Analýza: kroužkování kromě Starostů posílilo i lidovce, hlavně na úkor ODS. A pomohlo ženám
Obě koalice motivovaly voliče k nejmasivnějšímu použití preferenčních hlasů od roku 2010. O mandát takto přišlo 22 pirátů a pět občanských demokratů. Prohlédněte si úspěšné skokany i historické rekordmany.
Voliči letos do sněmovny vykroužkovali 36 kandidátů. Je to nejvíc od roku 2010, kdy původní pořadí přeskočilo 47 kandidátů, i díky tehdejší výzvě nestranické iniciativy Defenestrace ke kroužkování posledních čtyř míst na lístku. Celkem se od roku 2006 preferenční hlasy postaraly o obsazení 147 z 800 mandátů.
Tentokrát ovšem preferenční hlasy zamíchaly nejen jmény, ale i samotným rozložením sil mezi stranami. Na prvním a třetím místě se totiž umístily společné kandidátky, ze kterých si voliči vybírali nejen podle osobních sympatií, ale i podle stranické příslušnosti.
Nejvíc na kroužkování vydělaly STAN a KDU-ČSL, které mají lokálně známé lídry a v případě lidovců i disciplinované voliče.
Doplatili na ně naopak Piráti, kterým bude ve sněmovně chybět řada známých jmen, například místopředseda strany Radek Holomčík nebo exmístopředseda Mikuláš Ferjenčík. V druhé koalici preference nejčastěji obraly o mandáty politiky ODS.
„Piráti nemají na lokální úrovni mnoho politiků,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého. „Jsou strukturálně slabá strana, v krajích nemají silné kandidáty. Nejsou zakořenění v regionech.“
„Že lidé znali mnoho lokálních lídrů koalice Spolu nebo STAN, rozhodlo v neprospěch Pirátů víc než negativní kampaň Andreje Babiše,“ dodává.
Piráti se proti podobnému neúspěchu pokusili pojistit přímo v koaliční dohodě se starosty.
„Pokud v důsledku preferenčních hlasů získá mandát poslance jiná koaliční strana, než určuje dohodnuté pořadí na kandidátní listině, zohlední koaliční rada a celostátní lídři obou koaličních stran ve svých rozhodnutích vhodnou formu nefinanční kompenzace,“ píše se v dokumentu.
Vzestup křesťanských demokratů podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze kopíruje podobnou situaci v roce 2002.
„Tehdy kandidovala na společné kandidátce Unie svobody s lidovci. Ti byli obecně silnější, a hlavně měli disciplinovanější voličskou základnu. Mnozí lidovci tak nakonec přeskočili unionisty. A to i ty na pozicích lídrů,“ vysvětluje politolog.
Zčásti zabodovala kampaň zakroužkuj ženu. Mezi 36 vykroužkovanými poslanci bylo 13 žen (36 procent). Pro srovnání, v roce 2010 to bylo 14 žen ze 47 mandátů (29 procent), v letech 2013 a 2017 pouhé čtyři, respektive sedm žen.
Vůbec nejvíc preferenčních hlasů, téměř 60 tisíc, získal předseda STAN Vít Rakušan. O deset tisíc méně předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, necelých 40 tisíc pak předsedové ODS a ANO Petr Fiala a Andrej Babiš.
Trojnásobný skokan Benda, nově i Brázdil
V minulosti dokázal kroužkování nejlépe využít Marek Benda z ODS: ve třech volbách po sobě se z mizerné pozice na startovním roštu dostal až k mandátu. Letos už ke zvolení preferenční hlasy nepotřeboval, strana ho nasadila na volitelném místě.
V trojnásobném triumfu ho o víkendu dorovnal Milan Brázdil z ANO 2011, lékař letecké záchranné služby v Olomouckém kraji. Do sněmovny přilétl z šestého místa.
Z trojice na čtveřici se letos rozšířila také skupina smolařů, které už kroužkování stálo mandát podruhé.
Mezi historicky největšími volebními překvapeními vede někdejší student a bývalý politik Dominik Feri z TOP 09, který se v minulých sněmovních volbách posunul z 36. na druhé místo. Místopředseda ODS Martin Kupka před čtyřmi lety nejprve prohrál se spolustraníkem Petrem Bendlem, po soudně nařízeném přepočtu hlasů se o několik desítek hlasů dostal nad pětiprocentní hranici a do sněmovny.
Rekord v hloubce propadu dlouho držel Ivan Langer: když ho v roce 2010 na kandidátkách přeskočilo sedm kolegů, byla to dosud neviděná změna. Letos se totéž opakovalo hned u čtyř pirátských kandidátů z Prahy a Moravskoslezského kraje.
Související témata: Datová žurnalistika, volby 2021, preferenční hlasy, Piráti, STAN, KDU-ČSL, parlamentní volby 2021
