Babiš mluví o zavlečení Česka do války. Možnosti prezidenta jsou omezené, upozorňuje ústavní právník
„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják.“ Billboard s tímto nápisem a fotkou Andreje Babiše z ANO se v Česku objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Jaké jsou pravomoci prezidenta směrem k armádě? Může zavléct Česko do války? Odpovídá ústavní právník Jan Kudrna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Má prezident, ať už jakýkoli, nějakou kompetenci vyhlásit válku nebo rozhodnout o tom, že se Česko zapojí do válečného konfliktu?
Samozřejmě, že má, ale v rámci celkové dělby moci, protože válečný konflikt je pokračování politiky jinými prostředky.
Poslechněte si celý rozhovor s Janem Kudrnou z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Politika v prvé řadě spočívá v jednání na mezinárodní scéně a podle Ústavy je to právě prezident republiky, kdo zaprvé zastupuje Českou republiku navenek, a zadruhé, kdo sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy.
Nečiní tak sám, ale v součinnosti s dalšími orgány. To je na prvním místě vláda a většina Poslanecké sněmovny, respektive Poslanecká sněmovna a Parlament celkově, ale jeho role tam samozřejmě je a na druhou stranu, když on má některé pravomoci, tak vláda bez něj samozřejmě konat nemůže.
Když to vezmu konkrétně, česká Ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. Kdo ale rozhoduje o válečném stavu a jakým způsobem?
Rozhoduje Parlament nadpoloviční většinou všech poslanců a všech senátorů.
Ústava také umožňuje vyslat bojovat české jednotky do zahraničí. Rozhodnutí, jestli čeští vojáci budou bojovat v zahraničí, je na kom?
Bez jakéhokoliv omezení, kamkoli a za jakýchkoliv okolností to může udělat Parlament u přijetí takového rozhodnutí. Plus má možnost rozhodnout o vyslání nejvýše na dobu 60 dnů vláda, jestliže jde o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení nebo účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, se souhlasem přijímacího státu – takovou organizací je jenom OSN - anebo pro účast na záchranných pracích při živelných pohromách a podobně.
Politolog Balík: Prezidentští kandidáti nemají jisté ani voliče z prvního kola. Vedou spíš kampaň na premiéra
Číst článek
To znamená, že ani k vyhlášení válečného stavu, ani k vyslání vojenských jednotek do zahraničí není potřeba souhlas prezidenta a prezident to nemůže udělat sám o sobě.
To v žádném případě, ale všechny tyto akce se dějí na základě toho, jaká mezinárodní situace nastane pro Českou republiku a tam je role prezidenta samozřejmě zásadní. Když je tedy nějaký prezident „jestřáb“, tak se dá čekat, že se situace může vyvinout takovým způsobem, že Česká republika bude v nějakém konfliktu a při jeho řešení aktivní. A jestliže bude holubice, tak situace, že by se Česká republika nakonec musela zapojit, nenastane.
Možná se teď dostáváme k takzvanému nepřímému vlivu na armádu České republiky. Může mít prezident nějaký nepřímý vliv třeba v tom, koho jmenuje do čela armády nebo prostřednictvím financí a podobně?
Samozřejmě. Řekl bych, že je všeobecně známou pravomocí prezidenta republiky jmenovat generály všeho druhu, to znamená i generály v armádě a povyšovat je. Také jmenování náčelníka generálního štábu je v rukou prezidenta republiky. Jsou to pravomoce kontrasignované, ale vláda pouze stvrzuje to, co prezident republiky chce učinit. On nemůže jednat bez ní, ale bez prezidenta republiky se tady neobejdete. I výběr osob má potom vliv na fungování tohoto hierarchicky organizovaného sboru, jakým jsou třeba ozbrojené síly České republiky.
Prezident je také zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Jaké pravomoci konkrétně vyplývají právě z této funkce?
Jde o celou řadu pravomocí, které obvykle nejsou moc rozebírány. Na prvním místě bychom mohli začít tím, že prezident republiky přímo ovlivňuje složení nejvyšších pater ozbrojených sil. Buď to dělá přímo jmenováním náčelníka generálního štábu se souhlasem vlády anebo nepřímo tím, že některé osoby povyšuje nebo jmenuje do hodnosti generála, a potom je povyšuje, protože je málo pravděpodobné, že by se náčelníkem generálního štábu stal někdo jiný než generál. Tímto způsobem má prezident tedy určitý nepřímý vliv.
Pavel má potřebných 10 milionů pro druhé kolo. Vybrali mu je menší dárci, přispělo jich přes 5000
Číst článek
Podílí se na formování. Prezident republiky schvaluje celou řadu vnitřních předpisů armády. Funguje také jako správní orgán, dokonce v některých případech hned jako druhostupňový. To znamená, že dokonce i vojáci se odvolávají proti některým rozhodnutím svých nadřízených přímo k prezidentu republiky a řeší to vojenská kancelář prezidenta republiky.
Je to prezident republiky, kdo s kontrasignací za stavu ohrožení státu vyhlašuje výběrové doplnění ozbrojených sil, které někdo nazývá částečnou mobilizací. Je také tím, kdo za válečného stavu vyhlašuje skutečně mobilizaci.
A tam je ještě potřeba spolupodpis?
Tam je potřeba spolupodpis předsedy vlády. Jestliže ale prezident republiky nerozhodne, předseda vlády nemá co spolupodepsat. Takže bych to řekl jinak. Vláda samozřejmě v těchto věcech neustále jedná s prezidentem republiky a může samozřejmě uplatňovat svůj vliv a také klást určité požadavky. To znamená, tak jako se připomíná desetileté výročí amnestie, kde prezident republiky samozřejmě měl možnost některé parametry nastavit, tak by mohl také mluvit do toho, jaké parametry mobilizace bude mít – jestli to budou jenom muži nebo jestli to budou i ženy, v jakém věku, jestli tam budou nějaké únikové klauzule a podobně.
A když se vrátím k tomu textu na billboardu, kterým jsme začínali - jaká by tedy byla krátká odpověď na otázku: může prezident zavléct jakýmkoli způsobem zemi do války?
Ano, samozřejmě k tomu může přispět právě tím, jakou politiku bude dělat navenek. To znamená, jestli bude spíše smířlivý a bude volit diplomatické jednání anebo jestli bude v určitém momentu spíše nesmířlivý a postaví Českou republiku do nějaké aktivnější role a většího zapojení do určité politické situace, případně konfliktu. Samozřejmě tam prezident hraje svoji roli a konkrétně válka je samozřejmě už ten konečný krok. Všechno podstatné se ale odehraje předtím.
