Pomalé a plíživé vkrádání islamizace do Česka můžeme vidět denně na každém rohu, říká Borkovcová

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Jedenáctý je podle losu na řadě Blok proti islamizaci – Obrana domova. Zastupuje jej Jana Borkovcová.

Rozhovor s lídrem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Borkovcová (Blok proti islamizaci - obrana domova) | Foto: Repro YouTube | Zdroj: Český rozhlas

Začneme ekonomikou. Ta teď vykazuje, jak víme, velmi dobré tempo růstu. Přicházejí další potěšující zprávy. Ptám se, co bychom měli v takové době, kdy se nám hospodářsky dobře daří, dělat především?
Nám se tedy především dobře daří, to je úplně skvělá zpráva, ale stačí trošku vyjít mezi lidi a zjistíme, že to není úplně tak pravda. Máme důchodce, kteří žijí s průměrným důchodem 9 tisíc a neví, jestli mají spořit dřív na jídlo nebo na léky. Máme děti, kde každé desáté  na školách nemá na obědy, máme rozestavěné silnice, nedokončené projekty a stát neinvestuje. Neinvestuje do bezpečí, které je pro Blok proti islamizaci úplně zásadní otázkou ve všem. Bezpečí hranic, bezpečí občanů.

Takže vaše odpověď je investovat?
Investovat. Do lidí.

Co bychom neměli dělat v době konjunktury?
To, co by se nemělo dělat, je samozřejmě navyšovat propastnou díru v našem schodkovém rozpočtu. 

Rozhovor s lídrem

Poslouchejte každý den od 16:30 Český rozhlas Plus, nebo od 18:30 Radiožurnál. Rozhovory s lídry a lídryněmi budou mít stejnou podobu. V první části se otázky týkají obecných témat, jako je ekonomika, zdravotnictví nebo školství. Následně půjde o program strany nebo hnutí, které se přihlásilo do říjnových sněmovních voleb. Pořadí je určené losováním.

Takže bychom se neměli zadlužovat?
Neměli bychom se zadlužovat, a naopak ten dluh splácet. To je naprosto základní záležitost.

Co bychom mohli nebo měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? Je to v první řadě přidat na platech lékařům a zdravotním sestrám?
Ve zdravotnictví samozřejmě je také obrovská možnost, jakým způsobem se dá šetřit. Dá se samozřejmě šetřit nejenom na výdajích pro pojišťovny, můžeme si taky říct klidně, že se dá ušetřit tím, že na každé recepty nebudeme předepisovat konkrétní léčivo ale tu látku, která léčí a tím můžeme ušetřit několik desítek miliard korun. A pak je teda i prostor pro to přidat všem lékařům, přidat zdravotním sestrám, přidat všem, kteří se dnes a denně o vás starají ve chvíli, kdy to potřebujete nejvíc, když jste ohroženi na životě anebo kdy vás něco bolí.

Jak byste zastavili odchod lékařů do zahraničí, zejména těch mladých?
Především je potřeba ty mladé lékaře zaplatit. Musíme si uvědomit, že ve chvíli, kdy se lékař po dokončení šestiletého lékařského studia snaží získat nějakou atestaci, tak bohužel pracuje třeba za čtvrtinové, třetinové náklady platební, platové. Takže potřebujeme, aby lékaři, kteří nastoupí do zaměstnání, měli adekvátní plat a aby je to tím pádem potom samozřejmě udrželo ve zdravotnictví a aby nám neodcházeli do zahraničí.

A kdybyste byli postaveni před otázku, jak dostat praktické lékaře do těch regionů, kde jich je nedostatek a už tam jsou třeba ti současní v důchodovém věku a není, kdo by je nahradil. Jak na to?
Praktické lékaře dostat do regionů jde samozřejmě. Především je třeba vyvíjet tlak na ten daný region, na tu danou obec, na toho, kdo může tomu lékaři nabídnout byt, kdo mu může nabídnout nějakým způsobem zázemí, aby ten lékař nemusel dojíždět třeba denně hodiny. Takže je důležité hlavně samozřejmě nastavit to platově. Obvodní lékaři jsou hrazeni podle karet, podle toho, kolik mají pacientů. Ale samozřejmě vytvořit jim trošku prostředí pro to, aby to pro ně nebyla zátěž, ale aby opravdu mohli vykonávat tu práci. A jsou takoví. Protože když to vezmete celoplošně, tak v každé vesnici bývá někdo, kdo jde na lékařskou fakultu, tak proč by se tam nemohl vrátit.

Česko musí být součástí evropského pohybu. Musíme podporovat naše podnikatele, aby neutíkali, říká Zaorálek

Číst článek

Pojďme teď od zdravotnictví ke školství. Co tomu chybí podle vás? Je to třeba nedostatek učňů, potažmo tedy potom řemeslníků v praxi?
To každopádně, protože naše školství je naprosto zdeformované a za posledních několik let, řekla bych 10, 15 let, šlo školství s úrovní vzdělání naprosto, naprosto dolů. Tam je důležité si říct, že většina studentů nebo většina žáků základních škol má dnes namířeno na střední školy, protože jsou přece ti, kteří potřebují mít tu maturitu. A už se ztrácí to řemeslo, ty zlaté české ruky, které jsme vždycky přece měli. Je potřeba samozřejmě nastavit maturity státní z matematiky, dvouúrovňové. Nemusí mít každý přípravu na vysokou školu matematickou. A pak je potřeba samozřejmě i spolupracovat v rámci regionů s místními, ať už to jsou řemeslníci, kteří si můžou vzít pod patronát někoho, koho pomůžou vyučit.

Ještě krátce k vysokému školství. Zavedli byste školné na vysokých školách?
V době, kdy stát vybírá od daňových poplatníků něco mezi 50 až 60 % z toho, co vydělají, je nesmysl chtít další peníze z daňových poplatníků proto, aby jejich děti mohly být vzdělané. Školné by bylo samozřejmě na místě, ale to už je další otázka k řešení, není to tak snadné. Samozřejmě pro zahraniční studenty, kterých tady máme neskutečné množství a pakliže je ta výuka v českém jazyce, tak ho mají zdarma. A v tom nám samozřejmě brání Evropská unie a to je další jádro pudla.

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti. Hrozí nám tady odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Hrozí nám velké nebezpečí a nedostatky má obrovské. Blok proti islamizaci celou dobu podporuje ochranu hranic, ne ve smyslu plotů ale hlídání zelených hranic a přísné kontroly toho, kdo přichází na naše území. Není to o tom, že se musí Češi bát, že budou stát kontroly na hranicích, až pojedou někam, ale my potřebujeme vědět a zaevidovat každého cizince a vědět přesně, kdo to je a odkud je, protože není možné, aby, jak je v Evropě dneska zvykem, se stal nějaký teroristický útok nebo jakýkoliv čin a média a policie nikdo nebyl schopný říct: jo, to byl možná Mohamed, ale on byl možná z Afghánistánu, on byl možná z Pákistánu a on vlastně nikdo neví, kdo to je. A my musíme důrazně hlídat všechny tyhle lidi.

Myslíte, že nám hrozí kybernetický útok? A pokud ano, jsme proti němu chráněni nebo...
Tak žijeme v počítačové době, takže samozřejmě kybernetický útok může nastat kdykoli.

A jsme na něj připraveni?
Otázka spíše asi pro někoho z oblasti IT, ale já věřím pevně tomu, že my, jelikož máme vzdělané lidi, máme super "ajťáky" a máme lidi na svých místech, tak věřím tomu, že samozřejmě ochranu máme a vždycky, vždycky je dobré přidat a být o krok napřed, jestli to jde.

Dobře. Já už se dostávám k dalšímu tématu a chci se zeptat, proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v těch oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané? Co si o tom myslíte?
To jsou takové naše no go zóny, protože se tam samozřejmě shlukují a... Tam jde o to, že třeba sociální bydlení, které můžeme mít k dispozici, tak by právě že nemělo být v těchto lokalitách. Sociální bydlení, byty, které jsou určeny pro ty, kteří to potřebují, musí být rozmístěny rovnoměrně po celé republice. Ve chvíli, kdy tady sociální bydlení začnete dávat cíleně na Šluknovský výběžek, tak pak se vám tam stává to, že se tam začnou kumulovat ti, kteří nemají úplně zájem o tu civilizaci takovou, jakou známe my. Tam je daleko víc věcí možných. U každých sociálně slabších rodin to souvisí pak napříč školstvím, napříč sociálním systémem. Je naprosto důležité, aby vždycky každá sociální dávka, a to se nebavím o důchodu nebo se nebavím o tom, když jste na nemocenské, bavím se opravdu o těch různých, nejrůznějších formách přídavků a příspěvků na děti, tak aby byly třeba i podmíněné tím, že rodiče pracují, že dítě chodí do školy. Jinak to nemáme šanci vyřešit. Ve chvíli, dokud tady budeme mít 150 politických neziskovek, které čerpají stamiliony, ne-li stamiliardy už za těch X let, desítek let, co se řeší různé romské problematiky a tak dál a nevyřešily nic, tak asi je někde chyba. To znamená, pojmenovat problém správným jménem a začít ho řešit a tvrdě.

Obávám se rostoucího politického vlivu Číny, říká Kuchař z hnutí Cesta odpovědné společnosti

Číst článek

Dotkneme se další oblasti. Teď to bude úplně odjinud. Měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor? Bude náš průmysl a maloodběratelé potřebovat energii z jádra?
Samozřejmě. Blok proti islamizaci je 100 % pro budování naší energetické síly právě pomocí jádra. Máme zásoby uranu, máme techniku, jak těžit uran a jak ho zpracovávat, a navíc už dneska i dokonce, co se týče odpadu uranového, tak už dnes víme, že se dá znovu zpracovávat a znovu používat. Takže to je budoucnost. Ne solární elektrárny, ne větrné elektrárny na polích, kde má být obilí, kde má být nějaká plodina. Tam nemůžeme mít solární panely.

Takže jaderná energetika jednoznačně ano.
100 %.

Měli bychom ze státního rozpočtu podporovat sport a fyzickou aktivitu občanů víc než v současné době?
Určitě. A tam bych se zaměřila zase přes školství. Je dobré, kdybychom budovali sportovní třídy, aby děti měly možnost vybít energii, vybít ten volný čas, protože je vždycky lepší, když děti mají zájmy, ať už jsou to sportovní nebo umělecké, jakékoliv, než když buďto sedí doma u počítačů, anebo se poflakují s partičkami.

Pojďme nejprve říci, kdo tvoří Blok proti islamizaci, abychom se dostali konkrétně k programu?
Blok proti islamizaci tvoří různé věkové skupiny různých lidí s různým vzděláním, kterým jde o jedno a to samé, o tu bezpečnost naší země, o zákaz islámu a potlačení islamizace naší země.

A můžete prosím vysvětlit, co chápete tím pojmem islamizace?
To je taková to pomalé, plíživé vkrádání islámu do české země a můžeme to vidět dnes a denně na každém rohu. Ať jsou to kauzy, kdy se tady najednou řeší na střední zdravotnické škole, jestli je možné mít šátek kolem hlavy nebo není možné, jestli ministerstvo zemědělství dává výjimky na nejbrutálnější porážky zvířat formou halal, jestliže tady máme každý den nějakou diskusi ohledně nějakého plavkového úboru, burkini, kterými samotné muslimky z Blízkého východu totálně pohrdají. Jestliže se bavíme o tom, že máme údajně hrozně málo muslimů, ale v médiích se to protřásá už několik let dnes a denně, tak je tady nějaký problém. My chceme udržet svobodu českého národa. Chceme, to je pro nás úplně to nejdůležitější, možnost kritizovat to, co se nám nelíbí a chceme hlavně, aby se v Česku nikdy nestalo to, že tady, nedej Bože, něco vybouchne nebo, nedej Bože, si někdo půjčí auto a někoho tím začne přejíždět po Václavském náměstí.

Česko není chráněno proti terorismu. Množství uprchlíků je alarmující, říká Vančatová

Číst článek

A opravdu to, co jste popsala, tak se děje v masovějším měřítku? Sledujete to? Protože nejsou to spíš ojedinělé excesy a nevytváříme si tu diskusi my sami o něčem, co tady ve skutečnosti není, nebo ještě není?
Zkoušel jste se někdy projít takhle Prahou a všiml jste si, kolik je tady třeba kebabáren?

A to souvisí s čím?
Všiml jste si... Protože prostě kebab, Turecko, islámská země.

A to je doklad islamizace?
Je to jeden, to jsou střípky, jo.

Kupujete si kebab?
Ne.

Proč?
Nikdy. Já jsem přesvědčená o tom, že zvíře, které brutálně podřežete a necháte ho vykrvácet někde jenom proto, že prorok Mohamed si myslí, že takhle je dobré porážet zvířata, tak nezlobte se, to vůbec. Nikdy.

Omezení imigrace, to je první bod vašeho programu, nepřijímání žádných imigrantů z muslimských zemí. Proč? Jednoznačně dáváte tedy rovnítko mezi islám a terorismus? Nebo proč? Můžete to zdůvodnit?
Je to úplně jednoduché. Terorismus, který se tady odehrává v Evropě, je vždycky islámský. To si nemusíme tady nalhávat. Další věc je ta, že sám Erdogan, prezident Turecka, řekl, že islám je jenom jeden. To znamená, že nemá smysl tady řešit, jestli je islám nějaký radikální nebo jestli je islám nějaký umírněný. My víme, že těch islámů je velká řada, je hodně směrů, některé jsou trošku přísnější, některé jsou úplně šílené. Kupříkladu v našich mešitách, dá-li se těm modlitebnám teda tak říct, se káže právě wahhábismus a salafismus, tam se kážou ty nejpřísnější směry islámu. Takže to je jedna z dalších věcí, co je špatně.

Přesto se zeptám, v čem vidíte, že nám to ubírá na naší svobodě, o čem jste mluvila na začátku? To, že tady je určité promile muslimů nebo vyznavačů islámu.
Můžu vám říct, že ve chvíli, kdy napíšete na Facebook, nechci tady muslimy, tak si můžete být 100% jistý, že vám do 30 minut zablokují celý účet.

Kdo?
Facebook. Facebook je monopol. 

To se děje ale ve Spojených státech, ne?
Já myslím, že tady Facebook má českou kancelář nebo nějaké hlídače. Každopádně Facebook je sociální síť, ale je ojedinělá. Tohle kdyby to bylo v jakémkoliv jiném měřítku v nějaké společnosti, která si něco dovolí...

Dobře. A když necháme stranou sociální síť, jednu konkrétní, tak cítíte, že byste nemohli se v tomto směru svobodně vyjadřovat?
Cítíme.

A máte nějaký konkrétní příklad?
Tak máme důvod. Jsou to třeba rušení přednášek, kdy si pamatuju, když jsme měli první sněm v "Luku", tak dokonce váš kolega se v tom angažoval a volal do Suchdola na univerzitu, že tady ti xenofobové a rasisti...

Nevím, o jakém kolegovi mluvíte, ale to nechme teď stranou.
A to jsou ty střípky každodenní..

Cítíte prostě nesvobodu v tomto směru?
Ano. Přesně tak. A krásný příklad je třeba ředitelka Střední zdravotnické školy tady v Praze, Ivanka Kohoutová, která už 4 roky je pod naprostou, šílenou tíhou tlaku od paní ombudsmanky Šabatové a jenom kvůli tomu, že si dovolili říct, že při zdravotnických hodinách nesmíte mít na hlavě hidžáb. To je přece špatně.

Pojďme k dalšímu bodu. Já tomu rozumím, co říkáte. Ale abychom stihli i to další, co máte na srdci a na programu. Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii. Proč?
Evropská unie v době, kdy jsme vstupovali do Evropské unie, byla úplně jinou Evropskou unií. Dnes tady vidíme velký tlak zejména Bruselu, a to ať po všech stránkách lidského bytí. Ať je to přemnožená byrokracie, ať je to vůbec neschopnost Evropské unie hlídat bezpečnost, hlídat vnější hranice, aby sem nikdo, kdo sem nemá chodit, nechodil. Podívejte se, ve Francii dva roky výjimečný stav. Jako to přece je úplně... Evropská unie prostě nefunguje v tom základu už vlastně několik let. A hlavně to, co nám potvrdilo tu domněnku, že Evropská unie, je už politický projekt jakoby rozpadlý, je ten, že teď ve středu Evropský soud vynesl rozsudek proti Maďarsku a Polsku, které se hájilo, že nechce kvóty a že je nebude přijímat, že v žádném případě... že prostě Evropská unie je přece jedna a my si nebudeme samostatně rozhodovat o tom, co tady přece kdo budeme mít , nebo kdo tady bude žít.

Nebylo to ale rozhodnutí, které bylo odhlasováno v demokratickém procesu v rámci té osmadvacítky? Nemá to i logiku?
A demokratický proces v Evropské unii si představujete jak?

To myslím, že není důležité, já nekandiduju ve volbách. Jak si ho představujete vy?
No já tam žádný demokratický proces nevidím. Protože tam Evropská unie je o eurokomisařích a eurokomisaře nikdo nevolí. Eurokomisaře si posílají jednotlivé země na základě toho, jaké tam mají možná zájmy.

Pak je tam ale ještě europarlament a tak dále. Ale dobře. Já myslím, že naši posluchači znají strukturu Evropské unie. Dejme tomu, že by bylo vyhlášeno referendum o Evropské unii, nebudeme předjímat, jak to dopadne, ale co by pro nás jako pro Českou republiku podle vás bylo alternativou členství v Evropské unii?
Samostatný, suverénní český stát. My už se nemůžeme furt dívat doprava, doleva, na východ, na západ, my se přece musíme postavit na vlastní nohy.

A myslíte si, že bychom svoji samostatnost dokázali samostatně sami o sobě uhájit?
A proč ne?

Jako desetimilionový národ? Já se jenom ptám.
My jsme tady byli, máme krásnou historii. My jsme národ, který sahá až tisíce, stovky tisíce let... A my bez Evropské unie neumíme žít? My jsme prvně byli vazalové východu, teď jsme vazalové západu. To, co se prostě řekne teď v Bruselu, tak to Česká republika musí plnit a díky našim horlivým úředníkům to plníme ještě možná na 120 %. Jo?

Bod číslo 4 z vašeho programu: zachování praktických škol a stop nepromyšlené inkluzi, dostupné školky. Můžete to krátce vysvětlit jenom, ten bod?
Já jsem speciální pedagog a já celou dobu říkám, že každé dítě s nějakým postižením potřebuje speciální přístup. Nelze nikdy říct, musíme udělat plošně to, že všechny děti, které budou nevidomé, teď budou chodit do základních škol běžných. Tam je takových faktorů, které hrají proto, aby si rodina vybrala sama, jak to dítěti vyhovuje. A další máte praktické školy, kde se těm dětem je potřeba věnovat o to víc, že ještě ten intelekt je potřeba furt udržovat nějakým způsobem a v rámci možností rozvíjet. A samozřejmě se pak snažit, aby dítě nějakým způsobem bylo uplatněné. Ve chvíli, kdy máte třídu plnou žáků, kteří jsou třeba i běžná základní škola, a pak tam máte tři děti, které mají nějaký handicap, nemusíme to specifikovat, s asistenty, tak jak ta výuka může probíhat? Ten učitel absolutně nemá šanci, jak je něco naučit.

Čili jinými slovy vy nemáte nic proti inkluzi jako takové, ale jak říkáte, nepromyšlené inkluzi.
Přesně tak.

Bezpečnost občanů je prioritou. Nevím, jestli k tomu chcete něco dodat. To už jste taky řekla.
Naprostou prioritou. Tady prosím nesmíme nikdy dopustit, aby se tady dělo to, co se děje teď na západě Evropy.

A zastavení multikulturních programů a zavedení výchovy k národní hrdosti na školách. Tak pojďme to rozdělit na dvě části. Co máte proti multikulturním programům, co je na nich špatného?
Multikulturní programy jsou prací politických neziskovek. To už jsem tady možná říkala ze začátku. Tam jde především o to, že všechny tyto neziskovky mají nějakým způsobem netransparentní financování, takže jednou jsou financovány z norských fondů, jednou je tam posílá přes zase nějaké své neziskovky třeba George Soros.

Ale to nemluvíme teď o multikulturních...
Já vám to chci vysvětlit.

Výbuchy, mrtví, vraždění kamiony. Nechci malovat čerta na zeď, ale může to přijít i k nám, říká Sehnal

Číst článek

Nemáme tolik času. Zkuste to stručně.
Rozumím. Takže já to zkusím rychleji. Jde o to, že jestliže tyhle peníze, které chodí do neziskovek na programy, aby se dětem vyplachovaly mozky ve školách, protože to o ničem jiném není, tak se dají ty peníze...

Takže je to výplach mozků, takže to odmítáte. Dobře.
Ať se dají ty peníze učitelům.

Stručně. Národní hrdost na školách, jak byste ji vyučovali?
Základ je v občanské nauce a v dějepise. Samozřejmě vysvětlovat a souvislosti.

A to myslíte, že se teď neděje?
Myslím si, že se to neděje tak, jak by se to třeba dít mohlo. Myslím si, že my máme takových osobností, ať od Karla VI. a Palackého a kohokoli, kdo bojoval za český národ, že tohle je potřeba učit.

Ještě bod 9. Zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.
Dá se samozřejmě financovat Český rozhlas i Česká televize bez toho, aniž by na to museli přispívat všichni i ti, kteří třeba nemají Radiožurnál a i ti, kteří nemají Českou televizi. No tak tam je ten princip jednoduchý. Máte elektřinu, tak okamžitě vám přijde: zaplaťte.

Ne. Je to podle přijímače. To dobře víte. Ale proč byste zrušili veřejnou službu?
Já neříkám, že bychom rušili veřejnou službu, já řeším koncesionářské poplatky.

A proč?
Protože Česká televize, tuším, hospodaří s devíti miliardami korun? A myslím si, že je to zbytečné.

Takže byste to financovala jak?
Omezila bych to. Já se domnívám, že Česká televize by měla informovat, měli by dělat zpravodajství, to je základ. Nestranné. To znamená, že bez komentářů.

Takže výroba nějakých pořadů, programů, zábavy, to byste nechala na komerčních televizích.
Ano.

Dobře. Koho chcete tím programem oslovit?
Každého voliče, který chce změnu v České republice a kterému záleží na tom, aby Česká republika byla nejen svobodná ale hlavně bezpečná.

A co budete považovat za úspěch v těchto parlamentních volbách?
Budeme považovat za úspěch, když se dostaneme do parlamentu. A budeme považovat za úspěch to, když přijdou voliči k volbám.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme