Povinné půlroční vojenské cvičení pro muže i ženy, navrhuje lídr ČSNS

K volbám do Poslanecké sněmovny se letos přihlásilo celkem 31 politických stran a hnutí. Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus se rozhodly jejich priority, vize a programy představit prostřednictvím rozhovorů s lídry a lídryněmi jednotlivých uskupení. Dalším vylosovaným je Michal Klusáček, předseda České strany národně sociální.

Rozhovor s lídrem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Klusáček (ČSNS) | Foto: repro YouTube | Zdroj: Český rozhlas

Podle makroekonomických čísel se nyní Česku daří velmi dobře. Co bychom měli v době, kdy ekonomika prosperuje, dělat především?
Pokud slyšíme, že česká ekonomika roste, měli bychom ten růst nasměrovat především na růst mezd. Dost často slýcháme, že mají naše podniky a firmy málo zaměstnanců a že bychom je měli nabírat ze zahraničí – z Ukrajiny nebo odjinud. Myslíme si, že je to špatně. Že se má ekonomický růst odrazit na efektivitě práce, to znamená – firmy musí hledat především u sebe. A samozřejmě se to musí odrazit i v platech zaměstnanců.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Vladimíra Kroce s lídrem České strany národně sociální Michalem Klusáčkem

To se ale v poslední době děje.
Děje, ale ty tendence, že bychom dováželi zaměstnance ze zahraničí, tady jsou. A to Česká strana národně sociální nechce.

A co bychom v době konjunktury dělat neměli?
V podstatě jsem odpověděl. V období konjunktury bychom neměli rozšiřovat pracovní místa. Za prvé to znamená tímto způsobem lidem nesnižovat platy. A neměli bychom se zadlužovat. Což je náš velký problém, protože kdo dluží, není svobodný.

Co bychom měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? Měli bychom přidat na platech lékařům a sestrám?
Problém zdravotnictví spočívá především v tom, že je jednak garantováno ústavou – to je na jedné straně, což je správně. A na druhé straně je to sektor byznysu, což je špatně. Protože mírou dobrého zdravotnictví by měla být nízká nemocnost. To ovšem v byznysu není možné. Nemůžete dělat byznys, když máte málo zákazníků.

To znamená, abychom ozdravili české zdravotnictví, Česká strana národně sociální navrhuje, aby stát - protože ústavou garantuje zdravotní péči - vybudoval farmaceutickou firmu, která bude produkovat generická léčiva. Tedy ty nejběžnější léky, které nejsou licencované. A české zdravotnictví bude odebírat především tato léčiva.

Dobře, to je tedy léková politika. Jak byste ale omezili například odchod mladých lékařů do zahraničí?
To je palčivá otázka. Samozřejmě je to otázka platů a prestiže zaměstnání. Samozřejmě je možné navrhnout něco ve smyslu, že člověk, který vystuduje českou vysokou školu, musí odpracovat několik let v českém zdravotnictví. Což je možné. Ale především je to otázka platů.

Takže zvyšovat platy.
Zvýšit nástupní plat.

Chybí v českém školství víc učňů?
Učňovské školství je velký problém. Je to problém posledních 27 let, protože obecně byly dělnické profese velmi dehonestovány. A tak šlo učňovské školství na úbytek.

A jak tedy zvýšit prestiž řemesel? Jak motivovat mladé lidi, aby šli do učení.
Především je potřeba školství vrátit úroveň, která byla kdysi. Jestliže kdysi znamenala maturita nějakou úroveň, tak té dřívější maturitě v dnešní době odpovídá bakalář na vysoké škole. Což je samozřejmě drahé, protože to stojí tři roky navíc. To samé učňovské školství. Není potřeba, aby naše společnost vyžadovala pro určité obory maturitu. Je to tedy především věc společenského vnímání toho oboru. A samozřejmě učně můžou motivovat konkrétní výrobní firmy, které jim nabídnou místa ještě předtím, než dostudují.

Ověřili jsme sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy Kalousek, Sládek či Mach nemluvili pravdu

Číst článek

Když se krátce zaměříme na vysoké školy. Zavedli byste školné?
V žádném případě.

Proč?
My máme v programu to, že je vysoké školství bezplatné. Ale je bezplatné pouze do dovršení 25 let studenta. Pokud student nestihne dostudovat, měl by si platit školné v plné výši. Ale možnost bezplatně získat vzdělání tu musí být. Protože um a inteligence není spojená s tím, kolik mají rodiče peněz, ale s něčím jiným.

Návrat k osmiletému základnímu školství

Rozumím. Na druhou stranu, proč ta hranice 25 let? Jestli dobře počítám, tak třeba takový lékař by to měl o fous, nemusí to šestileté studium úplně stihnout.
Ano. My ale navrhujeme, aby se z devítiletého základního školství stalo osmileté.

Aha.
Tím pádem, kdyby student studoval tak, jak má, a nastoupil do základní školy v 6 letech, dostudoval by ve 23 letech.

Tak by to měl všechno stihnout. Další téma. Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, před kterým nejsme dostatečně chráněni?
Samozřejmě. Je to především schengenský prostor. Ten přestal fungovat tím, že Evropská unie vpustila na své území nekontrolovatelné množství lidí z Blízkého východu, kteří nejsou evidováni, nejsou nijak zaregistrováni, ale mají volný pohyb po Evropské unii. To je velký problém. A logické řešení by bylo, kdyby Česká republika na hranicích opět zavedla kontroly.

A vy máte informace o tom, že by teď aktuálně docházelo k nějakým přechodům přes vnější hranice?
Aktuálně určitě dochází. Ta bezpečnostní...

Říkáte určitě. Ale víte to?
No, tak...

Nebo si to myslíte?
Když navštívíte hraniční obce, tak uvidíte, že tam jezdí lidé z Německa, z Francie...

To je ale v rámci schengenského prostoru.
Ano. A ta možnost přejezdu pro člověka, který není občanem Evropské unie a bydlí v Německu, tady je.

Ano. Ale děje se to?
Já si myslím, že se to děje.

Jsme pod totální islámskou invazí, čím dřív odejdeme z EU, tím lépe, říká Okamura

Číst článek

Proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané? Co si o tom myslíte?
Myslíme si, že to je především tím, že se neměří všem stejným metrem. Pokud by se zákony aplikovaly na všechny obyvatele bez rozdílu, nevznikaly by vyloučené lokality.

Takhle jednoduché to je?
Já si myslím, že ano.

Považujete za varující, že Česká republika nezreformovala svůj penzijní systém?
Považujeme za alarmující spíš to, jakým způsobem ho chce měnit. Myslíme si, že jediné řešení penzijní reformy je v podpoře mladých rodin. Aby bylo normální, že rodiny mají dvě nebo tři děti. Což v současné době normální není.

Ale potom by se asi mělo říct i to B. Uvidíte to, že se pak rodina o toho seniora postará?
Ne, ale nebude úbytek pracovní síly. A průběžný systém, který máme, může být zachován tak, jak byl.

Měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor? Budeme potřebovat energii z jádra?
Česká strana národně sociální je pro to, aby se dostavěl Temelín. Konkrétně dva bloky, které byly plánované. A pak jsme také pro to, aby se začaly projektovat a následně stavět dvě další jaderné elektrárny, které po dostavbě mají možnost pokrýt víc jak 90 procent energetické spotřeby, kterou Česko potřebuje.

Po maturitě na vojenské cvičení

Měli bychom ze státního rozpočtu podporovat sport a fyzickou aktivitu lidí víc než v současné době?
Pokud se ptáte takto, tak asi ne. Je škoda, že Sazka, která sport financovala, skončila v situaci, v jaké skončila. Ale sport a fyzická aktivita by měla být podporována především na základních a středních školách. Navrhujeme, aby se na středních školách zavedlo vojenské školení, které by vyvrcholilo vojenským cvičením, kdy by vždy následující generace byla fyzicky i odborně připravená na zvládání obrany.

Takže to vojenské cvičení by souviselo i s fyzickou aktivitou?
I s fyzickou přípravou, samozřejmě.

Mluvíte o středních školách, týká se to tedy chlapců i děvčat?
Ano.

A potom tedy cvičení, které by bylo povinné?
Povinné a půlroční. My navrhujeme, aby se poslední ročník střední školy zkrátil o dva měsíce, trval do března. A od dubna do září probíhalo právě ono vojenské cvičení.

A kdy by byla maturita?
Maturita by byla právě v tom březnu.

Dobře. Takže, potom by je tedy za odměnu, když dobře odmaturují, čekalo vojenské cvičení?
Potom by je čekalo vojenské cvičení s tím, že by nedocházelo k tomu, že by studenti, kteří postupují na vysokou školu, zameškali ročník. Protože vysoké školy začínají v říjnu.

Po volbách by mohlo zasednout v české sněmovně víc žen. Nyní jsou na tom lépe i v Somálsku nebo Iráku

Číst článek

'Na EU hledíme jako na zlo'

Jak vidíte naše členství v Evropské unii prizmatem brexitu? Měla by se Česká republika Evropské unii přibližovat víc, nebo míň?
Na Evropskou unii hledíme jako na zlo, ze kterého je potřeba vystoupit. Do Evropské unie jsme vstupovali na základě referenda, což je legitimní. Co ovšem není legitimní, že Lisabonskou smlouvou bylo zrušeno právo veta, které nyní velmi postrádáme. Lisabonská smlouva byla bez referenda, tudíž si myslíme, že pokud se v Poslanecké sněmovně prosadí strany, které jsou pro vystoupení z EU, je možné vystoupit z EU i bez referenda.

A co je podle vás pro Českou republiku alternativou členství v Evropské unii?
Alternativou je nezávislost, neutralita a spolupráce se všemi zeměmi, s kterými je to možné.

A věříte tomu, že je v současné geopolitické situaci možné uchovat si případnou neutralitu?
Ano, je to především otázka toho, jakou máme národní hrdost, jestli jsme úplatní, nebo nejsme. Což je především otázka na politiky, kteří jsou v současné době. Ale je to možné.

Volební období dle volebního výsledku

Teď přejděme k vašemu programu: Zavedeme prezidentský systém na všech úrovních.
Ano.

Můžete to vysvětlit?
Myslíme si, že ačkoliv česká ústava garantuje oddělení zákonodárné a výkonné moci, v praxi to tak není. Protože vy volíte zastupitelstvo a zastupitelstvo volí starostu. To znamená, že tam žádná oddělenost není. To samé Parlament, ze kterého vzniká vláda. My chceme zavést, aby zákonodárná moc, místní a krajská zastupitelstva i Parlament byly voleny v jedněch volbách. A prezident, hejtman a starosta v ostatních.

Zajímavá myšlenka je, že by volební období výkonné moci, tedy starosta, hejtman, prezident – jak píšete, mělo být závislé na volebním výsledku. Takže 10 procent platných hlasů bude odpovídat jednomu roku vlády.
Ano.

Co vás k tomu přivedlo?
To je náš návrh, jak zamezit nejednoznačnosti po každých volbách, která vzniká. My si myslíme, že volby by měly být jednokolové. A kdo získá největší počet hlasů, tak má vládnout. Ale samozřejmě, pokud získá 15 procent, tak ta podpora není taková, která by mu dávala možnost vládnout delší dobu. A proto jsme svázali podporu a volební období právě tím volebním výsledkem.

A není to příliš složité?
Já si myslím, že nikoliv.

Protože by potom to volební období bylo pokaždé jinak dlouhé.
Ano.

A s tím problém nemáte?
Bylo by pokaždé jinak dlouhé, ale pouze pro exekutivu. To znamená pouze pro výkonnou moc. To znamená, pokud Miloš Zeman dostane v prvním kole 40 procent, vládl by 4 roky.

Robejšek: chceme prosadit tříměsíční vojenský výcvik pro mladé muže, je to naprosto nezbytné

Číst článek

Když 100 procent, tak 10 let?
Ano, ale 100 procent nikdo nikdy nedostane.

No tak třeba devět let. Parlament byste chtěli ustavit jako jednokomorový. A volený na jedné kandidátce za celý stát s volebním obdobím šest let.
Ano.

Proč šest let?
Chceme, aby volby do zákonodárné moci nebyly každý rok. A chceme udělat posun mezi volbou do místních zastupitelstev – dva roky. Za další dva roky do krajů a za další dva roky do Parlamentu. To by se stále opakovalo.

A proč tedy jednokomorový Parlament?
Protože si myslíme, že Senát pro náš stát absolutně nemá smysl. Už jenom ta volební účast vyjadřuje, že si to myslí velká většina lidí. Protože k volbám do Senátu chodí 15, 20 procent lidí. Myslíme si, že by počet poslanců měl být snížen a že by měl být navázán na počet obyvatel, aby jeden poslanec zastupoval 100 tisíc lidí.

Proto by tedy podle vás měla mít Poslanecká sněmovna 105 členů?

Ano, 105.

Co rozumíte zavedením ústavních a výjimečných daní? Co to je?
Abychom právě mohli vytvořit tu změnu, kdy výkonná moc vládne a zákonodárná moc pouze dělá zákony, tak si myslíme, že v tom nejdůležitějším zákoně mají být definovány i výše daní a jaké daně se vybírají. I konkrétním procentem. A pokud daná vláda sestaví rozpočet, který bude vyrovnaný nebo přebytkový, a zároveň nebude rozprodávat nějaký státní majetek, tak má mít právo vládnout podle svého programu.

A pouze v tom případě, že by stát chtěla daná vláda zadlužovat anebo by chtěla některé daně zvýšit, tak pouze tehdy by se svolával sněm, respektive Parlament. Tak, jako to bylo kdysi, kdy se v podstatě český sněm ve středověku svolával pouze tehdy, pokud chtěl král vybrat více daní.

Takže takový trochu monarchický systém?
Není to monarchistický systém. Ale je to systém, který umožní pružně vládnout. Protože, co to znamená vládnout? Vládnout především znamená stavět, budovat, dělat věci pro lidi. Vládnout neznamená pokaždé měnit nějaké zákony, sociální programy, sociální strukturu výplat. To není vládnutí.

Čili jednou to nastavit a potom jenom udržovat?
Ano.

Zakážeme vykonávání pastoračních úkonů a kázání cizím státním příslušníkům na území našeho státu. Není toto v rozporu se současnou ústavou?
To je možné. Když si ovšem přečtete náš program, tak...

Já ho četl.
Vy jste ho četl? Správně. Tak víte, že my chceme českou ústavu změnit. V rozporu s ústavou je i změna politického systému.

A co vás vede k té myšlence, že byste to zakázali?
My si nepřejeme, aby na naše území a do našeho státu přicházeli lidé, kteří zde budou kázat svou víru. Děje se to ve Francii, v Anglii, v Německu… Je to věc, kterou si nepřejeme. Proto máme v programu, že to odmítáme.

Rádi byste zrušili veřejné kamerové systémy. Jaký k tomu máte důvod?
My si myslíme, že přílišné špiclování vlastních obyvatel je nezdravá věc. A nechceme tady mít Velkého bratra, jak se tomu říká.

Čili žádný užitek na těch současných kamerových systémech nevidíte?
Samozřejmě. V současné se zloději nechytají. Když se chytnou, tak se pustí. Je dobré, když natočí někoho, jak krade, ale zároveň je to špatné pro ochranu osobní svobody.

Takže celoplošně byste je zakázali?
Nikoliv zakázali, my bychom je eliminovali. Aby nebyla v Praze každá ulice střežená kamerou, aby nebylo možné...

Máte pravdu, že neříkáte zakázali – zrušili ty veřejné, což ale znamená, že by zkrátka nebyly.
Ano.

Dobře. O povinném vojenském výcviku už jsme mluvili. Do zákona o referendu byste rádi vtělili lidové veto.
Ano.

Co tím rozumíte?
My si myslíme, že referendum jako takové je velmi dobrá věc. Ovšem připravit zákon v referendu a protlačit ho referendem je velmi složité. Spíš si myslíme, že by měla být kombinace, kdy zvolená vláda vládne a zastupitelstvo nebo Parlament vytváří zákony. A pokud občané nejsou s tím zákonem spokojeni, tak ho v určité lhůtě – my to máme v programu popsané, jsou to maximálně dva roky – můžou vetovat. A myslíme si, že taková forma referenda je velmi účelná. Domnívám se, že dobře funguje ve Slovinsku, jestli se nepletu.

Proč byste chtěli znovu zavést trest smrti?
Myslíme, že je trest smrti odpovídající pro brutální násilné trestné činy. Pokud jsou dokázány jednoznačně. To znamená, že my trest smrti nechceme pro vrahy, u kterých nebude jednoznačně prokázána jejich vina. Pouze pro ty, u kterých je. Úkladné vrahy.

Neobáváte se třeba možnosti zneužití, anebo přece jenom i justičního omylu?
Ano, to je častý argument. Ale na to se vás zeptám obrazně. Pokud se obáváte, že dojde k justičnímu omylu, někdo si odsedí celý život a na konci jeho života se zjistí, že to neudělal, tak jaký je v tom rozdíl?

Nepřijde o život, ale…
Nepřijde o život, stejně umře.

To je velmi teoretická debata.

Zestátnění veřejnoprávních institucí

Chtěli byste znárodnit církevní majetek.
Ano.

Proč?
Byli jsme proti církevním restitucím. Domníváme se, že církevní restituce byl Kalouskův (lídr TOP 09, pozn. red.) projekt, když mu nevyšel ekotendr. Protože v programu to neměli, přišlo to zčista jasna. Církevní restituce jsme tedy odmítali, ale chápeme, že je daleko jednodušší znárodnit církevní majetek a nehandrkovat se o tom, že by měl být zrušen.

Cituji: Zrušíme veřejnoprávní formu České televize a Českého rozhlasu, která stejně od samého počátku nefunguje. Opravdu?
Ano. My bychom rádi, kdyby Český rozhlas a Česká televize byly státní. A jejich úkol by byl především šíření české kultury. A veřejnoprávní, respektive koncesionářské poplatky aby byly zrušeny.

A proč?
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je stejně politický subjekt, do kterého politické strany volí své zástupce. To znamená, že Česká televize ani Český rozhlas není apolitický. Tak to bude vždy. A my si myslíme, že ta forma státní televize je daleko lepší.

Můžete obhájit tu myšlenku, že ta veřejná služba od samého počátku nefunguje?
Od samého počátku v ní bylo založeno to, že bude zneužita. Nebo že může být zneužita.

Je zneužívána?
My si myslíme, že ano.

A myslíte si to, nebo to víte?
Česká televize ani Český rozhlas neinformuje o všech zprávách vyváženě a jednoznačně. A některé zprávy naprosto zamlčuje.

Můžete uvést nějaký příklad?
Například protesty, které byly ve Francii, když se přijímal zákon o jednopohlavních párech, jednopohlavním manželstvích, o těchto protestech jste neinformovali.

Koho chcete hlavně oslovit svým programem?
Naši voliči jsou především příslušníci  střední třídy. My jsme strana středová, nikoliv pouze programem, ale i zaměřením. A jsou to živnostníci, jsou to lidé, kteří pracují ve státní správě, jsou to vlastenci, kteří nejsou extremisty.

A co byste považovali za úspěch ve volbách?
My bychom považovali úspěch, pokud bychom dostali tolik procent, abychom měli jednoho poslance v Parlamentu České republiky. My jsme strana mimoparlamentní, jsme malá strana. A toto je reálný cíl, kterého můžeme dosáhnout.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme