V Praze 9 vybírali senátora v doplňovacích volbách. Volební účast byla přes 18 procent
Svého kandidáta v doplňovacích volbách do Senátu přišlo v Praze 9 podpořilo 18,48 voličů. Lidé mohli volit do 14.00, pak se volební místnosti uzavřeli a začalo sčítání hlasů. O volné křeslo po Zuzaně Baudyšové (za ANO), která v lednu rezignovala ze zdravotních důvodů, usilovalo deset kandidátů. Voličská účast v senátních volbách pravidelně bývá nízká.
„Musíte mít v každém případě trvalé bydliště na Praze 9 a v rámci obvodu pak můžete s voličským průkazem kdekoliv hlasovat. Nemusíte hlasovat přímo ve vaší volební místnosti, můžete hlasovat ve volební místnosti například o dvě ulice dál. Ale musíte k tomu mít voličský průkaz,“ vysvětluje pro Český rozhlas Regina mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová.
Z Prahy 9 do Senátu zamíří starosta Jarolím, nebo scenárista Smoljak. Dělilo je 137 hlasů
Číst článek
O přízeň voličů usilují starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS) s podporou lidovců, zastupitel Prahy 9 Petr Daubner (Piráti) s podporou ČSSD a Zelených nebo scenárista David Smoljak (za Starosty). TOP 09 postavila do voleb předsedu České společnosti pro rozvoj bydlení Martina Kroha. Za ANO kandiduje bezpečnostní expert a pedagog Martin Hrubčík.
SPD do voleb ze svých řad vyslala živnostníka Pavla Pešana, komunisté svého prvního místopředsedu Petra Šimůnka. Bývalý poslanec ČSSD a primář interny z Nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba kandiduje za Českou Suverenitu.
O návrat do Senátu se pokoušejí Libor Michálek (dříve za Piráty, nyní za hnutí Vize pro Česko) a Eva Syková (dříve za ČSSD, poté za ANO, nyní za uskupení Pro Zdraví a Sport).
Pokud žádný kandidát nyní nezíská nadpoloviční většinu hlasů, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z prvního kola.
Hledá se náhradník za Baudyšovou. V Praze 9 se bude začátkem dubna znovu volit do Senátu
Číst článek
Volby do horní komory vykazují pravidelně nízkou volební účast. Za posledních deset let se v prvním kole, které se koná vždy společně s krajskými nebo komunálními volbami, volební účast pohybovala mezi 33,5 a 44,6 procenta. Ve druhém kole, které se koná o týden později samostatně, byla od roku 2010 volební účast mezi 15,4 a 24,6 procenta.
U doplňovacích a opakovaných voleb bývá účast podobná druhému kolu. V posledních deseti letech se konaly šestkrát, k prvnímu kolu přišlo mezi 12 a 23,3 procenta voličů a ve druhém kole se účast s výjimkou jednoho případu pohybovala mezi 8,7 a 17,6 procenta.
Výjimkou byly doplňovací volby loni v lednu v Trutnově, které se konaly souběžně s prvním kolem prezidentských voleb, a zúčastnilo se jich 59,4 procenta voličů.
