Duely před pěti lety ovlivnily hlavně nerozhodnuté voliče. Zeman debatoval se Schwarzenbergem čtyřikrát

Dva prezidentští kandidáti se stejně jako letos utkali v televizních duelech i před pěti lety v historicky první přímé volbě hlavy státu. Debaty podle většiny komentátorů sehrály roli především u nerozhodnutých voličů a pomohly k vítězství Miloše Zemana. Protivníkem v debatách byl tehdejšímu předsedovi Strany práv občanů – Zemanovci někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který pro mnohé překvapivě v prvním kole obsadil druhé místo.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentští kandidáti Miloš Zeman (vlevo) a Karel Schwarzenberg se sešli 24. ledna v pražském Divadle Hybernia k poslední televizní předvolební debatě. (archivní foto z ledna 2013)

Prezidentští kandidáti Miloš Zeman (vlevo) a Karel Schwarzenberg se sešli 24. ledna v pražském Divadle Hybernia k poslední televizní předvolební debatě. (archivní foto z ledna 2013) | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

Česká televize, Nova a Prima pořádaly před pěti lety mezi prvním a druhým kolem celkem čtyři debaty kandidátů.

Zeman 2013 versus 2018: prezident si polepšil o 740 tisíc hlasů, pozadu nezůstává ani Drahoš

Číst článek

Nejsledovanější byla závěrečná debata ve čtvrtek 24. ledna na České televizi, kterou sledovalo 1,612 milionu diváků starších 15 let. Moderoval ji Václav Moravec, který letos závěrečnou debatu moderovat odmítl. Předchozí debatu na TV Nova sledovalo podle dostupných informací více než 1,5 milionu diváků.

Dvakrát se Zeman se Schwarzenbergem potkali také v živém přenosu tehdy Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.

Televizní debaty sehrály před druhým kolem volby podle většiny komentátorů významnou roli a pomohly Zemanovi k vítězství.

Politolog Michal Klíma například řekl, že Zemanův volební tým vsadil na správnou kartu, když se v kampani rozhodl vyostřit vztahy. Negativní kampaň se podle Klímy ukázala být mnohem účinnější než Schwarzenbergova defenzivní taktika.

K Zemanovu comebacku podle něj přispělo zdůrazňování „českých" otázek, například tématiky Benešových dekretů. Podle politologa Jana Herzmanna se Schwarzenbergovu volebnímu týmu nepodařilo nabídnout žádný výrazně pozitivní protipól.

Volbu podle řady komentářů rozhodly zavlečení citlivých témat kolem konce druhé světové války, zahrávání si s nacionalismem a neobratné Schwarzenbergovy reakce rozhodly volbu.

Schwarzenbergovi uškodily i Benešovy dekrety

Hlavními tématy byly podle pozdějších analýz sudetští Němci a Benešovy dekrety. Tým kolem pozdějšího prezidenta Zemana se snažil podsouvat veřejnosti údajnou náklonnost Schwarzenberga k sudetským Němcům a používal k tomu i vysloveně lživá tvrzení, mimo jiné o jeho snaze vrátit sudetským Němcům majetek.

„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv.“

Karel Schwarzenberg

Sám Schwarzenberg si uškodil, když v jedné z debat o Benešových dekretech mimo jiné řekl, že již neplatí, a to od přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. Posléze své prohlášení upravil, prý tak chtěl ve zkratce jen uvést, že dekrety jsou už překonány.

Schwarzenberg použil i další kontroverzní výrok: „To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět.

Tématem debat byla také Schwarzenbergova účast v koaličních vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS), ve kterých byl ministrem zahraničí.

Zeman: Knížata zdegenerovala

U Zemana se pak řešila opoziční smlouva s ODS, která mu v roce 1998 umožnila sestavit menšinovou vládu, či spojení s osobami z korupčních kauz.

Zeman v debatách využíval nepravdivých tvrzení, a to právě například v souvislosti se Schwarzenbergovou chotí.

„Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat. Zatímco my zemani jsme si vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali.“

Miloš Zeman

„Cíleně zamlčel, že i jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty, a že dokonce v rodovém sídle, kde pobývá jeho žena Theresa, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi," řekl například na adresu Schwarzenberga.

Později, když vyšlo najevo, že hrad Hardegg rodině Schwarzenbergovy manželky už tři sta let nepatří, se omluvil.

Zeman také vyvolal pobouření, především u představitelek feministického hnutí, výrokem v TV Prima, za který se odmítl omluvit.

„Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat, nemuseli tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si svého práva, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali," uvedl Zeman.

A dostalo se i na manželky obou kandidátů, Zemanova manželka Ivana byla kritizována, že tají své zaměstnání (podle Zemana ji o to požádal zaměstnavatel), na adresu Schwarzenbergovy manželky Therese, která je z Rakouska, se zase kromě jiného snesly výtky pro neznalost češtiny.

Připomeňte si poslední debatu prezidentských kandidátů v lednu 2013:

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme