U Jiřího Drahoše zafungovalo, že nerozděloval společnost, říká politický komentátor Eichler

Miloš Zeman, nebo Jiří Drahoš? Jeden z nich se za třináct dní stane prezidentem republiky. V prvním kole získal stávající prezident Zeman téměř 39 procent hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd Drahoše podpořilo přes 26 procent voličů. Rozdíl mezi nimi tak je zhruba 600 tisíc hlasů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U Jiřího Drahoše zafungovalo, že nepolarizoval, míní novinář a politický komentátor Patrik Eichler. A srovnává situaci s rokem 2013, kdy se konala historicky první přímá volba hlavy státu.

„Drahoš kombinuje elektorát tehdejších kandidátů Jana Fischera a Karla Schwarzenberga. Má silnou pozic v Praze, kde měl Jan Fischer svá volební minima, a zároveň má silnou pozici ve stejných regionech jako Karel Schwarzenberg,“ vysvětluje Eichler.

Přehrát

00:00 / 00:00

Debata na Českém rozhlasu Plus. O prezidentských volbách diskutovali Gerloch, Lebeda, Best, Klimeš, Eichler a Kostelecký

Polarizující postavou voleb je naopak podle jeho názoru Miloš Zeman. „Pokud by Jiří Drahoš apeloval na sociální témata, mohl by oslovit některé Zemanovy voliče,“ dodává.

Politolog Tomáš Lebeda soudí, že druhé prezidentské volby přinášejí jinou situaci, protože jeden z kandidátů svou pozici obhajuje a proti němu stojí jeho vyzyvatelé.

„Kampaň vyzyvatelů připomínala jakési primárky na to, kdo se utká s Milošem Zemanem. Ty primárky máme za sebou, druhé kolo bude vypadat velmi odlišně,“ říká Lebeda.

Zeman nemá pro druhé kolo kde brát

„Zeman bude chtít zmobilizovat své voliče, aby ho přišli podpořit. Bude chtít také znevěrohodnit Jiřího Drahoše a oslabit přesuny od ostatních kandidátů, jako je Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer a částečně Mirek Topolánek. Očekávám, že za těch třináct dní se toho může hodně stát, a bohužel příklady nefér věcí, které se objevily mezi prvním a druhým kolem před pěti lety, nás vedou k úvaze, že se něco takového může opakovat,“ popisuje politolog.

Hosté speciálu:

  • Aleš Gerloch
    Ústavní právník
  • Tomáš Kostelecký
    Ředitel Sociologického ústavu AV ČR
  • Erik Best
    Americký novinář žijící v Praze
  • David Klimeš
    Hlavní analytik týdeníku Ekonom
  • Patrik Eichler
    Novinář z deníku Referendum
  • Tomáš Lebeda
    Politolog, vedoucí Katedry politologie a evropských studií FF UPOL

„Tyto dvě strategie by mohly vést k úspěchu Miloše Zemana. Jiří Drahoš má ale větší šanci porazit Miloše Zemana, než měl Karel Schwarzenberg (TOP 09) před pěti lety,“ míní Lebeda.

Potenciál oslovit další voliče je ale podle analytika David Klimeš u Zemana výrazně menší než u Drahoše. Drahoš sice musí podle něj někde poskládat 600 tisíc hlasů, aby startoval na stejné pásce jako Zeman, současný prezident je prý ale velmi vyhraněný, pro druhé kolo nemá kde brát.

Voliči Zemana se pak podle ředitele Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáše Kosteleckého typově liší od voličů Michala Horáčka, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Rozhodně víc než od voličů Jiřího Drahoše.

Zdůraznil, že součet hlasů prvních tří nepostupujících kandidátů, kteří nejsou nakloněni současné hlavě státu, je mnohem větší než nynější dvanáctiprocentní rozdíl, který mezi Zemanem a Drahošem panuje. Dodal ale, že tak jednoduché to není, protože lidé mění názory a ne všichni voliči se budou řídit doporučením svých kandidátů.

Překvapivě slabý výsledek Topolánka

Drahoš by se pak podle amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta měl snažit získat ty voliče ostatních kandidátů, kteří ho podporují, a ne se pokoušet přetáhnout voliče ze Zemanova tábora.

Zklamání z výsledků prvního kola musí být u Zemana podle něj obrovské. Očekávalo se prý, že vyhraje na první pokus. „Když nastoupil Topolánek, věděl jsem, že to není možné,“ doplňuje.

Eichlera nejvíce překvapil slabý výsledek právě Mirka Topolánka:

„Čekal bych přeci jen, že část voličů dokáže oslovit tím protievropským a protiuprchlickým slovníkem, který v kampani používal.“

Ústavní právník Aleš Gerloch hodnotí proběhnuvší první kolo prezidentských voleb jako z právního hlediska v pořádku. Rozdaných pět obálek navíc oproti registrovaným v jednom volebním okrsku není pro celkový výsledek důležitých a pro zneplatnění voleb by muselo dojít k hrubému porušení, které by mohlo ovlivnit výsledek voleb.

Důvodem pro napadnutí voleb nejsou podle Gerlocha ani drobné incidenty, jako napadení Miloše Zemana aktivistkou hnutí Femen, nebo šířící se výzva, že voliči Miloše Zemana nemusí chodit k prvnímu kolu voleb, protože postupuje automaticky do druhého.

Domnívám se také, že přímá volba posílila prvek poloprezidentského systému, který je pak v praxi snaha naplňovat.

Michael Rozsypal, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme