce 2013 jako nestraník za KDU-ČSL a letos je trojkou na středočeské kandidátce TSS. Dále exposlanec a bývalý člen ČSSD Zdeněk Koudelka, který je dvojkou na jihomoravské kandidátce, kde ho z 14. místa doplní šéf brněnského hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica.

Václav Krása | Foto: Filip Jandourek

Barevnou plejádu přeběhlíků doplňuje ve Středočeském kraji Martin Reiser, který má za sebou před čtyřmi lety kandidaturu za Blok proti islamizaci, hned dvojici politiků získala formace Trikolora Svobodní Soukromníci z hnutí STAN – ve Zlínském kraji bude kandidovat Jaromír Bernátek, v Jihočeském Miroslav Ušatý. Další trojice přešla ze Strany nezávislosti, lídr této strany Richard Hartmann bude kandidovat v Ústeckém kraji a jeho spolustraníci Otto Černý a Karel Frauknecht ve Středočeském.

Politickou kariéru by si na kandidátce TSS chtěl vyzkoušet i bývalý reprezentační fotbalista a sportovní komentátor Josef Němec, který do pravicové formace přišel z hnutí Sportovci, za které kandidoval před čtyřmi lety.

V tabulce na začátku článku je uvedených i 13 Soukromníků, kteří před čtyřmi lety byli na kandidátních listinách občanských demokratů, kteří tehdy šli do voleb jako ODS s podporou Soukromníků.

V Praze jde o Ladislava Linka, Ladislava Marka a Iva Syřiště, v Jihočeském kraji o Jiřího Mánka a Ondřeje Kadlece, v Libereckém o Marka Krčila a Pavla Fulína, v Královéhradeckém o Františka Tomáška, v Karlovarském o Petra Jurču a Jana Tótha, v Jihomoravském o Jana Baránka, na Vysočině o Miroslava Stehna, v Moravskoslezském o Petra Thaisze a v Pardubickém kraji vede kandidátku TSS předseda Soukromníků Petr Bajer.

Volný blok

Počátky Volného bloku jsou u vystoupení poslanců Lubomíra Volného a Mariana Bojka z SPD v březnu 2019. Nejprve založili hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty, se kterým se pokusili dostat do Evropského parlamentu. V letošním roce přestoupili do strany Volný blok, která je přejmenovanou stranou Suverenita, za kterou v různých předchozích volbách kandidovaly Jana Bobošíková a Jana Volfová.

Vondráček k chování Volného: Jeden člověk nemůže zablokovat Parlament. Musíme se bránit

Číst článek

První jmenovaná byla v roce 2004 zvolena do Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí a v roce 2008 byla KSČM nominována do prezidentské volby, avšak svou kandidaturu stáhla a volby se nezúčastnila. Volfová se v průběhu let objevovala ve většině subjektů spolu s Bobošíkovou, v 90. letech byla ovšem členkou ČSSD a v období 1998–2002 byla poslankyní. V době migrační krize v letech 2015 a 2016 se angažovala v protiimigrační a národovecké formaci Blok proti islámu, která se postupně rozpadla.

„V době migrační krize se tu najednou vyrojilo spoustu podobných malinkých stran jako Blok proti islámu. Vždy to bylo tak, že se snažily domluvit, ale ztroskotalo to na personáliích, pohádali se mezi sebou,“ popisuje Just.

Za Volný blok letos do sněmovny kandiduje celkem 14 lidí, kteří v minulých volbách byli na volebních lístcích Bloku proti islámu. Kromě předsedkyně Volného bloku a lídryně ve Středočeském kraji Jany Volfové je to v nejlidnatějším kraji i Pavel Havránek, v Praze jsou to Radek Nováček a Roman Zikmund, v Ústeckém kraji Ota Dračka, David Štěpán a Eva Beširevičová, v Karlovarském Josef Kvasnička, Štefan Liguš a Věra Kvasničková, v Plzeňském Ladislava Költöová a v Olomouckém trojice Jan Rytíř, Marek Maceják a Bohumil Ferenc.

Spolu s Volným a Bojkem přešlo do Volného bloku i dalších 14 lidí, kteří ve sněmovních volbách 2017 kandidovali za SPD. V Moravskoslezském kraji jsou za dvěma poslanci Jiří Strnad, Libuše Volná, Karel Németh, Eduard Lipovský a Antonín Ďuriš. V Jihomoravském dvojice Andréa Komárková a Marcela Kumanová, v Pardubickém Lucie Štěpánková, v Královéhradeckém trojice Laďka Tomešová, Petr Pistorius a Lenka Chrobáková, v Praze David Pokorný a v Plzeňském kraji dvojice Miroslav Kleisner a David Gerneš.

Nezařazený poslanec Lubomír Volný podpisuje během protestní akce na Střeleckém ostrově vlajky. | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Mozaiku doplňuje bývalá kandidátka Zemanovců Jolana Matějková v Královéhradeckém kraji, Lucie Zajícová z Rozumných v Jihomoravském kraji, bývalý komunista Martin Klement na Vysočině či dvojice bývalých kandidátů České strany národně sociální Eliška Hartlová z Jihočeského a Jiří Bezák z Karlovarského kraje.

Bývalý registrovaný příznivec Pirátů Karel Světnička, který se po neshodách se stranou rozešel a v roce 2018 založil Moravskou a Slezskou pirátskou stranu, letos kandiduje za Volný blok v Olomouckém kraji.

Za Volný blok měli původně kandidovat i mnozí členové extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti včetně jejího předsedy Tomáše Vandase. Po pár týdnech však DSSS oznámila, že své kandidáty stahuje. Podle Vandase za to může „obrovská nenávistná mediální kampaň“ proti jeho straně.

„Pro lidi zastávající tyto radikální názory symbolizuje jakousi jistotu Tomio Okamura. Ostatní subjekty, které se snaží Okamuru spíše nabourávat, ho možná v důsledku ještě posilují. Pro tento ideologický proud tak, myslím, bude Okamura jediným relevantním magnetem,“ hodnotí šance na národovecké části politického spektra politolog Just.

Zelení

Nováčky s politickou zkušeností v jiných stranách na kandidátkách Zelených prakticky nalézt nejde, rozhodně ne příklady politiků, kteří by letos kandidovali za Zelené a v minulých sněmovních volbách za jinou stranu.

Hned několik Zelených se ale dříve pokoušelo dostat do různých volených funkcí na kandidátkách stran jako Unie svobody (Jana Slovenčíková ve Zlínském kraji a Richard Vavrda ve Středočeském), KDU-ČSL (Vladimír Buřt v Ústeckém), Strana pro otevřenou společnost či Změna (Adam Záruba v Královéhradeckém, Jaromír Baxa a Zuzana Kocumová v Libereckém, Marek Elexa v Ústeckém).

Jakub Grim, jab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme