Výroky z poslední prezidentské debaty: ‚přizpůsobení se‘ klimatické změně nebo regionální odlišnosti Česka
Prezidentští kandidáti se naposledy střetli těsně před otevřením volebních místností. Debaty Českého rozhlasu se zúčastnila sedmička uchazečů o Pražský hrad, Andrej Babiš jako jediný pozvání nepřijal. Diskutovalo se o životním prostření, diplomacii a bezpečnosti. Server iROZHLAS.cz přináší nejštěpnější výroky, které zazněly z úst Jaroslava Bašty (SPD), Karla Diviše, Pavla Fischera, Marka Hilšera, Danuše Nerudové, Petra Pavla a Tomáše Zimy.
Odpovědi prezidentských kandidátů
Pavel Fischer
Senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer se hned v úvodu debaty vymezil vůči dezinterpretaci svého příspěvku na sociálních sítích. Po televizní debatě na Nově zveřejnil podle svých slov ironický příspěvek, ve kterém označil Andreje Babiše (ANO) za nebezpečného.
„Andrej Babiš si ten text zřejmě vyložil špatně a vzal to jako podporu pro sebe. To mi přijde jako faul. A chtěl bych jen říct, že Babiše nepodporuju, a kdyby měl stanout ve druhém kole, tak podpořím kohokoli. Ne vše, co Andrej Babiš napíše, se skutečně stalo,“ řekl v debatě Pavel Fischer.
Zároveň se stal jedním z kandidátů, kteří veřejně odmítli sdělit, jaké spolupracovníky by si vzali na Hrad. Neměl by to však být žádný „showman“ nebo vyšetřovaný pro podezření ze spáchání trestných činů. „Měl by to být člověk, který má schopnost úřadovat,“ tvrdil Fischer.
Přál by si, aby „lidé měli důvěru, že v instituci prezidenta je člověk, který rozumí správě státu a chápe, že občané u nás mají různé podmínky“.
Tématem debaty byly také odlišné podmínky v jednotlivých regionech Česka. „Zatímco z Brna nebo Prahy se nám zdá situace dobrá, zjistíme, že občané v odlehlých oblastech řeší základní potřeby. Jako prezident bych chtěl burcovat vládu, aby s tím něco udělala,“ řekl. Navrhl i zřízení zvláštního ministerstva.
Za naléhavou označil situaci týkající se globálního oteplování. „Jako prezident bych tomuto tématu věnoval mimořádnou pozornost,“ přislíbil. V debatě také upozornil, že v Africe jsou v pohybu desítky až stovky milionů lidí, které by mohly zamířit do Evropy v případě, že nedostanou včas najíst.
K případné schůzce s aktivistkou Gretou Thunbergovou se však vyjádřil negativně. Radši by se sešel s mladými Čechy, kteří demonstrovali a dávali najevo svou nespokojenost s tím, že se v Česku klima neřeší.
Jaroslav Bašta
První, co prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (SPD) udělal, když se rozhodl zúčastnit se boje o post hlavy státu, prý bylo studium Ústavy. Na dotaz, koho z kandidátů by volil, pokud by se rozhodl nevolit sebe, odpověděl jako jediný, že z přítomných „nikoho“.
Během debaty se dopustil několika nepravdivých tvrzení. I v Českém rozhlase trval na tom, že by jako prezident odvolal vládu Petra Fialy (ODS). To by ale udělat nemohl, jak již dříve ověřil iROZHLAS.cz.
Stejně tak nebylo pravdivé další Baštovo tvrzení, kterým se snažil podepřít svůj nápad na odvolání Fialovy vlády. Odkazoval se na situaci z roku 2013, kdy podala demisi vláda Petra Nečase (ODS).
„(Miloš Zeman) postupoval takto v roce 2013, kdy Nečasova vláda měla podporu 118 poslanců v Poslanecké sněmovně, byla jenom dva mandáty pod ústavní většinou a byla to pětikoalice jako tato,“ řekl Bašta.
V roce 2013 nevládla koalice pěti stran, ale tří: ODS, TOP 09 a strana LIDEM, která nahradila Věci veřejné po vypovězení koaliční smlouvy v dubnu 2012.
Na svou odbornost archeologa se Bašta odvolával v části debaty, která se věnovala změnám klimatu. Jako jediný z kandidátů trval na tom, že globální oteplování není způsobené lidskou činností.
„Jenom bych upozornil na to (globální oteplování), že je spojeno s něčím úplně jiným než s průmyslovou revolucí,“ prohlásil. „Klimatická změna probíhá a je třeba se jí přizpůsobit,“ řekl Jaroslav Bašta. Mluvil také o byznysovém využití klimatických hrozeb.
Na tom, že je v současnosti probíhající globální oteplování způsobené člověkem, panuje více než 90procentní shoda, potvrzuje metastudie, tedy souhrn studií, které vyšly mezi 2012 a 2020.
Osamocený zůstal Bašta také s názorem, že by nevzal podnikatelskou delegaci na Tchaj-wan. Na závěr debaty slíbil voličům, že by jim jako prezident „nikdy nelhal“.
Petr Pavel
Prezidentští kandidáti v poslední předvolební debatě na Českém rozhlase mluvili také o ústavních pravomocech prezidenta. Karel Diviš se v této věci opřel do Petra Pavla. Tvrdil, že svým dřívějším vyjádřením o jmenování ministrů vlády by překročil své pravomoci, které mu určuje Ústava.
Ve středeční debatě na CNN Prima News Pavel řekl, že by nejmenoval ministrem školství například Tomia Okamuru (SPD), kterého považuje za „mravní riziko“. Vůči Divišovu nařčení se Pavel vymezil tím, že byl vyzván ke komentáři na tento konkrétní případ, dodal, že jeho záměrem nebylo diskriminovat jakékoliv politické uskupení.
Doplnil nicméně, že pokud by názory hypotetického kandidáta byly „v rozporu s národními zájmy, pak jako prezident, který má sledovat ústavní pořádek a stabilitu a bezpečnost této země, musel vážit, jestli takového člověka jmenovat“.
Pavel musel reagovat na Karla Diviše vícekrát. Třeba také na narážku na Pavlovo vzdělání, údajně se měl podrobit výcviku v Sovětském svazu, Číně nebo Americe. To Pavel důrazně popřel. „Nikdy jsem nestudoval ani v Rusku, a už vůbec ne v Číně, a veškeré moje vzdělání je spojeno s Českou republikou, Velkou Británií a Spojenými státy,“ korigoval Pavel.
Téma životního prostředí a postoj jednotlivých aspirantů na prezidentský úřad se v žádné jiné debatě neobjevilo. Na Českém rozhlase o něm řekl Petr Pavel: „Je špatně, že se z toho neustále dělá politika.“
Kritizoval některé politické představitele, že používají Green Deal jako strašidlo. „Především naší činností jsme pokazili životní prostředí, pokazili jsme si klima, to zřejmě asi už dneska nepopírá nikdo,“ komentoval Pavel. Opřel se tak o fakt, který dokládají výzkumy a vědečtí pracovníci.
„Z právního pohledu nejsme ve válce, ale přeneseně ano,“ popsal současný stav Česka v agresi, kterou vede Rusko na Ukrajině. Jeho konstatování lze považovat za pravdivé, neboť se opírá o fakt, že Česká republika spolu se západními spojenci v Evropské unii dodává na Ukrajinu zbraně, podporuje její politické vedení ve snaze ochránit demokratické principy nebo uvaluje sankce na Rusko.
Tomáš Zima
Bývalý rektor Univerzity Karlovy odmítl jmenovat osobnosti, které by si s sebou vzal na Pražský hrad, protože je nechce „vystavovat médiím“.
„Jsou respektovaní, zastávají různé pozice a funkce v našem státě a v zahraničí. Lidé důvěřují mně a budou mi důvěřovat, že si vyberu spolupracovníky, kteří budou splňovat všechny nároky. Když jsem byl zvolen rektorem, řekl jsem pouze jméno prorektora, který kandidoval proti mně, protože jsme se dohodli, že si toho druhého vezmeme k sobě do týmu,“ přiblížil Zima.
Zima na otázku, zda by si jako možný prezident ponechal v Kanceláři prezidenta republiky lidi, kteří tam pracují dosud za prezidenta Miloše Zemana, poukázal na to, že na Hradě pracují stovky lidí. „Většina si představuje pány Mynáře a Ovčáčka,“ uvedl s odkazem na vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře a mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Zima uznal, že se mu nepovedl výrok pro Rádio Impuls, kdy prohlásil, že sněží, v té době ale nesněžilo. „Lhát se nemá,“ připustil.
Prezident nemá pravomoc odvolat vládu, Zima ale připomněl, že v některých situacích může stačit k odchodu vyzvat. „Článek 62 nikdy nebyl aktivován,“ řekl směrem ke kandidátovi Jaroslavu Baštovi, který často o odvolání vlády a článku 62 Ústavy mluví. „Myslím, že článek 62 neříká to, že prezident odvolává vládu. Jsou tam další články kolem číslice 90 a výše, které říkají přesný postup.“
Ústavní právníci se shodují, že prezident smí vládu odvolat jen v určitých případech. Není ale pravda, že „přesný postup říkají články kolem číslice 90“. Ústava České republiky se pravomocem prezidenta věnuje mezi články 54 až 66.
Jako prezident by si Zima přál, aby „lidé v naší zemi neměli strach, aby se nebáli“. Lidé podle něj mají obavy, jak vyžijí, a mají také strach z války. „Naše země oplývá jediným bohatstvím. Oplývá umem a šikovností lidí,“ vyzdvihuje Zima. „Prezident může udělat jednu obrovskou věc, a to ukazovat šikovné a talentované lidi a firmy. A také jim má otevírat dveře do světa a propagovat české výrobky a českou tradici.“
Život v některých regionech, které Zima označuje za zanedbané, podle něj mohou vylepšit speciální programy, ty už existují. „Tohle ale nevyřeší ministerstvo. Musíme systémově vytvořit podmínky pro to, aby se lidé vraceli do vesnic a malých měst,“ je přesvědčen.
Zima uznává, že změna klimatu je „významným tématem dnešní doby“. „Ale jako lékař musím brát do úvahy také věci, které jsou reálné a realistické. Na jedné straně musíme investovat do výzkumu nových zdrojů energie a uchovávání energie. Na druhé straně musíme jako Evropská unie vyvíjet tlak na největší znečišťovatele, jako je Čína, Rusko i Spojené státy. Evropa produkuje sedm procent celosvětového oxidu uhličitého,“ prohlásil a tyto výroky hodnotíme jako pravdivé.
„Jedním z motorů je zdravý rozum. A ten říká, že Evropský parlament v minulých dnech řekl, že do roku 2026 se má vybudovat nějaké procento elektrických nabíjecích stanic. Ale většina států řekne, že to není technicky zvládnutelné. Víme, jak dlouho u nás trvá stavební řízení a podobně,“ upozorňuje Zima.
Se švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou by se Tomáš Zima setkal, je na setkávání s mladými lidmi jako někdejší rektor zvyklý.
„A pak by mě zajímala nálepka lehkého pokrytectví, jako jsou reklamy na automobily. Říkají, že produkují nula emisí CO2, ale už neříkají, že výroba vozů, pokud není z obnovitelných zdrojů – a to u nás není – spotřebuje také emise CO2. Takže by bylo pravdivé říct, že to auto sice emise neprodukuje, ale někde je spotřebovává,“ vyzval Zima.
Zima apeloval na to, aby se česká zahraniční politika a obchod soustředily i na země, jako je Vietnam, Japonsko a Korea. To jsou státy, s nimiž Česko obchoduje stále více. „Ale také Argentina nebo Peru, tam má Česko dobré jméno díky profesoru Bohumíru Jánskému,“ řekl Zima. Jánský z Univerzity Karlovy dostal v Peru státní vyznamenání díky jeho bádání po prameni řeky Amazonky. Českému obchodu jsou podle Zimy nakloněny také africké země.
V debatě se zmínil i o válečné situaci. „Česko je částečně ve válce se svými spojenci, kteří pomáhají Ukrajině,“ tvrdil Zima. „Válka na našem území naštěstí není a Česko musí udělat maximum pro to, aby ani nebyla. A také aby utrpení obyčejných lidí na obou stranách co nejdříve skončilo.“
O skončení bojů by podle něj měly usilovat společně Ukrajina, Rusko a státy Evropské unie.
Zahraniční politika Česka by podle Zimy měla být jednotná, po tom podle něj volali jeho zahraniční partneři už v době, kdy byl ve vedení Univerzity Karlovy.
„Je to o dialogu, aby společná politika prospívala Česku, aby se tady nepřetahovali představitelé státu o tom, kdo je mocnější, a hledalo se zejména to, jak Česká republika může naplňovat spojenectví v rámci Evropské unie a dalších uskupení.“
Jako prezident by Zima nikdy nezesměšňoval jiné. „Snažil bych se o to, aby byl Pražský hrad otevřený všem.“
Danuše Nerudová
Bývalá rektorka a ekonomka se v řadě výroků vyjadřovala k regionálním rozdílům v rámci České republiky. „Máme regiony, kde lidé nemají zubaře, kde je velmi špatně dostupná lékařská péče nebo kde není dostupné kvalitní vzdělání. Máme regiony, kde se žije výrazně jinak, než se žije v Praze nebo v Brně. Nůžky se za 33 let neustále rozvírají a je třeba je začít zavírat a pracovat na kvalitě života v těchto regionech.“
Uvedla také, že při plošném zvyšování platů učitelů v posledních letech alespoň vzrostly platy kantorů i v těchto místech. V souvislosti s tím v debatě nastínila dva základní problémy českého školství.
„Systém je velmi neprostupný, neumíme využít talent dětí, které jsou ze sociálně slabých rodin. Vzdělání vašich rodičů determinuje, jakého vzdělání dosáhnete vy sami. Navíc si neumíme poradit s dětmi, které jsou talentované, ale jsou z minorit. Druhým zásadním problémem, který se ze školství přelévá do společnosti, je, že neumíme pracovat s chybou. Lidé nejsou podnikaví, protože mají strach, že neuspějí a budou mít nálepku neúspěšného.“
Jedním ze způsobů, jak bojovat s regionálními rozdíly, je podle Nerudové nutnost změnit klíč v přerozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní. „Není tam žádný koeficient, přes který by se peníze přepočítávaly tak, aby měly více regiony, kde je nižší kvalita života a které mají vydrancované životní prostředí. Systémově je to třeba změnit,“ řekla.
Několikrát se v debatě vyjádřila ke klimatické změně. „Jsem z jižní Moravy a vím, že některé plodiny už tam během pěti let nepůjde pěstovat. Protože klima se mění,“ popsala.
„Čeká nás obrovská migrace z Afriky, protože část afrického kontinentu se v důsledku klimatické změny stane neobyvatelným. Bavíme se o migraci v řádech milionů lidí,“ podotkla.
Ke změně klimatu zdůraznila ještě fakt, že deštné pralesy sice jsou plícemi planety, je v nich ale zároveň také uložena veškerá produkce oxidu uhličitého. „Pokud se teplota planety zvýší, začnou pralesy umírat. Když umírá strom, tak do ovzduší znovu vypouští všechno CO2, které za svůj život naakumuloval,“ upozornila.
Nerudová se vymezila proti Divišově kritice Green Dealu. „Je to velká výzva. Existují seriózní studie, které říkají, že to, že začneme transformovat ekonomiku na zelenou ekonomiku, přinese růst HDP a vytvoří pracovní místa.“
V otázce vztahu s Ruskem uvedla bývalá rektorka, že Moskva na území Česka roky vede hybridní válku. „Všimli jsme si jí, až když Rusko vtrhlo na Ukrajinu.“
Zároveň dodala, že možnou českou angažovanost ve válce na Ukrajině vidí například v poválečné obnově Ukrajiny. „Máme podobnou kulturu, jsme v jednom regionu, máme podobný jazyk, máme podnikatelské aktivity na Ukrajině, máme čilé ekonomické vazby,“ vyjmenovala.
„Česká republika pomáhala nejen materiálně, ale přijali jsme skoro nejvíc uprchlíků na hlavu,“ doplnila. V absolutních číslech přijatých Ukrajinců je Česko třetí, v přepočtu na počet obyvatel skutečně první.
Karel Diviš
O kandidatuře na prezidenta se Diviš rozhodl již v říjnu 2020. Dle svých slov si Ústavu od té doby přečetl dvakrát. V poslední prezidentské debatě však uvedl čtyři nepřesnosti. Kandidátku Danuši Nerudovou kategorizoval jako „levicovou“ a dvakrát se neohrabaně obul do soupeře Petra Pavla.
Stávající zaměstnance Kanceláře prezidenta by Karel Diviš obměnil. V případě, že by vyhrál volby, by si s sebou na hrad vzal Radka Mušku ze Státní tiskárny cenin. V roli tiskového mluvčího by nechtěl „žádného Ovčáčka“. Jeho tiskovou agendu by obstarávala jeho současná PR agentura.
Během debaty Karel Diviš označil Danuši Nerudovou za levicovou kandidátku. Toto tvrzení server iROZHLAS.cz považuje za nepravdivé, protože Nerudová otevřeně přiznala, že ve volbách podpořila koalici Spolu a své směřování popisuje jako „středopravicové“.
V jejím volebním programu stojí, že „z malých start-upů, které dnes vznikají v hubech a co-workingových centrech, mohou vzniknout nové škodovky tohoto století. Malí živnostníci zase tvoří základ naší ekonomiky a života v malých a odlehlých obcích. To je důvod, proč budu podporovat malé i střední podnikání, nízkou byrokracii a odstranění překážek podnikání ze strany státu.“
Diviš se také několikrát obul do Petra Pavla a osočil jej z nedemokratického jednání a citoval Pavlův údajný výrok, že by odvolal vládu v případě, že by ji sestavilo SPD. To není pravda, protože Pavel v debatě na CNN Prima News pouze uvedl, že v případě, že by byl Tomio Okamura (SPD) ministrem školství, tak by šlo „o mravní ohrožení výchovy mládeže“. Dále naznačil, že Pavel absolvoval studium v Číně. To však Pavel popřel.
Diviš uvedl, že by vzal delegaci podnikatelů na Tchaj-wan a také by přijal schůzku s Gretou Thunbergovou. Otázku klima označil za důležitou. „Je to obrovské téma, Země dostává na frak.“
Dále ale nepravdivě tvrdil, že Green Deal přispívá k chudobě. Součástí Green Dealu je však snížení socioekonomických rozdílů skrz vytvoření nových pracovních míst.
Marek Hilšer
Výroky Marka Hilšera během předvolební debaty Českého rozhlasu se ve většině případů zakládaly na pravdě. I přesto se senátor dopustil tří výroků, které jsme vyhodnotili jako zavádějící.
V prvním případě šlo o výrok týkající se migrační krize v roce 2015, kterou Hilšer spojil s celosvětovou klimatickou krizí.
„Ta velká (migrační – pozn. red.) krize, která zde byla v roce 2015, tak opravdu také souvisí s klimatickou změnou, kdy se lidé v Africe, kde není voda, v důsledku klimatické změny přesouvali do větších měst. Ty režimy to nebyly schopné zvládnout. A pak se to celé začalo pohybovat. A to už je téma, které se každého z nás dotýká,“ řekl v debatě Českého rozhlasu.
Podle Amnesty International ale nebyla migrace v roce 2015 primárně způsobená klimatickými změnami, ale nepokoji a válečnými konflikty v důsledku takzvaného Arabského jara. Zejména v Sýrii a na Blízkém východě, ale i v Africe (např. vliv teroristických skupin v Somálsku).
Druhého zavádějícího výroku se dopustil Marek Hilšer v souvislosti s hodnocením diplomacie Miloše Zamana vůči Číně. „Řeknu to otevřeně. PPF měla partikulární zájmy v Číně na to, aby tam mohla rozvíjet jakýsi půjčkový byznys. A když se podíváme, že prezident Zeman létal v tryskáči skupiny PPF, tak to je něco, co jasně ukazuje na to, jak si soukromý zájem přivlastňuje stát i tu politiku,“ řekl senátor.
Miloš Zeman ale letěl letadlem, které bylo pronajato PPF a skupinou J&T, jen jednou. A to v roce 2014, po jeho návštěvě v Číně, které se zúčastnil i někdejší šéf PPF Petr Kellner. Hrad tehdy tento krok vysvětloval úsporou času, aby prezident Zeman stihl předávání státních vyznamenání.
Jako zavádějící hodnotí server iROZHLAS.cz také výrok o čínských investicích v Česku. „Když se podíváme na to, kolik investuje Tchaj-wan v ČR a kolik investuje Čína, tak Tchaj-wan investuje do rozvoje pracovních příležitostí, kdežto Čína tady kupovala nějaké nemovitosti,“ řekl Hilšer v debatě.
Podle odborníka na Čínu Filipa Šeboka z Asociace pro mezinárodní otázky je ale rozsah čínských investic v Česku širší. „Ten výrok není pravdivý. V případě CEFC to byly například investice do médií, do pivovaru, do klubu Slavia, firmy Smartwings. Ale máme investice i dalších čínských firem například do výroby,“ řekl s tím, že data o čínských investicích nejsou úplně transparentní, není tedy vždy jasně viditelné, kam všude Čína investuje.
Další výroky Marka Hilšera hodnotí server iROZHLAS.cz jako pravdivé. Šlo například o tvrzení, že komunální politika se těší větší důvěře než vysoká politika. To potvrzují i poslední data výzkumné agentury CVVM z podzimu 2022.
Pravdou je i to, že se o Marku Hilšerovi šíří zavádějící informace. „O mně se šíří dezinformace, že bych chtěl bombardovat Moskvu atomovými zbraněmi. Je to opravdu dezinformace, která vyplývá z jednoho rozhovoru, kde jsme od těchto věcech mluvili,“ řekl. Tyto informace skutečně ve veřejném prostoru jsou, přiživil je třeba i článek Parlamentních listů. Na základě rozhovoru na CNN Prima News, ze kterého Hilšerův výrok vychází, je možné konstatovat, že byl skutečně vytržený z kontextu.
Marek Hilšer je konstantní i ve tvrzení, co ho vedlo k prezidentské kandidatuře. „Bylo to v menze, poté, co Miloš Zeman řekl něco, co člověka zvedne ze židle,“ řekl v debatě. Fakticky stejně se vyjádřil i v roce 2018 v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
